Přihlášení
Oblasti
Kalendář akcí
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.
Související vzory dokumentů: · 01 (13 vzorů) Výběrové řízení na ředitele školy |
Obsah kapitoly:
9.1 Obec jako zřizovatel školy
9.1.1 Škola jako příspěvková organizace obce
9.1.2 Škola jako školská právnická osoba
9.2 Orgány školy
9.2.1 Školská rada
9.2.2 Ředitel školy
9.3 Kontrola školy
9.3.1 Základní náplň kontroly ze strany obce
9.3.2 Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb
9.4 Výběrové řízení na ředitele školy
9.4.1 Kdy je možné vyhlásit konkurs?
9.4.2 Náležitosti konkursu
Významná část úseku školství spadá do samosprávné činnosti obce. Obec může působit v oblasti předškolního a základního vzdělávání. Zatímco zřizování mateřských škol patří k právům obce a nikoliv povinnostem, u základních škol je situace složitější. Obec má dle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu na jejím území (§ 179 odst. 2 školského zákona). Naplnit výše zmíněnou povinnost může obec dvěma způsoby (§ 178 odst. 1 školského zákona):
- zřídí vlastní základní školu,
- zajistí plnění školní docházky v základní škole jiné obce.
Obec formou obecně závazné vyhlášky vymezí spádové obvody na svém území takto (§ 178 školského zákona):
- je-li v obci jedna základní škola zřízená obcí, tvoří školský obvod území obce,
- je-li v obci více základních škol zřizovaných obcí, stanoví obec školské obvody obecně závaznou vyhláškou,
- je-li na území svazku obcí jedna základní škola nebo více základních škol zřízených svazkem obcí nebo dojde-li k dohodě několika obcí o vytvoření společného školského obvodu jedné nebo více základních škol zřizovaných některou z těchto obcí, stanoví každá z dotčených obcí obecně závaznou vyhláškou příslušnou část školského obvodu.
To znamená, že určí, kterou školu by měly děti z jednotlivých částí obce navštěvovat. Zařazení dítěte do spádové oblasti školy neznamená, že by nemohl navštěvovat jinou školu než tu, pod jejíž obvod spadá. Znamená to, že do školy, v jejímž obvodu se nachází, má právo být přednostně přijat. Oproti tomu nemusí být přijat do základní školy jiné spádové oblasti, a to například z důvodu překročení výše povoleného počtu žáků (§ 36 odst. 4 až 8 školského zákona).
Základní škola může sdružovat školní družinu, školní jídelnu, příp. školní klub. V rámci školy mohou rovněž být otevřeny přípravné třídy, kde se vzdělávají děti před nástupem do první třídy.
Financování základních škol probíhá z více zdrojů. Největším zdrojem příjmů jsou prostředky na platy učitelů a provozních zaměstnanců, které školám posílá prostřednictvím krajů stát. Stejnou cestou dostávají školy příspěvky na vzdělávání pedagogů, pomůcky poskytované školou, služby apod. (tzv. ONIV). Tuto částku může navýšit obec jako zřizovatel. Obec ze svého rozpočtu hradí rovněž veškeré provozní náklady školy (energie, vybavení, údržbu apod.). Další finance může škola získat ze strukturálních fondů EU. Rovněž mohou získat nájemné za pronájem prostor, příspěvky od sponzorů školy, a také od rodičů žáků formou platby za družinu, kroužky, obědy, u mateřských škol školné (úplata za předškolní vzdělávání) apod.
Školy jsou obcemi zřizovány jako samostatné právnické osoby. Jak již bylo uvedeno výše, obec je zřizovatelem a na úseku školství vykonává samosprávu. Úkoly spojené se zřizováním školy vykonává rada obce. Pokud v obci rada není zřízena, vykonává její pravomoc na úseku zřizování škol starosta.
Pokud školu zřizuje obec samostatně, je škola zřizována formou příspěvkové organizace (řídí se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů – dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů“). V případě, že jsou školy zřizovány společně svazkem obcí, zřizují se formou školské právnické osoby (§ 8 odst. 1 školského zákona). Škola by mimo samotné zřízení školy měla zajistit také školní stravování. Toto není nutné zařídit přímo ve školském zařízení. Pokud není jiná možnost, školní stravování je možno zabezpečit u jiné osoby (§ 119 školského zákona).
Jako příspěvková organizace je škola běžně zřizována, pokud ji obec zřizuje samostatně. Základním účelem příspěvkové organizace je plnění úkolů ve veřejném zájmu. Škola má svou vlastní právní subjektivitu. Škola může nabývat majetek pro svého zřizovatele a disponovat s ním, vždy ale jen v mezích stanovených zřizovatelem (§ 27 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Stejná pravidla platí i pro majetek, který jí byl svěřen zřizovatelem. Vždy ale platí, že jakýkoli majetek, který škola nabude, musí být určen výhradně k výkonu činnosti, pro kterou byla škola zřízena (§ 27 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů). Obecná úprava příspěvkových organizací a jejich zřizování se nachází v zákoně o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Při zřízení musí obec jako zřizovatel školy vydat zřizovací listinu. Ve zřizovací listině je nutno, aby obec zajistila vymezení práva a povinností, které bude škola mít, a to v takovém rozsahu, aby mohla dostát účelu, ke kterému byla zřízena – tedy zajišťovat základní a předškolní vzdělávání. Náležitosti, které zřizovací listina musí obsahovat (dle § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jsou:
- úplná identifikace zřizovatele,
- úplná identifikace příspěvkové organizace,
- vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti školy,
- označení statutárních orgánů a určení způsobu, jakým vystupují jménem školy,
- vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který zřizovatel předává škole k hospodaření,
- vymezení práv a povinností, které škole umožní hospodařit s majetkem a naplňovat účel, pro který byla založena,
- okruhy doplňkových činností,
- vymezení doby, na kterou je škola zřízena.
Ve zřizovací listině může obec například stanovit povinnost školy si před jakýmkoli nabytím majetku obstarat předchozí písemný souhlas zřizovatele, a to pro každý jednotlivý případ zvlášť. Pokud by si jej škola neobstarala, právní úkon vedoucí k nabytí majetku by byl neplatný.
Pro zřízení školy jako příspěvkové organizace je nutno provést zápis do rejstříku škol a školských zařízení. Návrh na tento zápis podává zřizovatel. Škola dnem zápisu získává právo poskytovat vzdělávání, školské služby a vykonávat další agendu s tímto spojenou (§ 142 školského zákona). Kromě zápisu do výše uvedeného rejstříku je nutné, aby byla škola zapsána také do obchodního rejstříku (§ 27 odst. 10 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů).
Úprava školské právnické osoby se, na rozdíl od zřizování základních škol jako příspěvkových organizací, řídí přímo školským zákonem, přesněji hlavou dvanáctou tohoto zákona (§ 124 a násl.). Na případy, které školský zákon neupravuje, se přiměřeně použijí ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. U školy se zřízení formou školské právnické osoby použije v případě více zřizovatelů nebo svazku obcí (§ 125 odst. 2 školského zákona).
Stejně jako u zřizování školy jako příspěvkové organizace je pro zřízení školské právnické osoby třeba vytvořit zřizovací listinu (§ 125 odst. 1 školského zákona). Pokud školu takto zřizuje více zřizovatelů, nazývá se zřizovatelská listina termínem zřizovatelská smlouva (§ 125 odst. 2 školského zákona). Nutné náležitosti zřizovatelské listiny, případně zřizovatelské smlouvy, jsou shodné jako v případě příspěvkové organizace.
Školská právnická osoba vzniká dnem zápisu do rejstříku školských právnických osob (§ 125 odst. 5 školského zákona).
Mezi dva základní orgány školy patří školská rada a ředitel školy. Zatímco školská rada plní funkci iniciativního a poradního orgánu, ředitel vykonává ve škole státní správu, rozhoduje o každodenních záležitostech školy a má odpovědnost za její řádné fungování.
Principem školské rady je umožnit zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli, ale i dalším osobám podílet se na správě školy (§ 167 a § 168 školského zákona). Zřízení školské rady je povinností obce jako zřizovatele. Obec také stanovuje celkový počet členů a vydává volební řád. Členem školské rady nemůže být ředitel školy (§ 167 odst. 2 školského zákona) a za rodiče ani za zřizovatele nemůže být zvolen pedagog školy (§ 167 odst. 3 školského zákona). Funkční období členů školské rady je stanoveno na tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona) a jsou voleni v následujícím poměru (§ 167 odst. 2 školského zákona):
- 1/3 je jmenována zřizovatelem,
- 1/3 je jmenována zákonnými zástupci nezletilých žáků a zletilými žáky,
- 1/3 je jmenována pedagogickými pracovníky školy.
Není dovoleno, aby byl člen rady zvolen najednou více skupinami. Řádný průběh voleb do školské rady zajišťuje ředitel školy, který také jmenuje zbývající členy školské rady, pokud opakovaně nedojde k jejich řádnému zvolení.
Zasedání školské rady se koná minimálně dvakrát ročně. První zasedání svolává ředitel školy, všechna další svolává předseda školské rady (§ 167 odst. 7 školského zákona).
Školská rada má právo na přístup ke všem informacím o škole, zejména pak k dokumentaci školy a ředitel školy musí radě při získávání těchto informací poskytnout náležitou součinnost. Ředitel školy však musí dbát na informace chráněné dle zvláštních předpisů a poskytovat je jen za podmínek stanovených těmito předpisy (§ 168 odst. 2 školského zákona).
K hlavním funkcím školské rady patří (§ 168 odst. 1 školského zákona):
- vyjadřování se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich uskutečňování,
- schvalování výroční zprávy o činnosti školy,
- schvalování školního řádu a návrhů jeho změn,
- schvalování pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílení se na zpracovávání koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednávání návrhu rozpočtu právnické osoby na další rok,
- navrhování opatření ke zlepšení hospodaření,
- projednávání zpráv České školní inspekce,
- podávání podnětů a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávající státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
- podávání návrhu na vyhlášení konkursu na ředitele školy.
Funkční období ředitele je stanoveno na 6 let (§ 166 odst. 3 školského zákona). Ředitel je osobou, která rozhoduje o všech záležitostech týkajících se vzdělávání a školských služeb tam, kde zákon nestanoví jinak. Je odpovědný za to, že škola všechny poskytované služby poskytuje v souladu se zákony a odpovídá za pedagogickou a odbornou úroveň vzdělávání. Mimo tyto záležitosti odpovídá za další úkony spojené s provozem školy, jakými jsou například vytváření podmínek pro kontroly, zajištění dohledu nad dětmi, vytváření podmínek pro jednání školské rady a podobně (§ 164 odst. 1 školského zákona).
Mimo tyto záležitosti má ředitel na starost (§ 165 školského zákona):
- stanovování organizace a podmínek provozu školy a školského zařízení,
- odpovědnost za hospodaření s prostředky školy,
- přijímání dětí a jejich zařazování do školy,
- přestupy a vylučování žáků,
- další úkony spojené s žáky (např. rozhodování v oblasti individuálního vzdělávání žáka).
Poradním orgánem ředitele je pedagogická rada, kterou tvoří všichni pedagogičtí pracovníci školy. S pedagogickou radou ředitel projednává všechny zásadní pedagogické dokumenty a opatření týkající se vzdělávací činnosti školy. K názorům pedagogické rady ředitel při rozhodování pouze přihlíží (§ 164 odst. 2 školského zákona).
Obec jako zřizovatel školy ředitele jmenuje, odvolává, určuje jeho plat a odměnu. Není ovšem zaměstnavatelem a nemůže tudíž zasahovat do dalších záležitostí týkajících se zaměstnaneckého poměru, který je mezi školou a ředitelem (§ 166 školského zákona).
Obec má povinnost vykonávat u škol pravidelnou a systematickou kontrolu hospodaření (povinnost vycházející z § 15 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) stejně jako i u jiných příspěvkových organizací zřizovaných obcí. Rozsah kontroly je dán zákonem č. 377/2005 Sb., o finanční kontrole.
Základní rozsah kontroly obce by se měl zaměřovat na plánované a připravované činnosti školy a to, zda odpovídají účelu, ke kterému je škola zřízena. Dané činnosti musí být nutně v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty, uzavřenými smlouvami a jinými rozhodnutími o nakládání s veřejnými prostředky.
Průběžně by obec měla ve škole kontrolovat:
- dodržování stanovených podmínek a postupů při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených činností,
- přizpůsobování uskutečňovaných činností změnám podmínek a novým rizikům,
- provádění zápisů o činnostech.
Mimo tyto činnosti by měla obec kontrolovat soulad v nakládání s prostředky, které má škola k dispozici. Toto probíhá především kontrolou každoroční inventarizace, která srovnává účetní a skutečný stav. Kontrolu lze provádět i předběžně, například stanovením povinnosti získat povolení při nabývání majetku.
Kontrola poskytování vzdělávání a školských služeb nespadá do pravomoci obce jako zřizovatele školy. Pro tyto účely je zřízena zvláštní organizační složka státu – Česká školní inspekce (§ 173 a násl. školského zákona). Výstupem činnosti inspekce je zpráva, případně protokol. Výsledkem kontroly České školní inspekce může být návrh na vyhlášení konkurzu na ředitele.
Vyhlášení výběrového řízení ve formě konkursu je v pravomoci zřizovatele školy. Volební období ředitele školy je stanoveno v délce 6 let. V případě vyhlášení konkurzního řízení musí zřizovatel školy takové řízení vyhlásit veřejně se stanovenými náležitostmi, jakými jsou termíny pro odevzdání přihlášek, termín konání konkursu, další dokumenty, které je uchazečem nutno doložit a další požadavky na obsazované místo (§ 166 školského zákona).
Dle § 166 odstavec 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 (dále jen „šestileté období“) může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; v takovém případě odvolá ředitele k poslednímu dni šestiletého období. Zřizovatel vyhlásí konkurs a odvolá ředitele vždy, obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Jestliže zřizovatel nevyhlásí konkurs a neodvolá ředitele, počíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období. Důvody pro odvolání ředitele během funkčního období jsou (§ 166 odst. 4 a odst. 5 školského zákona):
- pozbytí některého z předpokladů pro výkon činnosti,
- nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace,
- nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení,
- organizační změny, v jejichž důsledku místo ředitele zanikne,
- závažné porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
- návrh České školní inspekce.
Zřizovatel školy musí před samotným konkursem na úřední desce nebo jiným způsobem v místě obvyklým oznámit (§ 3 vyhlášky č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích – dále jen „vyhláška o konkursních řízeních“):
- název funkce a právnické osoby vykonávající činnost školy, kde má být funkce vykonávána,
- předpoklady pro výkon dané funkce stanovené zvláštním právním předpisem ,
- název a adresu zřizovatele, na kterou se doručují přihlášky,
- obsahové náležitosti přihlášky a termín jejího podání.
Zřizovatel je povinen stanovit komisi, která zahájí svou činnost bezodkladně po svém jmenování. Členové komise jsou stanoveni následovně (§ 2 vyhlášky o konkursních řízeních):
- dva členové jsou určeni zřizovatelem,
- jeden člen je určen ředitelem krajského úřadu,
- jeden člen musí být odborníkem v oblasti státní správy, organizace a řízení v oblasti školství dle typu školy,
- jeden člen, z řad pedagogických pracovníků školy,
- jeden člen, který je inspektorem České školní inspekce,
- jeden člen školské rady.
Komise posuzuje vhodnost uchazeče pohovorem v délce 15 – 60 minut. Komise má právo určit také nutnost posouzení uchazečů na základě znalostního testu. Pro test je stanovena maximální délka 60 minut (§ 5 odst. 1 vyhlášky o konkursních řízeních).
Komise přihlédne zejména k přihlášce, řízenému rozhovoru, dosavadním výsledkům uchazeče ve funkcích (především v oblasti školství) a provede tajné hlasování o vhodnosti jednotlivých uchazečů. Vhodný je takový uchazeč, kterého nadpoloviční většina členů komise označila jako vhodného (§ 5 odst. 2 vyhlášky o konkursních řízeních).
Pokud se komise usnese na vhodnosti dvou a více uchazečů, sestaví každý člen komise pořadí, ve kterém seřadí uchazeče od nejvhodnějšího po nejméně vhodného (§ 5 odst. 3 vyhlášky o konkursních řízeních). Vítězný je uchazeč s nejnižším součtem umístění, přičemž jedno nejlepší a jedno nejhorší umístění se nezapočítává. V případě rovnosti rozhoduje nejvyšší počet prvních míst (§ 5 odst. 5 vyhlášky o konkursních řízeních).
Uchazeče je nutno o výsledcích vyrozumět písemnou formou, a to do 7 dnů od vyhlášení výsledného pořadí uchazečů. Výsledné pořadí uchazečů má pro obec jako zřizovatele školy jen doporučující charakter (§ 5 odst. 6 vyhlášky o konkursních řízeních). Rozhodnutí o jmenování nového ředitele školy nebo školského zařízení, jež komise ve svém usnesení z konkurzního řízení uvedla jako vhodné, je v pravomoci zřizovatele z uchazečů.
O průběhu konkursu pořizuje tajemník komise zápis (§ 6 vyhlášky o konkursních řízeních), který obsahuje:
- úplné znění vyhlášení konkursu,
- datum a způsob vyhlášení konkursu,
- seznam členů komise přítomných při konkursu,
- seznam uchazečů,
- usnesení komise o vhodnosti uchazeče s uvedením, zda:
- 1. pro výkon funkce není vhodný žádný uchazeč,
- 2. pro výkon funkce je vhodný jeden z uchazečů nebo,
- 3. pro výkon funkce jsou vhodní dva nebo více uchazečů,
- pořadí uchazečů u jednotlivých členů komise podle § 5 odst. 3 a doklad o výsledném pořadí uchazečů podle § 5 odst. 4, u nichž se komise usnesla na základě § 5 odst. 2, že jsou vhodní pro výkon funkce,
- otázky znalostního testu a jeho vyhodnocení v případě, že byl použit,
- podpisy všech členů komise.
Použité zdroje:
MŠMT http://www.msmt.cz/dokumenty/obecni-samosprava-ve-skolstvi
PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Studie individuálních schopností starostů v obcích I. typu. 2015.
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole.
Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon.