Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 – 2020

Dorňák Libor 10.03.2015 00:00:00

Stručný popis dokumentu, kteří tvoří základ pro reformní kroky v oblasti veřejné správy.

Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014 – 2020 (dále jen SRR) je název, který zajisté nevzbudí přílišné nadšení či emoce. Namísto velkolepého ohlašování (další) reformy veřejné správy se však soustředí na praktické a potřebné kroky, na budování základů pro další rozvoj. Přesto se jedná o nejambicióznější krok na poli reformy od roku 1999.

Nemalou roli samozřejmě hrály i výtky Evropské komise ke stavu úřednictva v naší zemi a na straně druhé i možnost získat část nákladů na potřebné reformy z evropských zdrojů. K tomu je však nutné přijít s promyšlenou a provázanou koncepcí. O opatrném přístupu SRR svědčí fakt, že většina opatření (s výjimkou Strategického cíle 2) se soustředí na státní správu, respektive centrální úřady, což nejlépe vidíme např. na zákoně o státní službě. Skepse však nejspíš není na místě – SRR postupuje cestou nejmenšího odporu. Pokud uspěje reforma v řadách státní správy, nelze pochybovat, že po roce 2020 může pokračovat i na místní úroveň. Ostatně SRR k tomuto kroku pokládá pevné základy.

SRR míří na široké spektrum problémů, které se však v rámci slučují do čtyř strategických cílů:

Strategickým cílem 1 je modernizace veřejné správy. Mezi úkoly tohoto cíle patří zavedení hodnocení veřejné správy a kontrola její kvality. Všichni známe metody jako CAF a ISO, někde se používají, jinde ne, někde existují jen na papíře. Žádoucí je tedy zavedení alespoň základních pravidel, aby se z jednotlivých výkřiků stal jednotný, porovnatelný chór. Velkou výzvou v tomto specifickém cíli je snižování regulatorní zátěže, a to jak občanů, tak veřejné správy samotné. Za nejzásadnější složku modernizace však můžeme považovat PMA – procesní modelování agend. V současnosti je pozornost upřena zejména na modelování životních situací, tj. mapování všech kroků, které musí občan či úředník udělat v konkrétní životní situaci. Důkladné a jednotné zmapování pak může vést k odhalení zbytečností či naopak záludných pastí. V ideálním případě pak můžeme od PMA čekat podněty ke zjednodušení či rovnou možnost agendy automatizovat. Potíž je v tom, že na výstupy už čekáme roky…

Strategickým cílem 2 je revize a optimalizace výkonu veřejné správy v území. Jednak jde o harmonizaci administrativního členění státu, aby byly definitivně ukončeny situace, kdy obec patří do jiného kraje soudního, policejního, kdy se liší hranice působnosti okresních poboček toho či onoho úřadu. Tento cíl však ambiciózně míří hlavně k místním správám. Pozornost je věnována optimalizaci systému veřejnoprávních smluv či financování přeneseného výkonu státní správy. Reformu si rovněž zaslouží územně členěná města a velkým tématem je i snížení rizika platební neschopnosti územních samospráv.

Strategickým cílem 3 je dobudování funkčního rámce eGovernmentu. Možná nejambicióznější ze všech cílů. Ve druhém desetiletí 21. století mnoho občanů četné služby chápe jako nárokové (např. výdej občanských průkazů na libovolném úřadě se natolik osvědčil, že jej lidé požadují u celé škály dokladů). Zde asi bude největší boj sveden uvnitř veřejné správy. Úplné elektronické podání, možnost ze dne na den zrušit místní příslušnost u stovek agend, ohromující možnosti, které skýtají moderní občanské průkazy… To je jen malá ukázka nesmírných možností, ale i skrytých problémů.

Strategickým cílem 4 je profesionalizace a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě. Středobodem tohoto cíle je nový služební zákon, ačkoli není zapomenuto ani na lidské zdroje ve správních úřadech.

Čtveřice nepochybně velkých cílů. SRR se oprávněně nenazývá reformou, ta možná přijde až po roce 2020. Zkušenosti našich sousedů ukazují, že řada úspěšných kroků vytvoří nové problémy a bude nutné hledat nové odpovědi. Příkladem je velmi žádaná depolitizace úřadů, ať už státní či veřejné správy. Až (či pokud) se tento cíl podaří naplnit, budeme čelit nové otázce – jak zajistit vazbu mezi prací správy a požadavky občanů? SRR je tak pouze prvním, ale velkým krokem na dlouhé cestě ke špičkové veřejné správě, jako bezchybnému servisu občanů.

Mgr. Libor Dorňák