Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš 1

Blažek Jakub 27.05.2015 00:00:00

Článek obsahuje rozbor legální definice úplatku dle trestního zákoníku

Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš. Tvárnice také nebrat! Toliko parafráze dialogu z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. Co ale ve skutečnosti úplatkem je, a co nikoliv? I toto dilema mohou někteří starostové či zastupitelé řešit. Typicky v situaci, kdy jim někdo nabídne bonboniéru jako poděkování za dobře odvedenou práci, třeba poté, co právě oddali novomanžele. Zatímco obecně takový dárek společností není vnímán jako úplatek (což neznamená, že jím být nemůže), v některých případech může být náhled orgánů činných v trestním řízení mnohem přísnější. Například podle konstrukce v tzv. kauze politických trafik státní zastupitelství a policie považují za úplatek i post ve státní správě.

Trestní zákoník upravuje úplatkářství ve třech samostatných skutkových podstatách v § 331, § 332 a § 333 trestního zákoníku. V § 334 trestního zákoníku je pak obsažena definice úplatku a osob, které trestní zákoník považuje za úřední osoby pro účely některého z úplatkářských trestných činů. Pro stručnost poznamenávám, že již na základě definice úřední osoby obsažené v § 127 trestního zákoníku bude starosta či jakýkoliv jiný zastupitel obce považován za úřední osobu vždy.

Úplatkem se podle § 334 odst. 2 trestního zákoníku rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, na které není nárok.

Z této legální definice úplatku tedy vyplývá, že není stanovena jeho minimální výše. Teoreticky tak může být úplatkem i bonboniéra, ale i např. vlivná funkce, přijetí příbuzného na vysokou školu atd. Prospěch v podobě úplatku totiž nemusí být jen majetkový, ale může jít o jakékoliv zvýhodnění, pokud je toto zvýhodnění neoprávněné.

Právě v neoprávněnosti je tak klíčový znak úplatku. Aby byl majetkový prospěch nebo zvýhodnění úplatkem, musí jít o prospěch neoprávněný, tedy takový, na který není nárok. Tím je dána definice úplatku jako takového. K tomu, aby se ale pachatel dopustil některého z úplatkářských trestných činů uvedených v trestním zákoníku v § 331 až § 333, musí nastoupit ještě další okolnosti, za nichž je úplatek přijímán, či dáván. Jednotlivým skutkovým podstatám se budu věnovat v dalších článcích.

JUDr. Jakub Blažek, advokát