10.2.4. Zahájení řízení

Správní řízení je zahájeno, pokud nastanou okolnosti, se kterými správní řád začátek řízení spojuje. Z tohoto pohledu rozlišujeme řízení o žádosti a řízení zahajované z úřední moci (§ 44 a násl. SŘ).

Řízení o žádosti (§ 45 SŘ)

Správní řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy je kompetentnímu správnímu orgánu doručena žádost – podání účastníka řízení, kterým navrhuje zahájit řízení s cílem (nejčastěji) vydání rozhodnutí, umožňujícího realizaci veřejného subjektivního práva účastníka řízení (např. stavební povolení).

Žádost musí mít obecné náležitosti podání a musí z ní být zřejmé čeho se žadatel domáhá nebo oč žádá. Žadatel je povinen označit ostatní účastníky řízení, pokud mu jsou známi. Do vydání rozhodnutí je žadatel oprávněn vzít žádost zcela nebo zčásti zpět, zpětvzetí pak vzít zpět již nelze. Jestliže žádost nemá předepsané náležitosti, může správní orgán pomoci žadateli nedostatky odstranit, nebo jej vyzve, aby je v přiměřené lhůtě odstranil sám (případně řízení zastaví – viz dále § 66).

Řízení z moci úřední (§ 46 a násl. SŘ)

Správní orgán je povinen zahájit řízení, pokud se dozví o skutečnostech, které zákon stanoví jako důvod pro zahájení řízení. O těchto skutečnostech se může dozvědět na základě podnětu fyzické nebo právnické osoby (viz výše § 42), vlastním zjištěním (nejčastěji při provádění kontroly), nebo na základě upozornění jiného správního orgánu. Řízení je zahájeno dnem, kdy správní orgán zahájení řízení oznámil účastníkovi, do jehož práv a povinností nebo právního postavení rozhodnutí zasáhne. Oznámení musí obsahovat označení správního orgánu, předmět řízení, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Správní orgán je povinen uvědomit o zahájení řízení všechny jemu známé účastníky. Pokud nelze účastníkovi oznámit zahájení řízení, správní orgán mu ustanoví opatrovníka a usnesení o jeho ustanovení se doručí veřejnou vyhláškou. Zahájit řízení musí správní orgán bezodkladně poté, co se dozví o důvodu zahájení.

Překážky správního řízení (§ 48 SŘ)

Pro správní řízení platí základní pravidlo: o téže věci nemůže být rozhodováno dvakrát. Jestliže je tedy u některého správního orgánu zahájeno řízení, nelze v téže věci zahájit řízení u jiného správního orgánu. Pokud správní orgán takovou skutečnost zjistí, musí věc odložit. Pokud se tak stane až po zahájení řízení, je povinen řízení zastavit. Rovněž nelze zahájit řízení ve věci, ve které již bylo pravomocně rozhodnuto.

Průběh správního řízení

Jelikož správní orgán při vedení řízení dbá zejména zásady rozhodovat v souladu se zákonem, stanoví správní řád v tomto smyslu předpoklady pro takové rozhodnutí. Každé rozhodnutí ve věci samé musí vycházet ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu případu/věci a toto zjištění musí být dokumentováno ve spisu.

Ústní jednání (§ 49 SŘ)

Jelikož správní řízení ovládá zásada jeho písemnosti, ústní jednání nařídí správní orgán pouze v případech, kdy to stanoví zákon, a jinak tehdy, jestliže je to nezbytné pro uplatnění práv účastníků řízení. Tyto k neveřejnému jednání přizve nejméně 5 dnů předem.

Podklady pro vydání rozhodnutí (§ 50 a násl. SŘ)

Podkladem pro vydání rozhodnutí rozumíme zejména důkaz, návrh účastníka, skutečnosti známé správnímu orgánu z jeho činnosti, podklad od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci a skutečnost obecně známou, k jejímuž potvrzení není třeba znalce (např. fyzikální zákonitost). Podklady pro rozhodnutí opatřuje vždy správní orgán. Pro urychlení řízení může správní orgán připustit, aby za něj podklady opatřil tento účastník, požádá-li o to. V řízení zahájeném z úřední moci je správní orgán povinen zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch účastníka, jemuž má být rozhodnutím uložena povinnost. Účastníci řízení jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení.

Protokol (§ 18 SŘ)

Protokol slouží jako jeden z důkazních prostředků pro zjištění materiální pravdy ve správním řízení, zejména při ústním jednání, ústním podání, výslechu svědka nebo znalce, provedení důkazu listinou a ohledání.

Důkaz listinou (§ 53 SŘ)

Častým a významným důkazem v řízení je listina, ze které lze zjistit skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. Listiny lze rozdělit na veřejné listiny a ostatní (např. smlouvy). Za veřejné listiny označuje zákon listiny vydané soudy ČR nebo jinými státními orgány, listiny vydané orgány územních samosprávných celků v mezích jejich pravomoci, případně jiné listiny, označené zvláštními zákony jako veřejné. U těchto listin je dán předpoklad pravdivosti jejich obsahu, dokud není prokázán (soudně) opak. Pokud to umožňuje zákon, lze listinu nahradit čestným prohlášením účastníka (např. v oblasti sociálních práv).

Důkaz ohledáním (§ 54 SŘ)

Správní orgán pro účel dokazování může využít ohledání, kdy si vytvoří přímý poznatek o věci movité nebo nemovitosti. Vlastník nebo uživatel věci má povinnost předložit správnímu orgánu předmět ohledání nebo ohledání strpět. Správní orgán může k účasti na ohledání přizvat nestranné osoby k zajištění objektivity.

Důkaz svědeckou výpovědí (§ 55 SŘ)

Každý, kdo není účastníkem, je povinen vypovídat jako svědek bez ohledu na věk či dosaženou duševní vyspělost a jeho výpověď musí být doslovně zaprotokolována. Svědek pro účel objasnění skutečnosti, kterou zná, musí vypovídat pravdivě a nic nezamlčet. Svědek nesmí být vyslýchán o utajovaných skutečnostech, měl-li by porušit zákaz mlčenlivosti, pokud nebyl příslušným orgánem mlčenlivosti zproštěn. Svědek musí být poučen o povinnosti vypovídat pravdivě a nic nezamlčet a o právních následcích nepravdivé nebo neúplné výpovědi.

Důkaz znaleckým posudkem (§ 56 SŘ)

Jestliže rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoba nemá, a odborné posouzení nelze opatřit od jiného správního orgánu, ustanoví správní orgán znalce a uloží mu, aby ve lhůtě vypracoval písemný posudek a předložil jej v určené lhůtě. Znalce vybírá správní orgán ze seznamu znalců krajského soudu.

Odepření důkazu (§ 53, § 54 a § 55 SŘ)

Osoba, která má důkaz poskytnout (např. svědek, majitel ohledávané věci nebo držitel listiny) jej může odepřít v případě, že by jím způsobila sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo správní delikt. Správní orgán musí před využitím důkazního prostředku poučit danou osobu o právu důkaz odepřít.

Předběžná otázka (§ 57 SŘ)

V případech, kdy vydání rozhodnutí závisí na řešení dosud nerozhodnuté otázky mimo věcnou příslušnost správního orgánu (např. ve stavebním řízení o otázkách památkové péče), je nutná součinnost správního orgánu v dané otázce kompetentního. Správní orgán může buď dát podnět k zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo v řízení o žádosti vyzvat účastníka nebo jinou osobu, aby podala žádost o zahájení řízení u toho orgánu. Rozhodnutím tohoto orgánu o předběžné otázce je správní orgán vázán. Pokud vyzvaná osoba žádost nepodala nebo příslušný orgán řízení nezahájil, může si správní orgán o otázce učinit úsudek sám. Nikdy však o tom zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt.