Správní řád – jak na něj (část 12)

Kubánek Miroslav 11.06.2015 00:00:00

Článek se zabývá dalšími procesními instituty, jakými jsou přerušení řízení, náklady řízení a opatření proti nečinnosti správního orgánu. Poté uvádí formy ukončení správního řízení a vlastnosti jednotlivých typů správního rozhodnutí.

Vážení čtenáři. Pomalu se blížíme k finále prvoinstančního řízení podle správního řádu. Než se však k němu dostaneme, je nutno ještě připomenout některé procesní instituty, které doposud nebyly zmíněny.

Přerušení řízení (§ 64 a násl.)

Přerušení řízení je stav, kdy správnímu orgánu neběží lhůty k provádění úkonů v řízení. Důvody, pro které správní orgán může přerušit řízení, jsou taxativně (vyčerpávajícím způsobem) stanoveny zákonem, a jsou to tyto:

- současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti,

- současně s výzvou k zaplacení správního poplatku s určením lhůty k zaplacení – kterýžto důvod je ovšem nutno považovat za pomýlení zákonodárce, neboť má-li být důvodem přerušení zaplacení správního poplatku, pak se nepřerušuje, pouze se zašle výzva. Podle § 5 odst. 5 z. č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích totiž od doručení výzvy do zaplacení „lhůty neběží“,

- probíhá-li řízení o předběžné otázce,

- do doby ustanovení opatrovníka,

- z dalších důvodů stanovených zákonem.

V řízeních ex offo může dále správní orgán řízení přerušit na žádost účastníka z tzv. důležitých důvodů, jestliže to není v rozporu s veřejným zájmem a pokud s tím souhlasí případní další neopomenutelní (hlavní) účastníci (sedmá část série). Jde-li o důležité důvody, vyhodnotí sám správní orgán správním uvážením.

V řízení o žádosti správní orgán musí řízení přerušit vždy, požádá-li o to žadatel (či společně žadatelé). Další případy povinného přerušení obsahuje pak III. část správního řádu (např. § 149 odst. 2 – dozví-li se správní orgán, že probíhá řízení o závazném stanovisku).

O přerušení řízení se vydává usnesení, proti němuž je přípustné odvolání.

O pokračování řízení se účastníci jen vyrozumí a provede se záznam do spisu (§ 65 odst. 2).

Přerušení řízení, naleznou-li se k němu důvody, je jednou z možností, jak si „prodloužit“ lhůtu k vydání rozhodnutí (viz dále), a to proto, že podle zákona lhůta pro vydání rozhodnutí neskončí dříve než 15 dnů od konce přerušení. Nabízí se tak dalších 15 dnů pro vydání rozhodnutí.

Náklady řízení (§ 79)

Náklady správního řízení nese především každý sám, pokud zákon nestanoví jinak.

Náklady pak jsou zejména

• skutečné náklady – hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, správní poplatky, ušlý výdělek, náklady důkazů, tlumočné, odměna za zastupování + náklady hrazené správním orgánem opatrovníku. Nárok na úhradu těchto nákladů je nutno uplatnit u správního orgánu do 8 dnů, a přiznávají se v rozsahu (výši) podle vyhlášky č. 520/2005 Sb. o obsahu hotových výdajů a ušlého výdělku,
• náklady řízení stanovené paušální částkou (uloží správní orgán tomu, kdo řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, tedy se ukládají v řízeních o správních deliktech /kromě přestupků, které mají vlastní právní úpravu/, a činí 1.000,-Kč). V tomto ohledu je k dispozici Závěr poradního sboru Ministra vnitra v případě, že se správního deliktu dopustilo více pachatelů¹.

Rozhodnutí ve věci nákladů může být ve výrokové části jiného rozhodnutí nebo může být vydáno samostatně.

Správní orgán může ovšem také uložit povinnost nahradit správnímu orgánu „vícenáklady“ tehdy, když je někdo způsobil (nejen účastníku řízení, ale například i svědkovi).

Ochrana proti nečinnosti (§ 80)

Správní řád pamatuje i na situace, kdy nečinný je sám správní orgán.

Ochranu proti nečinnosti zajišťuje nadřízený správní orgán (u nás krajský úřad, resp. magistrát), a to v případech, kdy příslušný správní orgán

• nevydá rozhodnutí v zákonné době (viz dále),
• nezahájí řízení ex offo do 30 dnů od okamžiku, kdy k němu byl důvod,
• je-li zřejmé, že nastane jedna ze skutečností uvedených výše.

Možnými opatřeními nadřízeného správního orgánu mohou být

• přikázání nápravy v určené lhůtě (což je jedna z dalších možností, jak si „natáhnout“ lhůtu pro vydání rozhodnutí, neboť svou nečinnost může oznámit i sám správní orgán – viz dále),
• převzetí (atrakce) nadřízeným správním orgánem, který pak ve věci sám rozhoduje jako orgán prvoinstanční – což není možné v případě výkonu samostatné působnosti (samosprávy), a což není příliš aplikováno,
• pověření jiného správního orgánu podřízeného správního orgánu provedením řízní (delegace) – což není možné v případě výkonu samostatné působnosti (samosprávy), a což aplikováno jistě je.

Nadřízený správní orgán provádí úkony v rámci ochrany proti nečinnosti

• z moci úřední (ex offo), kdykoli se o skutečnosti dozví (zde, viz výše, může dát podnět kdokoli, včetně samotného nečinného správního orgánu),
• na návrh účastníka řízení (kterého může v rámci poučovací povinnosti instruovat sám nečinný správní orgán).

A nyní již, vážení přátelé, k samotnému velkému finále prvoinstančního správního řízení.

Správní řízení může skončit různými způsoby, a to zejména podle toho, o jaký druh řízení jde.

Správní řízení „o žádosti“ končí

• zastavením řízení, které se realizuje usnesením, proti němuž je přípustné odvolání (pouze z důvodů daných zákonem – viz dále),
• rozhodnutím, kterým se žádost zamítne,
• rozhodnutím, kterým se žádosti vyhoví.

Správní řízení vedené z úřední povinnosti („ex offo“) končí

• zastavením řízení, které se realizuje usnesením poznamenaným ve spisu, proti němuž není přípustné odvolání (pouze z důvodů daných zákonem – viz dále),
• rozhodnutím, kterým se uloží povinnost, sankce, či přizná právo.

Oním velkým finále je u nás rozhodnutí správního orgánu, které má, jak vyplývá z textu výše, různé formy a má také různé vlastnosti. Pro přehlednost, před dalším textem uvedu rozdíly mezi typy správních rozhodnutí.

Rozhodnutí - obecně je přípustné odvolání - odvolání má obecně tzv. odkladný účinek

Usnesení – obecně je přípustné odvolání – odvolání ovšem nemá odkladný účinek

Usnesení poznamenané ve spisu – není dána možnost odvolání

Poslední poznámkou v této části série je skutečnost, že vydáním správního rozhodnutí řízení nekončí. Řízení končí až právní mocí rozhodnutí. A o tom zase až někdy příště.