Orgány krizového řízení II.
Brázda Radek 10.06.2015 00:00:00
orgány krizového řízení s působností na území kraje
Důležitou roli v systému krizového řízení hrají kraje a jejich jednotlivé orgány. Zmíněna byla již role hejtmana, který vyhlašuje stav nebezpečí a k jeho dalším úkolům patří samozřejmě příprava na řešení krizových situací. Hejtman tedy řídí a kontroluje přípravná opatření a také řídí a kontroluje činnosti k řešení krizových situací a činnosti ke zmírnění následků těchto situací, která provádí všechny subjekty na území kraje, tj. orgány obcí s rozšířenou působností, orgány obcí, právnické a fyzické osoby a další dotčené správní úřady. Za tímto účelem zřizuje a řídí bezpečnostní radu kraje, zřizuje a řídí krizový štáb kraje, po projednání v bezpečnostní radě kraje schvaluje krizový štáb kraje. V době krizového stavu pak koordinuje záchranné a likvidační práce, poskytování zdravotních služeb, provádění opatření k ochraně veřejného zdraví a k zajištění bezodkladných pohřebních služeb. Mimo tyto činnosti dále koordinuje nouzové ubytování, nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva a zajištění ochrany majetku na území, kde byla provedena evakuace1.
Za stavu nebezpečí je hejtman oprávněn nařídit pracovní povinnost nebo poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace, může také nařídit evakuaci obyvatelstva a zakázat vstup, pobyt a pohyb obyvatel na vymezeném místě či území. Za účelem plnění úkolů pro zvládání a řešení krizových situací se na krajském úřadě zřizuje pracoviště krizového řízení, které je tak základní oporou hejtmana pro výkon jeho řídících a koordinačních činností v době krizové situace a samozřejmě také pro zajištění připravenosti na tyto situace.
Dalším orgánem krizového řízení na území kraje je příslušný hasičský záchranný sbor. Ten organizuje součinnost mezi úřady a obcemi v kraji, vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení, zpracovává krizový plán kraje, krizový plán obce s rozšířenou působností a plní úkoly stanovené ministerstvem vnitra a hejtmanem kraje v rozsahu stanoveném krizovým plánem kraje a samozřejmě také krizovým plánem obce s rozšířenou působností.
Hasičský záchranný sbor kraje je dle § 15 odstavce 3 krizového zákona například oprávněn za účelem přípravy na krizové situace vyžadovat, shromažďovat a evidovat údaje o kapacitách zdravotnických, ubytovacích a stravovacích zařízení, dále o předmětu a rozsahu činnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v oblasti výroby a služeb a shromažďovat a získávat řadu dalších informací, které jsou nezbytné pro zpracování krizových plánů pro přípravu a řešení krizových situací.
Hasičský záchranný sbor kraje také sehrává důležitou roli při seznamování obcí s připravenými krizovými opatřeními a se způsobem jejich provedení. Provádí pravidelná školení pro starosty obcí, aby byla zajištěna jejich připravenost na krizové situace a na druhou stranu si zase od zástupců obcí vyžaduje informace nezbytné k plnění úkolů v krizovém řízení a k zpracování krizových plánů.
Důležité úkoly na území kraje plní také Policie České republiky, přičemž její úloha je především v řešení krizových situací spojených s vnitřní bezpečností a veřejným pořádkem na území kraje. Za účelem připravenosti na řešení krizových situací policie úzce spolupracuje s hasičským záchranným sborem a samozřejmě se podílí také na pravidelných školeních pro starosty obcí.
Radek Brázda
poznámky:
1 § 14 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)