Rukověť starosty

8.3.1. Služebnosti

Služebnosti jsou v NOZ upraveny v § 1257 až § 1308. Důsledkem existence věcného břemene je, že určitá věc slouží i jiné (oprávněné) osobě než vlastníku a ten je povinen strpět příslušné jednání této osoby (např. chůzi přes vlastní pozemek), anebo že vlastník je povinen nějakého svého jednání se zdržet (např. zbudování stavby na vlastním pozemku v určitém místě). Služebností může být zatížena především věc nemovitá (pevně spojená se zemí).

Služebnosti se dělí na pozemkové a osobní. V případě pozemkových služebností je oprávněnou osobou každý vlastník určité (panující) nemovitosti, u osobních služebností je oprávněná osoba určena individuálně (např. smlouvou) a služebnost zásadně zaniká její smrtí.

Služebnost se nabývá smlouvou, děděním nebo vydržením a dále, když nabytí stanoví přímo zákon nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. V případě služebnosti k věci zapsané do veřejného seznamu (katastr nemovitostí), vzniká služebnost zápisem do takového seznamu. Zřizuje-li se služebnost k věci nezapsané ve veřejném seznamu, vzniká účinností smlouvy (zásadně dnem uzavření).

Druhy služebností pozemkových (§ 1267 a násl. NOZ)

  • právo na vodu
  • právo pastvy
  • služebnost inženýrské sítě
  • služebnost okapu
  • služebnost rozlivu
  • služebnost stezky, průhonu a cesty
  • opora cizí stavby
  • právo na svod dešťové vody

Služebnosti užívací (osobní, § 1283 a násl. NOZ)

  • užívací právo
  • požívací právo
  • služebnost bytu