Základním zákonem rozpočtového určení daní je zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Změny tohoto zákona je možné najít v zákonech č. 377/2007 Sb. a č. 295/2012 Sb. Každoročně pak ministerstvo pro místní rozvoj vydává vyhlášku o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Její příloha obsahuje procentní části pro každou obec (§ 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní).

Poslední vyhláška byla vydaná ke dni 1. 9. 2014 pod č. 186/2014 Sb., kterou je možné najít na portálu Ministerstva financí i s její přílohou.

V níže uvedené tabulce lze najít procentuální sazby jednotlivých sdílených daní, které připadají na obce. Barevně jsou odlišeny ty procentní sazby, které mají odlišná kritéria výpočtu. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (OSVČ) a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci) se vypočítávají dokonce dvěma způsoby. Skládají se tedy ze dvou částek vypočítaných různými způsoby.

Např.: daň z nemovitosti v celé výši přísluší té obci, ve které se nemovitost nachází, ale daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se počítá jak podle místa výkonu, tak i podle kritérií výměry katastrálního území obce, prostého počtu obyvatel v obci, násobku prostých přechodů a počtu žáků navštěvujících školu zřízenou obcí. O DPH z celostátního výnosu se obce dělí s kraji a státem. Jeho podíl představuje 20,83 %.

Tabulka 2.1: Rozpočtové určení daní 2013 – 2015

Zdroj: Schéma rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015

Pozn.:

1) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: a. kritéria výměry katastrálních území obce (3 %) b. prostého počtu obyvatel v obci (10 %) c. násobků postupných přechodů (80 %) d. počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %)

2) Výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází

3) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci

4) Dle bydliště podnikatele

Jak bylo zmíněno, dalšími zdroji veřejných financí pro obec jsou nedaňové příjmy, tj. různé poplatky za služby, které občanům nabízí. Většinou se jedná o provozování hřbitovů nebo kolumbárií, pronájem bytů pro bydlení v obecních bytových domech nebo pronájmu či povolení užívání obecního majetku (např. sportovního areálu, kulturního domu, nebytových prostor). Dalším zdrojem veřejných financí jsou také dotace neboli transfery. Dotace pak budou předmětem samostatné podkapitoly.

Základním legislativním dokumentem rozpočtové skladby je vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočtová skladba je soustava jednotného třídění příjmů a výdajů organizačních složek státu (ale i obcí, krajů a státu samotného) pro sledování plnění státního rozpočtu. Veškeré finanční operace jsou v rozpočtové skladbě tříděny do paragrafů (odvětvové třídění) a položek (druhové třídění). Jejich názvy jsou závazné (nelze je upravovat ani měnit) a plnění jsou jasně definovaná v rozpočtové skladbě (§ 1 vyhlášky o rozpočtové skladbě).

Např. opravu silnice je nutné zapojit z paragrafu „Silnice“, položky „Opravy a udržování“. Nelze zapojit finanční prostředky rozpočtované na jiných paragrafech ani položkách.

Není možné tady uvádět celý seznam paragrafů, položek příjmů a výdajů, ale v následující tabulce jsou uvedeny alespoň příklady, jakým způsobem může být rozpočtová skladba zpracovaná. Použité částky jsou pouze ilustrativní. V současnosti je mnoho společností nabízejících software pro vedení účetnictví, jehož součástí je plnění příjmů a výdajů, tedy grafické zpracování rozpočtové skladby obce dle jednotlivých paragrafů a položek.

Tabulka 2.2: Příklady plnění příjmů a výdajů

Zdroj: Rozpočtová skladba

Komentář:

Položka 1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce je jednou z položek vypočítávaných dle rozpočtového určení daní. U těchto položek se odvětvové třídění (paragraf) nepoužívá. Na položku 2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků se účtují příjmy s uvedením paragrafu pro rozlišení odvětví, v kterém je služba poskytnuta. Jedná se např. o příjmy z provozu parkovacích automatů z § 2212 – Silnice.

Výdaje jsou rozlišeny odvětvovou skladbou i položkou. Na § 2212 – Silnice, pol. 5169 – Nákup ostatních služeb se účtuje například zimní údržba komunikací. Platy zaměstnanců (bez odvodů) v zaměstnaneckém poměru se účtují na položce 5011 – Platy zaměstnanců v pracovním poměru na příslušeném paragrafu. Na § 3745 – Péče o vzhled obce účtujeme výplaty zaměstnanců, kteří se starají o údržbu místních komunikací či zeleně veřejných prostranství. Příkladem kapitálových výdajů (investic) je rekonstrukce nebo nákup nové hasičské zbrojnice, kterou účtujeme na § 5512 – Požární ochrana – dobrovolná část, položce 6121 – Budovy, haly a stavby.

Přijaté transfery (dotace) se účtují na transferových položkách začínajících číslem 4xxx. Vstupují do rozpočtové sklady příjmů i výdajů.

Součástí rozpočtové skladby je také financování. V plnění příjmů a výdajů se však nezobrazuje. Jedná se o pohyby bankovních účtů. Jde vlastně o převádění peněz v rámci organizace neovlivňující výši příjmu ani výdajů. Proto se z rozpočtu částka financování (konsolidace) odečítá, tj. položky začínající číslem 8.

Na položce 8115 se eviduje výsledek hospodaření z minulých let. Tato operace se neobjeví v účetnictví, ale při úpravách rozpočtu ano. Jedná se o případ, kdy je potřeba zapojit finanční prostředky z minulého období pro financování výdajů stávajícího roku.

Schválený rozpočet má jasně vymezené příjmy a výdaje na jednotlivých paragrafech a položkách. Žádná obec však není schopna predikovat příjmy ani výdaje tak pregnantně, aby nepotřebovala v průběhu roku provést přesun finančních prostředků z paragrafů a položek, o kterých ví, že nebudou dočerpány, ve zbývající výši na ty, které naopak potřebují navýšit.

Tyto přesuny se nazývají rozpočtová opatření (§ 16 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Změny ve schváleném rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce, které však může část pravomocí schvalování rozpočtových opatření delegovat na radu obce.

Rozpočtová opatření se předkládají písemně s odůvodněním nutnosti přesunu finančních prostředků. K návrhu rozpočtového opatření patří jasný popis pohybu peněz v rámci rozpočtové skladby. Např. bude jasně definován paragraf a položka, na kterém se finanční částka sníží a na kterém se zvýší.

Neprovedením rozpočtového opatření se obec dopustí správního deliktu (§ 22a odst. 1 e) zákona č. 250/2000 Sb.). Pokuty za správní delikty jsou podle § 22a odst. 5) zákona č. 250/2000 Sb. až do výše 1 mil. Kč.

Je vhodné, aby ještě před samotným zahájením procesu pronájmu vydala rada (pokud není zřízena, tak zastupitelstvo) obce rozhodnutí o minimální sazbě za pronájem m². Pronájem pozemků probíhá ve dvou fázích. Rada (případně zastupitelstvo) obce schvaluje na svém zasedání záměr pronájmu pozemku. Záměr pronájmu se musí vyvěsit na úřední desku (i elektronickou) na dobu nejméně 15 dnů, dále je pak vhodné záměr zveřejnit také způsobem v místě obvyklým (§ 39 odst. 1 ZOZ). Pokud by obec záměr takto nezveřejnila, bylo by právní jednání neplatné. Nabídka pronájmu by měla obsahovat identifikaci pozemku nebo jeho části, písemně i graficky (mapový podklad), období, na které je pronájem nabízen, a číslo rozhodnutí rady (zastupitelstva), a dále také informaci o tom, kam a do kdy se mají žádosti adresovat. U obcí I. typu se nepředpokládá, že bude zřízena komise pro posouzení nejvýhodnější nabídky za pronájem pozemku. V tomto případě pak rozhoduje rada (zastupitelstvo). Většinou se reflektuje na nejvyšší podanou cenovou nabídku. V případě, že je vyhověno jinému uchazeči, musí být rozhodnutí rady (zastupitelstva) dobře zdůvodněno.

Prodej pozemků probíhá téměř totožně (stále § 39 ZOZ). Záměr prodeje musí schválit zastupitelstvo. Rada vydává k záměru prodeje stanovisko. Dále záleží na skutečnosti, zda je prodej pozemku iniciovaný samotnou obcí nebo je prodej vyvolaný na základě poptávky konkrétního subjektu. V obou případech je nutné k materiálu k projednávání orgánům přiložit i geometrické zaměření hranic prodávaného pozemku (v případě, že se prodává jen část pozemku) a jeho přesná výměra. Současná praxe je taková, že v případě, že se prodej má uskutečnit na základě poptávky konkrétního subjektu, tento subjekt nechá na své náklady geometrické zaměření provést s tím rizikem, že mu nemusí být vyhověno.

Záměr prodeje pozemku se vyvěsí na úřední desku nejméně na období 15 dnů, dále je vhodné zveřejnění způsobem v místě a čase obvyklém. Důležité je, že schválená výměra záměru prodeje pozemku musí naprosto souhlasit se skutečně prodanými metry. Cena u prodeje, který nespadá pod státní regulaci ceny, se stanovuje ve výši v místě a čase obvyklé, lze využít také znaleckého posudku. Obec se od ceny v místě a čase obvyklé může ve výjimečných případech i odchýlit, důvody této odchylky však musejí být dobře zdůvodněny (§ 39 odst. 2 ZOZ).

Při výkupu pozemku se role obracejí, ale je vhodné z důvodu transparentního jednání, aby postup orgánu obce zůstal stejný. Nejdříve by mělo dojít ke schválení záměru výkupu pozemku zastupitelstvem obce, kterému předchází schválení záměru v radě (pokud není zřízena, tak zastupitelstvu) obce, ačkoliv to § 39 ZOZ výslovně neukládá.

Praktický příklad dle statutárního města Ostrava

Žádost o výkup (pozemku, části pozemku) bude zaevidována a vyřizována následujícím způsobem:

1. Žádost o výkup pozemku bude předložena k projednání komisi Rady pro přípravu smluv a převod majetku, bude objednán znalecký posudek a dojednána kupní cena výkupu.
2. Rada vysloví předchozí souhlas s nabytím nemovitého majetku a doporučí Zastupitelstvu rozhodnout o výkupu pozemku.
3. Zastupitelstvo rozhodne o výkupu pozemku.
4. Bude sepsána kupní smlouva a výkup pozemku bude uhrazen před vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších zákonů při správě majetku obce. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje druhy veřejných zakázek takto (§ 7 odst. 2 ZVZ):

• na dodávky a služby,
• na stavební práce.Tyto druhy se pak liší hranicí předpokládané hodnoty, kdy se veřejné zakázky dělí na (§ 7 odst. 3 ZVZ):

• veřejné zakázky malého rozsahu,
• podlimitní veřejné zakázky,
• nadlimitní veřejné zakázky.

Finanční hodnoty pro určení druhu výběrového řízení určuje nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny ty limity, které platí pro obce:

Tabulka 2.3: Členění veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty

Zdroj: Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ.

U podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky se postupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pro veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž hodnota plnění je nižší, než hodnota podlimitních zakázek, je vhodné, aby si obce vydaly vlastní metodický pokyn (směrnici), není to však povinností. Způsob vyhlášení výběrových řízení je podrobně popsán v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Metodika zadávání veřejných zakázek právní stav k 1. 1. 2014

V metodickém pokynu by mělo být jasně definováno:

• jakým způsobem bude výzva k předložení nabídky uveřejněna
• doba zveřejnění výzvy na úřední desce fyzicky i elektronicky
• limity pro veřejné zakázky malého rozsahu
• limity pro zakázky řízené objednávkou
• minimální počet oslovených dodavatelů
• doba úschovy dokumentů veřejné zakázky ve spisovně
• přílohou bude: koncept výzvy k předložení cenové nabídky pro výběrové řízení zakázky malého rozsahu a koncept objednávky.

O vypsání výběrového řízení rozhoduje rada (není-li zřízena, tak starosta) obce (§ 102 odst. 2 ZOZ), pokud splněním zakázky nedojde ke vzniku nového majetku. V tom případě pak rozhodnutí o vypsání výběrového řízení přísluší zastupitelstvu (§ 85 ZOZ). Více viz Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly - Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků, Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky jsou administrativně dosti náročné a vyžadují značnou orientaci v zákoně č. 37/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obzvláště v případech výběrového řízení na zakázky financované z externích zdrojů (dotací) je vhodné si najmout externí firmu, která nabízí vedení a zpracování výběrových řízení (doporučuje se, aby obec zjistila, zda je firma pojištěná pro případ způsobené škody v dostatečné výši). U zakázek s větším plněním totiž mnohdy dochází k podávání stížnosti neúspěšných uchazečů na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a pak záleží na správnosti každého detailu. Nesprávně vedené výběrové řízení veřejné zakázky totiž může být důvodem ke krácení nebo dokonce vrácení dotace poskytovateli. Důležitým faktorem je nejen dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale také dodržování dané metodiky poskytovatele.

Existuje několik okruhů poskytovatelů dotací pro obce, uvádíme ty nejrelevantnější:

Tabulka 2.4: Poskytovatelé dotací

Každý poskytovatel dotací vymezil oblasti podpory, kdy se jednotlivé oblasti mají doplňovat. V podstatě se jedná o nástroje ke snižování hospodářských a sociálních disparit (rozdílů) mezi regiony. Nejvyužívanějšími fondy v dnešní době jsou strukturální a státní fondy. Ostatní zmiňované jsou zatím málo využívané a alokované zdroje jsou nižší. Mimo uvedené okruhy mohou být poskytovatelem dotace pro obce také kraje a soukromí poskytovatelé.

Pokud obec zvažuje financování projektu z externích zdrojů, je nezbytné mít připravený projektový záměr. Bez projektového záměru není možné podat žádost o přidělení dotace. Projektový záměr obsahuje zpracovanou dokumentaci v rozsahu požadovaném jednotlivými fondy. Požadované dokumenty jsou taxativně vymezeny v jednotlivých výzvách. Vzhledem ke skutečnosti, že připravení požadované dokumentace je náročný úkol technicky i časově, je vhodné svěřit tuto úlohu zpracovateli projektu. Na trhu existuje mnoho agentur, které tento úkol dovedou do úspěšného konce. Pokud obec může financovat ze svého rozpočtu ještě i externího projektového manažera, který kromě řízení celého projektu, plní funkci kontroly ve vztahu ke zpracovateli projektového záměru, jde tou nejlepší cestou k úspěšnému získání dotace.

Pro obce I. typu je výhodné stát se členem místní akční skupiny (MAS), která sdružuje jak veřejnou správu, podnikatelské subjekty, neziskové organizace, tak i sdružení občanů venkovských, periferních nebo příhraničních sídel a to z důvodu širších možností a většího úspěchu při čerpání dotací z programu EU 2014 až 2020. Evropská komise podporuje komunitně vedený místní rozvoj (CLLD).

Za tímto účelem je nutné zřídit fondy. Nejčastěji zřizované fondy jsou fondy životního prostředí, bytové fondy, kulturní fondy, fondy pro vzdělávání a sport. Zřízení fondu schvaluje zastupitelstvo obce i s podmínkami, za kterých z nich bude možné čerpat. Je také nutné stanovit (alokovat) výše zdrojů.

V případě, že obec nevyužije možnosti zřídit fondy pro poskytování dotací z jakýchkoliv důvodu, je stále možné přispívat z rozpočtu obce na jednotlivé projekty poskytnutím „jednorázového příspěvku“. Takový příspěvek schvaluje rada (není-li zřízena, tak zastupitelstvo) obce na základě přijaté žádosti od žadatele. Obec v této oblasti nesmí opomenout zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jehož ustanoveními se musí řídit.

Novelizace z roku 2015, kterou se mění zákon č. 250/2000 Sb., upravuje:

1. náležitosti žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
2. náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
3. náležitosti záměru územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí nebo regionálních rad regionů soudržnosti poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na účel určený poskytovatelem peněžních prostředků.

Návrh zákona obsahuje i úpravy související s administrací fondů EU. Viz důvodová zpráva na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 294/0.

Poplatek ze psů (§ 2 zákona o místních poplatcích) je možné vybírat až do výše 1 500 Kč za rok (§ 2 odst. 3 zákona o místních poplatcích). Poplatek se vybírá na základě vydání obecně závazné vyhlášky, která stanovuje přesnou výši poplatku i výjimky od poplatku osvobozené. Výjimky se zpravidla týkají osob fyzicky postižených. Poplatek platí držitel psa. Povinnost poplatníka je, nahlásit jak vznik platební povinnosti (nahlásit psa na adrese od jeho 3 měsíců věku), tak zánik (uhynutí psa). Při pořízení psa v průběhu roku se platí poměrná část poplatku.

Poplatek za užívání veřejného prostranství (§ 4 zákona o místních poplatcích) se vymezuje částkou v maximální hodnotě 10 Kč za každý i započatý m² a den (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Výši obec stanoví dle způsobu využití, které může být za účelem (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích):

• umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro prodej či poskytování služeb
• umístění stavebních nebo reklamních zařízení
• zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí
• umístění skládek materiálu
• vyhrazení trvalého parkovacího místa
• užívání prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce či tvorby filmových a televizních děl
• provádění výkopových prací

Pro umístění zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí nebo prodejních či reklamních zařízení může obec vybírat poplatek až desetkrát vyšší (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Lze stanovit i poplatek paušální týdenní, měsíční, ale i roční.

Osvobozeni od poplatku jsou dle § 4 odst. 3 zákona č. 565/1990, o místních poplatcích, držitelé průkazu ZTP v případě vyhrazení trvalého parkovacího místa. Dále pak jsou od poplatku osvobozeny charitativní a veřejně prospěšné akce, které jsou na veřejných prostranstvích pořádány (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích).

Povinnými platit tento poplatek (§ 10b zákona o místních poplatcích) je každá fyzická osoba, která má v obci trvalé bydliště. Poplatek může platit jedna osoba za celou domácnost (v případě bytového domu správce či u rodinného domu jeho vlastník). Plátce je povinen nahlásit obecnímu úřadu počet osob s jejich iniciály. Poplatek se platí obci i za stavby určené k individuální rekreaci, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu. Ty hradí vlastník každé takové stavby (§ 10b odst. 1 a odst. 2 zákona o místních poplatcích).

Poplatek se skládá ze dvou částek (§ 10b odst. 4 zákona o místních poplatcích):

• částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok
• částka až 750 Kč dle skutečných zaúčtovaných nákladů předešlého roku

Poplatek (§ 10 zákona o místních poplatcích) se vydává pro fyzickou nebo právnickou osobu pro vjezd do území nebo lokality, kde je vjezd zakázán nebo omezen. Toto neplatí pro rezidenty nebo právnické osoby se stavbou související s podnikáním. Od poplatku je osvobozena osoba s průkazem ZTP. Maximální výše poplatku je 20 Kč za den. Lze stanovit i paušální poplatek.

Poplatek z ubytovací kapacity (§ 7 zákona o místních poplatcích) se platí až do výše 6 Kč za den v ubytovacím zařízení sloužícím k přechodnému pobytu. Poplatek hradí vlastník ubytovacího zařízení. Poplatku nepodléhá:

• ubytování pro studenty a žáky
• zdravotnická a lázeňská zařízení, pokud nemají charakter hotelového zařízení
• sociální zařízení a zařízení sloužící charitativním účelům

Poplatek (§ 6 zákona o místních poplatcích) může být stanoven až do výše 20 % úhrnné částky vybraného vstupného sníženou o DPH. Poplatek platí právnická i fyzická osoba pořádající kulturní, sportovní, prodejní či reklamní akci, pokud se nejedná o akci charitativní.

Maximální částka vybíraná ubytovatelem je 15 Kč za každý i započatý den (§ 3 zákona o místních poplatcích). Osvobozené jsou osoby, které jsou držitelem průkazu ZTP, osoby mladší 18 let a starší 70 let. Povinnost uhradit poplatek náleží ubytovateli. Je možné stanovit i paušální částku.

Poplatníkem je vlastník pozemku, u kterého je možnost připojení na vodovodní či kanalizační síť. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jasně stanoví podmínky, za kterých je stanovena sazba poplatku (§ 10c zákona o místních poplatcích).

Použité zdroje:

Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0.

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

HRUŠKOVÁ, Andrea. a kol. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2015.

Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=%C4%8Desk%C3%A9+%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD+standardy.

Ministerstvo financí ČR: EHP a Norské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.eeagrants.cz/.

Ministerstvo financí ČR: Švýcarské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.swiss-contribution.cz/.

Nový občanský zákoník: pro každého. Bratislava: DonauMedia, s.r.o., 2014, 176 s. ISBN 978-80-893364-55-8. Dostupné také z: www.obczak.cz.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba 2015. Nové Město n. Cidlinou: Acha obec účtuje, s.r.o., 2014, 249 s. ISBN 978-80-905420-2-0.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Brno, 2012 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: www.uohs.cz/.

Základním zákonem rozpočtového určení daní je zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Změny tohoto zákona je možné najít v zákonech č. 377/2007 Sb. a č. 295/2012 Sb. Každoročně pak ministerstvo pro místní rozvoj vydává vyhlášku o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Její příloha obsahuje procentní části pro každou obec (§ 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní).

Poslední vyhláška byla vydaná ke dni 1. 9. 2014 pod č. 186/2014 Sb., kterou je možné najít na portálu Ministerstva financí i s její přílohou.

V níže uvedené tabulce lze najít procentuální sazby jednotlivých sdílených daní, které připadají na obce. Barevně jsou odlišeny ty procentní sazby, které mají odlišná kritéria výpočtu. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (OSVČ) a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci) se vypočítávají dokonce dvěma způsoby. Skládají se tedy ze dvou částek vypočítaných různými způsoby.

Např.: daň z nemovitosti v celé výši přísluší té obci, ve které se nemovitost nachází, ale daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se počítá jak podle místa výkonu, tak i podle kritérií výměry katastrálního území obce, prostého počtu obyvatel v obci, násobku prostých přechodů a počtu žáků navštěvujících školu zřízenou obcí. O DPH z celostátního výnosu se obce dělí s kraji a státem. Jeho podíl představuje 20,83 %.

Tabulka 2.1: Rozpočtové určení daní 2013 – 2015

Zdroj: Schéma rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015

Pozn.:

1) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: a. kritéria výměry katastrálních území obce (3 %) b. prostého počtu obyvatel v obci (10 %) c. násobků postupných přechodů (80 %) d. počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %)

2) Výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází

3) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci

4) Dle bydliště podnikatele

Jak bylo zmíněno, dalšími zdroji veřejných financí pro obec jsou nedaňové příjmy, tj. různé poplatky za služby, které občanům nabízí. Většinou se jedná o provozování hřbitovů nebo kolumbárií, pronájem bytů pro bydlení v obecních bytových domech nebo pronájmu či povolení užívání obecního majetku (např. sportovního areálu, kulturního domu, nebytových prostor). Dalším zdrojem veřejných financí jsou také dotace neboli transfery. Dotace pak budou předmětem samostatné podkapitoly.

Základním legislativním dokumentem rozpočtové skladby je vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočtová skladba je soustava jednotného třídění příjmů a výdajů organizačních složek státu (ale i obcí, krajů a státu samotného) pro sledování plnění státního rozpočtu. Veškeré finanční operace jsou v rozpočtové skladbě tříděny do paragrafů (odvětvové třídění) a položek (druhové třídění). Jejich názvy jsou závazné (nelze je upravovat ani měnit) a plnění jsou jasně definovaná v rozpočtové skladbě (§ 1 vyhlášky o rozpočtové skladbě).

Např. opravu silnice je nutné zapojit z paragrafu „Silnice“, položky „Opravy a udržování“. Nelze zapojit finanční prostředky rozpočtované na jiných paragrafech ani položkách.

Není možné tady uvádět celý seznam paragrafů, položek příjmů a výdajů, ale v následující tabulce jsou uvedeny alespoň příklady, jakým způsobem může být rozpočtová skladba zpracovaná. Použité částky jsou pouze ilustrativní. V současnosti je mnoho společností nabízejících software pro vedení účetnictví, jehož součástí je plnění příjmů a výdajů, tedy grafické zpracování rozpočtové skladby obce dle jednotlivých paragrafů a položek.

Tabulka 2.2: Příklady plnění příjmů a výdajů

Zdroj: Rozpočtová skladba

Komentář:

Položka 1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce je jednou z položek vypočítávaných dle rozpočtového určení daní. U těchto položek se odvětvové třídění (paragraf) nepoužívá. Na položku 2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků se účtují příjmy s uvedením paragrafu pro rozlišení odvětví, v kterém je služba poskytnuta. Jedná se např. o příjmy z provozu parkovacích automatů z § 2212 – Silnice.

Výdaje jsou rozlišeny odvětvovou skladbou i položkou. Na § 2212 – Silnice, pol. 5169 – Nákup ostatních služeb se účtuje například zimní údržba komunikací. Platy zaměstnanců (bez odvodů) v zaměstnaneckém poměru se účtují na položce 5011 – Platy zaměstnanců v pracovním poměru na příslušeném paragrafu. Na § 3745 – Péče o vzhled obce účtujeme výplaty zaměstnanců, kteří se starají o údržbu místních komunikací či zeleně veřejných prostranství. Příkladem kapitálových výdajů (investic) je rekonstrukce nebo nákup nové hasičské zbrojnice, kterou účtujeme na § 5512 – Požární ochrana – dobrovolná část, položce 6121 – Budovy, haly a stavby.

Přijaté transfery (dotace) se účtují na transferových položkách začínajících číslem 4xxx. Vstupují do rozpočtové sklady příjmů i výdajů.

Součástí rozpočtové skladby je také financování. V plnění příjmů a výdajů se však nezobrazuje. Jedná se o pohyby bankovních účtů. Jde vlastně o převádění peněz v rámci organizace neovlivňující výši příjmu ani výdajů. Proto se z rozpočtu částka financování (konsolidace) odečítá, tj. položky začínající číslem 8.

Na položce 8115 se eviduje výsledek hospodaření z minulých let. Tato operace se neobjeví v účetnictví, ale při úpravách rozpočtu ano. Jedná se o případ, kdy je potřeba zapojit finanční prostředky z minulého období pro financování výdajů stávajícího roku.

Schválený rozpočet má jasně vymezené příjmy a výdaje na jednotlivých paragrafech a položkách. Žádná obec však není schopna predikovat příjmy ani výdaje tak pregnantně, aby nepotřebovala v průběhu roku provést přesun finančních prostředků z paragrafů a položek, o kterých ví, že nebudou dočerpány, ve zbývající výši na ty, které naopak potřebují navýšit.

Tyto přesuny se nazývají rozpočtová opatření (§ 16 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Změny ve schváleném rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce, které však může část pravomocí schvalování rozpočtových opatření delegovat na radu obce.

Rozpočtová opatření se předkládají písemně s odůvodněním nutnosti přesunu finančních prostředků. K návrhu rozpočtového opatření patří jasný popis pohybu peněz v rámci rozpočtové skladby. Např. bude jasně definován paragraf a položka, na kterém se finanční částka sníží a na kterém se zvýší.

Neprovedením rozpočtového opatření se obec dopustí správního deliktu (§ 22a odst. 1 e) zákona č. 250/2000 Sb.). Pokuty za správní delikty jsou podle § 22a odst. 5) zákona č. 250/2000 Sb. až do výše 1 mil. Kč.

Je vhodné, aby ještě před samotným zahájením procesu pronájmu vydala rada (pokud není zřízena, tak zastupitelstvo) obce rozhodnutí o minimální sazbě za pronájem m². Pronájem pozemků probíhá ve dvou fázích. Rada (případně zastupitelstvo) obce schvaluje na svém zasedání záměr pronájmu pozemku. Záměr pronájmu se musí vyvěsit na úřední desku (i elektronickou) na dobu nejméně 15 dnů, dále je pak vhodné záměr zveřejnit také způsobem v místě obvyklým (§ 39 odst. 1 ZOZ). Pokud by obec záměr takto nezveřejnila, bylo by právní jednání neplatné. Nabídka pronájmu by měla obsahovat identifikaci pozemku nebo jeho části, písemně i graficky (mapový podklad), období, na které je pronájem nabízen, a číslo rozhodnutí rady (zastupitelstva), a dále také informaci o tom, kam a do kdy se mají žádosti adresovat. U obcí I. typu se nepředpokládá, že bude zřízena komise pro posouzení nejvýhodnější nabídky za pronájem pozemku. V tomto případě pak rozhoduje rada (zastupitelstvo). Většinou se reflektuje na nejvyšší podanou cenovou nabídku. V případě, že je vyhověno jinému uchazeči, musí být rozhodnutí rady (zastupitelstva) dobře zdůvodněno.

Prodej pozemků probíhá téměř totožně (stále § 39 ZOZ). Záměr prodeje musí schválit zastupitelstvo. Rada vydává k záměru prodeje stanovisko. Dále záleží na skutečnosti, zda je prodej pozemku iniciovaný samotnou obcí nebo je prodej vyvolaný na základě poptávky konkrétního subjektu. V obou případech je nutné k materiálu k projednávání orgánům přiložit i geometrické zaměření hranic prodávaného pozemku (v případě, že se prodává jen část pozemku) a jeho přesná výměra. Současná praxe je taková, že v případě, že se prodej má uskutečnit na základě poptávky konkrétního subjektu, tento subjekt nechá na své náklady geometrické zaměření provést s tím rizikem, že mu nemusí být vyhověno.

Záměr prodeje pozemku se vyvěsí na úřední desku nejméně na období 15 dnů, dále je vhodné zveřejnění způsobem v místě a čase obvyklém. Důležité je, že schválená výměra záměru prodeje pozemku musí naprosto souhlasit se skutečně prodanými metry. Cena u prodeje, který nespadá pod státní regulaci ceny, se stanovuje ve výši v místě a čase obvyklé, lze využít také znaleckého posudku. Obec se od ceny v místě a čase obvyklé může ve výjimečných případech i odchýlit, důvody této odchylky však musejí být dobře zdůvodněny (§ 39 odst. 2 ZOZ).

Při výkupu pozemku se role obracejí, ale je vhodné z důvodu transparentního jednání, aby postup orgánu obce zůstal stejný. Nejdříve by mělo dojít ke schválení záměru výkupu pozemku zastupitelstvem obce, kterému předchází schválení záměru v radě (pokud není zřízena, tak zastupitelstvu) obce, ačkoliv to § 39 ZOZ výslovně neukládá.

Praktický příklad dle statutárního města Ostrava

Žádost o výkup (pozemku, části pozemku) bude zaevidována a vyřizována následujícím způsobem:

1. Žádost o výkup pozemku bude předložena k projednání komisi Rady pro přípravu smluv a převod majetku, bude objednán znalecký posudek a dojednána kupní cena výkupu.
2. Rada vysloví předchozí souhlas s nabytím nemovitého majetku a doporučí Zastupitelstvu rozhodnout o výkupu pozemku.
3. Zastupitelstvo rozhodne o výkupu pozemku.
4. Bude sepsána kupní smlouva a výkup pozemku bude uhrazen před vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších zákonů při správě majetku obce. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje druhy veřejných zakázek takto (§ 7 odst. 2 ZVZ):

• na dodávky a služby,
• na stavební práce.Tyto druhy se pak liší hranicí předpokládané hodnoty, kdy se veřejné zakázky dělí na (§ 7 odst. 3 ZVZ):

• veřejné zakázky malého rozsahu,
• podlimitní veřejné zakázky,
• nadlimitní veřejné zakázky.

Finanční hodnoty pro určení druhu výběrového řízení určuje nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny ty limity, které platí pro obce:

Tabulka 2.3: Členění veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty

Zdroj: Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ.

U podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky se postupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pro veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž hodnota plnění je nižší, než hodnota podlimitních zakázek, je vhodné, aby si obce vydaly vlastní metodický pokyn (směrnici), není to však povinností. Způsob vyhlášení výběrových řízení je podrobně popsán v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Metodika zadávání veřejných zakázek právní stav k 1. 1. 2014

V metodickém pokynu by mělo být jasně definováno:

• jakým způsobem bude výzva k předložení nabídky uveřejněna
• doba zveřejnění výzvy na úřední desce fyzicky i elektronicky
• limity pro veřejné zakázky malého rozsahu
• limity pro zakázky řízené objednávkou
• minimální počet oslovených dodavatelů
• doba úschovy dokumentů veřejné zakázky ve spisovně
• přílohou bude: koncept výzvy k předložení cenové nabídky pro výběrové řízení zakázky malého rozsahu a koncept objednávky.

O vypsání výběrového řízení rozhoduje rada (není-li zřízena, tak starosta) obce (§ 102 odst. 2 ZOZ), pokud splněním zakázky nedojde ke vzniku nového majetku. V tom případě pak rozhodnutí o vypsání výběrového řízení přísluší zastupitelstvu (§ 85 ZOZ). Více viz Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly - Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků, Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky jsou administrativně dosti náročné a vyžadují značnou orientaci v zákoně č. 37/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obzvláště v případech výběrového řízení na zakázky financované z externích zdrojů (dotací) je vhodné si najmout externí firmu, která nabízí vedení a zpracování výběrových řízení (doporučuje se, aby obec zjistila, zda je firma pojištěná pro případ způsobené škody v dostatečné výši). U zakázek s větším plněním totiž mnohdy dochází k podávání stížnosti neúspěšných uchazečů na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a pak záleží na správnosti každého detailu. Nesprávně vedené výběrové řízení veřejné zakázky totiž může být důvodem ke krácení nebo dokonce vrácení dotace poskytovateli. Důležitým faktorem je nejen dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale také dodržování dané metodiky poskytovatele.

Existuje několik okruhů poskytovatelů dotací pro obce, uvádíme ty nejrelevantnější:

Tabulka 2.4: Poskytovatelé dotací

Každý poskytovatel dotací vymezil oblasti podpory, kdy se jednotlivé oblasti mají doplňovat. V podstatě se jedná o nástroje ke snižování hospodářských a sociálních disparit (rozdílů) mezi regiony. Nejvyužívanějšími fondy v dnešní době jsou strukturální a státní fondy. Ostatní zmiňované jsou zatím málo využívané a alokované zdroje jsou nižší. Mimo uvedené okruhy mohou být poskytovatelem dotace pro obce také kraje a soukromí poskytovatelé.

Pokud obec zvažuje financování projektu z externích zdrojů, je nezbytné mít připravený projektový záměr. Bez projektového záměru není možné podat žádost o přidělení dotace. Projektový záměr obsahuje zpracovanou dokumentaci v rozsahu požadovaném jednotlivými fondy. Požadované dokumenty jsou taxativně vymezeny v jednotlivých výzvách. Vzhledem ke skutečnosti, že připravení požadované dokumentace je náročný úkol technicky i časově, je vhodné svěřit tuto úlohu zpracovateli projektu. Na trhu existuje mnoho agentur, které tento úkol dovedou do úspěšného konce. Pokud obec může financovat ze svého rozpočtu ještě i externího projektového manažera, který kromě řízení celého projektu, plní funkci kontroly ve vztahu ke zpracovateli projektového záměru, jde tou nejlepší cestou k úspěšnému získání dotace.

Pro obce I. typu je výhodné stát se členem místní akční skupiny (MAS), která sdružuje jak veřejnou správu, podnikatelské subjekty, neziskové organizace, tak i sdružení občanů venkovských, periferních nebo příhraničních sídel a to z důvodu širších možností a většího úspěchu při čerpání dotací z programu EU 2014 až 2020. Evropská komise podporuje komunitně vedený místní rozvoj (CLLD).

Za tímto účelem je nutné zřídit fondy. Nejčastěji zřizované fondy jsou fondy životního prostředí, bytové fondy, kulturní fondy, fondy pro vzdělávání a sport. Zřízení fondu schvaluje zastupitelstvo obce i s podmínkami, za kterých z nich bude možné čerpat. Je také nutné stanovit (alokovat) výše zdrojů.

V případě, že obec nevyužije možnosti zřídit fondy pro poskytování dotací z jakýchkoliv důvodu, je stále možné přispívat z rozpočtu obce na jednotlivé projekty poskytnutím „jednorázového příspěvku“. Takový příspěvek schvaluje rada (není-li zřízena, tak zastupitelstvo) obce na základě přijaté žádosti od žadatele. Obec v této oblasti nesmí opomenout zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jehož ustanoveními se musí řídit.

Novelizace z roku 2015, kterou se mění zákon č. 250/2000 Sb., upravuje:

1. náležitosti žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
2. náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
3. náležitosti záměru územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí nebo regionálních rad regionů soudržnosti poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na účel určený poskytovatelem peněžních prostředků.

Návrh zákona obsahuje i úpravy související s administrací fondů EU. Viz důvodová zpráva na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 294/0.

Poplatek ze psů (§ 2 zákona o místních poplatcích) je možné vybírat až do výše 1 500 Kč za rok (§ 2 odst. 3 zákona o místních poplatcích). Poplatek se vybírá na základě vydání obecně závazné vyhlášky, která stanovuje přesnou výši poplatku i výjimky od poplatku osvobozené. Výjimky se zpravidla týkají osob fyzicky postižených. Poplatek platí držitel psa. Povinnost poplatníka je, nahlásit jak vznik platební povinnosti (nahlásit psa na adrese od jeho 3 měsíců věku), tak zánik (uhynutí psa). Při pořízení psa v průběhu roku se platí poměrná část poplatku.

Poplatek za užívání veřejného prostranství (§ 4 zákona o místních poplatcích) se vymezuje částkou v maximální hodnotě 10 Kč za každý i započatý m² a den (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Výši obec stanoví dle způsobu využití, které může být za účelem (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích):

• umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro prodej či poskytování služeb
• umístění stavebních nebo reklamních zařízení
• zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí
• umístění skládek materiálu
• vyhrazení trvalého parkovacího místa
• užívání prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce či tvorby filmových a televizních děl
• provádění výkopových prací

Pro umístění zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí nebo prodejních či reklamních zařízení může obec vybírat poplatek až desetkrát vyšší (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Lze stanovit i poplatek paušální týdenní, měsíční, ale i roční.

Osvobozeni od poplatku jsou dle § 4 odst. 3 zákona č. 565/1990, o místních poplatcích, držitelé průkazu ZTP v případě vyhrazení trvalého parkovacího místa. Dále pak jsou od poplatku osvobozeny charitativní a veřejně prospěšné akce, které jsou na veřejných prostranstvích pořádány (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích).

Povinnými platit tento poplatek (§ 10b zákona o místních poplatcích) je každá fyzická osoba, která má v obci trvalé bydliště. Poplatek může platit jedna osoba za celou domácnost (v případě bytového domu správce či u rodinného domu jeho vlastník). Plátce je povinen nahlásit obecnímu úřadu počet osob s jejich iniciály. Poplatek se platí obci i za stavby určené k individuální rekreaci, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu. Ty hradí vlastník každé takové stavby (§ 10b odst. 1 a odst. 2 zákona o místních poplatcích).

Poplatek se skládá ze dvou částek (§ 10b odst. 4 zákona o místních poplatcích):

• částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok
• částka až 750 Kč dle skutečných zaúčtovaných nákladů předešlého roku

Poplatek (§ 10 zákona o místních poplatcích) se vydává pro fyzickou nebo právnickou osobu pro vjezd do území nebo lokality, kde je vjezd zakázán nebo omezen. Toto neplatí pro rezidenty nebo právnické osoby se stavbou související s podnikáním. Od poplatku je osvobozena osoba s průkazem ZTP. Maximální výše poplatku je 20 Kč za den. Lze stanovit i paušální poplatek.

Poplatek z ubytovací kapacity (§ 7 zákona o místních poplatcích) se platí až do výše 6 Kč za den v ubytovacím zařízení sloužícím k přechodnému pobytu. Poplatek hradí vlastník ubytovacího zařízení. Poplatku nepodléhá:

• ubytování pro studenty a žáky
• zdravotnická a lázeňská zařízení, pokud nemají charakter hotelového zařízení
• sociální zařízení a zařízení sloužící charitativním účelům

Poplatek (§ 6 zákona o místních poplatcích) může být stanoven až do výše 20 % úhrnné částky vybraného vstupného sníženou o DPH. Poplatek platí právnická i fyzická osoba pořádající kulturní, sportovní, prodejní či reklamní akci, pokud se nejedná o akci charitativní.

Maximální částka vybíraná ubytovatelem je 15 Kč za každý i započatý den (§ 3 zákona o místních poplatcích). Osvobozené jsou osoby, které jsou držitelem průkazu ZTP, osoby mladší 18 let a starší 70 let. Povinnost uhradit poplatek náleží ubytovateli. Je možné stanovit i paušální částku.

Poplatníkem je vlastník pozemku, u kterého je možnost připojení na vodovodní či kanalizační síť. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jasně stanoví podmínky, za kterých je stanovena sazba poplatku (§ 10c zákona o místních poplatcích).

Použité zdroje:

Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0.

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

HRUŠKOVÁ, Andrea. a kol. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2015.

Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=%C4%8Desk%C3%A9+%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD+standardy.

Ministerstvo financí ČR: EHP a Norské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.eeagrants.cz/.

Ministerstvo financí ČR: Švýcarské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.swiss-contribution.cz/.

Nový občanský zákoník: pro každého. Bratislava: DonauMedia, s.r.o., 2014, 176 s. ISBN 978-80-893364-55-8. Dostupné také z: www.obczak.cz.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba 2015. Nové Město n. Cidlinou: Acha obec účtuje, s.r.o., 2014, 249 s. ISBN 978-80-905420-2-0.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Brno, 2012 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: www.uohs.cz/.

Základním zákonem rozpočtového určení daní je zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Změny tohoto zákona je možné najít v zákonech č. 377/2007 Sb. a č. 295/2012 Sb. Každoročně pak ministerstvo pro místní rozvoj vydává vyhlášku o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Její příloha obsahuje procentní části pro každou obec (§ 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní).

Poslední vyhláška byla vydaná ke dni 1. 9. 2014 pod č. 186/2014 Sb., kterou je možné najít na portálu Ministerstva financí i s její přílohou.

V níže uvedené tabulce lze najít procentuální sazby jednotlivých sdílených daní, které připadají na obce. Barevně jsou odlišeny ty procentní sazby, které mají odlišná kritéria výpočtu. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (OSVČ) a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci) se vypočítávají dokonce dvěma způsoby. Skládají se tedy ze dvou částek vypočítaných různými způsoby.

Např.: daň z nemovitosti v celé výši přísluší té obci, ve které se nemovitost nachází, ale daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se počítá jak podle místa výkonu, tak i podle kritérií výměry katastrálního území obce, prostého počtu obyvatel v obci, násobku prostých přechodů a počtu žáků navštěvujících školu zřízenou obcí. O DPH z celostátního výnosu se obce dělí s kraji a státem. Jeho podíl představuje 20,83 %.

Tabulka 2.1: Rozpočtové určení daní 2013 – 2015

Zdroj: Schéma rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015

Pozn.:

1) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: a. kritéria výměry katastrálních území obce (3 %) b. prostého počtu obyvatel v obci (10 %) c. násobků postupných přechodů (80 %) d. počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %)

2) Výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází

3) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci

4) Dle bydliště podnikatele

Jak bylo zmíněno, dalšími zdroji veřejných financí pro obec jsou nedaňové příjmy, tj. různé poplatky za služby, které občanům nabízí. Většinou se jedná o provozování hřbitovů nebo kolumbárií, pronájem bytů pro bydlení v obecních bytových domech nebo pronájmu či povolení užívání obecního majetku (např. sportovního areálu, kulturního domu, nebytových prostor). Dalším zdrojem veřejných financí jsou také dotace neboli transfery. Dotace pak budou předmětem samostatné podkapitoly.

Základním legislativním dokumentem rozpočtové skladby je vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočtová skladba je soustava jednotného třídění příjmů a výdajů organizačních složek státu (ale i obcí, krajů a státu samotného) pro sledování plnění státního rozpočtu. Veškeré finanční operace jsou v rozpočtové skladbě tříděny do paragrafů (odvětvové třídění) a položek (druhové třídění). Jejich názvy jsou závazné (nelze je upravovat ani měnit) a plnění jsou jasně definovaná v rozpočtové skladbě (§ 1 vyhlášky o rozpočtové skladbě).

Např. opravu silnice je nutné zapojit z paragrafu „Silnice“, položky „Opravy a udržování“. Nelze zapojit finanční prostředky rozpočtované na jiných paragrafech ani položkách.

Není možné tady uvádět celý seznam paragrafů, položek příjmů a výdajů, ale v následující tabulce jsou uvedeny alespoň příklady, jakým způsobem může být rozpočtová skladba zpracovaná. Použité částky jsou pouze ilustrativní. V současnosti je mnoho společností nabízejících software pro vedení účetnictví, jehož součástí je plnění příjmů a výdajů, tedy grafické zpracování rozpočtové skladby obce dle jednotlivých paragrafů a položek.

Tabulka 2.2: Příklady plnění příjmů a výdajů

Zdroj: Rozpočtová skladba

Komentář:

Položka 1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce je jednou z položek vypočítávaných dle rozpočtového určení daní. U těchto položek se odvětvové třídění (paragraf) nepoužívá. Na položku 2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků se účtují příjmy s uvedením paragrafu pro rozlišení odvětví, v kterém je služba poskytnuta. Jedná se např. o příjmy z provozu parkovacích automatů z § 2212 – Silnice.

Výdaje jsou rozlišeny odvětvovou skladbou i položkou. Na § 2212 – Silnice, pol. 5169 – Nákup ostatních služeb se účtuje například zimní údržba komunikací. Platy zaměstnanců (bez odvodů) v zaměstnaneckém poměru se účtují na položce 5011 – Platy zaměstnanců v pracovním poměru na příslušeném paragrafu. Na § 3745 – Péče o vzhled obce účtujeme výplaty zaměstnanců, kteří se starají o údržbu místních komunikací či zeleně veřejných prostranství. Příkladem kapitálových výdajů (investic) je rekonstrukce nebo nákup nové hasičské zbrojnice, kterou účtujeme na § 5512 – Požární ochrana – dobrovolná část, položce 6121 – Budovy, haly a stavby.

Přijaté transfery (dotace) se účtují na transferových položkách začínajících číslem 4xxx. Vstupují do rozpočtové sklady příjmů i výdajů.

Součástí rozpočtové skladby je také financování. V plnění příjmů a výdajů se však nezobrazuje. Jedná se o pohyby bankovních účtů. Jde vlastně o převádění peněz v rámci organizace neovlivňující výši příjmu ani výdajů. Proto se z rozpočtu částka financování (konsolidace) odečítá, tj. položky začínající číslem 8.

Na položce 8115 se eviduje výsledek hospodaření z minulých let. Tato operace se neobjeví v účetnictví, ale při úpravách rozpočtu ano. Jedná se o případ, kdy je potřeba zapojit finanční prostředky z minulého období pro financování výdajů stávajícího roku.

Schválený rozpočet má jasně vymezené příjmy a výdaje na jednotlivých paragrafech a položkách. Žádná obec však není schopna predikovat příjmy ani výdaje tak pregnantně, aby nepotřebovala v průběhu roku provést přesun finančních prostředků z paragrafů a položek, o kterých ví, že nebudou dočerpány, ve zbývající výši na ty, které naopak potřebují navýšit.

Tyto přesuny se nazývají rozpočtová opatření (§ 16 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Změny ve schváleném rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce, které však může část pravomocí schvalování rozpočtových opatření delegovat na radu obce.

Rozpočtová opatření se předkládají písemně s odůvodněním nutnosti přesunu finančních prostředků. K návrhu rozpočtového opatření patří jasný popis pohybu peněz v rámci rozpočtové skladby. Např. bude jasně definován paragraf a položka, na kterém se finanční částka sníží a na kterém se zvýší.

Neprovedením rozpočtového opatření se obec dopustí správního deliktu (§ 22a odst. 1 e) zákona č. 250/2000 Sb.). Pokuty za správní delikty jsou podle § 22a odst. 5) zákona č. 250/2000 Sb. až do výše 1 mil. Kč.

Je vhodné, aby ještě před samotným zahájením procesu pronájmu vydala rada (pokud není zřízena, tak zastupitelstvo) obce rozhodnutí o minimální sazbě za pronájem m². Pronájem pozemků probíhá ve dvou fázích. Rada (případně zastupitelstvo) obce schvaluje na svém zasedání záměr pronájmu pozemku. Záměr pronájmu se musí vyvěsit na úřední desku (i elektronickou) na dobu nejméně 15 dnů, dále je pak vhodné záměr zveřejnit také způsobem v místě obvyklým (§ 39 odst. 1 ZOZ). Pokud by obec záměr takto nezveřejnila, bylo by právní jednání neplatné. Nabídka pronájmu by měla obsahovat identifikaci pozemku nebo jeho části, písemně i graficky (mapový podklad), období, na které je pronájem nabízen, a číslo rozhodnutí rady (zastupitelstva), a dále také informaci o tom, kam a do kdy se mají žádosti adresovat. U obcí I. typu se nepředpokládá, že bude zřízena komise pro posouzení nejvýhodnější nabídky za pronájem pozemku. V tomto případě pak rozhoduje rada (zastupitelstvo). Většinou se reflektuje na nejvyšší podanou cenovou nabídku. V případě, že je vyhověno jinému uchazeči, musí být rozhodnutí rady (zastupitelstva) dobře zdůvodněno.

Prodej pozemků probíhá téměř totožně (stále § 39 ZOZ). Záměr prodeje musí schválit zastupitelstvo. Rada vydává k záměru prodeje stanovisko. Dále záleží na skutečnosti, zda je prodej pozemku iniciovaný samotnou obcí nebo je prodej vyvolaný na základě poptávky konkrétního subjektu. V obou případech je nutné k materiálu k projednávání orgánům přiložit i geometrické zaměření hranic prodávaného pozemku (v případě, že se prodává jen část pozemku) a jeho přesná výměra. Současná praxe je taková, že v případě, že se prodej má uskutečnit na základě poptávky konkrétního subjektu, tento subjekt nechá na své náklady geometrické zaměření provést s tím rizikem, že mu nemusí být vyhověno.

Záměr prodeje pozemku se vyvěsí na úřední desku nejméně na období 15 dnů, dále je vhodné zveřejnění způsobem v místě a čase obvyklém. Důležité je, že schválená výměra záměru prodeje pozemku musí naprosto souhlasit se skutečně prodanými metry. Cena u prodeje, který nespadá pod státní regulaci ceny, se stanovuje ve výši v místě a čase obvyklé, lze využít také znaleckého posudku. Obec se od ceny v místě a čase obvyklé může ve výjimečných případech i odchýlit, důvody této odchylky však musejí být dobře zdůvodněny (§ 39 odst. 2 ZOZ).

Při výkupu pozemku se role obracejí, ale je vhodné z důvodu transparentního jednání, aby postup orgánu obce zůstal stejný. Nejdříve by mělo dojít ke schválení záměru výkupu pozemku zastupitelstvem obce, kterému předchází schválení záměru v radě (pokud není zřízena, tak zastupitelstvu) obce, ačkoliv to § 39 ZOZ výslovně neukládá.

Praktický příklad dle statutárního města Ostrava

Žádost o výkup (pozemku, části pozemku) bude zaevidována a vyřizována následujícím způsobem:

1. Žádost o výkup pozemku bude předložena k projednání komisi Rady pro přípravu smluv a převod majetku, bude objednán znalecký posudek a dojednána kupní cena výkupu.
2. Rada vysloví předchozí souhlas s nabytím nemovitého majetku a doporučí Zastupitelstvu rozhodnout o výkupu pozemku.
3. Zastupitelstvo rozhodne o výkupu pozemku.
4. Bude sepsána kupní smlouva a výkup pozemku bude uhrazen před vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších zákonů při správě majetku obce. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje druhy veřejných zakázek takto (§ 7 odst. 2 ZVZ):

• na dodávky a služby,
• na stavební práce.Tyto druhy se pak liší hranicí předpokládané hodnoty, kdy se veřejné zakázky dělí na (§ 7 odst. 3 ZVZ):

• veřejné zakázky malého rozsahu,
• podlimitní veřejné zakázky,
• nadlimitní veřejné zakázky.

Finanční hodnoty pro určení druhu výběrového řízení určuje nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny ty limity, které platí pro obce:

Tabulka 2.3: Členění veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty

Zdroj: Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ.

U podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky se postupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pro veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž hodnota plnění je nižší, než hodnota podlimitních zakázek, je vhodné, aby si obce vydaly vlastní metodický pokyn (směrnici), není to však povinností. Způsob vyhlášení výběrových řízení je podrobně popsán v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Metodika zadávání veřejných zakázek právní stav k 1. 1. 2014

V metodickém pokynu by mělo být jasně definováno:

• jakým způsobem bude výzva k předložení nabídky uveřejněna
• doba zveřejnění výzvy na úřední desce fyzicky i elektronicky
• limity pro veřejné zakázky malého rozsahu
• limity pro zakázky řízené objednávkou
• minimální počet oslovených dodavatelů
• doba úschovy dokumentů veřejné zakázky ve spisovně
• přílohou bude: koncept výzvy k předložení cenové nabídky pro výběrové řízení zakázky malého rozsahu a koncept objednávky.

O vypsání výběrového řízení rozhoduje rada (není-li zřízena, tak starosta) obce (§ 102 odst. 2 ZOZ), pokud splněním zakázky nedojde ke vzniku nového majetku. V tom případě pak rozhodnutí o vypsání výběrového řízení přísluší zastupitelstvu (§ 85 ZOZ). Více viz Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly - Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků, Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky jsou administrativně dosti náročné a vyžadují značnou orientaci v zákoně č. 37/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obzvláště v případech výběrového řízení na zakázky financované z externích zdrojů (dotací) je vhodné si najmout externí firmu, která nabízí vedení a zpracování výběrových řízení (doporučuje se, aby obec zjistila, zda je firma pojištěná pro případ způsobené škody v dostatečné výši). U zakázek s větším plněním totiž mnohdy dochází k podávání stížnosti neúspěšných uchazečů na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a pak záleží na správnosti každého detailu. Nesprávně vedené výběrové řízení veřejné zakázky totiž může být důvodem ke krácení nebo dokonce vrácení dotace poskytovateli. Důležitým faktorem je nejen dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale také dodržování dané metodiky poskytovatele.

Existuje několik okruhů poskytovatelů dotací pro obce, uvádíme ty nejrelevantnější:

Tabulka 2.4: Poskytovatelé dotací

Každý poskytovatel dotací vymezil oblasti podpory, kdy se jednotlivé oblasti mají doplňovat. V podstatě se jedná o nástroje ke snižování hospodářských a sociálních disparit (rozdílů) mezi regiony. Nejvyužívanějšími fondy v dnešní době jsou strukturální a státní fondy. Ostatní zmiňované jsou zatím málo využívané a alokované zdroje jsou nižší. Mimo uvedené okruhy mohou být poskytovatelem dotace pro obce také kraje a soukromí poskytovatelé.

Pokud obec zvažuje financování projektu z externích zdrojů, je nezbytné mít připravený projektový záměr. Bez projektového záměru není možné podat žádost o přidělení dotace. Projektový záměr obsahuje zpracovanou dokumentaci v rozsahu požadovaném jednotlivými fondy. Požadované dokumenty jsou taxativně vymezeny v jednotlivých výzvách. Vzhledem ke skutečnosti, že připravení požadované dokumentace je náročný úkol technicky i časově, je vhodné svěřit tuto úlohu zpracovateli projektu. Na trhu existuje mnoho agentur, které tento úkol dovedou do úspěšného konce. Pokud obec může financovat ze svého rozpočtu ještě i externího projektového manažera, který kromě řízení celého projektu, plní funkci kontroly ve vztahu ke zpracovateli projektového záměru, jde tou nejlepší cestou k úspěšnému získání dotace.

Pro obce I. typu je výhodné stát se členem místní akční skupiny (MAS), která sdružuje jak veřejnou správu, podnikatelské subjekty, neziskové organizace, tak i sdružení občanů venkovských, periferních nebo příhraničních sídel a to z důvodu širších možností a většího úspěchu při čerpání dotací z programu EU 2014 až 2020. Evropská komise podporuje komunitně vedený místní rozvoj (CLLD).

Za tímto účelem je nutné zřídit fondy. Nejčastěji zřizované fondy jsou fondy životního prostředí, bytové fondy, kulturní fondy, fondy pro vzdělávání a sport. Zřízení fondu schvaluje zastupitelstvo obce i s podmínkami, za kterých z nich bude možné čerpat. Je také nutné stanovit (alokovat) výše zdrojů.

V případě, že obec nevyužije možnosti zřídit fondy pro poskytování dotací z jakýchkoliv důvodu, je stále možné přispívat z rozpočtu obce na jednotlivé projekty poskytnutím „jednorázového příspěvku“. Takový příspěvek schvaluje rada (není-li zřízena, tak zastupitelstvo) obce na základě přijaté žádosti od žadatele. Obec v této oblasti nesmí opomenout zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jehož ustanoveními se musí řídit.

Novelizace z roku 2015, kterou se mění zákon č. 250/2000 Sb., upravuje:

1. náležitosti žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
2. náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
3. náležitosti záměru územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí nebo regionálních rad regionů soudržnosti poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na účel určený poskytovatelem peněžních prostředků.

Návrh zákona obsahuje i úpravy související s administrací fondů EU. Viz důvodová zpráva na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 294/0.

Poplatek ze psů (§ 2 zákona o místních poplatcích) je možné vybírat až do výše 1 500 Kč za rok (§ 2 odst. 3 zákona o místních poplatcích). Poplatek se vybírá na základě vydání obecně závazné vyhlášky, která stanovuje přesnou výši poplatku i výjimky od poplatku osvobozené. Výjimky se zpravidla týkají osob fyzicky postižených. Poplatek platí držitel psa. Povinnost poplatníka je, nahlásit jak vznik platební povinnosti (nahlásit psa na adrese od jeho 3 měsíců věku), tak zánik (uhynutí psa). Při pořízení psa v průběhu roku se platí poměrná část poplatku.

Poplatek za užívání veřejného prostranství (§ 4 zákona o místních poplatcích) se vymezuje částkou v maximální hodnotě 10 Kč za každý i započatý m² a den (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Výši obec stanoví dle způsobu využití, které může být za účelem (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích):

• umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro prodej či poskytování služeb
• umístění stavebních nebo reklamních zařízení
• zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí
• umístění skládek materiálu
• vyhrazení trvalého parkovacího místa
• užívání prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce či tvorby filmových a televizních děl
• provádění výkopových prací

Pro umístění zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí nebo prodejních či reklamních zařízení může obec vybírat poplatek až desetkrát vyšší (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Lze stanovit i poplatek paušální týdenní, měsíční, ale i roční.

Osvobozeni od poplatku jsou dle § 4 odst. 3 zákona č. 565/1990, o místních poplatcích, držitelé průkazu ZTP v případě vyhrazení trvalého parkovacího místa. Dále pak jsou od poplatku osvobozeny charitativní a veřejně prospěšné akce, které jsou na veřejných prostranstvích pořádány (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích).

Povinnými platit tento poplatek (§ 10b zákona o místních poplatcích) je každá fyzická osoba, která má v obci trvalé bydliště. Poplatek může platit jedna osoba za celou domácnost (v případě bytového domu správce či u rodinného domu jeho vlastník). Plátce je povinen nahlásit obecnímu úřadu počet osob s jejich iniciály. Poplatek se platí obci i za stavby určené k individuální rekreaci, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu. Ty hradí vlastník každé takové stavby (§ 10b odst. 1 a odst. 2 zákona o místních poplatcích).

Poplatek se skládá ze dvou částek (§ 10b odst. 4 zákona o místních poplatcích):

• částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok
• částka až 750 Kč dle skutečných zaúčtovaných nákladů předešlého roku

Poplatek (§ 10 zákona o místních poplatcích) se vydává pro fyzickou nebo právnickou osobu pro vjezd do území nebo lokality, kde je vjezd zakázán nebo omezen. Toto neplatí pro rezidenty nebo právnické osoby se stavbou související s podnikáním. Od poplatku je osvobozena osoba s průkazem ZTP. Maximální výše poplatku je 20 Kč za den. Lze stanovit i paušální poplatek.

Poplatek z ubytovací kapacity (§ 7 zákona o místních poplatcích) se platí až do výše 6 Kč za den v ubytovacím zařízení sloužícím k přechodnému pobytu. Poplatek hradí vlastník ubytovacího zařízení. Poplatku nepodléhá:

• ubytování pro studenty a žáky
• zdravotnická a lázeňská zařízení, pokud nemají charakter hotelového zařízení
• sociální zařízení a zařízení sloužící charitativním účelům

Poplatek (§ 6 zákona o místních poplatcích) může být stanoven až do výše 20 % úhrnné částky vybraného vstupného sníženou o DPH. Poplatek platí právnická i fyzická osoba pořádající kulturní, sportovní, prodejní či reklamní akci, pokud se nejedná o akci charitativní.

Maximální částka vybíraná ubytovatelem je 15 Kč za každý i započatý den (§ 3 zákona o místních poplatcích). Osvobozené jsou osoby, které jsou držitelem průkazu ZTP, osoby mladší 18 let a starší 70 let. Povinnost uhradit poplatek náleží ubytovateli. Je možné stanovit i paušální částku.

Poplatníkem je vlastník pozemku, u kterého je možnost připojení na vodovodní či kanalizační síť. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jasně stanoví podmínky, za kterých je stanovena sazba poplatku (§ 10c zákona o místních poplatcích).

Použité zdroje:

Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0.

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

HRUŠKOVÁ, Andrea. a kol. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2015.

Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=%C4%8Desk%C3%A9+%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD+standardy.

Ministerstvo financí ČR: EHP a Norské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.eeagrants.cz/.

Ministerstvo financí ČR: Švýcarské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.swiss-contribution.cz/.

Nový občanský zákoník: pro každého. Bratislava: DonauMedia, s.r.o., 2014, 176 s. ISBN 978-80-893364-55-8. Dostupné také z: www.obczak.cz.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba 2015. Nové Město n. Cidlinou: Acha obec účtuje, s.r.o., 2014, 249 s. ISBN 978-80-905420-2-0.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Brno, 2012 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: www.uohs.cz/.

Základním zákonem rozpočtového určení daní je zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Změny tohoto zákona je možné najít v zákonech č. 377/2007 Sb. a č. 295/2012 Sb. Každoročně pak ministerstvo pro místní rozvoj vydává vyhlášku o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Její příloha obsahuje procentní části pro každou obec (§ 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní).

Poslední vyhláška byla vydaná ke dni 1. 9. 2014 pod č. 186/2014 Sb., kterou je možné najít na portálu Ministerstva financí i s její přílohou.

V níže uvedené tabulce lze najít procentuální sazby jednotlivých sdílených daní, které připadají na obce. Barevně jsou odlišeny ty procentní sazby, které mají odlišná kritéria výpočtu. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (OSVČ) a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci) se vypočítávají dokonce dvěma způsoby. Skládají se tedy ze dvou částek vypočítaných různými způsoby.

Např.: daň z nemovitosti v celé výši přísluší té obci, ve které se nemovitost nachází, ale daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se počítá jak podle místa výkonu, tak i podle kritérií výměry katastrálního území obce, prostého počtu obyvatel v obci, násobku prostých přechodů a počtu žáků navštěvujících školu zřízenou obcí. O DPH z celostátního výnosu se obce dělí s kraji a státem. Jeho podíl představuje 20,83 %.

Tabulka 2.1: Rozpočtové určení daní 2013 – 2015

Zdroj: Schéma rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015

Pozn.:

1) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: a. kritéria výměry katastrálních území obce (3 %) b. prostého počtu obyvatel v obci (10 %) c. násobků postupných přechodů (80 %) d. počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %)

2) Výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází

3) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci

4) Dle bydliště podnikatele

Jak bylo zmíněno, dalšími zdroji veřejných financí pro obec jsou nedaňové příjmy, tj. různé poplatky za služby, které občanům nabízí. Většinou se jedná o provozování hřbitovů nebo kolumbárií, pronájem bytů pro bydlení v obecních bytových domech nebo pronájmu či povolení užívání obecního majetku (např. sportovního areálu, kulturního domu, nebytových prostor). Dalším zdrojem veřejných financí jsou také dotace neboli transfery. Dotace pak budou předmětem samostatné podkapitoly.

Základním legislativním dokumentem rozpočtové skladby je vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočtová skladba je soustava jednotného třídění příjmů a výdajů organizačních složek státu (ale i obcí, krajů a státu samotného) pro sledování plnění státního rozpočtu. Veškeré finanční operace jsou v rozpočtové skladbě tříděny do paragrafů (odvětvové třídění) a položek (druhové třídění). Jejich názvy jsou závazné (nelze je upravovat ani měnit) a plnění jsou jasně definovaná v rozpočtové skladbě (§ 1 vyhlášky o rozpočtové skladbě).

Např. opravu silnice je nutné zapojit z paragrafu „Silnice“, položky „Opravy a udržování“. Nelze zapojit finanční prostředky rozpočtované na jiných paragrafech ani položkách.

Není možné tady uvádět celý seznam paragrafů, položek příjmů a výdajů, ale v následující tabulce jsou uvedeny alespoň příklady, jakým způsobem může být rozpočtová skladba zpracovaná. Použité částky jsou pouze ilustrativní. V současnosti je mnoho společností nabízejících software pro vedení účetnictví, jehož součástí je plnění příjmů a výdajů, tedy grafické zpracování rozpočtové skladby obce dle jednotlivých paragrafů a položek.

Tabulka 2.2: Příklady plnění příjmů a výdajů

Zdroj: Rozpočtová skladba

Komentář:

Položka 1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce je jednou z položek vypočítávaných dle rozpočtového určení daní. U těchto položek se odvětvové třídění (paragraf) nepoužívá. Na položku 2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků se účtují příjmy s uvedením paragrafu pro rozlišení odvětví, v kterém je služba poskytnuta. Jedná se např. o příjmy z provozu parkovacích automatů z § 2212 – Silnice.

Výdaje jsou rozlišeny odvětvovou skladbou i položkou. Na § 2212 – Silnice, pol. 5169 – Nákup ostatních služeb se účtuje například zimní údržba komunikací. Platy zaměstnanců (bez odvodů) v zaměstnaneckém poměru se účtují na položce 5011 – Platy zaměstnanců v pracovním poměru na příslušeném paragrafu. Na § 3745 – Péče o vzhled obce účtujeme výplaty zaměstnanců, kteří se starají o údržbu místních komunikací či zeleně veřejných prostranství. Příkladem kapitálových výdajů (investic) je rekonstrukce nebo nákup nové hasičské zbrojnice, kterou účtujeme na § 5512 – Požární ochrana – dobrovolná část, položce 6121 – Budovy, haly a stavby.

Přijaté transfery (dotace) se účtují na transferových položkách začínajících číslem 4xxx. Vstupují do rozpočtové sklady příjmů i výdajů.

Součástí rozpočtové skladby je také financování. V plnění příjmů a výdajů se však nezobrazuje. Jedná se o pohyby bankovních účtů. Jde vlastně o převádění peněz v rámci organizace neovlivňující výši příjmu ani výdajů. Proto se z rozpočtu částka financování (konsolidace) odečítá, tj. položky začínající číslem 8.

Na položce 8115 se eviduje výsledek hospodaření z minulých let. Tato operace se neobjeví v účetnictví, ale při úpravách rozpočtu ano. Jedná se o případ, kdy je potřeba zapojit finanční prostředky z minulého období pro financování výdajů stávajícího roku.

Schválený rozpočet má jasně vymezené příjmy a výdaje na jednotlivých paragrafech a položkách. Žádná obec však není schopna predikovat příjmy ani výdaje tak pregnantně, aby nepotřebovala v průběhu roku provést přesun finančních prostředků z paragrafů a položek, o kterých ví, že nebudou dočerpány, ve zbývající výši na ty, které naopak potřebují navýšit.

Tyto přesuny se nazývají rozpočtová opatření (§ 16 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Změny ve schváleném rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce, které však může část pravomocí schvalování rozpočtových opatření delegovat na radu obce.

Rozpočtová opatření se předkládají písemně s odůvodněním nutnosti přesunu finančních prostředků. K návrhu rozpočtového opatření patří jasný popis pohybu peněz v rámci rozpočtové skladby. Např. bude jasně definován paragraf a položka, na kterém se finanční částka sníží a na kterém se zvýší.

Neprovedením rozpočtového opatření se obec dopustí správního deliktu (§ 22a odst. 1 e) zákona č. 250/2000 Sb.). Pokuty za správní delikty jsou podle § 22a odst. 5) zákona č. 250/2000 Sb. až do výše 1 mil. Kč.

Je vhodné, aby ještě před samotným zahájením procesu pronájmu vydala rada (pokud není zřízena, tak zastupitelstvo) obce rozhodnutí o minimální sazbě za pronájem m². Pronájem pozemků probíhá ve dvou fázích. Rada (případně zastupitelstvo) obce schvaluje na svém zasedání záměr pronájmu pozemku. Záměr pronájmu se musí vyvěsit na úřední desku (i elektronickou) na dobu nejméně 15 dnů, dále je pak vhodné záměr zveřejnit také způsobem v místě obvyklým (§ 39 odst. 1 ZOZ). Pokud by obec záměr takto nezveřejnila, bylo by právní jednání neplatné. Nabídka pronájmu by měla obsahovat identifikaci pozemku nebo jeho části, písemně i graficky (mapový podklad), období, na které je pronájem nabízen, a číslo rozhodnutí rady (zastupitelstva), a dále také informaci o tom, kam a do kdy se mají žádosti adresovat. U obcí I. typu se nepředpokládá, že bude zřízena komise pro posouzení nejvýhodnější nabídky za pronájem pozemku. V tomto případě pak rozhoduje rada (zastupitelstvo). Většinou se reflektuje na nejvyšší podanou cenovou nabídku. V případě, že je vyhověno jinému uchazeči, musí být rozhodnutí rady (zastupitelstva) dobře zdůvodněno.

Prodej pozemků probíhá téměř totožně (stále § 39 ZOZ). Záměr prodeje musí schválit zastupitelstvo. Rada vydává k záměru prodeje stanovisko. Dále záleží na skutečnosti, zda je prodej pozemku iniciovaný samotnou obcí nebo je prodej vyvolaný na základě poptávky konkrétního subjektu. V obou případech je nutné k materiálu k projednávání orgánům přiložit i geometrické zaměření hranic prodávaného pozemku (v případě, že se prodává jen část pozemku) a jeho přesná výměra. Současná praxe je taková, že v případě, že se prodej má uskutečnit na základě poptávky konkrétního subjektu, tento subjekt nechá na své náklady geometrické zaměření provést s tím rizikem, že mu nemusí být vyhověno.

Záměr prodeje pozemku se vyvěsí na úřední desku nejméně na období 15 dnů, dále je vhodné zveřejnění způsobem v místě a čase obvyklém. Důležité je, že schválená výměra záměru prodeje pozemku musí naprosto souhlasit se skutečně prodanými metry. Cena u prodeje, který nespadá pod státní regulaci ceny, se stanovuje ve výši v místě a čase obvyklé, lze využít také znaleckého posudku. Obec se od ceny v místě a čase obvyklé může ve výjimečných případech i odchýlit, důvody této odchylky však musejí být dobře zdůvodněny (§ 39 odst. 2 ZOZ).

Při výkupu pozemku se role obracejí, ale je vhodné z důvodu transparentního jednání, aby postup orgánu obce zůstal stejný. Nejdříve by mělo dojít ke schválení záměru výkupu pozemku zastupitelstvem obce, kterému předchází schválení záměru v radě (pokud není zřízena, tak zastupitelstvu) obce, ačkoliv to § 39 ZOZ výslovně neukládá.

Praktický příklad dle statutárního města Ostrava

Žádost o výkup (pozemku, části pozemku) bude zaevidována a vyřizována následujícím způsobem:

1. Žádost o výkup pozemku bude předložena k projednání komisi Rady pro přípravu smluv a převod majetku, bude objednán znalecký posudek a dojednána kupní cena výkupu.
2. Rada vysloví předchozí souhlas s nabytím nemovitého majetku a doporučí Zastupitelstvu rozhodnout o výkupu pozemku.
3. Zastupitelstvo rozhodne o výkupu pozemku.
4. Bude sepsána kupní smlouva a výkup pozemku bude uhrazen před vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších zákonů při správě majetku obce. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje druhy veřejných zakázek takto (§ 7 odst. 2 ZVZ):

• na dodávky a služby,
• na stavební práce.Tyto druhy se pak liší hranicí předpokládané hodnoty, kdy se veřejné zakázky dělí na (§ 7 odst. 3 ZVZ):

• veřejné zakázky malého rozsahu,
• podlimitní veřejné zakázky,
• nadlimitní veřejné zakázky.

Finanční hodnoty pro určení druhu výběrového řízení určuje nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny ty limity, které platí pro obce:

Tabulka 2.3: Členění veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty

Zdroj: Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ.

U podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky se postupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pro veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž hodnota plnění je nižší, než hodnota podlimitních zakázek, je vhodné, aby si obce vydaly vlastní metodický pokyn (směrnici), není to však povinností. Způsob vyhlášení výběrových řízení je podrobně popsán v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Metodika zadávání veřejných zakázek právní stav k 1. 1. 2014

V metodickém pokynu by mělo být jasně definováno:

• jakým způsobem bude výzva k předložení nabídky uveřejněna
• doba zveřejnění výzvy na úřední desce fyzicky i elektronicky
• limity pro veřejné zakázky malého rozsahu
• limity pro zakázky řízené objednávkou
• minimální počet oslovených dodavatelů
• doba úschovy dokumentů veřejné zakázky ve spisovně
• přílohou bude: koncept výzvy k předložení cenové nabídky pro výběrové řízení zakázky malého rozsahu a koncept objednávky.

O vypsání výběrového řízení rozhoduje rada (není-li zřízena, tak starosta) obce (§ 102 odst. 2 ZOZ), pokud splněním zakázky nedojde ke vzniku nového majetku. V tom případě pak rozhodnutí o vypsání výběrového řízení přísluší zastupitelstvu (§ 85 ZOZ). Více viz Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly - Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků, Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky jsou administrativně dosti náročné a vyžadují značnou orientaci v zákoně č. 37/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obzvláště v případech výběrového řízení na zakázky financované z externích zdrojů (dotací) je vhodné si najmout externí firmu, která nabízí vedení a zpracování výběrových řízení (doporučuje se, aby obec zjistila, zda je firma pojištěná pro případ způsobené škody v dostatečné výši). U zakázek s větším plněním totiž mnohdy dochází k podávání stížnosti neúspěšných uchazečů na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a pak záleží na správnosti každého detailu. Nesprávně vedené výběrové řízení veřejné zakázky totiž může být důvodem ke krácení nebo dokonce vrácení dotace poskytovateli. Důležitým faktorem je nejen dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale také dodržování dané metodiky poskytovatele.

Existuje několik okruhů poskytovatelů dotací pro obce, uvádíme ty nejrelevantnější:

Tabulka 2.4: Poskytovatelé dotací

Každý poskytovatel dotací vymezil oblasti podpory, kdy se jednotlivé oblasti mají doplňovat. V podstatě se jedná o nástroje ke snižování hospodářských a sociálních disparit (rozdílů) mezi regiony. Nejvyužívanějšími fondy v dnešní době jsou strukturální a státní fondy. Ostatní zmiňované jsou zatím málo využívané a alokované zdroje jsou nižší. Mimo uvedené okruhy mohou být poskytovatelem dotace pro obce také kraje a soukromí poskytovatelé.

Pokud obec zvažuje financování projektu z externích zdrojů, je nezbytné mít připravený projektový záměr. Bez projektového záměru není možné podat žádost o přidělení dotace. Projektový záměr obsahuje zpracovanou dokumentaci v rozsahu požadovaném jednotlivými fondy. Požadované dokumenty jsou taxativně vymezeny v jednotlivých výzvách. Vzhledem ke skutečnosti, že připravení požadované dokumentace je náročný úkol technicky i časově, je vhodné svěřit tuto úlohu zpracovateli projektu. Na trhu existuje mnoho agentur, které tento úkol dovedou do úspěšného konce. Pokud obec může financovat ze svého rozpočtu ještě i externího projektového manažera, který kromě řízení celého projektu, plní funkci kontroly ve vztahu ke zpracovateli projektového záměru, jde tou nejlepší cestou k úspěšnému získání dotace.

Pro obce I. typu je výhodné stát se členem místní akční skupiny (MAS), která sdružuje jak veřejnou správu, podnikatelské subjekty, neziskové organizace, tak i sdružení občanů venkovských, periferních nebo příhraničních sídel a to z důvodu širších možností a většího úspěchu při čerpání dotací z programu EU 2014 až 2020. Evropská komise podporuje komunitně vedený místní rozvoj (CLLD).

Za tímto účelem je nutné zřídit fondy. Nejčastěji zřizované fondy jsou fondy životního prostředí, bytové fondy, kulturní fondy, fondy pro vzdělávání a sport. Zřízení fondu schvaluje zastupitelstvo obce i s podmínkami, za kterých z nich bude možné čerpat. Je také nutné stanovit (alokovat) výše zdrojů.

V případě, že obec nevyužije možnosti zřídit fondy pro poskytování dotací z jakýchkoliv důvodu, je stále možné přispívat z rozpočtu obce na jednotlivé projekty poskytnutím „jednorázového příspěvku“. Takový příspěvek schvaluje rada (není-li zřízena, tak zastupitelstvo) obce na základě přijaté žádosti od žadatele. Obec v této oblasti nesmí opomenout zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jehož ustanoveními se musí řídit.

Novelizace z roku 2015, kterou se mění zákon č. 250/2000 Sb., upravuje:

1. náležitosti žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
2. náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
3. náležitosti záměru územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí nebo regionálních rad regionů soudržnosti poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na účel určený poskytovatelem peněžních prostředků.

Návrh zákona obsahuje i úpravy související s administrací fondů EU. Viz důvodová zpráva na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 294/0.

Poplatek ze psů (§ 2 zákona o místních poplatcích) je možné vybírat až do výše 1 500 Kč za rok (§ 2 odst. 3 zákona o místních poplatcích). Poplatek se vybírá na základě vydání obecně závazné vyhlášky, která stanovuje přesnou výši poplatku i výjimky od poplatku osvobozené. Výjimky se zpravidla týkají osob fyzicky postižených. Poplatek platí držitel psa. Povinnost poplatníka je, nahlásit jak vznik platební povinnosti (nahlásit psa na adrese od jeho 3 měsíců věku), tak zánik (uhynutí psa). Při pořízení psa v průběhu roku se platí poměrná část poplatku.

Poplatek za užívání veřejného prostranství (§ 4 zákona o místních poplatcích) se vymezuje částkou v maximální hodnotě 10 Kč za každý i započatý m² a den (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Výši obec stanoví dle způsobu využití, které může být za účelem (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích):

• umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro prodej či poskytování služeb
• umístění stavebních nebo reklamních zařízení
• zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí
• umístění skládek materiálu
• vyhrazení trvalého parkovacího místa
• užívání prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce či tvorby filmových a televizních děl
• provádění výkopových prací

Pro umístění zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí nebo prodejních či reklamních zařízení může obec vybírat poplatek až desetkrát vyšší (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Lze stanovit i poplatek paušální týdenní, měsíční, ale i roční.

Osvobozeni od poplatku jsou dle § 4 odst. 3 zákona č. 565/1990, o místních poplatcích, držitelé průkazu ZTP v případě vyhrazení trvalého parkovacího místa. Dále pak jsou od poplatku osvobozeny charitativní a veřejně prospěšné akce, které jsou na veřejných prostranstvích pořádány (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích).

Povinnými platit tento poplatek (§ 10b zákona o místních poplatcích) je každá fyzická osoba, která má v obci trvalé bydliště. Poplatek může platit jedna osoba za celou domácnost (v případě bytového domu správce či u rodinného domu jeho vlastník). Plátce je povinen nahlásit obecnímu úřadu počet osob s jejich iniciály. Poplatek se platí obci i za stavby určené k individuální rekreaci, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu. Ty hradí vlastník každé takové stavby (§ 10b odst. 1 a odst. 2 zákona o místních poplatcích).

Poplatek se skládá ze dvou částek (§ 10b odst. 4 zákona o místních poplatcích):

• částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok
• částka až 750 Kč dle skutečných zaúčtovaných nákladů předešlého roku

Poplatek (§ 10 zákona o místních poplatcích) se vydává pro fyzickou nebo právnickou osobu pro vjezd do území nebo lokality, kde je vjezd zakázán nebo omezen. Toto neplatí pro rezidenty nebo právnické osoby se stavbou související s podnikáním. Od poplatku je osvobozena osoba s průkazem ZTP. Maximální výše poplatku je 20 Kč za den. Lze stanovit i paušální poplatek.

Poplatek z ubytovací kapacity (§ 7 zákona o místních poplatcích) se platí až do výše 6 Kč za den v ubytovacím zařízení sloužícím k přechodnému pobytu. Poplatek hradí vlastník ubytovacího zařízení. Poplatku nepodléhá:

• ubytování pro studenty a žáky
• zdravotnická a lázeňská zařízení, pokud nemají charakter hotelového zařízení
• sociální zařízení a zařízení sloužící charitativním účelům

Poplatek (§ 6 zákona o místních poplatcích) může být stanoven až do výše 20 % úhrnné částky vybraného vstupného sníženou o DPH. Poplatek platí právnická i fyzická osoba pořádající kulturní, sportovní, prodejní či reklamní akci, pokud se nejedná o akci charitativní.

Maximální částka vybíraná ubytovatelem je 15 Kč za každý i započatý den (§ 3 zákona o místních poplatcích). Osvobozené jsou osoby, které jsou držitelem průkazu ZTP, osoby mladší 18 let a starší 70 let. Povinnost uhradit poplatek náleží ubytovateli. Je možné stanovit i paušální částku.

Poplatníkem je vlastník pozemku, u kterého je možnost připojení na vodovodní či kanalizační síť. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jasně stanoví podmínky, za kterých je stanovena sazba poplatku (§ 10c zákona o místních poplatcích).

Použité zdroje:

Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0.

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

HRUŠKOVÁ, Andrea. a kol. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2015.

Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=%C4%8Desk%C3%A9+%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD+standardy.

Ministerstvo financí ČR: EHP a Norské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.eeagrants.cz/.

Ministerstvo financí ČR: Švýcarské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.swiss-contribution.cz/.

Nový občanský zákoník: pro každého. Bratislava: DonauMedia, s.r.o., 2014, 176 s. ISBN 978-80-893364-55-8. Dostupné také z: www.obczak.cz.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba 2015. Nové Město n. Cidlinou: Acha obec účtuje, s.r.o., 2014, 249 s. ISBN 978-80-905420-2-0.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Brno, 2012 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: www.uohs.cz/.

Základním zákonem rozpočtového určení daní je zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Změny tohoto zákona je možné najít v zákonech č. 377/2007 Sb. a č. 295/2012 Sb. Každoročně pak ministerstvo pro místní rozvoj vydává vyhlášku o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Její příloha obsahuje procentní části pro každou obec (§ 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní).

Poslední vyhláška byla vydaná ke dni 1. 9. 2014 pod č. 186/2014 Sb., kterou je možné najít na portálu Ministerstva financí i s její přílohou.

V níže uvedené tabulce lze najít procentuální sazby jednotlivých sdílených daní, které připadají na obce. Barevně jsou odlišeny ty procentní sazby, které mají odlišná kritéria výpočtu. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (OSVČ) a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci) se vypočítávají dokonce dvěma způsoby. Skládají se tedy ze dvou částek vypočítaných různými způsoby.

Např.: daň z nemovitosti v celé výši přísluší té obci, ve které se nemovitost nachází, ale daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se počítá jak podle místa výkonu, tak i podle kritérií výměry katastrálního území obce, prostého počtu obyvatel v obci, násobku prostých přechodů a počtu žáků navštěvujících školu zřízenou obcí. O DPH z celostátního výnosu se obce dělí s kraji a státem. Jeho podíl představuje 20,83 %.

Tabulka 2.1: Rozpočtové určení daní 2013 – 2015

Zdroj: Schéma rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015

Pozn.:

1) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: a. kritéria výměry katastrálních území obce (3 %) b. prostého počtu obyvatel v obci (10 %) c. násobků postupných přechodů (80 %) d. počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %)

2) Výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází

3) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci

4) Dle bydliště podnikatele

Jak bylo zmíněno, dalšími zdroji veřejných financí pro obec jsou nedaňové příjmy, tj. různé poplatky za služby, které občanům nabízí. Většinou se jedná o provozování hřbitovů nebo kolumbárií, pronájem bytů pro bydlení v obecních bytových domech nebo pronájmu či povolení užívání obecního majetku (např. sportovního areálu, kulturního domu, nebytových prostor). Dalším zdrojem veřejných financí jsou také dotace neboli transfery. Dotace pak budou předmětem samostatné podkapitoly.

Základním legislativním dokumentem rozpočtové skladby je vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočtová skladba je soustava jednotného třídění příjmů a výdajů organizačních složek státu (ale i obcí, krajů a státu samotného) pro sledování plnění státního rozpočtu. Veškeré finanční operace jsou v rozpočtové skladbě tříděny do paragrafů (odvětvové třídění) a položek (druhové třídění). Jejich názvy jsou závazné (nelze je upravovat ani měnit) a plnění jsou jasně definovaná v rozpočtové skladbě (§ 1 vyhlášky o rozpočtové skladbě).

Např. opravu silnice je nutné zapojit z paragrafu „Silnice“, položky „Opravy a udržování“. Nelze zapojit finanční prostředky rozpočtované na jiných paragrafech ani položkách.

Není možné tady uvádět celý seznam paragrafů, položek příjmů a výdajů, ale v následující tabulce jsou uvedeny alespoň příklady, jakým způsobem může být rozpočtová skladba zpracovaná. Použité částky jsou pouze ilustrativní. V současnosti je mnoho společností nabízejících software pro vedení účetnictví, jehož součástí je plnění příjmů a výdajů, tedy grafické zpracování rozpočtové skladby obce dle jednotlivých paragrafů a položek.

Tabulka 2.2: Příklady plnění příjmů a výdajů

Zdroj: Rozpočtová skladba

Komentář:

Položka 1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce je jednou z položek vypočítávaných dle rozpočtového určení daní. U těchto položek se odvětvové třídění (paragraf) nepoužívá. Na položku 2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků se účtují příjmy s uvedením paragrafu pro rozlišení odvětví, v kterém je služba poskytnuta. Jedná se např. o příjmy z provozu parkovacích automatů z § 2212 – Silnice.

Výdaje jsou rozlišeny odvětvovou skladbou i položkou. Na § 2212 – Silnice, pol. 5169 – Nákup ostatních služeb se účtuje například zimní údržba komunikací. Platy zaměstnanců (bez odvodů) v zaměstnaneckém poměru se účtují na položce 5011 – Platy zaměstnanců v pracovním poměru na příslušeném paragrafu. Na § 3745 – Péče o vzhled obce účtujeme výplaty zaměstnanců, kteří se starají o údržbu místních komunikací či zeleně veřejných prostranství. Příkladem kapitálových výdajů (investic) je rekonstrukce nebo nákup nové hasičské zbrojnice, kterou účtujeme na § 5512 – Požární ochrana – dobrovolná část, položce 6121 – Budovy, haly a stavby.

Přijaté transfery (dotace) se účtují na transferových položkách začínajících číslem 4xxx. Vstupují do rozpočtové sklady příjmů i výdajů.

Součástí rozpočtové skladby je také financování. V plnění příjmů a výdajů se však nezobrazuje. Jedná se o pohyby bankovních účtů. Jde vlastně o převádění peněz v rámci organizace neovlivňující výši příjmu ani výdajů. Proto se z rozpočtu částka financování (konsolidace) odečítá, tj. položky začínající číslem 8.

Na položce 8115 se eviduje výsledek hospodaření z minulých let. Tato operace se neobjeví v účetnictví, ale při úpravách rozpočtu ano. Jedná se o případ, kdy je potřeba zapojit finanční prostředky z minulého období pro financování výdajů stávajícího roku.

Schválený rozpočet má jasně vymezené příjmy a výdaje na jednotlivých paragrafech a položkách. Žádná obec však není schopna predikovat příjmy ani výdaje tak pregnantně, aby nepotřebovala v průběhu roku provést přesun finančních prostředků z paragrafů a položek, o kterých ví, že nebudou dočerpány, ve zbývající výši na ty, které naopak potřebují navýšit.

Tyto přesuny se nazývají rozpočtová opatření (§ 16 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Změny ve schváleném rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce, které však může část pravomocí schvalování rozpočtových opatření delegovat na radu obce.

Rozpočtová opatření se předkládají písemně s odůvodněním nutnosti přesunu finančních prostředků. K návrhu rozpočtového opatření patří jasný popis pohybu peněz v rámci rozpočtové skladby. Např. bude jasně definován paragraf a položka, na kterém se finanční částka sníží a na kterém se zvýší.

Neprovedením rozpočtového opatření se obec dopustí správního deliktu (§ 22a odst. 1 e) zákona č. 250/2000 Sb.). Pokuty za správní delikty jsou podle § 22a odst. 5) zákona č. 250/2000 Sb. až do výše 1 mil. Kč.

Je vhodné, aby ještě před samotným zahájením procesu pronájmu vydala rada (pokud není zřízena, tak zastupitelstvo) obce rozhodnutí o minimální sazbě za pronájem m². Pronájem pozemků probíhá ve dvou fázích. Rada (případně zastupitelstvo) obce schvaluje na svém zasedání záměr pronájmu pozemku. Záměr pronájmu se musí vyvěsit na úřední desku (i elektronickou) na dobu nejméně 15 dnů, dále je pak vhodné záměr zveřejnit také způsobem v místě obvyklým (§ 39 odst. 1 ZOZ). Pokud by obec záměr takto nezveřejnila, bylo by právní jednání neplatné. Nabídka pronájmu by měla obsahovat identifikaci pozemku nebo jeho části, písemně i graficky (mapový podklad), období, na které je pronájem nabízen, a číslo rozhodnutí rady (zastupitelstva), a dále také informaci o tom, kam a do kdy se mají žádosti adresovat. U obcí I. typu se nepředpokládá, že bude zřízena komise pro posouzení nejvýhodnější nabídky za pronájem pozemku. V tomto případě pak rozhoduje rada (zastupitelstvo). Většinou se reflektuje na nejvyšší podanou cenovou nabídku. V případě, že je vyhověno jinému uchazeči, musí být rozhodnutí rady (zastupitelstva) dobře zdůvodněno.

Prodej pozemků probíhá téměř totožně (stále § 39 ZOZ). Záměr prodeje musí schválit zastupitelstvo. Rada vydává k záměru prodeje stanovisko. Dále záleží na skutečnosti, zda je prodej pozemku iniciovaný samotnou obcí nebo je prodej vyvolaný na základě poptávky konkrétního subjektu. V obou případech je nutné k materiálu k projednávání orgánům přiložit i geometrické zaměření hranic prodávaného pozemku (v případě, že se prodává jen část pozemku) a jeho přesná výměra. Současná praxe je taková, že v případě, že se prodej má uskutečnit na základě poptávky konkrétního subjektu, tento subjekt nechá na své náklady geometrické zaměření provést s tím rizikem, že mu nemusí být vyhověno.

Záměr prodeje pozemku se vyvěsí na úřední desku nejméně na období 15 dnů, dále je vhodné zveřejnění způsobem v místě a čase obvyklém. Důležité je, že schválená výměra záměru prodeje pozemku musí naprosto souhlasit se skutečně prodanými metry. Cena u prodeje, který nespadá pod státní regulaci ceny, se stanovuje ve výši v místě a čase obvyklé, lze využít také znaleckého posudku. Obec se od ceny v místě a čase obvyklé může ve výjimečných případech i odchýlit, důvody této odchylky však musejí být dobře zdůvodněny (§ 39 odst. 2 ZOZ).

Při výkupu pozemku se role obracejí, ale je vhodné z důvodu transparentního jednání, aby postup orgánu obce zůstal stejný. Nejdříve by mělo dojít ke schválení záměru výkupu pozemku zastupitelstvem obce, kterému předchází schválení záměru v radě (pokud není zřízena, tak zastupitelstvu) obce, ačkoliv to § 39 ZOZ výslovně neukládá.

Praktický příklad dle statutárního města Ostrava

Žádost o výkup (pozemku, části pozemku) bude zaevidována a vyřizována následujícím způsobem:

1. Žádost o výkup pozemku bude předložena k projednání komisi Rady pro přípravu smluv a převod majetku, bude objednán znalecký posudek a dojednána kupní cena výkupu.
2. Rada vysloví předchozí souhlas s nabytím nemovitého majetku a doporučí Zastupitelstvu rozhodnout o výkupu pozemku.
3. Zastupitelstvo rozhodne o výkupu pozemku.
4. Bude sepsána kupní smlouva a výkup pozemku bude uhrazen před vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších zákonů při správě majetku obce. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje druhy veřejných zakázek takto (§ 7 odst. 2 ZVZ):

• na dodávky a služby,
• na stavební práce.Tyto druhy se pak liší hranicí předpokládané hodnoty, kdy se veřejné zakázky dělí na (§ 7 odst. 3 ZVZ):

• veřejné zakázky malého rozsahu,
• podlimitní veřejné zakázky,
• nadlimitní veřejné zakázky.

Finanční hodnoty pro určení druhu výběrového řízení určuje nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny ty limity, které platí pro obce:

Tabulka 2.3: Členění veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty

Zdroj: Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ.

U podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky se postupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pro veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž hodnota plnění je nižší, než hodnota podlimitních zakázek, je vhodné, aby si obce vydaly vlastní metodický pokyn (směrnici), není to však povinností. Způsob vyhlášení výběrových řízení je podrobně popsán v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Metodika zadávání veřejných zakázek právní stav k 1. 1. 2014

V metodickém pokynu by mělo být jasně definováno:

• jakým způsobem bude výzva k předložení nabídky uveřejněna
• doba zveřejnění výzvy na úřední desce fyzicky i elektronicky
• limity pro veřejné zakázky malého rozsahu
• limity pro zakázky řízené objednávkou
• minimální počet oslovených dodavatelů
• doba úschovy dokumentů veřejné zakázky ve spisovně
• přílohou bude: koncept výzvy k předložení cenové nabídky pro výběrové řízení zakázky malého rozsahu a koncept objednávky.

O vypsání výběrového řízení rozhoduje rada (není-li zřízena, tak starosta) obce (§ 102 odst. 2 ZOZ), pokud splněním zakázky nedojde ke vzniku nového majetku. V tom případě pak rozhodnutí o vypsání výběrového řízení přísluší zastupitelstvu (§ 85 ZOZ). Více viz Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly - Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků, Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky jsou administrativně dosti náročné a vyžadují značnou orientaci v zákoně č. 37/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obzvláště v případech výběrového řízení na zakázky financované z externích zdrojů (dotací) je vhodné si najmout externí firmu, která nabízí vedení a zpracování výběrových řízení (doporučuje se, aby obec zjistila, zda je firma pojištěná pro případ způsobené škody v dostatečné výši). U zakázek s větším plněním totiž mnohdy dochází k podávání stížnosti neúspěšných uchazečů na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a pak záleží na správnosti každého detailu. Nesprávně vedené výběrové řízení veřejné zakázky totiž může být důvodem ke krácení nebo dokonce vrácení dotace poskytovateli. Důležitým faktorem je nejen dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale také dodržování dané metodiky poskytovatele.

Existuje několik okruhů poskytovatelů dotací pro obce, uvádíme ty nejrelevantnější:

Tabulka 2.4: Poskytovatelé dotací

Každý poskytovatel dotací vymezil oblasti podpory, kdy se jednotlivé oblasti mají doplňovat. V podstatě se jedná o nástroje ke snižování hospodářských a sociálních disparit (rozdílů) mezi regiony. Nejvyužívanějšími fondy v dnešní době jsou strukturální a státní fondy. Ostatní zmiňované jsou zatím málo využívané a alokované zdroje jsou nižší. Mimo uvedené okruhy mohou být poskytovatelem dotace pro obce také kraje a soukromí poskytovatelé.

Pokud obec zvažuje financování projektu z externích zdrojů, je nezbytné mít připravený projektový záměr. Bez projektového záměru není možné podat žádost o přidělení dotace. Projektový záměr obsahuje zpracovanou dokumentaci v rozsahu požadovaném jednotlivými fondy. Požadované dokumenty jsou taxativně vymezeny v jednotlivých výzvách. Vzhledem ke skutečnosti, že připravení požadované dokumentace je náročný úkol technicky i časově, je vhodné svěřit tuto úlohu zpracovateli projektu. Na trhu existuje mnoho agentur, které tento úkol dovedou do úspěšného konce. Pokud obec může financovat ze svého rozpočtu ještě i externího projektového manažera, který kromě řízení celého projektu, plní funkci kontroly ve vztahu ke zpracovateli projektového záměru, jde tou nejlepší cestou k úspěšnému získání dotace.

Pro obce I. typu je výhodné stát se členem místní akční skupiny (MAS), která sdružuje jak veřejnou správu, podnikatelské subjekty, neziskové organizace, tak i sdružení občanů venkovských, periferních nebo příhraničních sídel a to z důvodu širších možností a většího úspěchu při čerpání dotací z programu EU 2014 až 2020. Evropská komise podporuje komunitně vedený místní rozvoj (CLLD).

Za tímto účelem je nutné zřídit fondy. Nejčastěji zřizované fondy jsou fondy životního prostředí, bytové fondy, kulturní fondy, fondy pro vzdělávání a sport. Zřízení fondu schvaluje zastupitelstvo obce i s podmínkami, za kterých z nich bude možné čerpat. Je také nutné stanovit (alokovat) výše zdrojů.

V případě, že obec nevyužije možnosti zřídit fondy pro poskytování dotací z jakýchkoliv důvodu, je stále možné přispívat z rozpočtu obce na jednotlivé projekty poskytnutím „jednorázového příspěvku“. Takový příspěvek schvaluje rada (není-li zřízena, tak zastupitelstvo) obce na základě přijaté žádosti od žadatele. Obec v této oblasti nesmí opomenout zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jehož ustanoveními se musí řídit.

Novelizace z roku 2015, kterou se mění zákon č. 250/2000 Sb., upravuje:

1. náležitosti žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
2. náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
3. náležitosti záměru územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí nebo regionálních rad regionů soudržnosti poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na účel určený poskytovatelem peněžních prostředků.

Návrh zákona obsahuje i úpravy související s administrací fondů EU. Viz důvodová zpráva na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 294/0.

Poplatek ze psů (§ 2 zákona o místních poplatcích) je možné vybírat až do výše 1 500 Kč za rok (§ 2 odst. 3 zákona o místních poplatcích). Poplatek se vybírá na základě vydání obecně závazné vyhlášky, která stanovuje přesnou výši poplatku i výjimky od poplatku osvobozené. Výjimky se zpravidla týkají osob fyzicky postižených. Poplatek platí držitel psa. Povinnost poplatníka je, nahlásit jak vznik platební povinnosti (nahlásit psa na adrese od jeho 3 měsíců věku), tak zánik (uhynutí psa). Při pořízení psa v průběhu roku se platí poměrná část poplatku.

Poplatek za užívání veřejného prostranství (§ 4 zákona o místních poplatcích) se vymezuje částkou v maximální hodnotě 10 Kč za každý i započatý m² a den (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Výši obec stanoví dle způsobu využití, které může být za účelem (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích):

• umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro prodej či poskytování služeb
• umístění stavebních nebo reklamních zařízení
• zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí
• umístění skládek materiálu
• vyhrazení trvalého parkovacího místa
• užívání prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce či tvorby filmových a televizních děl
• provádění výkopových prací

Pro umístění zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí nebo prodejních či reklamních zařízení může obec vybírat poplatek až desetkrát vyšší (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Lze stanovit i poplatek paušální týdenní, měsíční, ale i roční.

Osvobozeni od poplatku jsou dle § 4 odst. 3 zákona č. 565/1990, o místních poplatcích, držitelé průkazu ZTP v případě vyhrazení trvalého parkovacího místa. Dále pak jsou od poplatku osvobozeny charitativní a veřejně prospěšné akce, které jsou na veřejných prostranstvích pořádány (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích).

Povinnými platit tento poplatek (§ 10b zákona o místních poplatcích) je každá fyzická osoba, která má v obci trvalé bydliště. Poplatek může platit jedna osoba za celou domácnost (v případě bytového domu správce či u rodinného domu jeho vlastník). Plátce je povinen nahlásit obecnímu úřadu počet osob s jejich iniciály. Poplatek se platí obci i za stavby určené k individuální rekreaci, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu. Ty hradí vlastník každé takové stavby (§ 10b odst. 1 a odst. 2 zákona o místních poplatcích).

Poplatek se skládá ze dvou částek (§ 10b odst. 4 zákona o místních poplatcích):

• částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok
• částka až 750 Kč dle skutečných zaúčtovaných nákladů předešlého roku

Poplatek (§ 10 zákona o místních poplatcích) se vydává pro fyzickou nebo právnickou osobu pro vjezd do území nebo lokality, kde je vjezd zakázán nebo omezen. Toto neplatí pro rezidenty nebo právnické osoby se stavbou související s podnikáním. Od poplatku je osvobozena osoba s průkazem ZTP. Maximální výše poplatku je 20 Kč za den. Lze stanovit i paušální poplatek.

Poplatek z ubytovací kapacity (§ 7 zákona o místních poplatcích) se platí až do výše 6 Kč za den v ubytovacím zařízení sloužícím k přechodnému pobytu. Poplatek hradí vlastník ubytovacího zařízení. Poplatku nepodléhá:

• ubytování pro studenty a žáky
• zdravotnická a lázeňská zařízení, pokud nemají charakter hotelového zařízení
• sociální zařízení a zařízení sloužící charitativním účelům

Poplatek (§ 6 zákona o místních poplatcích) může být stanoven až do výše 20 % úhrnné částky vybraného vstupného sníženou o DPH. Poplatek platí právnická i fyzická osoba pořádající kulturní, sportovní, prodejní či reklamní akci, pokud se nejedná o akci charitativní.

Maximální částka vybíraná ubytovatelem je 15 Kč za každý i započatý den (§ 3 zákona o místních poplatcích). Osvobozené jsou osoby, které jsou držitelem průkazu ZTP, osoby mladší 18 let a starší 70 let. Povinnost uhradit poplatek náleží ubytovateli. Je možné stanovit i paušální částku.

Poplatníkem je vlastník pozemku, u kterého je možnost připojení na vodovodní či kanalizační síť. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jasně stanoví podmínky, za kterých je stanovena sazba poplatku (§ 10c zákona o místních poplatcích).

Použité zdroje:

Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0.

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

HRUŠKOVÁ, Andrea. a kol. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2015.

Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=%C4%8Desk%C3%A9+%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD+standardy.

Ministerstvo financí ČR: EHP a Norské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.eeagrants.cz/.

Ministerstvo financí ČR: Švýcarské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.swiss-contribution.cz/.

Nový občanský zákoník: pro každého. Bratislava: DonauMedia, s.r.o., 2014, 176 s. ISBN 978-80-893364-55-8. Dostupné také z: www.obczak.cz.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba 2015. Nové Město n. Cidlinou: Acha obec účtuje, s.r.o., 2014, 249 s. ISBN 978-80-905420-2-0.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Brno, 2012 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: www.uohs.cz/.

Základním zákonem rozpočtového určení daní je zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Změny tohoto zákona je možné najít v zákonech č. 377/2007 Sb. a č. 295/2012 Sb. Každoročně pak ministerstvo pro místní rozvoj vydává vyhlášku o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Její příloha obsahuje procentní části pro každou obec (§ 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní).

Poslední vyhláška byla vydaná ke dni 1. 9. 2014 pod č. 186/2014 Sb., kterou je možné najít na portálu Ministerstva financí i s její přílohou.

V níže uvedené tabulce lze najít procentuální sazby jednotlivých sdílených daní, které připadají na obce. Barevně jsou odlišeny ty procentní sazby, které mají odlišná kritéria výpočtu. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (OSVČ) a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci) se vypočítávají dokonce dvěma způsoby. Skládají se tedy ze dvou částek vypočítaných různými způsoby.

Např.: daň z nemovitosti v celé výši přísluší té obci, ve které se nemovitost nachází, ale daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se počítá jak podle místa výkonu, tak i podle kritérií výměry katastrálního území obce, prostého počtu obyvatel v obci, násobku prostých přechodů a počtu žáků navštěvujících školu zřízenou obcí. O DPH z celostátního výnosu se obce dělí s kraji a státem. Jeho podíl představuje 20,83 %.

Tabulka 2.1: Rozpočtové určení daní 2013 – 2015

Zdroj: Schéma rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015

Pozn.:

1) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: a. kritéria výměry katastrálních území obce (3 %) b. prostého počtu obyvatel v obci (10 %) c. násobků postupných přechodů (80 %) d. počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %)

2) Výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází

3) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci

4) Dle bydliště podnikatele

Jak bylo zmíněno, dalšími zdroji veřejných financí pro obec jsou nedaňové příjmy, tj. různé poplatky za služby, které občanům nabízí. Většinou se jedná o provozování hřbitovů nebo kolumbárií, pronájem bytů pro bydlení v obecních bytových domech nebo pronájmu či povolení užívání obecního majetku (např. sportovního areálu, kulturního domu, nebytových prostor). Dalším zdrojem veřejných financí jsou také dotace neboli transfery. Dotace pak budou předmětem samostatné podkapitoly.

Základním legislativním dokumentem rozpočtové skladby je vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočtová skladba je soustava jednotného třídění příjmů a výdajů organizačních složek státu (ale i obcí, krajů a státu samotného) pro sledování plnění státního rozpočtu. Veškeré finanční operace jsou v rozpočtové skladbě tříděny do paragrafů (odvětvové třídění) a položek (druhové třídění). Jejich názvy jsou závazné (nelze je upravovat ani měnit) a plnění jsou jasně definovaná v rozpočtové skladbě (§ 1 vyhlášky o rozpočtové skladbě).

Např. opravu silnice je nutné zapojit z paragrafu „Silnice“, položky „Opravy a udržování“. Nelze zapojit finanční prostředky rozpočtované na jiných paragrafech ani položkách.

Není možné tady uvádět celý seznam paragrafů, položek příjmů a výdajů, ale v následující tabulce jsou uvedeny alespoň příklady, jakým způsobem může být rozpočtová skladba zpracovaná. Použité částky jsou pouze ilustrativní. V současnosti je mnoho společností nabízejících software pro vedení účetnictví, jehož součástí je plnění příjmů a výdajů, tedy grafické zpracování rozpočtové skladby obce dle jednotlivých paragrafů a položek.

Tabulka 2.2: Příklady plnění příjmů a výdajů

Zdroj: Rozpočtová skladba

Komentář:

Položka 1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce je jednou z položek vypočítávaných dle rozpočtového určení daní. U těchto položek se odvětvové třídění (paragraf) nepoužívá. Na položku 2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků se účtují příjmy s uvedením paragrafu pro rozlišení odvětví, v kterém je služba poskytnuta. Jedná se např. o příjmy z provozu parkovacích automatů z § 2212 – Silnice.

Výdaje jsou rozlišeny odvětvovou skladbou i položkou. Na § 2212 – Silnice, pol. 5169 – Nákup ostatních služeb se účtuje například zimní údržba komunikací. Platy zaměstnanců (bez odvodů) v zaměstnaneckém poměru se účtují na položce 5011 – Platy zaměstnanců v pracovním poměru na příslušeném paragrafu. Na § 3745 – Péče o vzhled obce účtujeme výplaty zaměstnanců, kteří se starají o údržbu místních komunikací či zeleně veřejných prostranství. Příkladem kapitálových výdajů (investic) je rekonstrukce nebo nákup nové hasičské zbrojnice, kterou účtujeme na § 5512 – Požární ochrana – dobrovolná část, položce 6121 – Budovy, haly a stavby.

Přijaté transfery (dotace) se účtují na transferových položkách začínajících číslem 4xxx. Vstupují do rozpočtové sklady příjmů i výdajů.

Součástí rozpočtové skladby je také financování. V plnění příjmů a výdajů se však nezobrazuje. Jedná se o pohyby bankovních účtů. Jde vlastně o převádění peněz v rámci organizace neovlivňující výši příjmu ani výdajů. Proto se z rozpočtu částka financování (konsolidace) odečítá, tj. položky začínající číslem 8.

Na položce 8115 se eviduje výsledek hospodaření z minulých let. Tato operace se neobjeví v účetnictví, ale při úpravách rozpočtu ano. Jedná se o případ, kdy je potřeba zapojit finanční prostředky z minulého období pro financování výdajů stávajícího roku.

Schválený rozpočet má jasně vymezené příjmy a výdaje na jednotlivých paragrafech a položkách. Žádná obec však není schopna predikovat příjmy ani výdaje tak pregnantně, aby nepotřebovala v průběhu roku provést přesun finančních prostředků z paragrafů a položek, o kterých ví, že nebudou dočerpány, ve zbývající výši na ty, které naopak potřebují navýšit.

Tyto přesuny se nazývají rozpočtová opatření (§ 16 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Změny ve schváleném rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce, které však může část pravomocí schvalování rozpočtových opatření delegovat na radu obce.

Rozpočtová opatření se předkládají písemně s odůvodněním nutnosti přesunu finančních prostředků. K návrhu rozpočtového opatření patří jasný popis pohybu peněz v rámci rozpočtové skladby. Např. bude jasně definován paragraf a položka, na kterém se finanční částka sníží a na kterém se zvýší.

Neprovedením rozpočtového opatření se obec dopustí správního deliktu (§ 22a odst. 1 e) zákona č. 250/2000 Sb.). Pokuty za správní delikty jsou podle § 22a odst. 5) zákona č. 250/2000 Sb. až do výše 1 mil. Kč.

Je vhodné, aby ještě před samotným zahájením procesu pronájmu vydala rada (pokud není zřízena, tak zastupitelstvo) obce rozhodnutí o minimální sazbě za pronájem m². Pronájem pozemků probíhá ve dvou fázích. Rada (případně zastupitelstvo) obce schvaluje na svém zasedání záměr pronájmu pozemku. Záměr pronájmu se musí vyvěsit na úřední desku (i elektronickou) na dobu nejméně 15 dnů, dále je pak vhodné záměr zveřejnit také způsobem v místě obvyklým (§ 39 odst. 1 ZOZ). Pokud by obec záměr takto nezveřejnila, bylo by právní jednání neplatné. Nabídka pronájmu by měla obsahovat identifikaci pozemku nebo jeho části, písemně i graficky (mapový podklad), období, na které je pronájem nabízen, a číslo rozhodnutí rady (zastupitelstva), a dále také informaci o tom, kam a do kdy se mají žádosti adresovat. U obcí I. typu se nepředpokládá, že bude zřízena komise pro posouzení nejvýhodnější nabídky za pronájem pozemku. V tomto případě pak rozhoduje rada (zastupitelstvo). Většinou se reflektuje na nejvyšší podanou cenovou nabídku. V případě, že je vyhověno jinému uchazeči, musí být rozhodnutí rady (zastupitelstva) dobře zdůvodněno.

Prodej pozemků probíhá téměř totožně (stále § 39 ZOZ). Záměr prodeje musí schválit zastupitelstvo. Rada vydává k záměru prodeje stanovisko. Dále záleží na skutečnosti, zda je prodej pozemku iniciovaný samotnou obcí nebo je prodej vyvolaný na základě poptávky konkrétního subjektu. V obou případech je nutné k materiálu k projednávání orgánům přiložit i geometrické zaměření hranic prodávaného pozemku (v případě, že se prodává jen část pozemku) a jeho přesná výměra. Současná praxe je taková, že v případě, že se prodej má uskutečnit na základě poptávky konkrétního subjektu, tento subjekt nechá na své náklady geometrické zaměření provést s tím rizikem, že mu nemusí být vyhověno.

Záměr prodeje pozemku se vyvěsí na úřední desku nejméně na období 15 dnů, dále je vhodné zveřejnění způsobem v místě a čase obvyklém. Důležité je, že schválená výměra záměru prodeje pozemku musí naprosto souhlasit se skutečně prodanými metry. Cena u prodeje, který nespadá pod státní regulaci ceny, se stanovuje ve výši v místě a čase obvyklé, lze využít také znaleckého posudku. Obec se od ceny v místě a čase obvyklé může ve výjimečných případech i odchýlit, důvody této odchylky však musejí být dobře zdůvodněny (§ 39 odst. 2 ZOZ).

Při výkupu pozemku se role obracejí, ale je vhodné z důvodu transparentního jednání, aby postup orgánu obce zůstal stejný. Nejdříve by mělo dojít ke schválení záměru výkupu pozemku zastupitelstvem obce, kterému předchází schválení záměru v radě (pokud není zřízena, tak zastupitelstvu) obce, ačkoliv to § 39 ZOZ výslovně neukládá.

Praktický příklad dle statutárního města Ostrava

Žádost o výkup (pozemku, části pozemku) bude zaevidována a vyřizována následujícím způsobem:

1. Žádost o výkup pozemku bude předložena k projednání komisi Rady pro přípravu smluv a převod majetku, bude objednán znalecký posudek a dojednána kupní cena výkupu.
2. Rada vysloví předchozí souhlas s nabytím nemovitého majetku a doporučí Zastupitelstvu rozhodnout o výkupu pozemku.
3. Zastupitelstvo rozhodne o výkupu pozemku.
4. Bude sepsána kupní smlouva a výkup pozemku bude uhrazen před vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších zákonů při správě majetku obce. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje druhy veřejných zakázek takto (§ 7 odst. 2 ZVZ):

• na dodávky a služby,
• na stavební práce.Tyto druhy se pak liší hranicí předpokládané hodnoty, kdy se veřejné zakázky dělí na (§ 7 odst. 3 ZVZ):

• veřejné zakázky malého rozsahu,
• podlimitní veřejné zakázky,
• nadlimitní veřejné zakázky.

Finanční hodnoty pro určení druhu výběrového řízení určuje nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny ty limity, které platí pro obce:

Tabulka 2.3: Členění veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty

Zdroj: Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ.

U podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky se postupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pro veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž hodnota plnění je nižší, než hodnota podlimitních zakázek, je vhodné, aby si obce vydaly vlastní metodický pokyn (směrnici), není to však povinností. Způsob vyhlášení výběrových řízení je podrobně popsán v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Metodika zadávání veřejných zakázek právní stav k 1. 1. 2014

V metodickém pokynu by mělo být jasně definováno:

• jakým způsobem bude výzva k předložení nabídky uveřejněna
• doba zveřejnění výzvy na úřední desce fyzicky i elektronicky
• limity pro veřejné zakázky malého rozsahu
• limity pro zakázky řízené objednávkou
• minimální počet oslovených dodavatelů
• doba úschovy dokumentů veřejné zakázky ve spisovně
• přílohou bude: koncept výzvy k předložení cenové nabídky pro výběrové řízení zakázky malého rozsahu a koncept objednávky.

O vypsání výběrového řízení rozhoduje rada (není-li zřízena, tak starosta) obce (§ 102 odst. 2 ZOZ), pokud splněním zakázky nedojde ke vzniku nového majetku. V tom případě pak rozhodnutí o vypsání výběrového řízení přísluší zastupitelstvu (§ 85 ZOZ). Více viz Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly - Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků, Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky jsou administrativně dosti náročné a vyžadují značnou orientaci v zákoně č. 37/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obzvláště v případech výběrového řízení na zakázky financované z externích zdrojů (dotací) je vhodné si najmout externí firmu, která nabízí vedení a zpracování výběrových řízení (doporučuje se, aby obec zjistila, zda je firma pojištěná pro případ způsobené škody v dostatečné výši). U zakázek s větším plněním totiž mnohdy dochází k podávání stížnosti neúspěšných uchazečů na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a pak záleží na správnosti každého detailu. Nesprávně vedené výběrové řízení veřejné zakázky totiž může být důvodem ke krácení nebo dokonce vrácení dotace poskytovateli. Důležitým faktorem je nejen dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale také dodržování dané metodiky poskytovatele.

Existuje několik okruhů poskytovatelů dotací pro obce, uvádíme ty nejrelevantnější:

Tabulka 2.4: Poskytovatelé dotací

Každý poskytovatel dotací vymezil oblasti podpory, kdy se jednotlivé oblasti mají doplňovat. V podstatě se jedná o nástroje ke snižování hospodářských a sociálních disparit (rozdílů) mezi regiony. Nejvyužívanějšími fondy v dnešní době jsou strukturální a státní fondy. Ostatní zmiňované jsou zatím málo využívané a alokované zdroje jsou nižší. Mimo uvedené okruhy mohou být poskytovatelem dotace pro obce také kraje a soukromí poskytovatelé.

Pokud obec zvažuje financování projektu z externích zdrojů, je nezbytné mít připravený projektový záměr. Bez projektového záměru není možné podat žádost o přidělení dotace. Projektový záměr obsahuje zpracovanou dokumentaci v rozsahu požadovaném jednotlivými fondy. Požadované dokumenty jsou taxativně vymezeny v jednotlivých výzvách. Vzhledem ke skutečnosti, že připravení požadované dokumentace je náročný úkol technicky i časově, je vhodné svěřit tuto úlohu zpracovateli projektu. Na trhu existuje mnoho agentur, které tento úkol dovedou do úspěšného konce. Pokud obec může financovat ze svého rozpočtu ještě i externího projektového manažera, který kromě řízení celého projektu, plní funkci kontroly ve vztahu ke zpracovateli projektového záměru, jde tou nejlepší cestou k úspěšnému získání dotace.

Pro obce I. typu je výhodné stát se členem místní akční skupiny (MAS), která sdružuje jak veřejnou správu, podnikatelské subjekty, neziskové organizace, tak i sdružení občanů venkovských, periferních nebo příhraničních sídel a to z důvodu širších možností a většího úspěchu při čerpání dotací z programu EU 2014 až 2020. Evropská komise podporuje komunitně vedený místní rozvoj (CLLD).

Za tímto účelem je nutné zřídit fondy. Nejčastěji zřizované fondy jsou fondy životního prostředí, bytové fondy, kulturní fondy, fondy pro vzdělávání a sport. Zřízení fondu schvaluje zastupitelstvo obce i s podmínkami, za kterých z nich bude možné čerpat. Je také nutné stanovit (alokovat) výše zdrojů.

V případě, že obec nevyužije možnosti zřídit fondy pro poskytování dotací z jakýchkoliv důvodu, je stále možné přispívat z rozpočtu obce na jednotlivé projekty poskytnutím „jednorázového příspěvku“. Takový příspěvek schvaluje rada (není-li zřízena, tak zastupitelstvo) obce na základě přijaté žádosti od žadatele. Obec v této oblasti nesmí opomenout zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jehož ustanoveními se musí řídit.

Novelizace z roku 2015, kterou se mění zákon č. 250/2000 Sb., upravuje:

1. náležitosti žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
2. náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
3. náležitosti záměru územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí nebo regionálních rad regionů soudržnosti poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na účel určený poskytovatelem peněžních prostředků.

Návrh zákona obsahuje i úpravy související s administrací fondů EU. Viz důvodová zpráva na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 294/0.

Poplatek ze psů (§ 2 zákona o místních poplatcích) je možné vybírat až do výše 1 500 Kč za rok (§ 2 odst. 3 zákona o místních poplatcích). Poplatek se vybírá na základě vydání obecně závazné vyhlášky, která stanovuje přesnou výši poplatku i výjimky od poplatku osvobozené. Výjimky se zpravidla týkají osob fyzicky postižených. Poplatek platí držitel psa. Povinnost poplatníka je, nahlásit jak vznik platební povinnosti (nahlásit psa na adrese od jeho 3 měsíců věku), tak zánik (uhynutí psa). Při pořízení psa v průběhu roku se platí poměrná část poplatku.

Poplatek za užívání veřejného prostranství (§ 4 zákona o místních poplatcích) se vymezuje částkou v maximální hodnotě 10 Kč za každý i započatý m² a den (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Výši obec stanoví dle způsobu využití, které může být za účelem (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích):

• umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro prodej či poskytování služeb
• umístění stavebních nebo reklamních zařízení
• zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí
• umístění skládek materiálu
• vyhrazení trvalého parkovacího místa
• užívání prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce či tvorby filmových a televizních děl
• provádění výkopových prací

Pro umístění zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí nebo prodejních či reklamních zařízení může obec vybírat poplatek až desetkrát vyšší (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Lze stanovit i poplatek paušální týdenní, měsíční, ale i roční.

Osvobozeni od poplatku jsou dle § 4 odst. 3 zákona č. 565/1990, o místních poplatcích, držitelé průkazu ZTP v případě vyhrazení trvalého parkovacího místa. Dále pak jsou od poplatku osvobozeny charitativní a veřejně prospěšné akce, které jsou na veřejných prostranstvích pořádány (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích).

Povinnými platit tento poplatek (§ 10b zákona o místních poplatcích) je každá fyzická osoba, která má v obci trvalé bydliště. Poplatek může platit jedna osoba za celou domácnost (v případě bytového domu správce či u rodinného domu jeho vlastník). Plátce je povinen nahlásit obecnímu úřadu počet osob s jejich iniciály. Poplatek se platí obci i za stavby určené k individuální rekreaci, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu. Ty hradí vlastník každé takové stavby (§ 10b odst. 1 a odst. 2 zákona o místních poplatcích).

Poplatek se skládá ze dvou částek (§ 10b odst. 4 zákona o místních poplatcích):

• částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok
• částka až 750 Kč dle skutečných zaúčtovaných nákladů předešlého roku

Poplatek (§ 10 zákona o místních poplatcích) se vydává pro fyzickou nebo právnickou osobu pro vjezd do území nebo lokality, kde je vjezd zakázán nebo omezen. Toto neplatí pro rezidenty nebo právnické osoby se stavbou související s podnikáním. Od poplatku je osvobozena osoba s průkazem ZTP. Maximální výše poplatku je 20 Kč za den. Lze stanovit i paušální poplatek.

Poplatek z ubytovací kapacity (§ 7 zákona o místních poplatcích) se platí až do výše 6 Kč za den v ubytovacím zařízení sloužícím k přechodnému pobytu. Poplatek hradí vlastník ubytovacího zařízení. Poplatku nepodléhá:

• ubytování pro studenty a žáky
• zdravotnická a lázeňská zařízení, pokud nemají charakter hotelového zařízení
• sociální zařízení a zařízení sloužící charitativním účelům

Poplatek (§ 6 zákona o místních poplatcích) může být stanoven až do výše 20 % úhrnné částky vybraného vstupného sníženou o DPH. Poplatek platí právnická i fyzická osoba pořádající kulturní, sportovní, prodejní či reklamní akci, pokud se nejedná o akci charitativní.

Maximální částka vybíraná ubytovatelem je 15 Kč za každý i započatý den (§ 3 zákona o místních poplatcích). Osvobozené jsou osoby, které jsou držitelem průkazu ZTP, osoby mladší 18 let a starší 70 let. Povinnost uhradit poplatek náleží ubytovateli. Je možné stanovit i paušální částku.

Poplatníkem je vlastník pozemku, u kterého je možnost připojení na vodovodní či kanalizační síť. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jasně stanoví podmínky, za kterých je stanovena sazba poplatku (§ 10c zákona o místních poplatcích).

Použité zdroje:

Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0.

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

HRUŠKOVÁ, Andrea. a kol. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2015.

Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=%C4%8Desk%C3%A9+%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD+standardy.

Ministerstvo financí ČR: EHP a Norské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.eeagrants.cz/.

Ministerstvo financí ČR: Švýcarské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.swiss-contribution.cz/.

Nový občanský zákoník: pro každého. Bratislava: DonauMedia, s.r.o., 2014, 176 s. ISBN 978-80-893364-55-8. Dostupné také z: www.obczak.cz.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba 2015. Nové Město n. Cidlinou: Acha obec účtuje, s.r.o., 2014, 249 s. ISBN 978-80-905420-2-0.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Brno, 2012 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: www.uohs.cz/.

Základním zákonem rozpočtového určení daní je zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Změny tohoto zákona je možné najít v zákonech č. 377/2007 Sb. a č. 295/2012 Sb. Každoročně pak ministerstvo pro místní rozvoj vydává vyhlášku o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Její příloha obsahuje procentní části pro každou obec (§ 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní).

Poslední vyhláška byla vydaná ke dni 1. 9. 2014 pod č. 186/2014 Sb., kterou je možné najít na portálu Ministerstva financí i s její přílohou.

V níže uvedené tabulce lze najít procentuální sazby jednotlivých sdílených daní, které připadají na obce. Barevně jsou odlišeny ty procentní sazby, které mají odlišná kritéria výpočtu. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (OSVČ) a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci) se vypočítávají dokonce dvěma způsoby. Skládají se tedy ze dvou částek vypočítaných různými způsoby.

Např.: daň z nemovitosti v celé výši přísluší té obci, ve které se nemovitost nachází, ale daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se počítá jak podle místa výkonu, tak i podle kritérií výměry katastrálního území obce, prostého počtu obyvatel v obci, násobku prostých přechodů a počtu žáků navštěvujících školu zřízenou obcí. O DPH z celostátního výnosu se obce dělí s kraji a státem. Jeho podíl představuje 20,83 %.

Tabulka 2.1: Rozpočtové určení daní 2013 – 2015

Zdroj: Schéma rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015

Pozn.:

1) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: a. kritéria výměry katastrálních území obce (3 %) b. prostého počtu obyvatel v obci (10 %) c. násobků postupných přechodů (80 %) d. počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %)

2) Výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází

3) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci

4) Dle bydliště podnikatele

Jak bylo zmíněno, dalšími zdroji veřejných financí pro obec jsou nedaňové příjmy, tj. různé poplatky za služby, které občanům nabízí. Většinou se jedná o provozování hřbitovů nebo kolumbárií, pronájem bytů pro bydlení v obecních bytových domech nebo pronájmu či povolení užívání obecního majetku (např. sportovního areálu, kulturního domu, nebytových prostor). Dalším zdrojem veřejných financí jsou také dotace neboli transfery. Dotace pak budou předmětem samostatné podkapitoly.

Základním legislativním dokumentem rozpočtové skladby je vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočtová skladba je soustava jednotného třídění příjmů a výdajů organizačních složek státu (ale i obcí, krajů a státu samotného) pro sledování plnění státního rozpočtu. Veškeré finanční operace jsou v rozpočtové skladbě tříděny do paragrafů (odvětvové třídění) a položek (druhové třídění). Jejich názvy jsou závazné (nelze je upravovat ani měnit) a plnění jsou jasně definovaná v rozpočtové skladbě (§ 1 vyhlášky o rozpočtové skladbě).

Např. opravu silnice je nutné zapojit z paragrafu „Silnice“, položky „Opravy a udržování“. Nelze zapojit finanční prostředky rozpočtované na jiných paragrafech ani položkách.

Není možné tady uvádět celý seznam paragrafů, položek příjmů a výdajů, ale v následující tabulce jsou uvedeny alespoň příklady, jakým způsobem může být rozpočtová skladba zpracovaná. Použité částky jsou pouze ilustrativní. V současnosti je mnoho společností nabízejících software pro vedení účetnictví, jehož součástí je plnění příjmů a výdajů, tedy grafické zpracování rozpočtové skladby obce dle jednotlivých paragrafů a položek.

Tabulka 2.2: Příklady plnění příjmů a výdajů

Zdroj: Rozpočtová skladba

Komentář:

Položka 1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce je jednou z položek vypočítávaných dle rozpočtového určení daní. U těchto položek se odvětvové třídění (paragraf) nepoužívá. Na položku 2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků se účtují příjmy s uvedením paragrafu pro rozlišení odvětví, v kterém je služba poskytnuta. Jedná se např. o příjmy z provozu parkovacích automatů z § 2212 – Silnice.

Výdaje jsou rozlišeny odvětvovou skladbou i položkou. Na § 2212 – Silnice, pol. 5169 – Nákup ostatních služeb se účtuje například zimní údržba komunikací. Platy zaměstnanců (bez odvodů) v zaměstnaneckém poměru se účtují na položce 5011 – Platy zaměstnanců v pracovním poměru na příslušeném paragrafu. Na § 3745 – Péče o vzhled obce účtujeme výplaty zaměstnanců, kteří se starají o údržbu místních komunikací či zeleně veřejných prostranství. Příkladem kapitálových výdajů (investic) je rekonstrukce nebo nákup nové hasičské zbrojnice, kterou účtujeme na § 5512 – Požární ochrana – dobrovolná část, položce 6121 – Budovy, haly a stavby.

Přijaté transfery (dotace) se účtují na transferových položkách začínajících číslem 4xxx. Vstupují do rozpočtové sklady příjmů i výdajů.

Součástí rozpočtové skladby je také financování. V plnění příjmů a výdajů se však nezobrazuje. Jedná se o pohyby bankovních účtů. Jde vlastně o převádění peněz v rámci organizace neovlivňující výši příjmu ani výdajů. Proto se z rozpočtu částka financování (konsolidace) odečítá, tj. položky začínající číslem 8.

Na položce 8115 se eviduje výsledek hospodaření z minulých let. Tato operace se neobjeví v účetnictví, ale při úpravách rozpočtu ano. Jedná se o případ, kdy je potřeba zapojit finanční prostředky z minulého období pro financování výdajů stávajícího roku.

Schválený rozpočet má jasně vymezené příjmy a výdaje na jednotlivých paragrafech a položkách. Žádná obec však není schopna predikovat příjmy ani výdaje tak pregnantně, aby nepotřebovala v průběhu roku provést přesun finančních prostředků z paragrafů a položek, o kterých ví, že nebudou dočerpány, ve zbývající výši na ty, které naopak potřebují navýšit.

Tyto přesuny se nazývají rozpočtová opatření (§ 16 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Změny ve schváleném rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce, které však může část pravomocí schvalování rozpočtových opatření delegovat na radu obce.

Rozpočtová opatření se předkládají písemně s odůvodněním nutnosti přesunu finančních prostředků. K návrhu rozpočtového opatření patří jasný popis pohybu peněz v rámci rozpočtové skladby. Např. bude jasně definován paragraf a položka, na kterém se finanční částka sníží a na kterém se zvýší.

Neprovedením rozpočtového opatření se obec dopustí správního deliktu (§ 22a odst. 1 e) zákona č. 250/2000 Sb.). Pokuty za správní delikty jsou podle § 22a odst. 5) zákona č. 250/2000 Sb. až do výše 1 mil. Kč.

Je vhodné, aby ještě před samotným zahájením procesu pronájmu vydala rada (pokud není zřízena, tak zastupitelstvo) obce rozhodnutí o minimální sazbě za pronájem m². Pronájem pozemků probíhá ve dvou fázích. Rada (případně zastupitelstvo) obce schvaluje na svém zasedání záměr pronájmu pozemku. Záměr pronájmu se musí vyvěsit na úřední desku (i elektronickou) na dobu nejméně 15 dnů, dále je pak vhodné záměr zveřejnit také způsobem v místě obvyklým (§ 39 odst. 1 ZOZ). Pokud by obec záměr takto nezveřejnila, bylo by právní jednání neplatné. Nabídka pronájmu by měla obsahovat identifikaci pozemku nebo jeho části, písemně i graficky (mapový podklad), období, na které je pronájem nabízen, a číslo rozhodnutí rady (zastupitelstva), a dále také informaci o tom, kam a do kdy se mají žádosti adresovat. U obcí I. typu se nepředpokládá, že bude zřízena komise pro posouzení nejvýhodnější nabídky za pronájem pozemku. V tomto případě pak rozhoduje rada (zastupitelstvo). Většinou se reflektuje na nejvyšší podanou cenovou nabídku. V případě, že je vyhověno jinému uchazeči, musí být rozhodnutí rady (zastupitelstva) dobře zdůvodněno.

Prodej pozemků probíhá téměř totožně (stále § 39 ZOZ). Záměr prodeje musí schválit zastupitelstvo. Rada vydává k záměru prodeje stanovisko. Dále záleží na skutečnosti, zda je prodej pozemku iniciovaný samotnou obcí nebo je prodej vyvolaný na základě poptávky konkrétního subjektu. V obou případech je nutné k materiálu k projednávání orgánům přiložit i geometrické zaměření hranic prodávaného pozemku (v případě, že se prodává jen část pozemku) a jeho přesná výměra. Současná praxe je taková, že v případě, že se prodej má uskutečnit na základě poptávky konkrétního subjektu, tento subjekt nechá na své náklady geometrické zaměření provést s tím rizikem, že mu nemusí být vyhověno.

Záměr prodeje pozemku se vyvěsí na úřední desku nejméně na období 15 dnů, dále je vhodné zveřejnění způsobem v místě a čase obvyklém. Důležité je, že schválená výměra záměru prodeje pozemku musí naprosto souhlasit se skutečně prodanými metry. Cena u prodeje, který nespadá pod státní regulaci ceny, se stanovuje ve výši v místě a čase obvyklé, lze využít také znaleckého posudku. Obec se od ceny v místě a čase obvyklé může ve výjimečných případech i odchýlit, důvody této odchylky však musejí být dobře zdůvodněny (§ 39 odst. 2 ZOZ).

Při výkupu pozemku se role obracejí, ale je vhodné z důvodu transparentního jednání, aby postup orgánu obce zůstal stejný. Nejdříve by mělo dojít ke schválení záměru výkupu pozemku zastupitelstvem obce, kterému předchází schválení záměru v radě (pokud není zřízena, tak zastupitelstvu) obce, ačkoliv to § 39 ZOZ výslovně neukládá.

Praktický příklad dle statutárního města Ostrava

Žádost o výkup (pozemku, části pozemku) bude zaevidována a vyřizována následujícím způsobem:

1. Žádost o výkup pozemku bude předložena k projednání komisi Rady pro přípravu smluv a převod majetku, bude objednán znalecký posudek a dojednána kupní cena výkupu.
2. Rada vysloví předchozí souhlas s nabytím nemovitého majetku a doporučí Zastupitelstvu rozhodnout o výkupu pozemku.
3. Zastupitelstvo rozhodne o výkupu pozemku.
4. Bude sepsána kupní smlouva a výkup pozemku bude uhrazen před vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších zákonů při správě majetku obce. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje druhy veřejných zakázek takto (§ 7 odst. 2 ZVZ):

• na dodávky a služby,
• na stavební práce.Tyto druhy se pak liší hranicí předpokládané hodnoty, kdy se veřejné zakázky dělí na (§ 7 odst. 3 ZVZ):

• veřejné zakázky malého rozsahu,
• podlimitní veřejné zakázky,
• nadlimitní veřejné zakázky.

Finanční hodnoty pro určení druhu výběrového řízení určuje nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny ty limity, které platí pro obce:

Tabulka 2.3: Členění veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty

Zdroj: Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ.

U podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky se postupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pro veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž hodnota plnění je nižší, než hodnota podlimitních zakázek, je vhodné, aby si obce vydaly vlastní metodický pokyn (směrnici), není to však povinností. Způsob vyhlášení výběrových řízení je podrobně popsán v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Metodika zadávání veřejných zakázek právní stav k 1. 1. 2014

V metodickém pokynu by mělo být jasně definováno:

• jakým způsobem bude výzva k předložení nabídky uveřejněna
• doba zveřejnění výzvy na úřední desce fyzicky i elektronicky
• limity pro veřejné zakázky malého rozsahu
• limity pro zakázky řízené objednávkou
• minimální počet oslovených dodavatelů
• doba úschovy dokumentů veřejné zakázky ve spisovně
• přílohou bude: koncept výzvy k předložení cenové nabídky pro výběrové řízení zakázky malého rozsahu a koncept objednávky.

O vypsání výběrového řízení rozhoduje rada (není-li zřízena, tak starosta) obce (§ 102 odst. 2 ZOZ), pokud splněním zakázky nedojde ke vzniku nového majetku. V tom případě pak rozhodnutí o vypsání výběrového řízení přísluší zastupitelstvu (§ 85 ZOZ). Více viz Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly - Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků, Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky jsou administrativně dosti náročné a vyžadují značnou orientaci v zákoně č. 37/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obzvláště v případech výběrového řízení na zakázky financované z externích zdrojů (dotací) je vhodné si najmout externí firmu, která nabízí vedení a zpracování výběrových řízení (doporučuje se, aby obec zjistila, zda je firma pojištěná pro případ způsobené škody v dostatečné výši). U zakázek s větším plněním totiž mnohdy dochází k podávání stížnosti neúspěšných uchazečů na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a pak záleží na správnosti každého detailu. Nesprávně vedené výběrové řízení veřejné zakázky totiž může být důvodem ke krácení nebo dokonce vrácení dotace poskytovateli. Důležitým faktorem je nejen dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale také dodržování dané metodiky poskytovatele.

Existuje několik okruhů poskytovatelů dotací pro obce, uvádíme ty nejrelevantnější:

Tabulka 2.4: Poskytovatelé dotací

Každý poskytovatel dotací vymezil oblasti podpory, kdy se jednotlivé oblasti mají doplňovat. V podstatě se jedná o nástroje ke snižování hospodářských a sociálních disparit (rozdílů) mezi regiony. Nejvyužívanějšími fondy v dnešní době jsou strukturální a státní fondy. Ostatní zmiňované jsou zatím málo využívané a alokované zdroje jsou nižší. Mimo uvedené okruhy mohou být poskytovatelem dotace pro obce také kraje a soukromí poskytovatelé.

Pokud obec zvažuje financování projektu z externích zdrojů, je nezbytné mít připravený projektový záměr. Bez projektového záměru není možné podat žádost o přidělení dotace. Projektový záměr obsahuje zpracovanou dokumentaci v rozsahu požadovaném jednotlivými fondy. Požadované dokumenty jsou taxativně vymezeny v jednotlivých výzvách. Vzhledem ke skutečnosti, že připravení požadované dokumentace je náročný úkol technicky i časově, je vhodné svěřit tuto úlohu zpracovateli projektu. Na trhu existuje mnoho agentur, které tento úkol dovedou do úspěšného konce. Pokud obec může financovat ze svého rozpočtu ještě i externího projektového manažera, který kromě řízení celého projektu, plní funkci kontroly ve vztahu ke zpracovateli projektového záměru, jde tou nejlepší cestou k úspěšnému získání dotace.

Pro obce I. typu je výhodné stát se členem místní akční skupiny (MAS), která sdružuje jak veřejnou správu, podnikatelské subjekty, neziskové organizace, tak i sdružení občanů venkovských, periferních nebo příhraničních sídel a to z důvodu širších možností a většího úspěchu při čerpání dotací z programu EU 2014 až 2020. Evropská komise podporuje komunitně vedený místní rozvoj (CLLD).

Za tímto účelem je nutné zřídit fondy. Nejčastěji zřizované fondy jsou fondy životního prostředí, bytové fondy, kulturní fondy, fondy pro vzdělávání a sport. Zřízení fondu schvaluje zastupitelstvo obce i s podmínkami, za kterých z nich bude možné čerpat. Je také nutné stanovit (alokovat) výše zdrojů.

V případě, že obec nevyužije možnosti zřídit fondy pro poskytování dotací z jakýchkoliv důvodu, je stále možné přispívat z rozpočtu obce na jednotlivé projekty poskytnutím „jednorázového příspěvku“. Takový příspěvek schvaluje rada (není-li zřízena, tak zastupitelstvo) obce na základě přijaté žádosti od žadatele. Obec v této oblasti nesmí opomenout zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jehož ustanoveními se musí řídit.

Novelizace z roku 2015, kterou se mění zákon č. 250/2000 Sb., upravuje:

1. náležitosti žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
2. náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
3. náležitosti záměru územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí nebo regionálních rad regionů soudržnosti poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na účel určený poskytovatelem peněžních prostředků.

Návrh zákona obsahuje i úpravy související s administrací fondů EU. Viz důvodová zpráva na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 294/0.

Poplatek ze psů (§ 2 zákona o místních poplatcích) je možné vybírat až do výše 1 500 Kč za rok (§ 2 odst. 3 zákona o místních poplatcích). Poplatek se vybírá na základě vydání obecně závazné vyhlášky, která stanovuje přesnou výši poplatku i výjimky od poplatku osvobozené. Výjimky se zpravidla týkají osob fyzicky postižených. Poplatek platí držitel psa. Povinnost poplatníka je, nahlásit jak vznik platební povinnosti (nahlásit psa na adrese od jeho 3 měsíců věku), tak zánik (uhynutí psa). Při pořízení psa v průběhu roku se platí poměrná část poplatku.

Poplatek za užívání veřejného prostranství (§ 4 zákona o místních poplatcích) se vymezuje částkou v maximální hodnotě 10 Kč za každý i započatý m² a den (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Výši obec stanoví dle způsobu využití, které může být za účelem (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích):

• umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro prodej či poskytování služeb
• umístění stavebních nebo reklamních zařízení
• zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí
• umístění skládek materiálu
• vyhrazení trvalého parkovacího místa
• užívání prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce či tvorby filmových a televizních děl
• provádění výkopových prací

Pro umístění zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí nebo prodejních či reklamních zařízení může obec vybírat poplatek až desetkrát vyšší (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Lze stanovit i poplatek paušální týdenní, měsíční, ale i roční.

Osvobozeni od poplatku jsou dle § 4 odst. 3 zákona č. 565/1990, o místních poplatcích, držitelé průkazu ZTP v případě vyhrazení trvalého parkovacího místa. Dále pak jsou od poplatku osvobozeny charitativní a veřejně prospěšné akce, které jsou na veřejných prostranstvích pořádány (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích).

Povinnými platit tento poplatek (§ 10b zákona o místních poplatcích) je každá fyzická osoba, která má v obci trvalé bydliště. Poplatek může platit jedna osoba za celou domácnost (v případě bytového domu správce či u rodinného domu jeho vlastník). Plátce je povinen nahlásit obecnímu úřadu počet osob s jejich iniciály. Poplatek se platí obci i za stavby určené k individuální rekreaci, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu. Ty hradí vlastník každé takové stavby (§ 10b odst. 1 a odst. 2 zákona o místních poplatcích).

Poplatek se skládá ze dvou částek (§ 10b odst. 4 zákona o místních poplatcích):

• částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok
• částka až 750 Kč dle skutečných zaúčtovaných nákladů předešlého roku

Poplatek (§ 10 zákona o místních poplatcích) se vydává pro fyzickou nebo právnickou osobu pro vjezd do území nebo lokality, kde je vjezd zakázán nebo omezen. Toto neplatí pro rezidenty nebo právnické osoby se stavbou související s podnikáním. Od poplatku je osvobozena osoba s průkazem ZTP. Maximální výše poplatku je 20 Kč za den. Lze stanovit i paušální poplatek.

Poplatek z ubytovací kapacity (§ 7 zákona o místních poplatcích) se platí až do výše 6 Kč za den v ubytovacím zařízení sloužícím k přechodnému pobytu. Poplatek hradí vlastník ubytovacího zařízení. Poplatku nepodléhá:

• ubytování pro studenty a žáky
• zdravotnická a lázeňská zařízení, pokud nemají charakter hotelového zařízení
• sociální zařízení a zařízení sloužící charitativním účelům

Poplatek (§ 6 zákona o místních poplatcích) může být stanoven až do výše 20 % úhrnné částky vybraného vstupného sníženou o DPH. Poplatek platí právnická i fyzická osoba pořádající kulturní, sportovní, prodejní či reklamní akci, pokud se nejedná o akci charitativní.

Maximální částka vybíraná ubytovatelem je 15 Kč za každý i započatý den (§ 3 zákona o místních poplatcích). Osvobozené jsou osoby, které jsou držitelem průkazu ZTP, osoby mladší 18 let a starší 70 let. Povinnost uhradit poplatek náleží ubytovateli. Je možné stanovit i paušální částku.

Poplatníkem je vlastník pozemku, u kterého je možnost připojení na vodovodní či kanalizační síť. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jasně stanoví podmínky, za kterých je stanovena sazba poplatku (§ 10c zákona o místních poplatcích).

Použité zdroje:

Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0.

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

HRUŠKOVÁ, Andrea. a kol. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2015.

Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=%C4%8Desk%C3%A9+%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD+standardy.

Ministerstvo financí ČR: EHP a Norské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.eeagrants.cz/.

Ministerstvo financí ČR: Švýcarské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.swiss-contribution.cz/.

Nový občanský zákoník: pro každého. Bratislava: DonauMedia, s.r.o., 2014, 176 s. ISBN 978-80-893364-55-8. Dostupné také z: www.obczak.cz.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba 2015. Nové Město n. Cidlinou: Acha obec účtuje, s.r.o., 2014, 249 s. ISBN 978-80-905420-2-0.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Brno, 2012 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: www.uohs.cz/.

Základním zákonem rozpočtového určení daní je zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Změny tohoto zákona je možné najít v zákonech č. 377/2007 Sb. a č. 295/2012 Sb. Každoročně pak ministerstvo pro místní rozvoj vydává vyhlášku o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Její příloha obsahuje procentní části pro každou obec (§ 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní).

Poslední vyhláška byla vydaná ke dni 1. 9. 2014 pod č. 186/2014 Sb., kterou je možné najít na portálu Ministerstva financí i s její přílohou.

V níže uvedené tabulce lze najít procentuální sazby jednotlivých sdílených daní, které připadají na obce. Barevně jsou odlišeny ty procentní sazby, které mají odlišná kritéria výpočtu. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (OSVČ) a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci) se vypočítávají dokonce dvěma způsoby. Skládají se tedy ze dvou částek vypočítaných různými způsoby.

Např.: daň z nemovitosti v celé výši přísluší té obci, ve které se nemovitost nachází, ale daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se počítá jak podle místa výkonu, tak i podle kritérií výměry katastrálního území obce, prostého počtu obyvatel v obci, násobku prostých přechodů a počtu žáků navštěvujících školu zřízenou obcí. O DPH z celostátního výnosu se obce dělí s kraji a státem. Jeho podíl představuje 20,83 %.

Tabulka 2.1: Rozpočtové určení daní 2013 – 2015

Zdroj: Schéma rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015

Pozn.:

1) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: a. kritéria výměry katastrálních území obce (3 %) b. prostého počtu obyvatel v obci (10 %) c. násobků postupných přechodů (80 %) d. počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %)

2) Výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází

3) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci

4) Dle bydliště podnikatele

Jak bylo zmíněno, dalšími zdroji veřejných financí pro obec jsou nedaňové příjmy, tj. různé poplatky za služby, které občanům nabízí. Většinou se jedná o provozování hřbitovů nebo kolumbárií, pronájem bytů pro bydlení v obecních bytových domech nebo pronájmu či povolení užívání obecního majetku (např. sportovního areálu, kulturního domu, nebytových prostor). Dalším zdrojem veřejných financí jsou také dotace neboli transfery. Dotace pak budou předmětem samostatné podkapitoly.

Základním legislativním dokumentem rozpočtové skladby je vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočtová skladba je soustava jednotného třídění příjmů a výdajů organizačních složek státu (ale i obcí, krajů a státu samotného) pro sledování plnění státního rozpočtu. Veškeré finanční operace jsou v rozpočtové skladbě tříděny do paragrafů (odvětvové třídění) a položek (druhové třídění). Jejich názvy jsou závazné (nelze je upravovat ani měnit) a plnění jsou jasně definovaná v rozpočtové skladbě (§ 1 vyhlášky o rozpočtové skladbě).

Např. opravu silnice je nutné zapojit z paragrafu „Silnice“, položky „Opravy a udržování“. Nelze zapojit finanční prostředky rozpočtované na jiných paragrafech ani položkách.

Není možné tady uvádět celý seznam paragrafů, položek příjmů a výdajů, ale v následující tabulce jsou uvedeny alespoň příklady, jakým způsobem může být rozpočtová skladba zpracovaná. Použité částky jsou pouze ilustrativní. V současnosti je mnoho společností nabízejících software pro vedení účetnictví, jehož součástí je plnění příjmů a výdajů, tedy grafické zpracování rozpočtové skladby obce dle jednotlivých paragrafů a položek.

Tabulka 2.2: Příklady plnění příjmů a výdajů

Zdroj: Rozpočtová skladba

Komentář:

Položka 1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce je jednou z položek vypočítávaných dle rozpočtového určení daní. U těchto položek se odvětvové třídění (paragraf) nepoužívá. Na položku 2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků se účtují příjmy s uvedením paragrafu pro rozlišení odvětví, v kterém je služba poskytnuta. Jedná se např. o příjmy z provozu parkovacích automatů z § 2212 – Silnice.

Výdaje jsou rozlišeny odvětvovou skladbou i položkou. Na § 2212 – Silnice, pol. 5169 – Nákup ostatních služeb se účtuje například zimní údržba komunikací. Platy zaměstnanců (bez odvodů) v zaměstnaneckém poměru se účtují na položce 5011 – Platy zaměstnanců v pracovním poměru na příslušeném paragrafu. Na § 3745 – Péče o vzhled obce účtujeme výplaty zaměstnanců, kteří se starají o údržbu místních komunikací či zeleně veřejných prostranství. Příkladem kapitálových výdajů (investic) je rekonstrukce nebo nákup nové hasičské zbrojnice, kterou účtujeme na § 5512 – Požární ochrana – dobrovolná část, položce 6121 – Budovy, haly a stavby.

Přijaté transfery (dotace) se účtují na transferových položkách začínajících číslem 4xxx. Vstupují do rozpočtové sklady příjmů i výdajů.

Součástí rozpočtové skladby je také financování. V plnění příjmů a výdajů se však nezobrazuje. Jedná se o pohyby bankovních účtů. Jde vlastně o převádění peněz v rámci organizace neovlivňující výši příjmu ani výdajů. Proto se z rozpočtu částka financování (konsolidace) odečítá, tj. položky začínající číslem 8.

Na položce 8115 se eviduje výsledek hospodaření z minulých let. Tato operace se neobjeví v účetnictví, ale při úpravách rozpočtu ano. Jedná se o případ, kdy je potřeba zapojit finanční prostředky z minulého období pro financování výdajů stávajícího roku.

Schválený rozpočet má jasně vymezené příjmy a výdaje na jednotlivých paragrafech a položkách. Žádná obec však není schopna predikovat příjmy ani výdaje tak pregnantně, aby nepotřebovala v průběhu roku provést přesun finančních prostředků z paragrafů a položek, o kterých ví, že nebudou dočerpány, ve zbývající výši na ty, které naopak potřebují navýšit.

Tyto přesuny se nazývají rozpočtová opatření (§ 16 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Změny ve schváleném rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce, které však může část pravomocí schvalování rozpočtových opatření delegovat na radu obce.

Rozpočtová opatření se předkládají písemně s odůvodněním nutnosti přesunu finančních prostředků. K návrhu rozpočtového opatření patří jasný popis pohybu peněz v rámci rozpočtové skladby. Např. bude jasně definován paragraf a položka, na kterém se finanční částka sníží a na kterém se zvýší.

Neprovedením rozpočtového opatření se obec dopustí správního deliktu (§ 22a odst. 1 e) zákona č. 250/2000 Sb.). Pokuty za správní delikty jsou podle § 22a odst. 5) zákona č. 250/2000 Sb. až do výše 1 mil. Kč.

Je vhodné, aby ještě před samotným zahájením procesu pronájmu vydala rada (pokud není zřízena, tak zastupitelstvo) obce rozhodnutí o minimální sazbě za pronájem m². Pronájem pozemků probíhá ve dvou fázích. Rada (případně zastupitelstvo) obce schvaluje na svém zasedání záměr pronájmu pozemku. Záměr pronájmu se musí vyvěsit na úřední desku (i elektronickou) na dobu nejméně 15 dnů, dále je pak vhodné záměr zveřejnit také způsobem v místě obvyklým (§ 39 odst. 1 ZOZ). Pokud by obec záměr takto nezveřejnila, bylo by právní jednání neplatné. Nabídka pronájmu by měla obsahovat identifikaci pozemku nebo jeho části, písemně i graficky (mapový podklad), období, na které je pronájem nabízen, a číslo rozhodnutí rady (zastupitelstva), a dále také informaci o tom, kam a do kdy se mají žádosti adresovat. U obcí I. typu se nepředpokládá, že bude zřízena komise pro posouzení nejvýhodnější nabídky za pronájem pozemku. V tomto případě pak rozhoduje rada (zastupitelstvo). Většinou se reflektuje na nejvyšší podanou cenovou nabídku. V případě, že je vyhověno jinému uchazeči, musí být rozhodnutí rady (zastupitelstva) dobře zdůvodněno.

Prodej pozemků probíhá téměř totožně (stále § 39 ZOZ). Záměr prodeje musí schválit zastupitelstvo. Rada vydává k záměru prodeje stanovisko. Dále záleží na skutečnosti, zda je prodej pozemku iniciovaný samotnou obcí nebo je prodej vyvolaný na základě poptávky konkrétního subjektu. V obou případech je nutné k materiálu k projednávání orgánům přiložit i geometrické zaměření hranic prodávaného pozemku (v případě, že se prodává jen část pozemku) a jeho přesná výměra. Současná praxe je taková, že v případě, že se prodej má uskutečnit na základě poptávky konkrétního subjektu, tento subjekt nechá na své náklady geometrické zaměření provést s tím rizikem, že mu nemusí být vyhověno.

Záměr prodeje pozemku se vyvěsí na úřední desku nejméně na období 15 dnů, dále je vhodné zveřejnění způsobem v místě a čase obvyklém. Důležité je, že schválená výměra záměru prodeje pozemku musí naprosto souhlasit se skutečně prodanými metry. Cena u prodeje, který nespadá pod státní regulaci ceny, se stanovuje ve výši v místě a čase obvyklé, lze využít také znaleckého posudku. Obec se od ceny v místě a čase obvyklé může ve výjimečných případech i odchýlit, důvody této odchylky však musejí být dobře zdůvodněny (§ 39 odst. 2 ZOZ).

Při výkupu pozemku se role obracejí, ale je vhodné z důvodu transparentního jednání, aby postup orgánu obce zůstal stejný. Nejdříve by mělo dojít ke schválení záměru výkupu pozemku zastupitelstvem obce, kterému předchází schválení záměru v radě (pokud není zřízena, tak zastupitelstvu) obce, ačkoliv to § 39 ZOZ výslovně neukládá.

Praktický příklad dle statutárního města Ostrava

Žádost o výkup (pozemku, části pozemku) bude zaevidována a vyřizována následujícím způsobem:

1. Žádost o výkup pozemku bude předložena k projednání komisi Rady pro přípravu smluv a převod majetku, bude objednán znalecký posudek a dojednána kupní cena výkupu.
2. Rada vysloví předchozí souhlas s nabytím nemovitého majetku a doporučí Zastupitelstvu rozhodnout o výkupu pozemku.
3. Zastupitelstvo rozhodne o výkupu pozemku.
4. Bude sepsána kupní smlouva a výkup pozemku bude uhrazen před vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších zákonů při správě majetku obce. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje druhy veřejných zakázek takto (§ 7 odst. 2 ZVZ):

• na dodávky a služby,
• na stavební práce.Tyto druhy se pak liší hranicí předpokládané hodnoty, kdy se veřejné zakázky dělí na (§ 7 odst. 3 ZVZ):

• veřejné zakázky malého rozsahu,
• podlimitní veřejné zakázky,
• nadlimitní veřejné zakázky.

Finanční hodnoty pro určení druhu výběrového řízení určuje nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny ty limity, které platí pro obce:

Tabulka 2.3: Členění veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty

Zdroj: Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ.

U podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky se postupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pro veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž hodnota plnění je nižší, než hodnota podlimitních zakázek, je vhodné, aby si obce vydaly vlastní metodický pokyn (směrnici), není to však povinností. Způsob vyhlášení výběrových řízení je podrobně popsán v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Metodika zadávání veřejných zakázek právní stav k 1. 1. 2014

V metodickém pokynu by mělo být jasně definováno:

• jakým způsobem bude výzva k předložení nabídky uveřejněna
• doba zveřejnění výzvy na úřední desce fyzicky i elektronicky
• limity pro veřejné zakázky malého rozsahu
• limity pro zakázky řízené objednávkou
• minimální počet oslovených dodavatelů
• doba úschovy dokumentů veřejné zakázky ve spisovně
• přílohou bude: koncept výzvy k předložení cenové nabídky pro výběrové řízení zakázky malého rozsahu a koncept objednávky.

O vypsání výběrového řízení rozhoduje rada (není-li zřízena, tak starosta) obce (§ 102 odst. 2 ZOZ), pokud splněním zakázky nedojde ke vzniku nového majetku. V tom případě pak rozhodnutí o vypsání výběrového řízení přísluší zastupitelstvu (§ 85 ZOZ). Více viz Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly - Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků, Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky jsou administrativně dosti náročné a vyžadují značnou orientaci v zákoně č. 37/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obzvláště v případech výběrového řízení na zakázky financované z externích zdrojů (dotací) je vhodné si najmout externí firmu, která nabízí vedení a zpracování výběrových řízení (doporučuje se, aby obec zjistila, zda je firma pojištěná pro případ způsobené škody v dostatečné výši). U zakázek s větším plněním totiž mnohdy dochází k podávání stížnosti neúspěšných uchazečů na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a pak záleží na správnosti každého detailu. Nesprávně vedené výběrové řízení veřejné zakázky totiž může být důvodem ke krácení nebo dokonce vrácení dotace poskytovateli. Důležitým faktorem je nejen dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale také dodržování dané metodiky poskytovatele.

Existuje několik okruhů poskytovatelů dotací pro obce, uvádíme ty nejrelevantnější:

Tabulka 2.4: Poskytovatelé dotací

Každý poskytovatel dotací vymezil oblasti podpory, kdy se jednotlivé oblasti mají doplňovat. V podstatě se jedná o nástroje ke snižování hospodářských a sociálních disparit (rozdílů) mezi regiony. Nejvyužívanějšími fondy v dnešní době jsou strukturální a státní fondy. Ostatní zmiňované jsou zatím málo využívané a alokované zdroje jsou nižší. Mimo uvedené okruhy mohou být poskytovatelem dotace pro obce také kraje a soukromí poskytovatelé.

Pokud obec zvažuje financování projektu z externích zdrojů, je nezbytné mít připravený projektový záměr. Bez projektového záměru není možné podat žádost o přidělení dotace. Projektový záměr obsahuje zpracovanou dokumentaci v rozsahu požadovaném jednotlivými fondy. Požadované dokumenty jsou taxativně vymezeny v jednotlivých výzvách. Vzhledem ke skutečnosti, že připravení požadované dokumentace je náročný úkol technicky i časově, je vhodné svěřit tuto úlohu zpracovateli projektu. Na trhu existuje mnoho agentur, které tento úkol dovedou do úspěšného konce. Pokud obec může financovat ze svého rozpočtu ještě i externího projektového manažera, který kromě řízení celého projektu, plní funkci kontroly ve vztahu ke zpracovateli projektového záměru, jde tou nejlepší cestou k úspěšnému získání dotace.

Pro obce I. typu je výhodné stát se členem místní akční skupiny (MAS), která sdružuje jak veřejnou správu, podnikatelské subjekty, neziskové organizace, tak i sdružení občanů venkovských, periferních nebo příhraničních sídel a to z důvodu širších možností a většího úspěchu při čerpání dotací z programu EU 2014 až 2020. Evropská komise podporuje komunitně vedený místní rozvoj (CLLD).

Za tímto účelem je nutné zřídit fondy. Nejčastěji zřizované fondy jsou fondy životního prostředí, bytové fondy, kulturní fondy, fondy pro vzdělávání a sport. Zřízení fondu schvaluje zastupitelstvo obce i s podmínkami, za kterých z nich bude možné čerpat. Je také nutné stanovit (alokovat) výše zdrojů.

V případě, že obec nevyužije možnosti zřídit fondy pro poskytování dotací z jakýchkoliv důvodu, je stále možné přispívat z rozpočtu obce na jednotlivé projekty poskytnutím „jednorázového příspěvku“. Takový příspěvek schvaluje rada (není-li zřízena, tak zastupitelstvo) obce na základě přijaté žádosti od žadatele. Obec v této oblasti nesmí opomenout zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jehož ustanoveními se musí řídit.

Novelizace z roku 2015, kterou se mění zákon č. 250/2000 Sb., upravuje:

1. náležitosti žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
2. náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
3. náležitosti záměru územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí nebo regionálních rad regionů soudržnosti poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na účel určený poskytovatelem peněžních prostředků.

Návrh zákona obsahuje i úpravy související s administrací fondů EU. Viz důvodová zpráva na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 294/0.

Poplatek ze psů (§ 2 zákona o místních poplatcích) je možné vybírat až do výše 1 500 Kč za rok (§ 2 odst. 3 zákona o místních poplatcích). Poplatek se vybírá na základě vydání obecně závazné vyhlášky, která stanovuje přesnou výši poplatku i výjimky od poplatku osvobozené. Výjimky se zpravidla týkají osob fyzicky postižených. Poplatek platí držitel psa. Povinnost poplatníka je, nahlásit jak vznik platební povinnosti (nahlásit psa na adrese od jeho 3 měsíců věku), tak zánik (uhynutí psa). Při pořízení psa v průběhu roku se platí poměrná část poplatku.

Poplatek za užívání veřejného prostranství (§ 4 zákona o místních poplatcích) se vymezuje částkou v maximální hodnotě 10 Kč za každý i započatý m² a den (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Výši obec stanoví dle způsobu využití, které může být za účelem (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích):

• umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro prodej či poskytování služeb
• umístění stavebních nebo reklamních zařízení
• zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí
• umístění skládek materiálu
• vyhrazení trvalého parkovacího místa
• užívání prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce či tvorby filmových a televizních děl
• provádění výkopových prací

Pro umístění zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí nebo prodejních či reklamních zařízení může obec vybírat poplatek až desetkrát vyšší (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Lze stanovit i poplatek paušální týdenní, měsíční, ale i roční.

Osvobozeni od poplatku jsou dle § 4 odst. 3 zákona č. 565/1990, o místních poplatcích, držitelé průkazu ZTP v případě vyhrazení trvalého parkovacího místa. Dále pak jsou od poplatku osvobozeny charitativní a veřejně prospěšné akce, které jsou na veřejných prostranstvích pořádány (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích).

Povinnými platit tento poplatek (§ 10b zákona o místních poplatcích) je každá fyzická osoba, která má v obci trvalé bydliště. Poplatek může platit jedna osoba za celou domácnost (v případě bytového domu správce či u rodinného domu jeho vlastník). Plátce je povinen nahlásit obecnímu úřadu počet osob s jejich iniciály. Poplatek se platí obci i za stavby určené k individuální rekreaci, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu. Ty hradí vlastník každé takové stavby (§ 10b odst. 1 a odst. 2 zákona o místních poplatcích).

Poplatek se skládá ze dvou částek (§ 10b odst. 4 zákona o místních poplatcích):

• částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok
• částka až 750 Kč dle skutečných zaúčtovaných nákladů předešlého roku

Poplatek (§ 10 zákona o místních poplatcích) se vydává pro fyzickou nebo právnickou osobu pro vjezd do území nebo lokality, kde je vjezd zakázán nebo omezen. Toto neplatí pro rezidenty nebo právnické osoby se stavbou související s podnikáním. Od poplatku je osvobozena osoba s průkazem ZTP. Maximální výše poplatku je 20 Kč za den. Lze stanovit i paušální poplatek.

Poplatek z ubytovací kapacity (§ 7 zákona o místních poplatcích) se platí až do výše 6 Kč za den v ubytovacím zařízení sloužícím k přechodnému pobytu. Poplatek hradí vlastník ubytovacího zařízení. Poplatku nepodléhá:

• ubytování pro studenty a žáky
• zdravotnická a lázeňská zařízení, pokud nemají charakter hotelového zařízení
• sociální zařízení a zařízení sloužící charitativním účelům

Poplatek (§ 6 zákona o místních poplatcích) může být stanoven až do výše 20 % úhrnné částky vybraného vstupného sníženou o DPH. Poplatek platí právnická i fyzická osoba pořádající kulturní, sportovní, prodejní či reklamní akci, pokud se nejedná o akci charitativní.

Maximální částka vybíraná ubytovatelem je 15 Kč za každý i započatý den (§ 3 zákona o místních poplatcích). Osvobozené jsou osoby, které jsou držitelem průkazu ZTP, osoby mladší 18 let a starší 70 let. Povinnost uhradit poplatek náleží ubytovateli. Je možné stanovit i paušální částku.

Poplatníkem je vlastník pozemku, u kterého je možnost připojení na vodovodní či kanalizační síť. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jasně stanoví podmínky, za kterých je stanovena sazba poplatku (§ 10c zákona o místních poplatcích).

Použité zdroje:

Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0.

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

HRUŠKOVÁ, Andrea. a kol. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2015.

Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=%C4%8Desk%C3%A9+%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD+standardy.

Ministerstvo financí ČR: EHP a Norské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.eeagrants.cz/.

Ministerstvo financí ČR: Švýcarské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.swiss-contribution.cz/.

Nový občanský zákoník: pro každého. Bratislava: DonauMedia, s.r.o., 2014, 176 s. ISBN 978-80-893364-55-8. Dostupné také z: www.obczak.cz.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba 2015. Nové Město n. Cidlinou: Acha obec účtuje, s.r.o., 2014, 249 s. ISBN 978-80-905420-2-0.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Brno, 2012 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: www.uohs.cz/.

Základním zákonem rozpočtového určení daní je zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Změny tohoto zákona je možné najít v zákonech č. 377/2007 Sb. a č. 295/2012 Sb. Každoročně pak ministerstvo pro místní rozvoj vydává vyhlášku o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Její příloha obsahuje procentní části pro každou obec (§ 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní).

Poslední vyhláška byla vydaná ke dni 1. 9. 2014 pod č. 186/2014 Sb., kterou je možné najít na portálu Ministerstva financí i s její přílohou.

V níže uvedené tabulce lze najít procentuální sazby jednotlivých sdílených daní, které připadají na obce. Barevně jsou odlišeny ty procentní sazby, které mají odlišná kritéria výpočtu. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (OSVČ) a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci) se vypočítávají dokonce dvěma způsoby. Skládají se tedy ze dvou částek vypočítaných různými způsoby.

Např.: daň z nemovitosti v celé výši přísluší té obci, ve které se nemovitost nachází, ale daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se počítá jak podle místa výkonu, tak i podle kritérií výměry katastrálního území obce, prostého počtu obyvatel v obci, násobku prostých přechodů a počtu žáků navštěvujících školu zřízenou obcí. O DPH z celostátního výnosu se obce dělí s kraji a státem. Jeho podíl představuje 20,83 %.

Tabulka 2.1: Rozpočtové určení daní 2013 – 2015

Zdroj: Schéma rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015

Pozn.:

1) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: a. kritéria výměry katastrálních území obce (3 %) b. prostého počtu obyvatel v obci (10 %) c. násobků postupných přechodů (80 %) d. počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %)

2) Výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází

3) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci

4) Dle bydliště podnikatele

Jak bylo zmíněno, dalšími zdroji veřejných financí pro obec jsou nedaňové příjmy, tj. různé poplatky za služby, které občanům nabízí. Většinou se jedná o provozování hřbitovů nebo kolumbárií, pronájem bytů pro bydlení v obecních bytových domech nebo pronájmu či povolení užívání obecního majetku (např. sportovního areálu, kulturního domu, nebytových prostor). Dalším zdrojem veřejných financí jsou také dotace neboli transfery. Dotace pak budou předmětem samostatné podkapitoly.

Základním legislativním dokumentem rozpočtové skladby je vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočtová skladba je soustava jednotného třídění příjmů a výdajů organizačních složek státu (ale i obcí, krajů a státu samotného) pro sledování plnění státního rozpočtu. Veškeré finanční operace jsou v rozpočtové skladbě tříděny do paragrafů (odvětvové třídění) a položek (druhové třídění). Jejich názvy jsou závazné (nelze je upravovat ani měnit) a plnění jsou jasně definovaná v rozpočtové skladbě (§ 1 vyhlášky o rozpočtové skladbě).

Např. opravu silnice je nutné zapojit z paragrafu „Silnice“, položky „Opravy a udržování“. Nelze zapojit finanční prostředky rozpočtované na jiných paragrafech ani položkách.

Není možné tady uvádět celý seznam paragrafů, položek příjmů a výdajů, ale v následující tabulce jsou uvedeny alespoň příklady, jakým způsobem může být rozpočtová skladba zpracovaná. Použité částky jsou pouze ilustrativní. V současnosti je mnoho společností nabízejících software pro vedení účetnictví, jehož součástí je plnění příjmů a výdajů, tedy grafické zpracování rozpočtové skladby obce dle jednotlivých paragrafů a položek.

Tabulka 2.2: Příklady plnění příjmů a výdajů

Zdroj: Rozpočtová skladba

Komentář:

Položka 1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce je jednou z položek vypočítávaných dle rozpočtového určení daní. U těchto položek se odvětvové třídění (paragraf) nepoužívá. Na položku 2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků se účtují příjmy s uvedením paragrafu pro rozlišení odvětví, v kterém je služba poskytnuta. Jedná se např. o příjmy z provozu parkovacích automatů z § 2212 – Silnice.

Výdaje jsou rozlišeny odvětvovou skladbou i položkou. Na § 2212 – Silnice, pol. 5169 – Nákup ostatních služeb se účtuje například zimní údržba komunikací. Platy zaměstnanců (bez odvodů) v zaměstnaneckém poměru se účtují na položce 5011 – Platy zaměstnanců v pracovním poměru na příslušeném paragrafu. Na § 3745 – Péče o vzhled obce účtujeme výplaty zaměstnanců, kteří se starají o údržbu místních komunikací či zeleně veřejných prostranství. Příkladem kapitálových výdajů (investic) je rekonstrukce nebo nákup nové hasičské zbrojnice, kterou účtujeme na § 5512 – Požární ochrana – dobrovolná část, položce 6121 – Budovy, haly a stavby.

Přijaté transfery (dotace) se účtují na transferových položkách začínajících číslem 4xxx. Vstupují do rozpočtové sklady příjmů i výdajů.

Součástí rozpočtové skladby je také financování. V plnění příjmů a výdajů se však nezobrazuje. Jedná se o pohyby bankovních účtů. Jde vlastně o převádění peněz v rámci organizace neovlivňující výši příjmu ani výdajů. Proto se z rozpočtu částka financování (konsolidace) odečítá, tj. položky začínající číslem 8.

Na položce 8115 se eviduje výsledek hospodaření z minulých let. Tato operace se neobjeví v účetnictví, ale při úpravách rozpočtu ano. Jedná se o případ, kdy je potřeba zapojit finanční prostředky z minulého období pro financování výdajů stávajícího roku.

Schválený rozpočet má jasně vymezené příjmy a výdaje na jednotlivých paragrafech a položkách. Žádná obec však není schopna predikovat příjmy ani výdaje tak pregnantně, aby nepotřebovala v průběhu roku provést přesun finančních prostředků z paragrafů a položek, o kterých ví, že nebudou dočerpány, ve zbývající výši na ty, které naopak potřebují navýšit.

Tyto přesuny se nazývají rozpočtová opatření (§ 16 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Změny ve schváleném rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce, které však může část pravomocí schvalování rozpočtových opatření delegovat na radu obce.

Rozpočtová opatření se předkládají písemně s odůvodněním nutnosti přesunu finančních prostředků. K návrhu rozpočtového opatření patří jasný popis pohybu peněz v rámci rozpočtové skladby. Např. bude jasně definován paragraf a položka, na kterém se finanční částka sníží a na kterém se zvýší.

Neprovedením rozpočtového opatření se obec dopustí správního deliktu (§ 22a odst. 1 e) zákona č. 250/2000 Sb.). Pokuty za správní delikty jsou podle § 22a odst. 5) zákona č. 250/2000 Sb. až do výše 1 mil. Kč.

Je vhodné, aby ještě před samotným zahájením procesu pronájmu vydala rada (pokud není zřízena, tak zastupitelstvo) obce rozhodnutí o minimální sazbě za pronájem m². Pronájem pozemků probíhá ve dvou fázích. Rada (případně zastupitelstvo) obce schvaluje na svém zasedání záměr pronájmu pozemku. Záměr pronájmu se musí vyvěsit na úřední desku (i elektronickou) na dobu nejméně 15 dnů, dále je pak vhodné záměr zveřejnit také způsobem v místě obvyklým (§ 39 odst. 1 ZOZ). Pokud by obec záměr takto nezveřejnila, bylo by právní jednání neplatné. Nabídka pronájmu by měla obsahovat identifikaci pozemku nebo jeho části, písemně i graficky (mapový podklad), období, na které je pronájem nabízen, a číslo rozhodnutí rady (zastupitelstva), a dále také informaci o tom, kam a do kdy se mají žádosti adresovat. U obcí I. typu se nepředpokládá, že bude zřízena komise pro posouzení nejvýhodnější nabídky za pronájem pozemku. V tomto případě pak rozhoduje rada (zastupitelstvo). Většinou se reflektuje na nejvyšší podanou cenovou nabídku. V případě, že je vyhověno jinému uchazeči, musí být rozhodnutí rady (zastupitelstva) dobře zdůvodněno.

Prodej pozemků probíhá téměř totožně (stále § 39 ZOZ). Záměr prodeje musí schválit zastupitelstvo. Rada vydává k záměru prodeje stanovisko. Dále záleží na skutečnosti, zda je prodej pozemku iniciovaný samotnou obcí nebo je prodej vyvolaný na základě poptávky konkrétního subjektu. V obou případech je nutné k materiálu k projednávání orgánům přiložit i geometrické zaměření hranic prodávaného pozemku (v případě, že se prodává jen část pozemku) a jeho přesná výměra. Současná praxe je taková, že v případě, že se prodej má uskutečnit na základě poptávky konkrétního subjektu, tento subjekt nechá na své náklady geometrické zaměření provést s tím rizikem, že mu nemusí být vyhověno.

Záměr prodeje pozemku se vyvěsí na úřední desku nejméně na období 15 dnů, dále je vhodné zveřejnění způsobem v místě a čase obvyklém. Důležité je, že schválená výměra záměru prodeje pozemku musí naprosto souhlasit se skutečně prodanými metry. Cena u prodeje, který nespadá pod státní regulaci ceny, se stanovuje ve výši v místě a čase obvyklé, lze využít také znaleckého posudku. Obec se od ceny v místě a čase obvyklé může ve výjimečných případech i odchýlit, důvody této odchylky však musejí být dobře zdůvodněny (§ 39 odst. 2 ZOZ).

Při výkupu pozemku se role obracejí, ale je vhodné z důvodu transparentního jednání, aby postup orgánu obce zůstal stejný. Nejdříve by mělo dojít ke schválení záměru výkupu pozemku zastupitelstvem obce, kterému předchází schválení záměru v radě (pokud není zřízena, tak zastupitelstvu) obce, ačkoliv to § 39 ZOZ výslovně neukládá.

Praktický příklad dle statutárního města Ostrava

Žádost o výkup (pozemku, části pozemku) bude zaevidována a vyřizována následujícím způsobem:

1. Žádost o výkup pozemku bude předložena k projednání komisi Rady pro přípravu smluv a převod majetku, bude objednán znalecký posudek a dojednána kupní cena výkupu.
2. Rada vysloví předchozí souhlas s nabytím nemovitého majetku a doporučí Zastupitelstvu rozhodnout o výkupu pozemku.
3. Zastupitelstvo rozhodne o výkupu pozemku.
4. Bude sepsána kupní smlouva a výkup pozemku bude uhrazen před vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších zákonů při správě majetku obce. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje druhy veřejných zakázek takto (§ 7 odst. 2 ZVZ):

• na dodávky a služby,
• na stavební práce.Tyto druhy se pak liší hranicí předpokládané hodnoty, kdy se veřejné zakázky dělí na (§ 7 odst. 3 ZVZ):

• veřejné zakázky malého rozsahu,
• podlimitní veřejné zakázky,
• nadlimitní veřejné zakázky.

Finanční hodnoty pro určení druhu výběrového řízení určuje nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny ty limity, které platí pro obce:

Tabulka 2.3: Členění veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty

Zdroj: Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ.

U podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky se postupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pro veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž hodnota plnění je nižší, než hodnota podlimitních zakázek, je vhodné, aby si obce vydaly vlastní metodický pokyn (směrnici), není to však povinností. Způsob vyhlášení výběrových řízení je podrobně popsán v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Metodika zadávání veřejných zakázek právní stav k 1. 1. 2014

V metodickém pokynu by mělo být jasně definováno:

• jakým způsobem bude výzva k předložení nabídky uveřejněna
• doba zveřejnění výzvy na úřední desce fyzicky i elektronicky
• limity pro veřejné zakázky malého rozsahu
• limity pro zakázky řízené objednávkou
• minimální počet oslovených dodavatelů
• doba úschovy dokumentů veřejné zakázky ve spisovně
• přílohou bude: koncept výzvy k předložení cenové nabídky pro výběrové řízení zakázky malého rozsahu a koncept objednávky.

O vypsání výběrového řízení rozhoduje rada (není-li zřízena, tak starosta) obce (§ 102 odst. 2 ZOZ), pokud splněním zakázky nedojde ke vzniku nového majetku. V tom případě pak rozhodnutí o vypsání výběrového řízení přísluší zastupitelstvu (§ 85 ZOZ). Více viz Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly - Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků, Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky jsou administrativně dosti náročné a vyžadují značnou orientaci v zákoně č. 37/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obzvláště v případech výběrového řízení na zakázky financované z externích zdrojů (dotací) je vhodné si najmout externí firmu, která nabízí vedení a zpracování výběrových řízení (doporučuje se, aby obec zjistila, zda je firma pojištěná pro případ způsobené škody v dostatečné výši). U zakázek s větším plněním totiž mnohdy dochází k podávání stížnosti neúspěšných uchazečů na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a pak záleží na správnosti každého detailu. Nesprávně vedené výběrové řízení veřejné zakázky totiž může být důvodem ke krácení nebo dokonce vrácení dotace poskytovateli. Důležitým faktorem je nejen dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale také dodržování dané metodiky poskytovatele.

Existuje několik okruhů poskytovatelů dotací pro obce, uvádíme ty nejrelevantnější:

Tabulka 2.4: Poskytovatelé dotací

Každý poskytovatel dotací vymezil oblasti podpory, kdy se jednotlivé oblasti mají doplňovat. V podstatě se jedná o nástroje ke snižování hospodářských a sociálních disparit (rozdílů) mezi regiony. Nejvyužívanějšími fondy v dnešní době jsou strukturální a státní fondy. Ostatní zmiňované jsou zatím málo využívané a alokované zdroje jsou nižší. Mimo uvedené okruhy mohou být poskytovatelem dotace pro obce také kraje a soukromí poskytovatelé.

Pokud obec zvažuje financování projektu z externích zdrojů, je nezbytné mít připravený projektový záměr. Bez projektového záměru není možné podat žádost o přidělení dotace. Projektový záměr obsahuje zpracovanou dokumentaci v rozsahu požadovaném jednotlivými fondy. Požadované dokumenty jsou taxativně vymezeny v jednotlivých výzvách. Vzhledem ke skutečnosti, že připravení požadované dokumentace je náročný úkol technicky i časově, je vhodné svěřit tuto úlohu zpracovateli projektu. Na trhu existuje mnoho agentur, které tento úkol dovedou do úspěšného konce. Pokud obec může financovat ze svého rozpočtu ještě i externího projektového manažera, který kromě řízení celého projektu, plní funkci kontroly ve vztahu ke zpracovateli projektového záměru, jde tou nejlepší cestou k úspěšnému získání dotace.

Pro obce I. typu je výhodné stát se členem místní akční skupiny (MAS), která sdružuje jak veřejnou správu, podnikatelské subjekty, neziskové organizace, tak i sdružení občanů venkovských, periferních nebo příhraničních sídel a to z důvodu širších možností a většího úspěchu při čerpání dotací z programu EU 2014 až 2020. Evropská komise podporuje komunitně vedený místní rozvoj (CLLD).

Za tímto účelem je nutné zřídit fondy. Nejčastěji zřizované fondy jsou fondy životního prostředí, bytové fondy, kulturní fondy, fondy pro vzdělávání a sport. Zřízení fondu schvaluje zastupitelstvo obce i s podmínkami, za kterých z nich bude možné čerpat. Je také nutné stanovit (alokovat) výše zdrojů.

V případě, že obec nevyužije možnosti zřídit fondy pro poskytování dotací z jakýchkoliv důvodu, je stále možné přispívat z rozpočtu obce na jednotlivé projekty poskytnutím „jednorázového příspěvku“. Takový příspěvek schvaluje rada (není-li zřízena, tak zastupitelstvo) obce na základě přijaté žádosti od žadatele. Obec v této oblasti nesmí opomenout zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jehož ustanoveními se musí řídit.

Novelizace z roku 2015, kterou se mění zákon č. 250/2000 Sb., upravuje:

1. náležitosti žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
2. náležitosti veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
3. náležitosti záměru územních samosprávných celků, dobrovolných svazků obcí nebo regionálních rad regionů soudržnosti poskytnout dotaci nebo návratnou finanční výpomoc na účel určený poskytovatelem peněžních prostředků.

Návrh zákona obsahuje i úpravy související s administrací fondů EU. Viz důvodová zpráva na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 294/0.

Poplatek ze psů (§ 2 zákona o místních poplatcích) je možné vybírat až do výše 1 500 Kč za rok (§ 2 odst. 3 zákona o místních poplatcích). Poplatek se vybírá na základě vydání obecně závazné vyhlášky, která stanovuje přesnou výši poplatku i výjimky od poplatku osvobozené. Výjimky se zpravidla týkají osob fyzicky postižených. Poplatek platí držitel psa. Povinnost poplatníka je, nahlásit jak vznik platební povinnosti (nahlásit psa na adrese od jeho 3 měsíců věku), tak zánik (uhynutí psa). Při pořízení psa v průběhu roku se platí poměrná část poplatku.

Poplatek za užívání veřejného prostranství (§ 4 zákona o místních poplatcích) se vymezuje částkou v maximální hodnotě 10 Kč za každý i započatý m² a den (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Výši obec stanoví dle způsobu využití, které může být za účelem (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích):

• umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro prodej či poskytování služeb
• umístění stavebních nebo reklamních zařízení
• zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí
• umístění skládek materiálu
• vyhrazení trvalého parkovacího místa
• užívání prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce či tvorby filmových a televizních děl
• provádění výkopových prací

Pro umístění zařízení cirkusů, lunaparků a podobných atrakcí nebo prodejních či reklamních zařízení může obec vybírat poplatek až desetkrát vyšší (§ 4 odst. 4 zákona o místních poplatcích). Lze stanovit i poplatek paušální týdenní, měsíční, ale i roční.

Osvobozeni od poplatku jsou dle § 4 odst. 3 zákona č. 565/1990, o místních poplatcích, držitelé průkazu ZTP v případě vyhrazení trvalého parkovacího místa. Dále pak jsou od poplatku osvobozeny charitativní a veřejně prospěšné akce, které jsou na veřejných prostranstvích pořádány (§ 4 odst. 1 zákona o místních poplatcích).

Povinnými platit tento poplatek (§ 10b zákona o místních poplatcích) je každá fyzická osoba, která má v obci trvalé bydliště. Poplatek může platit jedna osoba za celou domácnost (v případě bytového domu správce či u rodinného domu jeho vlastník). Plátce je povinen nahlásit obecnímu úřadu počet osob s jejich iniciály. Poplatek se platí obci i za stavby určené k individuální rekreaci, ve kterých není nikdo hlášen k trvalému pobytu. Ty hradí vlastník každé takové stavby (§ 10b odst. 1 a odst. 2 zákona o místních poplatcích).

Poplatek se skládá ze dvou částek (§ 10b odst. 4 zákona o místních poplatcích):

• částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok
• částka až 750 Kč dle skutečných zaúčtovaných nákladů předešlého roku

Poplatek (§ 10 zákona o místních poplatcích) se vydává pro fyzickou nebo právnickou osobu pro vjezd do území nebo lokality, kde je vjezd zakázán nebo omezen. Toto neplatí pro rezidenty nebo právnické osoby se stavbou související s podnikáním. Od poplatku je osvobozena osoba s průkazem ZTP. Maximální výše poplatku je 20 Kč za den. Lze stanovit i paušální poplatek.

Poplatek z ubytovací kapacity (§ 7 zákona o místních poplatcích) se platí až do výše 6 Kč za den v ubytovacím zařízení sloužícím k přechodnému pobytu. Poplatek hradí vlastník ubytovacího zařízení. Poplatku nepodléhá:

• ubytování pro studenty a žáky
• zdravotnická a lázeňská zařízení, pokud nemají charakter hotelového zařízení
• sociální zařízení a zařízení sloužící charitativním účelům

Poplatek (§ 6 zákona o místních poplatcích) může být stanoven až do výše 20 % úhrnné částky vybraného vstupného sníženou o DPH. Poplatek platí právnická i fyzická osoba pořádající kulturní, sportovní, prodejní či reklamní akci, pokud se nejedná o akci charitativní.

Maximální částka vybíraná ubytovatelem je 15 Kč za každý i započatý den (§ 3 zákona o místních poplatcích). Osvobozené jsou osoby, které jsou držitelem průkazu ZTP, osoby mladší 18 let a starší 70 let. Povinnost uhradit poplatek náleží ubytovateli. Je možné stanovit i paušální částku.

Poplatníkem je vlastník pozemku, u kterého je možnost připojení na vodovodní či kanalizační síť. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, jasně stanoví podmínky, za kterých je stanovena sazba poplatku (§ 10c zákona o místních poplatcích).

Použité zdroje:

Evropské strukturální a investiční fondy [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/.

HAMERNÍKOVÁ, Bojka a Alena MAAYTOVÁ. Veřejné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 340 s. ISBN 978-80-7357-497-0.

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

HRUŠKOVÁ, Andrea. a kol. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. Ostrava: PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 2015.

Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/vyhledavani?q=%C4%8Desk%C3%A9+%C3%BA%C4%8Detn%C3%AD+standardy.

Ministerstvo financí ČR: EHP a Norské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.eeagrants.cz/.

Ministerstvo financí ČR: Švýcarské fondy. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://www.swiss-contribution.cz/.

Nový občanský zákoník: pro každého. Bratislava: DonauMedia, s.r.o., 2014, 176 s. ISBN 978-80-893364-55-8. Dostupné také z: www.obczak.cz.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

SCHNEIDEROVÁ, Ivana. Rozpočtová skladba 2015. Nové Město n. Cidlinou: Acha obec účtuje, s.r.o., 2014, 249 s. ISBN 978-80-905420-2-0.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Brno, 2012 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: www.uohs.cz/.

Základním zákonem rozpočtového určení daní je zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Změny tohoto zákona je možné najít v zákonech č. 377/2007 Sb. a č. 295/2012 Sb. Každoročně pak ministerstvo pro místní rozvoj vydává vyhlášku o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů. Její příloha obsahuje procentní části pro každou obec (§ 4 odst. 11 zákona o rozpočtovém určení daní).

Poslední vyhláška byla vydaná ke dni 1. 9. 2014 pod č. 186/2014 Sb., kterou je možné najít na portálu Ministerstva financí i s její přílohou.

V níže uvedené tabulce lze najít procentuální sazby jednotlivých sdílených daní, které připadají na obce. Barevně jsou odlišeny ty procentní sazby, které mají odlišná kritéria výpočtu. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (OSVČ) a daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (zaměstnanci) se vypočítávají dokonce dvěma způsoby. Skládají se tedy ze dvou částek vypočítaných různými způsoby.

Např.: daň z nemovitosti v celé výši přísluší té obci, ve které se nemovitost nachází, ale daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se počítá jak podle místa výkonu, tak i podle kritérií výměry katastrálního území obce, prostého počtu obyvatel v obci, násobku prostých přechodů a počtu žáků navštěvujících školu zřízenou obcí. O DPH z celostátního výnosu se obce dělí s kraji a státem. Jeho podíl představuje 20,83 %.

Tabulka 2.1: Rozpočtové určení daní 2013 – 2015

Zdroj: Schéma rozpočtového určení daní v letech 2013 – 2015

Pozn.:

1) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě: a. kritéria výměry katastrálních území obce (3 %) b. prostého počtu obyvatel v obci (10 %) c. násobků postupných přechodů (80 %) d. počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %)

2) Výnos daně z nemovitých věcí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází

3) Daňové příjmy jsou rozdělovány na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci

4) Dle bydliště podnikatele

Jak bylo zmíněno, dalšími zdroji veřejných financí pro obec jsou nedaňové příjmy, tj. různé poplatky za služby, které občanům nabízí. Většinou se jedná o provozování hřbitovů nebo kolumbárií, pronájem bytů pro bydlení v obecních bytových domech nebo pronájmu či povolení užívání obecního majetku (např. sportovního areálu, kulturního domu, nebytových prostor). Dalším zdrojem veřejných financí jsou také dotace neboli transfery. Dotace pak budou předmětem samostatné podkapitoly.

Základním legislativním dokumentem rozpočtové skladby je vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě (dále jen „vyhláška o rozpočtové skladbě“), ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočtová skladba je soustava jednotného třídění příjmů a výdajů organizačních složek státu (ale i obcí, krajů a státu samotného) pro sledování plnění státního rozpočtu. Veškeré finanční operace jsou v rozpočtové skladbě tříděny do paragrafů (odvětvové třídění) a položek (druhové třídění). Jejich názvy jsou závazné (nelze je upravovat ani měnit) a plnění jsou jasně definovaná v rozpočtové skladbě (§ 1 vyhlášky o rozpočtové skladbě).

Např. opravu silnice je nutné zapojit z paragrafu „Silnice“, položky „Opravy a udržování“. Nelze zapojit finanční prostředky rozpočtované na jiných paragrafech ani položkách.

Není možné tady uvádět celý seznam paragrafů, položek příjmů a výdajů, ale v následující tabulce jsou uvedeny alespoň příklady, jakým způsobem může být rozpočtová skladba zpracovaná. Použité částky jsou pouze ilustrativní. V současnosti je mnoho společností nabízejících software pro vedení účetnictví, jehož součástí je plnění příjmů a výdajů, tedy grafické zpracování rozpočtové skladby obce dle jednotlivých paragrafů a položek.

Tabulka 2.2: Příklady plnění příjmů a výdajů

Zdroj: Rozpočtová skladba

Komentář:

Položka 1122 – Daň z příjmů právnických osob za obce je jednou z položek vypočítávaných dle rozpočtového určení daní. U těchto položek se odvětvové třídění (paragraf) nepoužívá. Na položku 2111 – Příjmy z poskytování služeb a výrobků se účtují příjmy s uvedením paragrafu pro rozlišení odvětví, v kterém je služba poskytnuta. Jedná se např. o příjmy z provozu parkovacích automatů z § 2212 – Silnice.

Výdaje jsou rozlišeny odvětvovou skladbou i položkou. Na § 2212 – Silnice, pol. 5169 – Nákup ostatních služeb se účtuje například zimní údržba komunikací. Platy zaměstnanců (bez odvodů) v zaměstnaneckém poměru se účtují na položce 5011 – Platy zaměstnanců v pracovním poměru na příslušeném paragrafu. Na § 3745 – Péče o vzhled obce účtujeme výplaty zaměstnanců, kteří se starají o údržbu místních komunikací či zeleně veřejných prostranství. Příkladem kapitálových výdajů (investic) je rekonstrukce nebo nákup nové hasičské zbrojnice, kterou účtujeme na § 5512 – Požární ochrana – dobrovolná část, položce 6121 – Budovy, haly a stavby.

Přijaté transfery (dotace) se účtují na transferových položkách začínajících číslem 4xxx. Vstupují do rozpočtové sklady příjmů i výdajů.

Součástí rozpočtové skladby je také financování. V plnění příjmů a výdajů se však nezobrazuje. Jedná se o pohyby bankovních účtů. Jde vlastně o převádění peněz v rámci organizace neovlivňující výši příjmu ani výdajů. Proto se z rozpočtu částka financování (konsolidace) odečítá, tj. položky začínající číslem 8.

Na položce 8115 se eviduje výsledek hospodaření z minulých let. Tato operace se neobjeví v účetnictví, ale při úpravách rozpočtu ano. Jedná se o případ, kdy je potřeba zapojit finanční prostředky z minulého období pro financování výdajů stávajícího roku.

Schválený rozpočet má jasně vymezené příjmy a výdaje na jednotlivých paragrafech a položkách. Žádná obec však není schopna predikovat příjmy ani výdaje tak pregnantně, aby nepotřebovala v průběhu roku provést přesun finančních prostředků z paragrafů a položek, o kterých ví, že nebudou dočerpány, ve zbývající výši na ty, které naopak potřebují navýšit.

Tyto přesuny se nazývají rozpočtová opatření (§ 16 zákona č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Změny ve schváleném rozpočtu schvaluje zastupitelstvo obce, které však může část pravomocí schvalování rozpočtových opatření delegovat na radu obce.

Rozpočtová opatření se předkládají písemně s odůvodněním nutnosti přesunu finančních prostředků. K návrhu rozpočtového opatření patří jasný popis pohybu peněz v rámci rozpočtové skladby. Např. bude jasně definován paragraf a položka, na kterém se finanční částka sníží a na kterém se zvýší.

Neprovedením rozpočtového opatření se obec dopustí správního deliktu (§ 22a odst. 1 e) zákona č. 250/2000 Sb.). Pokuty za správní delikty jsou podle § 22a odst. 5) zákona č. 250/2000 Sb. až do výše 1 mil. Kč.

Je vhodné, aby ještě před samotným zahájením procesu pronájmu vydala rada (pokud není zřízena, tak zastupitelstvo) obce rozhodnutí o minimální sazbě za pronájem m². Pronájem pozemků probíhá ve dvou fázích. Rada (případně zastupitelstvo) obce schvaluje na svém zasedání záměr pronájmu pozemku. Záměr pronájmu se musí vyvěsit na úřední desku (i elektronickou) na dobu nejméně 15 dnů, dále je pak vhodné záměr zveřejnit také způsobem v místě obvyklým (§ 39 odst. 1 ZOZ). Pokud by obec záměr takto nezveřejnila, bylo by právní jednání neplatné. Nabídka pronájmu by měla obsahovat identifikaci pozemku nebo jeho části, písemně i graficky (mapový podklad), období, na které je pronájem nabízen, a číslo rozhodnutí rady (zastupitelstva), a dále také informaci o tom, kam a do kdy se mají žádosti adresovat. U obcí I. typu se nepředpokládá, že bude zřízena komise pro posouzení nejvýhodnější nabídky za pronájem pozemku. V tomto případě pak rozhoduje rada (zastupitelstvo). Většinou se reflektuje na nejvyšší podanou cenovou nabídku. V případě, že je vyhověno jinému uchazeči, musí být rozhodnutí rady (zastupitelstva) dobře zdůvodněno.

Prodej pozemků probíhá téměř totožně (stále § 39 ZOZ). Záměr prodeje musí schválit zastupitelstvo. Rada vydává k záměru prodeje stanovisko. Dále záleží na skutečnosti, zda je prodej pozemku iniciovaný samotnou obcí nebo je prodej vyvolaný na základě poptávky konkrétního subjektu. V obou případech je nutné k materiálu k projednávání orgánům přiložit i geometrické zaměření hranic prodávaného pozemku (v případě, že se prodává jen část pozemku) a jeho přesná výměra. Současná praxe je taková, že v případě, že se prodej má uskutečnit na základě poptávky konkrétního subjektu, tento subjekt nechá na své náklady geometrické zaměření provést s tím rizikem, že mu nemusí být vyhověno.

Záměr prodeje pozemku se vyvěsí na úřední desku nejméně na období 15 dnů, dále je vhodné zveřejnění způsobem v místě a čase obvyklém. Důležité je, že schválená výměra záměru prodeje pozemku musí naprosto souhlasit se skutečně prodanými metry. Cena u prodeje, který nespadá pod státní regulaci ceny, se stanovuje ve výši v místě a čase obvyklé, lze využít také znaleckého posudku. Obec se od ceny v místě a čase obvyklé může ve výjimečných případech i odchýlit, důvody této odchylky však musejí být dobře zdůvodněny (§ 39 odst. 2 ZOZ).

Při výkupu pozemku se role obracejí, ale je vhodné z důvodu transparentního jednání, aby postup orgánu obce zůstal stejný. Nejdříve by mělo dojít ke schválení záměru výkupu pozemku zastupitelstvem obce, kterému předchází schválení záměru v radě (pokud není zřízena, tak zastupitelstvu) obce, ačkoliv to § 39 ZOZ výslovně neukládá.

Praktický příklad dle statutárního města Ostrava

Žádost o výkup (pozemku, části pozemku) bude zaevidována a vyřizována následujícím způsobem:

1. Žádost o výkup pozemku bude předložena k projednání komisi Rady pro přípravu smluv a převod majetku, bude objednán znalecký posudek a dojednána kupní cena výkupu.
2. Rada vysloví předchozí souhlas s nabytím nemovitého majetku a doporučí Zastupitelstvu rozhodnout o výkupu pozemku.
3. Zastupitelstvo rozhodne o výkupu pozemku.
4. Bude sepsána kupní smlouva a výkup pozemku bude uhrazen před vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je jedním z nejdůležitějších zákonů při správě majetku obce. Zákon o veřejných zakázkách rozlišuje druhy veřejných zakázek takto (§ 7 odst. 2 ZVZ):

• na dodávky a služby,
• na stavební práce.Tyto druhy se pak liší hranicí předpokládané hodnoty, kdy se veřejné zakázky dělí na (§ 7 odst. 3 ZVZ):

• veřejné zakázky malého rozsahu,
• podlimitní veřejné zakázky,
• nadlimitní veřejné zakázky.

Finanční hodnoty pro určení druhu výběrového řízení určuje nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny ty limity, které platí pro obce:

Tabulka 2.3: Členění veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty

Zdroj: Nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů v platném znění a ZVZ.

U podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky se postupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Pro veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž hodnota plnění je nižší, než hodnota podlimitních zakázek, je vhodné, aby si obce vydaly vlastní metodický pokyn (směrnici), není to však povinností. Způsob vyhlášení výběrových řízení je podrobně popsán v metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj ČR: Metodika zadávání veřejných zakázek právní stav k 1. 1. 2014

V metodickém pokynu by mělo být jasně definováno:

• jakým způsobem bude výzva k předložení nabídky uveřejněna
• doba zveřejnění výzvy na úřední desce fyzicky i elektronicky
• limity pro veřejné zakázky malého rozsahu
• limity pro zakázky řízené objednávkou
• minimální počet oslovených dodavatelů
• doba úschovy dokumentů veřejné zakázky ve spisovně
• přílohou bude: koncept výzvy k předložení cenové nabídky pro výběrové řízení zakázky malého rozsahu a koncept objednávky.

O vypsání výběrového řízení rozhoduje rada (není-li zřízena, tak starosta) obce (§ 102 odst. 2 ZOZ), pokud splněním zakázky nedojde ke vzniku nového majetku. V tom případě pak rozhodnutí o vypsání výběrového řízení přísluší zastupitelstvu (§ 85 ZOZ). Více viz Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly - Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků, Povinnosti obcí při nakládání s obecním majetkem podle zákona o obcích.

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky jsou administrativně dosti náročné a vyžadují značnou orientaci v zákoně č. 37/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obzvláště v případech výběrového řízení na zakázky financované z externích zdrojů (dotací) je vhodné si najmout externí firmu, která nabízí vedení a zpracování výběrových řízení (doporučuje se, aby obec zjistila, zda je firma pojištěná pro případ způsobené škody v dostatečné výši). U zakázek s větším plněním totiž mnohdy dochází k podávání stížnosti neúspěšných uchazečů na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a pak záleží na správnosti každého detailu. Nesprávně vedené výběrové řízení veřejné zakázky totiž může být důvodem ke krácení nebo dokonce vrácení dotace poskytovateli. Důležitým faktorem je nejen dodržování zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale také dodržování dané metodiky poskytovatele.

Existuje několik okruhů poskytovatelů dotací pro obce, uvádíme ty nejrelevantnější:

Tabulka 2.4: Poskytovatelé dotací