Pane starosto, pojďte nám podat vysvětlení

Blažek Jakub 27.04.2015 00:00:00

Článek stručně přibližuje práva a povinnosti osob podávajících vysvětlení, popř. svědeckou výpověď před Policií ČR

Pane starosto, pojďte nám podat vysvětlení

Stalo se to jistě již řadě starostů či zastupitelů. Telefonát ze skrytého čísla, na druhém konci příslušník Policie ČR: „Pane starosto, potřeboval bych, abyste nám přišel podat vysvětlení. Máme tu na Vás trestní oznámení.“ Případně byl obdobný dopis doručen nic netušícímu starostovi poštou. Jaká jsou práva osoby podávající vysvětlení, popř. osoby obviněné? Na to se pokusím odpovědět v tomto článku.

Po překonání úvodního šoku je potřeba zjistit, v jakém procesním postavení se osoba podávající vysvětlení, popř. podávající svědeckou výpověď nachází.

Trestní řízení má několik fází. První fází je tzv. šetření, tedy fáze před zahájením úkonů trestního řízení. V této fázi ještě není zahájeno trestní řízení a není vykonáván dozor státního zástupce. V rámci této fáze může Policie ČR vyžadovat vysvětlení podle § 61 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb. o policii České republiky. Při tomto podání vysvětlení je osoba, která vysvětlení podává, povinna mluvit pravdu a nic nezamlčet. V případě porušení této povinnosti může spáchat přestupek. Osoba podávající vysvětlení je oprávněna odmítnout vypovídat (a to jak zcela, tak třeba i na jedinou otázku) ze dvou zákonných důvodů:

• Pokud by výpovědí mohla způsobit trestní stíhání sobě,
• Pokud by výpovědí mohla způsobit trestní stíhání osobám blízkým.

V případě, že policejní orgán dojde k závěru, že existuje podezření ze spáchání trestného činu, zahájí úkony trestního řízení. Po zahájení těchto úkonů opět mohou podávat vysvětlení fyzické a právnické osoby, nicméně již podle § 158 odst. 6 trestního řádu. V této fázi je již policejní orgán zpravidla přesvědčen o tom, že trestný čin byl spáchán a je na místě větší obezřetnost osoby, která podává vysvětlení. Zbývá totiž jen malý krůček k tomu, aby byl někdo obviněn, a může to být i starosta, který vysvětlení podává. Právo odmítnout výpověď má osoba podávající vysvětlení za stejných podmínek, jako při podání vysvětlení podle zákona o policii. Osoba podávající vysvětlení je přitom povinna vypovídat pravdu a nic nezamlčet a v případě porušení této povinnosti již nejde o přestupek, ale o trestný čin křivé výpovědi podle § 346 trestního zákoníku.

Třetí fází je fáze po zahájení trestního stíhání konkrétní osoby. Tato fáze se zahajuje doručením usnesení o zahájení trestního stíhání obviněnému podle § 160 odst. 1 trestního řádu. Po zahájení trestního stíhání se pak práva osoby vypovídající před policejním orgánem liší podle toho, v jakém procesním postavení se osoba nachází. V případě, že jde o obviněného, je obviněný oprávněn odmítnout vypovídat bez uvedení důvodu. Rovněž je nepostižitelný, pokud by nevypovídal pravdu, nesmí však jiného nepravdivě obvinit ze spáchání trestného činu, protože by se mohl dopustit trestního činu křivého obvinění podle § 345 trestního řádu.

V případě, že osoba ve fázi po zahájení trestního řízení vypovídá v procesním postavení svědka, je oprávněna odmítnout vypovídat stále pouze ze dvou již výše zmíněných zákonných důvodů, jako v první a druhé fázi. Při své výpovědi navíc svědek musí vypovídat pravdu a nic nezamlčet, jinak by se mohl dopustit již zmíněného trestného činu křivé svědecké výpovědi. Svědecká výpověď, popř. výpověď obviněného učiněná po zahájení trestního stíhání je, na rozdíl od podání vysvětlení, použitelná u soudu jako důkaz a má tedy vyšší procesní váhu.

Závěrem upozorňuji, že ve všech případech podání vysvětlení či svědecké výpovědi, popř. výpovědi obviněného je právem každé osoby mít s sebou právní pomoc v podobě advokáta. S ním se může i v průběhu výpovědi radit. Rozhodně doporučuji advokáta s sebou přibrat. Kromě toho, že Vás na výpověď připraví a podrobně Vás poučí o Vašich právech či povinnostech, může Vás v lecčems ochránit a přístup policejního orgánu bývá v takových případech rovněž mnohem opatrnější.

JUDr. Jakub Blažek, advokát