Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš 2

Blažek Jakub 11.06.2015 00:00:00

Trestný čin přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku

V předchozím díle jsem předestřel, co může být úplatkem. Dále jsem upozornil, že trestní zákoník upravuje úplatkářství ve třech samostatných skutkových podstatách v § 331, § 332 a § 333 trestního zákoníku. Tento článek přiblíží skutkovou podstatu trestného činu přijetí úplatku podle § 331 trestního zákoníku.

Ustanovení § 331 odst. 1 a 2 trestního zákoníku obsahují dvě samostatné skutkové podstaty, přičemž skutková podstata uvedená v § 331 odst. 2 trestního zákoníku je ve vztahu ke skutkové podstatě uvedené v § 331 odst. 1 trestního zákoníku speciální.

Podle § 331 odst. 1 trestního zákoníku se trestného činu přijetí úplatku ten, kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu nebo v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek.

Podle § 331 odst. 2 trestního zákoníku se stejného trestného činu dopustí i ten, kdo za okolností uvedených v předchozím odstavci úplatek žádá.

Ke skutkové podstatě uvedené v § 331 odst. 1 trestního zákoníku

Starostů se týká především skutková podstata spočívající v přijetí úplatku v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, protože při výkonu svých funkcí obvykle obstarávají věci obecného zájmu. Obstaráváním věcí obecného zájmu je jak rozhodování orgánů státní správy či místní samosprávy, ale i další činnosti při uspokojování zájmů občanů a právnických osob v oblasti sociálních, kulturních a jiných potřeb.[1]

Jak jsem uváděl v předchozím díle, úplatkem se rozumí jakákoliv neoprávněná výhoda spořívající v majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se má dostat uplácené osobě, nebo s jejím svolením jiné osobě a není na ní nárok.[2]

Mezi obstaráváním věcí obecného zájmu a přijetím úplatku pak musí být souvislost. To znamená, že úplatek musí mít vztah k činnosti spadající do kategorie obstarávání věcí obecného zájmu.[3] Je přitom nerozhodné, zda měl slib nebo přijetí úplatku vliv na rozhodnutí osoby, která věc obecného zájmu obstarává. Pokud ale k ovlivnění došlo, zvyšuje to závažnost trestné činnosti.

Ke skutkové podstatě uvedené v § 331 odst. 2 trestního zákoníku

Přijetí úplatku ve smyslu ustanovení § 331 odst. 2 trestního zákoníku pak předpokládá, že k přijetí plnění v podobě úplatku skutečně došlo. Je zcela nerozhodné, zda k přijetí úplatku došlo před započetím, v průběhu, nebo až po obstarání věci obecného zájmu, a to i bez předchozí domluvy.

S ohledem na uvedený popis skutkových podstat by se mohlo zdát, že přijetím úplatku je i přijetí bonboniéry v rámci „dobrých mezilidských vztahů“. Čistě technicky vzato naplňuje jednání spočívající v poskytnutí bonboniéry úředníkovi v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu skutkovou podstatu trestného činu přijetí úplatku. Trestněprávní odpovědnost je ale korigována tzv. zásadou subsidiarity trestní represe, podle níž se trestní právo uplatňuje pouze v případech společensky škodlivých, v nichž nepostačuje uplatnění společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.[4] To znamená, že takové jednání (poskytnutí bonboniéry, květiny atd. úředníkovi, jako forma poděkování) s největší pravděpodobností nebude tak společensky škodlivé, aby bylo na místě uplatňovat trestněprávní odpovědnost a postačí například uplatnění pracovněprávních předpisů.

JUDr. Jakub Blažek, advokát

[1] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Tpjf 28/87.

[2] Šámal, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až § 421. Komentář. 2. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 3161.

[3] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 2 Tzf 2/77.

[4] § 12 odst. 2 trestního zákoníku.