Správní řád – jak na něj (část 4)

Kubánek Miroslav 16.04.2015 00:00:00

Zahájení SŘ, typy SŘ, lhůty ukončení SŘ

Splňuji-li jako správní orgán, resp. oprávněná úřední osoba, podmínky pro vedení řízení, pak řízení zrealizuju.

V této souvislosti si zodpovězme otázku, kdy je správní řízení zahájeno, potažmo jaké typy správních řízení existují a jak se od sebe liší, a nakonec, dokdy musím řízení ukončit (abychom se do budoucna mohli zabývat jednotlivými kroky, právy a povinnostmi).

Zahájení řízení

Podle správního řádu rozlišujeme dva typy správních řízení, a to řízení vedené z úřední povinnosti (tzv. ex offo) a řízení o žádosti.

Řízení ex offo

Řízení zahajované z úřední povinnosti (§ 46) je zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi řízení doručením nebo ústním prohlášením. Je-li více tzv. neopomenutelných účastníků (§ 27 odst. 1 písm. b), je řízení zahájeno oznámením prvnímu z nich.

Řízení zahajuje správní orgán nejčastěji na základě nějakého impulsu zvenčí. Tento impuls se nazývá podnět a postup jeho vyřízení upravuje § 42. Správní orgán je povinen přijímat podněty jako podklad pro zahájení řízení z moci úřední (a to i podněty „anonymní“), a poté na žádost podatele (jinak ne, aby nadměrně neobtěžoval) musí mu do 30 dnů sdělit

- zda bylo zahájeno řízení nebo ne (včetně důvodů),

- popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu (viz třetí část série).

Předtím, než správní orgán zahájí řízení z moci úřední, je oprávněn provést úkony „před zahájením řízení“. Tyto úkony nejsou vždy povinné, a proto jsou, opět jako specialita, upraveny III. částí zákona. Především jde o možnost požadovat po podateli, či jiných osobách vysvětlení (§ 137). Vysvětlení je povinen podat každý se sankcí 5.000,-Kč za bezdůvodné odepření. O podaném vysvětlení se pořizuje tzv. „záznam“, který není důkazem, a platí zde ustanovení o předvolání (§ 59) a o předvedení (§ 60). Dále je v této fázi možno realizovat např. zajištění důkazu (§ 138) pro následující možné správní řízení.

Řízení o žádosti

Řízení je zahájeno dnem, kdy došlo podání (žádost) příslušnému správnímu orgánu (§ 44 a násl.), přičemž, pokud má žádost podat více žadatelů společně, je pro zahájení řízení rozhodné podání posledního z nich. Žádost musím mít předepsané náležitosti (§ 37 odst. 2) a musí být podána předepsaným způsobem (§ 37 odst. 4., 5. a 6.).

O zahájení řízení, ať již je zahájeno jakkoli, se vyrozumí všichni známí účastníci řízení (§ 47).

Rozdíly obou typů řízení

Oba typy řízení se liší tím,

- že jednou řízení začíná úkonem správního orgánu (ex offo) a podruhé podáním žádosti ze strany účastníka (o žádosti),
- že řízení zahájené na základě žádosti může vzít žadatel zpět, kdežto u řízení ex offo takový postup není možný,
- že správní orgán hodnotí jinak podklady pro rozhodnutí, včetně důkazů (§ 50 odst. 3):

a) jde-li o řízení o žádosti, správní orgán je povinen zjistit pouze a jen všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu podle zvláštních právních předpisů, tedy úkolem správného orgánu není „vyhovět“ a sám žadatel musí správní orgán přesvědčit o tom, že jeho žádost není v rozporu s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem (tedy například, že jeho zájem na pokácení stromu rostoucího mimo les stojí nad zájem tento strom chránit),
b) jde-li o řízení z úřední povinnosti, které je ponejvíce řízením o uložení povinnosti či sankce, pak je správní orgán povinen zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost (či sankce) uložena, tedy prokazovat, že došlo k provinění kým, kdy, kde, jak, čím, proč atd.

Dokdy ukončit řízení

Odpověď na otázku „dokdy“ musíme rozhodnout věc, hledáme v § 71 správního řádu.

Ten říká, že rozhodnutí je nutno vydat především „bez zbytečného odkladu“, tedy okamžitě. Odst. 2 uvedeného ustanovení zákona pak hovoří o tom, co se považuje za vydání rozhodnutí, neboť rozhodnutí ve věci především musíme VYDAT (zde nezapomínejme, že pokud rozhodnutí předáváme poštou /spisovou službou/ tak vydání rozhodnutí musí korespondovat s poznámkou „vypraveno dne“ na písemnosti. To znamená, že může být jiné datum tzv. „vyhotovení“ rozhodnutí a datum „vydání“ rozhodnutí).

Nelze-li rozhodnutí vydat bezodkladně, je možno je vydat do 30 dnů od zahájení řízení s tím, že k této lhůtě se připočítává doba

- 30 dnů v případech ústního jednání, místního šetření, předvedení, doručování veřejnou vyhláškou nebo ve zvlášť složitých případech (= max. 60 dnů),
- nutná k provedení dožádání, vypracování znaleckého posudku nebo k doručení do ciziny (i přes 60 dnů).

A nyní, vstupme do řízení jako takového, se všemi jeho záludnostmi…

Správní řízení je především řízením vedeným na základě principu písemnosti, což znamená, že nemusím-li, neobtěžuji účastníky osobní účastí na úkonech správního orgánu (§ 15 odst. 1).

Správní řízení je dále vedeno jednacím jazykem (§ 16), což jest čeština, přičemž účastník řízení může (bez nějakého bližšího vysvětlení) používat slovenštinu (§ 16). V tomto ohledu je nutno zmínit pravidlo, podle nějž tzv. národnostní menšiny mohou díky Listině práv a svobod jednat ve svém jazyce (POZN.: dnes jsou národností menšinou též Vietnamci) a dále pravidlo EU, že každý, kdo je popoháněn k odpovědnosti za správní delikt, je oprávněn jednat také ve svém jazyce (Francouz bude oprávněn jednat francouzsky, Němec německy atp.).

V rámci řízení jsme pak povinni vést spis (§ 17), z nějž především musí být patrno, o čem se řízení vede, jak se vkládají do spisu jednotlivé podklady, kdo je oprávněnou úřední osobou (viz již i výše) a další náležitosti podle z. č. 499/2004 Sb. o spisové službě a podle vyhl. č. 191/20009 Sb. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí včetně příloh s určením data, kdy byly do spisu vloženy (tzv. „košilka spisu“).

Základním prostředkem správního orgánu při vedení řízení je protokol (§ 18).

Protokol se povinně vyhotovuje o

- ústním jednání a ústním podání,
- provedení důkazů,
- jakýchkoli jiných úkonech při styku s účastníky.

Obsah protokolu upravuje § 18 odst. 2, a je nutno jej dodržet, ať již protokol nazveme jakkoli (záznam z jednání, zápis z místního šetření, …)

Důležitou okolností je, že protokol, aby byl skutečně protokolem, musí podepsat kromě správního orgánu i přítomné osoby.