Správní řád – jak na něj

Kubánek Miroslav 19.03.2015 10:00:00

Článek je prvním ze série textů ke správnímu řádu a jeho aplikaci v praxi. Zabývá se základními informacemi, působností správního řádu a jeho systemizací (strukturou) pro účely používání orgány ÚSC.

Vážení přátelé.

Řetěz je pevný natolik, natolik je pevný jeho nejslabší článek. Takto jsem přistoupil k našemu společnému tématu. Proto se na mě, prosím, někteří nehněvejte. Budu k vám přistupovat jako k tzv. „normálním“ lidem, kteří nejsou políbeni ne zcela jednoduchým systémem procesního správního práva této republiky.

Pokusíme se společně proplout pro naši praxi důležitým právním předpisem, přičemž nemyslím, že by bylo vždy účelem doslovně citovat konkrétní ustanovení zákona. Myslím, že většina z nás číst umí a příslušná ustanovení si najde sama.

Pokusme se vstoupit do tajů praktických otázek, které souvisí s alfou a omegou správních procesů, které ve své praxi na obcích realizujeme (a se kterými se potýkáme též jako účastníci řízení u správních orgánů všech druhů /a stupňů/), se správním řádem.

Správní řád (dále také SŘ) je zákon, který je označen číslem 500/2004 Sb. a nabyl tzv. účinnosti dne 01. 01. 2006. Není to tedy právní předpis z nejmladších (a proto má i svoje „dobové“ nedostatky). Na druhou stranu jsme měli již dost času se s ním seznámit a také, což není nepodstatné, existuje k němu vcelku slušná judikatura, která nám pomáhá odpovědět na mnohé problematické výkladové otázky – tedy jak tu „věc“ vlastně používat. Mimo to máme k dispozici názory Ministerstva vnitra ČR (dále jen „MV“), ze zákona to orgánu, který je metodikem veřejné správy v ČR (http://www.mvcr.cz/clanek/spravni-rad-informace-o-spravnim-radu.aspx), i když, přiznám, ne vždy se já osobně se závěry MV ztotožňuji, což se ve svém výkladu vždy pokusím opřít o nějaký relevantní základ (první tajná POZN.: soudy, ani v tzv. správním soudnictví, příliš nestaví na názorech ministerstev, resp. akceptují je spíše sporadicky).

Dobré by možná bylo vědět, že správní řád používáme především v rámci výkonu tzv. přenesené působnosti na obci, tedy k výkonu státní správy, a v tomto ohledu orgánem dozoru, kontroly a také orgánem odvolacím je nám krajský úřad, resp. Magistrát (druhá tajná POZN.: krajský úřad, resp. Magistrát, víceméně neproklamuje vlastní názor, využívá názorů ministerstev, a v tomto ohledu platí první tajná POZN.)

Posledním upozorněním, než vstoupíme do kalných vod správního řádu, by jistě stálo za to připomenout to, že přesto, že hovoříme o zákonu č. 500/2004 Sb., nelze jej číst ve znění tohoto „čísla“. Zákon byl několikrát tzv. novelizován, a přesto, že je uváděn pod původním číslem (což je obecná praxe), je nutno s ním pracovat tzv. „ve znění pozdějších předpisů“. Tedy, je nutno vždy mít k dispozici „poslední platné a především účinné znění“.

Správní řád (dále též „SŘ“) je především tzv. „obecným“ právním předpisem správního procesního práva (vedle jiného takového právního předpisu, kterým je z. č. 280/2009 Sb., daňový řád).

To znamená, že pokud nějaký jiný, tzv. „zvláštní“, právní předpis ve správním právu stanoví právní postupy odlišně od SŘ, použije se přednostně tento zvláštní právní předpis (§ 1 odst. 2 SŘ – typicky jde v současné době třeba o z č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů).

Působnost správního řádu

A nyní vstupme již do samotného zákona.

První otázkou, která očividně visí ve vzduchu, je otázka: „Na které naše úkony (resp. jednání) se vlastně SŘ bude používat?“ Na tuto otázku odpovídá § 1 SŘ, který upravuje tzv. „působnost zákona“. Působnost, tedy použití, SŘ je vymezena pozitivně (tedy kdy ano, byť třeba i částečně) a negativně (kdy ne).

V pozitivním vymezení SŘ říká v § 1 odst. 1, že bude používán, pokud

orgány moci výkonné (ministerstva, další ústřední orgány státní správy, další správní orgány s celostátní působností, územní správní úřady, a někdy i Policie ČR, …), mimochodem SŘ se NEVZTAHUJE na činnost prezidenta republiky a vlády
orgány územních samosprávných celků, mimochodem, to jsme MY
jiné orgány (Nejvyšší kontrolní úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, bankovní rada ČNB, …),

+ fyzické a právnické osoby (veřejné stráže, profesní komory, burza cenných papírů, státní fondy, …),

vyjádřeno, že dále bude používána legislativní zkratka „správní orgán“,

vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (tedy státní právy i samosprávy),

a to,

nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup (§ 1 odst. 2).

V negativním vymezení SŘ říká v § 1 odst. 3, že nebude používán

na právní jednání prováděná správními orgány, kdy pojem právní jednání je nutno hledat v civilněprávní úpravě (§ 545 - § 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), tedy SŘ se nepoužije na vztahy občanskoprávní, včetně pracovněprávních a tzv. obchodněprávních,

na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu jejich samostatné působnosti, tedy na vztahy zastupitelstvo – rada – starosta – úřad při výkonu samostatné působnosti (zde používáme zákon č. 128/2000 Sb., o obcích /obecní zřízení/, ve znění pozdějších předpisů, a obdobně zákon o hlavním městě Praze, případně zákon o krajích).

Struktura správního řádu

Druhou otázkou je samotné členění SŘ s ohledem na to, která ustanovení zákona budeme kdy používat, pokud už je používat máme. SŘ se totiž nedá číst jako „červená knihovna“, způsobem „na začátku se poznají a na konci se vezmou“, ale musí se číst jinak.

SŘ se člení takto:

Část první (§1-8) - úvodní ustanovení včetně základních zásad správních činností (část všeobsažná, závazná pro všechny ostatní části zákona)

Část druhá (§9-129) - obecná ustanovení o správním řízení (formální řízení s vydáváním správních rozhodnutí)

Část třetí (§130-153) - zvláštní ustanoveni o správním řízení (část provázaná s částí druhou)

Část čtvrtá (§154-158) - vyjádření, osvědčení a sdělení (neformální řízení nekončící správním rozhodnutím)

Část pátá (§159-170) - veřejnoprávní smlouvy

Část šestá (§171-174) - opatření obecné povahy

Část sedmá (§175 a násl.) - společná, přechodná a závěrečná ustanovení

Část osmá – účinnost zákona

To vše znamená, že pokud povedeme správní řízení, jehož výsledkem má být správní rozhodnutí, použijeme právní normu v tomto pořadí, tedy takto:

zvláštní zákon,

co v něm nenajdeme, hledáme v části III. SŘ,

co nenajdeme ani zde, hledáme v části II. SŘ,

a co nenajdeme ani zde nacházíme v části I. SŘ.

Pokud budeme činit úkony nekončící právním rozhodnutím (např. řízení o stížnostech podle § 175), použijeme:

zvláštní zákon,

co zde nenajdeme, hledáme v části IV. SŘ, a to s tím, že podle § 154 použijeme dále I. část SŘ – zásady, pak ze II. části § 10-16, § 19-26, § 29-31, § 33-35, § 37, § 40, § 62, § 63, poté ze III. části § 134, § 137, § 142 odst.1 a 2, a nakonec přiměřeně další ustanovení SŘ.

Budeme-li uzavírat veřejnoprávní smlouvu, použijeme:

zvláštní zákon,

co zde nenajdeme, hledáme v části V. SŘ, a to s tím, že podle § 170 použijeme dále I. část SŘ – zásady, přiměřeně II. část SŘ, a opět „přiměřeně“, se stanovenými výjimkami, ustanovení občanského zákoníku o smlouvách.

Budeme-li pak nakonec vést řízení o opatření obecné povahy, použijeme:

zvláštní zákon,

co zde nenajdeme, hledáme v části VI. SŘ, a to s tím, že podle § 174 použijeme dále I. část SŘ – zásady, a přiměřeně II. část SŘ.

Jak vidíme, je praktické použití správního řádu, jakožto obecného právního předpisu procesního práva, kde vždy budou mít přednost jakákoli procesní ustanovení zákonů zvláštních, naprosto triviální, jednoduché, a my se budeme napříště moci věnovat již otázkám aplikace konkrétních zákonných textů a budeme více „věcní“.