Orgány krizového řízení
Brázda Radek 10.06.2015 00:00:00
Vláda, ministerstva a další ústřední správní úřady
V tomto článku bych se chtěl zmínit o nejdůležitějších orgánech krizového řízení. Podrobně se o jednotlivých orgánech hovoří opět v „krizovém zákoně“1. V předchozím příspěvku se mluvilo o nouzovém stavu, který vyhlašuje na základě žádosti hejtmana vláda České republiky. Tudíž nejvyšším orgánem krizového řízení je vláda, která ukládá úkoly ostatním orgánům krizového řízení, především pak jednotlivým dotčeným ministerstvům, zároveň je kontroluje a řídí. Vláda má také právo určit, který ústřední správní úřad bude koordinovat přípravu na řešení konkrétní krizové situace. Pro řešení krizových situací pak vláda zřizuje Ústřední krizový štáb jako svůj pracovní orgán2.
Vláda je v době trvání nouzového stavu oprávněna na nezbytně nutnou dobu a v nutném rozsahu nařídit evakuaci osob a majetku z vymezeného území, může zakázat vstup, pobyt a pohyb osob na území zasaženém krizovou situací a může také uložit pracovní povinnosti nebo povinnosti věcné pomoci fyzickým či právnickým osobám za účelem zvládnutí krizové situace. Vláda je dále mimo jiné pravomoci oprávněna nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření. Rovněž může nařídit přednostní zásobování dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení, ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, to vše za účelem zvládnutí krizových situací. Rozhodnutí vlády o krizových opatřeních se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon, přičemž účinné jsou okamžikem, který se stanoví v daném rozhodnutí.
Dalšími důležitými orgány krizového řízení jsou ministerstva a další ústřední správní úřady. Jednotlivá ministerstva a další ústřední správní úřady zřizují pracoviště krizového řízení, zpracovávají krizové plány, zřizují krizové štáby jako pracovní orgány k přípravě na krizové situace a k jejich řešení, poskytují podklady ostatním ministerstvům, krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a zpětně si od těchto úřadů vyžadují potřebné podklady pro zpracování krizových plánů. Důležitou pravomocí jednotlivých ministerstev je provádění kontrol plánů krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury, ochrany prvků kritické infrastruktury a samozřejmě oprávnění uložit těmto subjektům opatření k nápravě zjištěných nedostatků.
Nejdůležitějším orgánem krizového řízení v rámci jednotlivých ministerstev je zcela jistě ministerstvo vnitra, do jehož gesce spadá hasičský záchranný sbor a policie. Ministerstvo vnitra v rámci krizového řízení koordinuje výkon státní správy v oblasti krizového řízení, především pak sjednocuje postupy v oblasti krizového řízení, organizuje školení pro oblast krizového řízení, včetně podílu na zajištění přípravy k získání zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců orgánů krizového řízení. Dále zpracovává seznam, který je podkladem pro určení prvků kritické infrastruktury a plní rovněž úkoly v oblasti kritické infrastruktury vyplývající z našeho členství v Evropské unii. Ve spolupráci s dalšími ústředními správními úřady pak zpracovává plány cvičení orgánů krizového řízení3.
Dalšími dotčenými ministerstvy dle krizového zákona jsou ministerstva zdravotnictví, dopravy, průmyslu a obchodu. Každé z těchto ministerstev je oprávněno řešit krizové situace, které spadají do jejich působnosti4. K ústředním správním úřadům řešícím oblast krizového řízení patří také Česká národní banka, jejíž oprávnění jsou uvedena v § 13 krizového zákona.
Radek Brázda
poznámky:
1 Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)
2 §4 odstavec 1 písmeno c) krizového zákona
3 podrobně jsou oprávnění ministerstva vnitra uvedena v § 10 krizového zákona
4 oprávnění jednotlivých ministerstev jsou uvedena v §§ 11, 12 a 12a