Krizové řízení

Brázda Radek 10.06.2015 00:00:00

Úvod a základní pojmy

Každá obec se může dostat do krizové situace, kdy musí přijímat nezbytná rozhodnutí na jejich zvládání a řešení. V naší republice se nejčastěji setkáváme se situacemi, kdy nás překvapí příroda v podobě povodní, větrných či sněhových kalamit. Ale nejsou to samozřejmě jen tyto živelné pohromy, které nás nutí znát a používat postupy krizového řízení.

Definice krizové situace je uvedena v § 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dovolím si jí na tomto místě citovat: „Krizovou situací je mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“). Zákon tedy definuje obecněji, co všechno může být krizovou situací, avšak starostové a obce se při své činnosti setkávají nejčastěji s krizovými situacemi v podobě výše zmiňovaných živelných pohrom. Starosta a další členové Zastupitelstva by pro tyto případy měly být dostatečně poučení. Proto se v sérii příspěvků týkajících se krizového řízení, integrovaného záchranného systému a nejčastějších krizových situací, do nichž se obce mohou dostat, a které musí řešit, pokusím předat své osobní zkušenosti a znalosti.

Úvodní příspěvky budou možná nepříliš záživné, protože se budou věnovat legislativě čili teorii, ale domnívám se, že znát alespoň základní zákonný rámec pro nezbytné zvládání krizových situací je důležité.

Legislativu této oblasti činnosti starostů a obcí upravuje především již zmiňovaný zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který se jinak také označuje jako „krizový zákon“. Zákon stanovuje působnost a pravomoci orgánů státní správy a samosprávy a určuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě a řešení krizových situací. Základní pojmy pak najdeme v § 2, kde je nejenom definován pojem krizové situace, ale rovněž je zde řečeno, co je krizovým řízením. Krizovým řízením se dle tohoto § rozumí souhrn řídících činností jednotlivých orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných při přípravě na krizové situace a jejich zvládání a samozřejmě také na ochranu krizové infrastruktury. Dále se ve stejném § hovoří o tom, co je krizovým opatřením. Zákon tím rozumí organizační nebo technické opatření, kterým je řešena krizová situace, včetně odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností jiných osob.

V definici krizové situace se mluví o stavu nebezpečí a nouzovém stavu. Krizový zákon v § 3 uvádí, že stav nebezpečí se může vyhlásit, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek a životní prostředí. Stav nebezpečí se může vyhlásit s uvedením důvodů na nezbytně dlouhou dobu pro celé území kraje nebo jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí pak musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah. Stav nebezpečí vyhlašuje pro území kraje nebo jeho část hejtman a stav nebezpečí lze vyhlásit nejvýše na dobu 30 dnů. O jeho prodloužení pak může rozhodnout pouze vláda. Není-li možné odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, požádá hejtman vládu o vyhlášení nouzového stavu. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Věstníku právních předpisů kraje a nabývá účinnosti okamžikem, který se v něm stanoví.

Radek Brázda