10.2.6. Rozhodnutí správního orgánu
Rozhodnutí správního orgánu ve správním řízení je projevem státní moci při uplatňování práv a povinností stanovených správním právem. Je to autoritativní výrok, který účastníci řízení musí respektovat, pokud je zákonný. Správní orgán v řízení rozhoduje jednak ve věci samé, tedy o důvodu a předmětu řízení současně, a jednak o postupu v procesu.
Usnesení (§ 76 SŘ)
Dojde-li k nutnosti učinit „krok“ potřebný k řádnému průběhu a skončení řízení, musí tak správní orgán učinit rozhodnutím, a to proto, aby tento krok mohl být, pokud to účastník navrhne, přezkoumán, je-li zákonný, či není-li vůči některému účastníku nepřípustný. Tato procesní rozhodnutí (např. o ustanovení znalce, o předběžném opatření, o přerušení nebo zastavení řízení) správní řád označuje jako usnesení.
Rozhodnutí ve věci
Z pohledu účelu správního řízení je zásadním rozhodnutím správního orgánu rozhodnutí ve věci, o níž je řízení vedeno. Rozhodnutí je cílem jak žádosti žadatele, tak řízení zahájeného z moci úřední, které však musí být opodstatněně zahájeno. Tímto rozhodnutím správní orgán zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti jmenovitě určené osoby (fyzické i právnické) nebo prohlašuje, že taková osoba práva anebo povinnosti má nebo nemá (§ 9 SŘ).
Forma a obsahové náležitosti rozhodnutí (§ 67 – § 76 SŘ)
Rozhodnutí se zásadně vyhotovuje písemně, výjimku musí stanovit zákon. Dalšími formálními náležitostmi jsou označení správního orgánu rozhodnutí vydávajícího, číslo jednací (spisová značka), datum vyhotovení, otisk kulatého úředního razítka a dále též jméno, příjmení, funkce nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby.
Obsahově se rozhodnutí člení na tři součásti: výrok, odůvodnění a poučení účastníků (o odvolání). Výroková část obsahuje řešení otázky, která je předmětem řízení, dále právní ustanovení, podle kterých bylo rozhodováno, a označení hlavních účastníků řízení. Je-li účastníkovi uložená povinnost, pak zde musí být i lhůta pro její splnění. Výroková část rozhodnutí může obsahovat více výroků a také výrok o nákladech řízení. Obsahem odůvodnění jsou důvody výroku, podklady jeho vydání (dle spisu), úvahy správního orgánu a jejich hodnocení pro účel výroku, výklad právních předpisů a vypořádání se s návrhy a námitkami účastníků. Odůvodnění vydaného rozhodnutí ve věci není třeba, jestliže se všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. Každé rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, pokud zákon nestanoví jinak, podléhá opravným prostředkům. Poučení účastníků proto obsahuje údaj o možnosti podat odvolání proti rozhodnutí. Poučení dále musí obsahovat lhůtu pro podání, informaci, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.
Příkaz (§ 150 SŘ)
Zvláštním druhem rozhodnutí je příkaz. Příkazní řízení je typem zkráceného řízení, ve kterém lze o povinnosti rozhodnut pouze na základě spisu (např. o provedené kontrole), považuje-li se skutkové zjištění za dostatečné, a uložit ji formou písemného příkazu. Příkaz lze vydat ve všech druzích řízení zahájených z moci úřední.
Součástí příkazu je poučení o možnosti proti němu podat odpor do 8 dnů ode dne jeho oznámení, který není nutno odůvodnit. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje dokazováním. Příkaz, proti kterému nebyl v zákonné lhůtě podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným. V řízení, kde je přítomen účastník, lze vydat příkaz k peněžitému plnění do 10.000 Kč nebo ke splnění povinnosti, kterou může účastník splnit na místě, jestliže účastník podpisem písemného prohlášení s uložením povinnosti souhlasí. Tím se stává příkaz pravomocný a vykonatelný (obdoba blokového řízení u přestupků).
Lhůty pro vydání rozhodnutí (§ 71 SŘ)
Vydáním rozhodnutí se rozumí předání stejnopisu k doručení účastníkům řízení, výjimečně ústní vyhlášení, pokud se účastníci se vzdali písemného doručení, a v případech stanovených zákonem vyvěšení veřejné vyhlášky u doručování veřejnou vyhláškou nebo poznamenání do spisu, jestliže se usnesení pouze poznamenává do spisu.
Pokud nelze vydat rozhodnutí bezodkladně, musí je správní orgán vydat do 30 dnů od zahájení řízení. Lhůta se prodlužuje až o 30 dnů, jestliže je třeba nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou, nebo jde-li o zvlášť složitý případ. K zákonné lhůtě se také připočítává doba nutná k provedení dožádání, zpracování znaleckého posudku nebo doručení do ciziny.
Platnost, právní moc a vykonatelnost rozhodnutí (§ 73 – § 76 SŘ)
Pokud kompetentní správní orgán rozhodnutí vydal v předepsané formě a předepsaným způsobem bylo oznámeno účastníkům řízení, je rozhodnutí platné, zavazuje i správní orgán a lze je změnit pouze předepsaným způsobem. Rozhodnutí, které bylo oznámeno (doručeno) podle zákona účastníkům řízení a proti kterému nelze podat odvolání, je v právní moci (nestanoví-li zákon jinak). Takové rozhodnutí je závazné pro účastníky a pro všechny správní orgány. Rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci nebo pozdějším dnem, který je uveden ve výroku. Takové rozhodnutí může být vynuceno státní mocí. U rozhodnutí ukládajícího účastníkovi řízení splnění povinnosti nastává vykonatelnost nabytím právní moci a uplynutím lhůty pro dobrovolné splnění této povinnosti.
Náklady řízení (§ 79 SŘ)
Mezi náklady řízení patří zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, správní poplatky, ušlý výdělek účastníků a jejich zástupců, náklady důkazů (např. znalecký posudek), odměna za tlumočení a odměna za zastupování. Náklady nesou jednak účastníci řízení, jednak správní orgán, zásadně každý své. Účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, uloží správní orgán povinnost nahradit státu náklady správního řízení paušální částkou.