10.3. Veřejnoprávní smlouvy

Správní řád, jako jediný procesní právní předpis, obsahuje úpravu veřejnoprávních smluv (§ 159 – § 170 SŘ). Veřejnoprávní smlouvy mohou zajistit plnění úkolů při činnosti správních orgánů jak při jejich vzájemné spolupráci, tak ve správním řízení.

Veřejnoprávní smlouva je dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejné správy. Veřejnoprávní smlouva musí respektovat některé principy, zejména nesmí být v rozporu s právními předpisy a nesmí je obcházet, musí být v souladu s veřejným zájmem, její uzavření musí být účelné, nesmí snižovat důvěryhodnost veřejné správy a musí být v souladu s cílem plnění úkolů veřejné správy.

Veřejnoprávní smlouvy (§ 159 – § 170 SŘ)

Správní řád vymezuje druhy veřejnoprávních smluv podle smluvních stran takto:

• veřejnoprávní smlouvy koordinační, uzavírané mezi subjekty veřejné správy, tedy i mezi obcemi a kraji, při výkonu přenesené působnosti; zde je nezbytnou podmínkou, že uzavření smlouvy, jejímž předmětem je výkon státní správy, stanoví nebo připouští zvláštní zákon (např. § 63, 66a zák. č. 128/2000 Sb., o obcích) a k jejímu uzavření byl udělen souhlas nadřízeného správního orgánu, případně nadřízenými orgány obou smluvních stran (různé úseky státní správy); územní samosprávné celky, tedy obce a kraje, mohou vzájemně uzavírat veřejnoprávní smlouvy týkající se plnění úkolů, které vyplývají ze samostatné působnosti, jen když to stanoví zvláštní zákon (např. § 19, 26, 46 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích). Souhlas nadřízeného orgánu v tomto případě zákon nevyžaduje,
• veřejnoprávní smlouvy subordinační (např. o umístění stavby), uzavřené mezi subjektem veřejné správy a fyzickou nebo právnickou osobou, vůči níž výkon veřejné správy směřuje (s osobou, která by byla účastníkem podle § 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, kdyby probíhalo správní řízení), pokud tak stanoví zvláštní zákon a pokud s uzavřením souhlasí ostatní osoby, které by byly též účastníky řízení (vedlejšími); veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít i po zahájení správního řízení, kdy správní orgán poté řízení zastaví.,
• veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení lze uzavřít před zahájením i v průběhu řízení (řízení o převodu práv nebo povinností z jednoho účastníka na druhého, případně o způsobu výkonu práv a povinností účastníka řízení); je zde nutný souhlas správního orgánu, který vede řízení nebo jeho přistoupení ke smlouvě (je-li smlouva v souladu s veřejným zájmem).
•  

Veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemně (§ 163 odst. 1 SŘ). Pouhá ústní forma způsobuje nicotnost tohoto právního úkonu. Pokud se vyžaduje souhlas správního orgánu, je uzavřena dnem, kdy tento souhlas nabude právní moci, jelikož souhlas má formu správního rozhodnutí (§ 164 odst. 3 SŘ).

Výpověď smlouvy, pokud ji smlouva umožňuje, musí být písemná (§ 166 odst. 2). Veřejnoprávní smlouvu, kterou nelze vypovědět, lze zrušit, pokud některá ze smluvních stran podala písemný návrh na její zrušení ze zákonem stanovených důvodů (např. veřejnoprávní smlouva se následně dostala do rozporu s právními předpisy) a ostatní strany s návrhem souhlasí, pak zaniká dnem, kdy navrhující strana obdržela poslední písemný souhlas s návrhem. V opačném případě, na návrh stejné strany, rozhodne o zrušení smlouvy správní orgán, který je příslušný řešit spory z veřejnoprávních smluv.

Spory z veřejnoprávních smluv rozhoduje zejména ministerstvo vnitra, příslušný krajský úřad a správní orgán společně nadřízený smluvním stranám a správní orgán, který k jejímu uzavření udělil souhlas (§ 141 SŘ).