8.3.1. Služebnosti
Služebnosti jsou v NOZ upraveny v § 1257 až § 1308. Důsledkem existence věcného břemene je, že určitá věc slouží i jiné (oprávněné) osobě než vlastníku a ten je povinen strpět příslušné jednání této osoby (např. chůzi přes vlastní pozemek), anebo že vlastník je povinen nějakého svého jednání se zdržet (např. zbudování stavby na vlastním pozemku v určitém místě). Služebností může být zatížena především věc nemovitá (pevně spojená se zemí).
Služebnosti se dělí na pozemkové a osobní. V případě pozemkových služebností je oprávněnou osobou každý vlastník určité (panující) nemovitosti, u osobních služebností je oprávněná osoba určena individuálně (např. smlouvou) a služebnost zásadně zaniká její smrtí.
Služebnost se nabývá smlouvou, děděním nebo vydržením a dále, když nabytí stanoví přímo zákon nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. V případě služebnosti k věci zapsané do veřejného seznamu (katastr nemovitostí), vzniká služebnost zápisem do takového seznamu. Zřizuje-li se služebnost k věci nezapsané ve veřejném seznamu, vzniká účinností smlouvy (zásadně dnem uzavření).
Druhy služebností pozemkových (§ 1267 a násl. NOZ)
- právo na vodu
- právo pastvy
- služebnost inženýrské sítě
- služebnost okapu
- služebnost rozlivu
- služebnost stezky, průhonu a cesty
- opora cizí stavby
- právo na svod dešťové vody
Služebnosti užívací (osobní, § 1283 a násl. NOZ)
- užívací právo
- požívací právo
- služebnost bytu