Trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku

Blažek Jakub 27.04.2015 00:00:00

Článek stručně shrnuje skutkové podstaty trestných činů porušení povinnosti při správě cizího majetku (§220 trestního zákoníku) a porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§221 trestního zákoníku), pro které jsou zastupitelé a starostové

Snad nejčastějším trestným činem, kterého se starostové obcí dopouštějí, je trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku. Obvykle se tohoto trestného činu dopustí v tzv. jednočinném souběhu s nějakým jiným trestným činem, což znamená, že jedním jednáním naplní skutkovou podstatu více trestných činů.

Trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku lze spáchat jak úmyslně (§ 220 trestního zákoníku), tak i z nedbalosti (§ 221 trestního zákoníku).

Skutkovou podstatu trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku (úmyslná forma) naplní pachatel, který poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu alespoň nikoli malou, tedy škodu ve výši 25.000,- Kč a více.

Objektem tohoto trestného činu, tedy hodnotou, která je příslušnými ustanoveními trestního zákoníku chráněna, jsou majetková práva jiného v nejširším možném smyslu. Nepřímo je chráněna také důvěra mezi osobou, které je cizí majetek svěřen ke správě, tedy např. starostou obce, a osobou, jejíž majetek je spravován.

Povinnost spravovat majetek musí vyplývat buď z právního předpisu, nebo ze smlouvy. Přitom nemusí být tato povinnost výslovně nazvána jako povinnost spravovat či opatrovat cizí majetek, ale postačí, pokud je obsahem této povinnosti to, co se rozumí opatrováním nebo spravováním cizího majetku. V případě starostů je tato povinnost spravovat a opatrovat obecní majetek stanovena zákonem a vyplývá především z ustanovení § 38 a násl. zákona o obcích upravujícího hospodaření obce s obecním majetkem. Někdy bývá tato povinnost přirovnávána k povinnosti spravovat a opatrovat obecní majetek s péčí řádného hospodáře. Starostové by při nakládání s obecním majetkem měli postupovat vždy tak, aby majetkové dispozice byly pro obec co nejvýhodnější, a to ať už ekonomicky, nebo v případě, že je při majetkové dispozici sledován jiný, než ekonomický zájem, tak aby tento zájem byl pro obec skutečným benefitem.

Trestní zákoník stanoví pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 trestního zákoníku trestní sazbu odnětí svobody až dva roky nebo zákaz činnosti. V případě, že by spácháním trestného činu byla způsobena značná škoda, činí sazba trestu odnětí svobody šest měsíců až pět let a v případě škody velkého rozsahu (min. 5.000.000,- Kč) pak dva až osm let.

V případě trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 trestního zákoníku je oproti úmyslné formě rozdíl v trestních sazbách, v míře zavinění a v minimálním rozsahu škody, která musí takovým jednáním vzniknout. Předně se tohoto trestného činu dopustí ten, kdo jedná v hrubé nedbalosti, tedy ten, jehož přístup k požadavku náležité opatrnosti, svědčí o zřejmé bezohlednosti k zájmům chráněným trestním zákoníkem. Svým jednáním musí pachatel způsobit alespoň značnou škodu, tedy škodu minimálně ve výši 500.000,- Kč. Trestní zákoník stanoví pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti sazbu trestu odnětí svobody ve výši až šest měsíců a v případě, že spácháním trestného činu vznikne škoda velkého rozsahu, až tři roky.

Vedle trestů odnětí svobody ať už podmíněných či nepodmíněných se obvykle za spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, ať už v úmyslné či nedbalostní formě ukládá i trest zákazu činnosti.

JUDr. Jakub Blažek, advokát