Správní řád – jak na něj (část 11)

Kubánek Miroslav 28.05.2015 00:00:00

Článek se zabývá otázkou zajišťovacích prostředků, jejich použitím, možnostmi i úskalími. Vzhledem k tomu, že řízení neprobíhá vždy tak, jak by si správní orgán představoval, nabízí mu zákon možnosti, jak si průběh vynutit.

Doposud jsme společně probírali otázky, které upravovaly „ideální“ průběh správního řízení, tedy stav, kdy všichni zúčastnění víceméně spolupracují. Občas se však stává, že vše neprobíhá bezproblémově. Na to pak správní řád pamatuje úpravou prostředků pro zajištění průběhu řízení (§ 58 a násl.).

Zajišťovacími prostředky jsou

• předvolání
• předvedení
• předběžné opatření
• pořádková pokuta
• vykázání z místa úkonu
• (záruka za splnění povinnosti)

V rámci uplatňování zajišťovacích prostředků platí princip, že, je-li možno nápravu zjednat jinak, zajišťovací prostředky se nepoužijí.

Předvolání (§ 59)

Správní orgán předvolává osobu, jejíž účast je při úkonu (nejčastěji ústním jednání) nutná, a to v dostatečném předstihu, zpravidla minimálně 5 dnů předem (k předvolávání, resp. vyrozumění o ústním jednání devátá část série). U předvolání je nutno vždy uvést důvody, proč je osoba předvolávána, a zejména poučení o následcích nedostavení se (předvedení či pořádková pokuta viz dále) a činí se obyčejným přípisem.

Pokud má předvolání všechny náležitosti, pak je předvolávaná osoba povinna se dostavit, případně se řádně omluvit.

Předvedení (§ 60)

Je-li předvolán účastník, či svědek (nikoli znalec či někdo jiný – desátá část série) a nedostaví se „bez náležité omluvy“ či „bez dostatečných důvodů“ (tyto skutečnosti posuzuje správní orgán v rámci správní úvahy), bude předveden.

O předvedení se vydává usnesení, kdy odvolání proti němu nemá odkladný účinek. Samotný výkon rozhodnutí předvedením pak provádí buď obecní policie – na základě příkazu k předvedení, nebo Policie České republiky – na základě žádosti o předvedení. Orgánu, který předvádí, se předá příkaz (či žádost) a zároveň samotné usnesení o předvedení, které tento orgán doručí a rovnou vykoná.

Pořádková pokuta (§ 62)

Pořádkovou pokutu lze uložit pouze v případech stanovených zákonem, a to, pokud dotčená osoba

• závažně ztěžuje postup správního orgánu tím, že se bez náležité omluvy (či důvodu) nedostaví na předvolání (lze realizovat jak u osob, které lze předvést, tak zejména u osob, které předvést nelze), i po napomenutí ruší pořádek při jednání (lze použít u osob, které lze vykázat z místa úkonu – viz dále, tak zejména u těch, kde vykázání realizovat nelze), nebo neuposlechne pokynu úřední osoby (například k předložení průkazu totožnosti),
• učiní hrubě urážlivé podání (což je jakýkoli úkon vůči správnímu orgánu a může se týkat jak ostatních dotčených osob, tak i správního orgánu samotného).

Výše pokuty je dána zákonem a činí maximálně 50.000,- Kč, přičemž pokutu lze ukládat i opakovaně.

Pořádková pokuta se ukládá rozhodnutím (kdy odvolání má odkladný účinek), doručuje se jen tomu, kdo se dopustil jednání, které je důvodem pro tuto pokutu, lze ji opět rozhodnutím snížit, a správní orgán neukládá povinnost nákladů řízení (paušál 1.000,-Kč – nejde totiž o správní trestání, nýbrž o vynucení procesní povinnosti).

Vykázání z místa úkonu (§ 63)

I tento zajišťovací prostředek je možno použít pouze ze zákonem stanovených důvodů. Vykázán bude ten

• kdo nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo ohledání na místě, případně na jiném úkonu správního orgánu.

O vykázání z místa úkonu se vyhlašuje ústně usnesení, které se poté pouze poznamenává do spisu (není proti němu odvolání) a musí mu předcházet upozornění s poučením o následcích neuposlechnutí.

Z místa úkonu nelze vykázat vlastníka či uživatele prostoru, kde se koná ohledání místa (viz výše pořádková pokuta) a výkon rozhodnutí o vykázání bude nejčastěji provádět obecní policie či Policie České republiky (přičemž správní orgán do jejich příchodu přeruší úkon).

Předběžné opatření (§ 61)

Předběžné opatření je třeba neplést si s předběžnou otázkou. Zatímco předběžná otázka je důkazem v řízení, předběžné opatření je zajišťovacím prostředkem.

Správní orgán nařídí předběžné opatření buď na návrh či ex offo, a to v případech, kdy

• je třeba zatímně upravit poměry účastníků (aby vzájemně nečinili nepřípustná jednání),
• je obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce (zafixování stavu v momentální podobě).

Důležité je, že pokud předběžné opatření žádá účastník, nemá na ně právní nárok (tedy správní orgán nutně takové žádosti nemusí vyhovět). Předběžné opatření také není možno použít po skončení řízení, ale pouze v jeho průběhu.

Předběžným opatřením správní orgán uloží dotčeným osobám něco vykonat, něčeho se zdržet, něco strpět, případě se jím zajistí věc, která může sloužit jako důkaz či může být předmětem exekuce.

Pokud o předběžné opatření požádá účastník, musí o něm správní orgán rozhodnout do 10 dnů, kdy žádost zamítne nebo vydá rozhodnutí o předběžném opatření, přičemž rozhodnutí se oznamuje pouze tomu, koho se týká.

Týká-li se předběžné opatření vydání věci, předá správní orgán povinné osobě potvrzení o takovém vydání (převzetí).

Odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření nemá odkladný účinek, což je nutno uvést v poučení.

Záruka za splnění povinnosti (§ 147)

Jde o institut, který se používá pouze, stanoví-li tak zvláštní zákon, případně, je-li záruka nabídnuta dobrovolně. Vzhledem k tomu, že se v praxi neužívá, nebudeme se jí blíže věnovat.