Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.

Základní pojmy při aplikaci KŘ obcí

Při aplikaci KŘ ve veřejné správě uváděném do praxe, se nejčastěji setkáváme s pojmy:

• kontrolní orgán,

• nadřízená osoba kontrolujícího,

• kontrolující,

• kontrolovaná osoba,

• přizvaná osoba,

• povinná osoba.

Kontrolním orgánem (§ 1 odst. 1 KŘ) rozumíme obec, jejíž hlavou je starosta. Starosta pověří kontrolující k výkonu kontrolní činnosti písemným pověřením nebo pověřující činnost deleguje na vybraného zaměstnance (vedoucí odborů apod.).

Nadřízená osoba kontrolujícího (§ 4 odst. 2 KŘ) je vedoucí kontrolního orgánu nebo osoba pověřená vedoucím kontrolního orgánu k vydávání pověření ke kontrole.

Kontrolující (§ 4 odst. 1 KŘ) je v této situaci pověřený zaměstnanec, v jehož pracovní náplni je kontrolovaná oblast. V případě vícera kontrolujících osob musí být stanoven jejich vedoucí.

Kontrolovaná osoba (§ 1 odst. 1 KŘ) je orgán územního samosprávného celku, příspěvková organizace územního samosprávného celku a jiná právnická nebo fyzická osoba.

Přizvanou osobou (§ 6 KŘ) se rozumí další fyzické osoby (např. znalci, experti), které mohou být přizvány k účasti na kontrole v zájmu odborného posouzení věci.

Osobou povinnou (§ 5 odst. 2 písm. a) KŘ) je právnická nebo fyzická osoba, která je odlišná od kontrolované osoby a která kontrolované osobě dodává nebo dodala zboží nebo ho od ní odebrala či odebírá, koná nebo konala pro ni práce, anebo jí poskytuje nebo poskytovala služby nebo její služby využívala či využívá, případně se na této činnosti podílí nebo podílela.

Provádění veřejnosprávní kontroly a související úkony

Obec jako kontrolní orgán zpracuje a schválí plán kontrol (§27 KŘ). Kontrolní orgán pravidelně, alespoň jednou ročně, zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup obecné informace o výsledcích kontrol (§ 26 KŘ). Nestanoví-li zákon jinak, postupuje se při kontrole podle správního řádu (§ 28 KŘ).

Starosta obce písemně pověří ke kontrolní činnosti kontrolující. V případě více početné kontrolující skupiny, je určen jejich vedoucí. Na písemném pověření jsou uvedena jména všech kontrolujících i jejich vedoucího s uvedením, že jde o vedoucího kontrolující skupiny (§ 4 KŘ).

Kontrolovaný subjekt nebo osoba je písemně informovaná o kontrole s uvedením místa a doby kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ).

Dále je kontrolovaný subjekt nebo osoba vyzvána k předložení písemných dokumentů či jiných materiálů souvisejících s kontrolovanou oblastí, které v den zahájení kontroly chce mít kontrolní skupina k dispozici (§ 8 KŘ).

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu samostatné působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola hospodaření příspěvkových organizací nebo právnických subjektů zřízených obcí podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě s jeho prováděcí vyhláškou č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole,
• u příjemců veřejné finanční podpory z rozpočtu obce nebo u žadatelů o tuto podporu.

Nejčastěji kontrolované oblasti při výkonu přenesené působnosti (obec jako kontrolní orgán):

• kontrola podnikajících subjektů při nakládání s odpady podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a dalších souvisejících předpisů,
• kontrola v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon.

Zahájení a ukončení kontroly

Před zahájením samotné kontroly se kontrolující prokážou pověřením k provedení kontroly (§ 5 odst. 2 KŘ). O kontrole kontrolující sepíše protokol o kontrole, ze kterého se posléze vyhotoví zápis, který je předložen kontrolovanému (§ 9 písm. f) KŘ). Lhůta pro provedení zápisu o kontrole a předložení zápisu kontrolovanému je 30 dnů od dne ukončení fyzické kontroly a všech s tím spojených úkonů (§ 12 odst. 2 KŘ).

Kontrolovaný se ve lhůtě 15 dnů seznámí se zápisem a nejpozději do tohoto data předloží kontrolujícímu orgánu námitky v případě, že považuje za účelné, vhodné a nutné se proti skutečnostem uvedených v zápisu ohradit, případně vysvětlit svůj postup. Tyto námitky musí být podány písemnou formou. Formální chyby, chyby lexikální v zápise nejsou podnětem k podání námitky (§ 13 KŘ).

Kontrolující nebo vedoucí kontrolní skupiny může vyřídit námitky jen v případě, že jim v plném rozsahu vyhoví, a to ve lhůtě 7 dnů od jejich doručení. V uvedeném případě, s ohledem na rozsah změn, vyhotoví dodatek k protokolu o kontrole, ve kterém uvede změny, které z řízení o námitkách vyplynuly. Nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů od jejich doručení (§ 14 KŘ).

Obec jako nejmenší nomenklaturní jednotka v hierarchii státní správy provádí úkony pro zajištění funkcí obce v podobě služeb občanům a zároveň hospodaří se svým majetkem. Slouží také jako přenesený činitel v záležitostech státní správy. Typickým příkladem jsou matriky obcí, evidence obyvatel, stavební úřady a vykonávání dozoru v oblasti životního prostředí.

Na obec se vztahují instanční kontroly podle § 129 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kdy kraje jsou nadřízenými orgány ve věcech výkonu přenesené působnosti (výkonu státní správy). Zároveň jsou kraje také kontrolním orgánem ve věcech hospodaření obce s finančními prostředky.

Kraje postupují podle zákona č. 250/2012 Sb., o kontrole a zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Kontroly veřejnosprávní o hospodaření se zaměřují zejména na:

• vnitřní předpisy (směrnice, rozhodnutí rady a zastupitelstva),
• vedení účetnictví,
• evidence majetku, přírůstky a úbytky majetku, veřejné zakázky, autoprovoz,
• evidence pohledávek jejich vymáhání a evidence závazků,
• inventarizace,
• faktury došlé a faktury vydané (doklady, zůstatky, kniha faktur, obsahová náplň),
• pokladny, bankovní výpisy (pokladní doklady, výpisy z BÚ, zůstatky),
• kontrola nákladů a výnosů včetně porovnání s předchozím účetním obdobím,
• dotace – evidence a čerpání,
• odpisy, odpisový plán,
• platné smlouvy a jejich evidence,
• kontrolní systém organizace,
• kontrolní zápisy od jiných subjektů (např. auditorské zprávy).
• Kontrola výkonu přenesené působnosti (§129b ZOZ) se pak zaměřuje zejména na oblasti:

• matriky,
• stavebního zákona,
• zákona o odpadech,
• zákona o vodách,
• zákona o ochraně přírody a krajiny,
• zákona o životním prostředí,
• zákona o ochraně ovzduší.
•  

Zastupitelstvo obce schvaluje jak výsledky provedených vnitřních, tak vnějších kontrol. Protokol se seznamem provedených kontrol veřejnosprávních vyvěšuje obec na svých internetových stránkách.

Obce jsou oprávněny požádat o přezkoumání hospodaření krajský úřad anebo oznámit příslušnému úřadu, že se rozhodly zadat přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Jednorázová přezkoumání může uskutečnit krajský úřad u obcí, které nevykonávají hospodářskou činnost a mají počet obyvatel menší než 800 osob. V ostatních územních celcích se uskutečňují dílčí přezkoumáni. Kraj při provádění finanční kontroly požaduje výsledky auditingu a kontroluje jejich nápravná opatření.

Obce si zřizují různé komise a výbory, některé z nich povinně (obligatorně), některé pak nepovinně (fakultativně). Ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, § 117 vychází povinnost zřízení kontrolního a finančního výboru. Výbory musí být minimálně tříčlenné, předseda výboru musí být členem zastupitelstva. Kontrolované oblasti, které výbory kontrolují, jsou přesně specifikované v kontrolním řádu obce, případně interní směrnicí, jež obce mají doporučeno vydávat.

Kontrola mezi jednotlivými orgány obce, případně orgány těchto orgánů, tedy tzv. vnitřní kontrola, by měla dle doporučení Ministerstva vnitra probíhat dle interních pravidel. Proto se v těchto případech zpravidla doporučuje zpracování jednacího řádu či pravidel zásad činnosti kontrolního výboru, tzn. kontrolního řádu obce, které by mělo stanovit zastupitelstvo obce, neboť kontrolní výbor jeho poradním orgánem je. Zastupitelstvo obce může pověřit výbor též plněním jiných úkolů, jako je např. kontrola činnosti příspěvkových organizací ze strany zřizovatele, jímž je obec. V takovém případě se však již jedná o kontrolu mezi dvěma subjekty (obec, jejímž jménem kontrolní výbor při takové kontrole jedná, je samostatná právnická osoba a stejně tak i např. příspěvková organizace obce), a proto se na tyto kontroly aplikuje KŘ. Jeho aplikace na kontroly mezi příspěvkovou organizací a jejím zřizovatelem (jímž je obec) je výslovně upravena v § 1 odst. 2 KŘ.

Mezi hlavní úkoly kontrolního výboru patří (§ 119 odst. 3 ZOZ):

• kontrola plnění usnesení zastupitelstva a rady obce,
• kontrola dodržování právních předpisů.

Mezi hlavní úkoly finančního výboru patří (§ 119 odst. 2 ZOZ) kontrola hospodaření s majetkem a finančními prostředky.

Kontrolní řád obce je obcí vydávaný závazný dokument v podobě vnitřní směrnice (obec jej může vydat, ale nemá k tomu povinnost). Kontrolní řád obce schvaluje rada obce (§ 102 odst. 2 ZOZ, pokud není zřízena rada, pak starosta obce). Podrobně činnost finančního a kontrolního výboru upravuje metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků č. 3 Ministerstva vnitra ČR.

V praxi neexistuje přesný a závazný vzor kontrolního řádu obce, kterým by se obce měly řídit, jde ale o dokument, ve kterém by měly být jasně uvedeny definice pojmů vztahujících se ke kontrolní činnosti. Jde o vymezení pojmů ke kontrolnímu řádu jako zákonu. Dle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole pak jsou vymezeny postupy kontrolního orgánu, kontrolujících osob i kontrolovaných a jejich práva a povinnosti ve vztahu ke kontrole.

Je vhodné specifikovat druhy kontrol, kdy se jedná o vnitřní či vnější kontrolu, které jsou v samostatné působnosti, a ty, které jsou v působnosti přenesené. Je žádoucí definovat vnitřní kontrolní systém pro dosažení hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti činnosti veřejné správy.

Např. se jedná o řídící kontrolu v rámci vnitřního kontrolního systému, objednávkového systému nebo schvalování smluv v podobě schvalovacího razítka, kterým musí být smlouvy a objednávky opatřeny. Na něm jsou definovány osoby s jejich podpisy, které byly ze své funkce zplnomocněny kontrolovat správnost dokladů. Oprávněn k podpisu je starosta jako příkazce operace, schvalovatel je pak správce rozpočtové kapitoly, který zodpovídá za rozpočtové krytí a v neposlední řadě pak osoba účetní, která je zodpovědná za provedení účetní operace.

Doporučené dělení dokumentu je dělení na články a odstavce. Na úvodní straně je jasně vyznačeno o jaký dokument se jedná, název obce, pro kterou je závazný. Kontrolní řád obce musí obsahovat podpisy starosty a místostarosty s právní formulací, kterým usnesením rady obce byl dokument schválen a kdy. Povinné je vymezení účinnosti dokumentu.

Na další straně může být uveden obsah dokumentu. Další členění je pouze na obci, ale ta by měla pamatovat na skutečnost, že je vhodné vysvětlit zásadní pojmy a úkony obsažené v zákoně o kontrole, o finanční kontrole a jeho prováděcí vyhlášky. Dokument by měl být přehledný a popisný tak, aby jednotlivé postupy a jednání byly jasně definovány. Součástí dokumentu mohou být přílohy: vzor pověření, vzor oznámení kontrolovanému subjektu a vzor zápisu o kontrole.

Použité zdroje:

DVORSKÁ, Olga. METODICKÉ DOPORUČENÍ K ČINNOSTI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ [online]. Praha, 2013, 56 s. [cit. 2015-05-24].

HENDRYCH, D. a kol. (2012) Správní právo-obecná část. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. ISBN: 978-80-7179-254-3.

Portál veřejné správy: Na úřad přes internet [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-05-20]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.