7.2. Územní plánování
Územní plánování je činnost, která soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace, věcně i časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. (Univerzita Karlova v Praze, 2015)
Oblast územního plánování je v českém právním řádu ošetřena stavebním zákonem. Náležitosti konkrétních dokumentů, které jsou v rámci územně plánovací činnosti zejména na obecní a krajské úrovni vytvářené, jsou blíže popsány ve vyhlášce č. 500/2006 Sb. v platném znění.
Cíle územního plánování jsou dle § 18 SZ tyto (zestručněno):
- Vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území.
- Zajišťovat předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území.
- Koordinovat veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizovat ochranu veřejných zájmů.
- Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí.
- V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra.
- Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.
Následující § 19 SZ uvádí úkoly územního plánování, které svým charakterem vyplývají z § 18 SZ, tedy z cílů – úkoly jsou nadefinovány tak, aby byly zajišťovány cíle, které územní plánování dle stavebního zákona zajišťovat má.
Hlava III části třetí SZ popisuje nástroje územního plánování, které rozvádí vyhláška č. 500/2006 Sb. v platném znění. Pro potřeby tohoto textu budou zde podrobněji rozebrány tři z nástrojů – politika územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a územně plánovací podklady.
- Politika územního rozvoje (PÚR) – je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Politika územního rozvoje určuje ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů (§ 31 SZ). Obsah PÚR je následující:
- Stanovení republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území.
- Vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os jakožto oblastí se zvýšeními požadavky na změny v území.
- Vymezení specifických oblastí jakožto oblastí se specifickými hodnotami a specifickými problémy mezinárodního a republikového charakteru.
- Vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury.
- Územně plánovací dokumentace (ÚPD) – je tvořena zásadami územního rozvoje, které jsou zpracovávány na úrovni krajů, územním plánem, regulačním plánem a je blíže charakterizována v §§ 36-75 SZ.
- Územně plánovací podklady (ÚPP) – územně plánovací podklady tvoří územně analytické podklady, které zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území, a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území (§ 25 SZ).
- Územně analytické podklady (ÚAP): obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území – tvoří podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území; a zjištění a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v ÚPD – tvoří rozbor udržitelného rozvoje území.
- ÚAP pořizuje úřad územního plánování pro svůj správní obvod v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování územních plánů a regulačních plánů a každé dva roky je pořízená úplná aktualizace