Obec a pozemní komunikace (3) - průjezdní úseky dálnic a silnic,ochranná pásma

Nykodým Jiří 23.03.2015 00:00:00

průjezdní úseky dálnic a silnic, silniční ochranná pásma

Obec a pozemní komunikace (3)

/průjezdní úseky, silniční ochranná pásma/

Na otázku co znamená průjezdní úsek dálnice a silnice bude asi málokdo znát správnou odpověď. Tuto problematiku definuje § 8 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a následně v § 4 Vyhlášky číslo 104/1997 Sb. Zde je uvedeno, že dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným, pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím. Obecně platí, že toto území je stanoveno v územně plánovací dokumentaci příslušné obce, tedy v územním plánu. Dále právní předpis uvádí, že pokud není hranice území zastavěného nebo zastavitelného obsažena ve schválené územně plánovací dokumentaci obce, určí hranici souvislého zastavění pro účely vymezení délky průjezdního úseku silnice podle stavebně technických podmínek území příslušný stavební úřad na návrh příslušného silničního správního úřadu a po předchozím projednání s obcí, o jejíž území jde. Při určování této hranice se vychází ze skutečného stavu souvislého zastavění podél dotčené dálnice či silnice s tím, že stavební mezery do 200 m zpravidla nepřerušují souvislé zastavění. Umístění dopravních značek IS12a, IS12b, IS12c a IS12d (začátek a konec obce) nemusí a ve většině případů také nejsou totožné s hranicí průjezdního úseku dálnice a silnice.

Přejděme k silničním ochranným pásmům. Tyto jsou specifikovány v § 30 zákona o pozemních komunikacích a slouží k ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí. Pro nově budovanou komunikaci vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Jak je tedy tento prostor definován ? Rozumí se jím prostor do výšky 50 m a dále pak 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace, 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy, 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. Hranice silničního ochranného pásma pro případ zřizování a provozování reklamních poutačů, světelných a barevných ploch nebo obdobných zařízení, která by byla viditelná z těchto pozemních komunikací, je posunuta ze 100 m na 250 m. Postup při stanovení ochranného pásma je uveden v § 30 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích a to následovně. Na území je postaveno pět a více budov odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostí, mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se použijí tečny). Spojnice mezi zvětšenými půdorysy budov, spolu se stranami upravených půdorysů budov, tvoří území.

Na ochranné pásmo opět nemá vliv, stejně jako u průjezdního úseku dálnice a silnice, poloha dopravního značení začátek a konec obce. Rozhodující je skutečný počet budov. Ochranné pásmo může se změnou počtu budov s číslem popisným nebo číslem evidenčním nově vzniknout či zaniknout. Důležité je, že vzdálenosti zvětšených půdorysů budov se posuzují také „přes dotčenou pozemní komunikaci“. Z výše uvedeného vyplývá, že ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky i pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.

Pozor na odlišnou definici zastavěného území u průjezdního úseku a silničního ochranného pásma !

Jiří Nykodým