16. KRIZOVÉ ŘÍZENÍ
Obsah kapitoly:
13.1 Mimořádné stavy – události a orgány krizového řízení
13.2 Orgány krizového řízení
13.3 Povodně
13.3.1 Stupně povodňové aktivity
13.3.2 Povodňové plány
13.4 Jednotka sboru dobrovolných hasičů obce
13.4.1 Povinnosti obce v samostatné působnosti na úseku požární ochrany
13.4.2 Sbory dobrovolných hasičů
Související legislativa ke krizovému řízení je velice rozsáhlá (viz následující schéma).
Obrázek 13.1: Krizové řízení a související legislativa
Zdroj: Institut ochrany obyvatelstva ČR Lázně Bohdaneč Havarijní plán č. 1
Pozn.. IZS -Integrovaný záchranný systém; HZS - Hasičský záchranný sbor; MZ – Ministerstvo zdravotnictví
Krizové řízení jako takové označuje souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na bezpečnostní rizika, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací. Základním předpisem, kterým se krizové řízení řídí, je zákon č. 240/2000 Sb., krizový zákon (dále jen „krizový zákon“).
Základní cíle krizového řízení ve veřejné správě jsou:
- udržení funkčnosti veřejné správy
- udržení fyzického a duševního zdraví obyvatelstva
- zajištění dostupnosti životně důležitého zboží a služeb
- uchování soukromého a veřejného majetku
- podpora záchranným, bezpečnostním a vojenským složkám
- humanitární pomoc postiženému území.