Zákon o státní službě II – a kolik to bude stát?

Dorňák Libor 17.06.2015 00:00:00

Přínosy služebního zákona, kde přinese úspory a kde napomůže transparentnosti státní správy.

Co vlastně přináší státní služba z pohledu občana? Zvěsti o dramatickém nárůstu nákladů na státní správu nejsou pravda. Příplatky za státní službu a výsluhy se nakonec do platného znění nedostaly, takže náklady se prakticky nemění.

Navíc proběhla tzv. systemizace – tj. sčítání úřednických míst. Systemizace bude napříště probíhat každý rok a bude sloužit k regulaci počtu úřednických míst a nepřímo tak i ke kontrole nad platy ve státní službě. Úřady už nebudou moci v budoucnu vytvořit úřednické místo jen tak, dle svého rozmaru. O vytvoření nového služebního místa bude nutné v rámci systemizace požádat a oprávněnost takového požadavku prokázat. Není bez zajímavosti, že vláda nebude moci systemizaci jen tak nahodile měnit, schvaluje se totiž jako celek.

Ostatně autoři zákona předpokládali, že systemizovaných míst bude asi 100.000, nicméně po dlouhém dohadování uvnitř resortů a mezi nimi je výsledné číslo mnohem nižší – 68.072. Služební zákon se bude vztahovat na zaměstnance ministerstev a jim podřízených organizací (zde zejména vyniknou počty zaměstnanců Úřadu práce a finančních úřadů).

Potenciálně velkou změnou je omezení výše ročních odměn. Dalším z potenciálně úsporných opatření je jasné a jednoznačné stanovení procentuálního rozpětí příplatků za vedení, které tak omezí „lidovou tvořivost“ na úřadech.

Často skloňovanými slovy se stali „státní tajemník“ a „politický náměstek.“ Státní tajemník bude na ministerstvu jakousi profesionální hlavou úřednictva a do značné míry se tento post podobá někdejším náměstkům pověřeným řízením chodu instituce. Termín „politický náměstek“ s sebou nese ve veřejné diskusi nádech něčeho nečistého. Jedná se o náměstka, kterého si ministr může jmenovat libovolně, zatímco „běžní“ náměstci budou podle služebního zákona vybírání dle jasně nadefinovaných kritérií, ať už se budou týkat samotného procesu výběrového řízení, nebo přesného vymezení osob, které se mohou o místo ucházet. A tito „běžní“ náměstci se stávají de facto vedoucími sekcí na svých úřadech, podrobeni pravidlům státní služby.

Mgr. Libor Dorňák