Strategické plánování, díl první – obecné vymezení

Kříž Erich 10.06.2015 00:00:00

Se strategickým plánováním se můžeme setkat u čím dál širšího okruhu obcí, které ho používají pro lepší rozhodování o řízení. Pokud však již vedení obce překoná informační bariéry a strategický plán zpracuje, neznamená to automaticky, že je obec strategic

Úvodem je vhodné zmínit, že Česko má v evropském kontextu velmi mnoho municipalit, přičemž více jak čtyři pětiny z nich má méně než 1000 obyvatel. To samozřejmě s sebou přináší nezanedbatelné administrativní a kvalifikační nároky, protože obce nemají k dispozici úřední aparát. Strategický plán by měl samozřejmě být plně v souladu s programem rozvoje územního obvodu kraje. Krajský plán je pak rovněž zpracován v rámci strategického plánování na území státu. Zatímco státní a krajské plánování je obligatorní, tedy povinnost uložena přímo zákonem, v případě obcí se jedná o dobrovolný nástroj, jehož použití není zákonem nijak vyžadováno.

Co se týče časového hlediska, běžným horizontem pro strategické plánování je rozmezí 5 – 15 let. Hlavním atributem strategického plánu by totiž měla být co největší nezávislost na čtyřletém volebním cyklu, což lze mimo jiné považovat do jisté míry za měřítko úspěšnosti strategického plánování. Pokud se totiž plán zásadně mění po volbách, ve kterých získala obec nové vedení, neplní svoji funkci. Strategie pod 5 let jsou obecně označovány jako krátkodobé, strategie nad 10 let jako dlouhodobé, pro strategické plánování na úrovni municipalit se pak hovoří o střednědobém horizontu 5 – 10 let jako nejvhodnějším. Je třeba rovněž zmínit fakt, že pro regiony, které jsou příjemci dotačních peněz z Evropské unie (v Česku zatím, s odlišností Prahy, všechny) je vhodné uvažovat o rozsahu strategického plánování i s ohledem na sedmileté programové období dotačních podpor.

Vlastní vypracování strategického plánu by mělo v největší možné míře zapojit místní občany a zastupitele, neboť dle převládajícího diskurzu nelze vlastní strategický plán v dostatečné kvalitě pořídit prostřednictvím externích firem. Tyto společnosti by měly hrát především konzultantskou, mediační a metodickou roli, na zpracování samotném by se mělo zásadním způsobem podílet zastupitelstvo, protože právě ono rozhoduje o budoucím směřování obce.