Potřebujeme žákovský parlament?

Halada Petr 09.06.2015 00:00:00

Je prospěšné, aby na škole pracoval žákovský parlament? Co přinese jeho kvalitní fungovaní základní škole?

Žákovský, někdy též nazývaný školní parlament, je institucí všech žáků školy, přestože jeho členy jsou jen volení zástupci žáků. Minimálně v 55 % základních škol v České republice funguje nějaká forma žákovského parlamentu. Co škola, to však jiný model fungování školního parlamentu. Samozřejmě existují jednotící prvky, zejména s ohledem na cíle, které si pedagogové kladli při ustanovování školních parlamentů. Avšak právě způsob realizace byl rozdílný. Počet žáků ve školním parlamentu, kritéria pro výběr jeho členů a vedení, členění parlamentu, četnost pravidelných schůzí celého parlamentu i jeho jednotlivých částí, stanovení/nestanovení časového harmonogramu schůzí parlamentu, podíl dospělých na fungování školního parlamentu, co všechno se žáci ve školním parlamentu naučili, kterými činnostmi si prošli a kterými znalostmi, dovednostmi a postoji byli vybaveni - to je jen minimum aspektů, poukazujících na to, že fungování školního parlamentu na základních školách bylo, je a bude velmi rozdílné.

Mezi hlavní činnosti žákovského parlamentu zejména patří:

- předávání informací mezi třídami a vedením školy (připomínky a náměty ze tříd, dění ve škole...);
- komunikace s vedením školy a s učiteli (o třecích plochách, společných cílech);
- realizace vlastních projektů (vedoucích ke změně klimatu školy);
- interní zlepšení dovedností členů parlamentu (konstruktivní diskuse, aktivní naslouchání, dělení úkolů, prezentační dovednosti...);
- realizace "parlamentních aktivit" (volby, rozdělení rolí, formulace pravidel, propagace činnosti...).

Na různorodosti školních parlamentů není ovšem nic špatného. Pro naši společnost je žádoucí, aby se na všech školách postupně začaly vytvářet školní parlamenty, ve kterých se žáci budou učit principům demokracie. Možná si mnoho z nás řekne: proč bychom se měli s žáky o něčem radit, vždyť to je záležitost nás dospělých a žádný žák nemá právo do světa dospělých mluvit. Zkušenost však ukázala, že opak je pravdou. Do mnoha záležitostí je dobré zasvětit právě žáky školy. Uveďme jeden z příkladů z praxe:

Žáci se neustále dožadovali nových herních prvků na školní hřiště. Kdyby nebyl školní parlament, žáci by se pravděpodobně nějakou formou pouze dozvěděli, že na ně nejsou peníze. Pokud však funguje školní parlament, mohou se na něm seznámit s finanční situací školy, s cenami různého zařízení, se současnými prioritami školy, s prostorovými možnostmi. Žáci dojdou např. k poznání, že v současnosti není možné jejich požadavku vyhovět, a tudíž se tak ze tříd vytratí zbytečné šíření mylných informací. Tyto aktivity zároveň povedou k tomu, že sami žáci začnou přemýšlet o tom, co se současným stavem udělat, přijdou s vlastními návrhy, o nichž je možné na úrovni celé školy diskutovat a v případě reálnosti návrhu i uskutečnit.