Zprávy redaktorů

Obce a poskytování informací (2)

Břeň Jan 24.08.2015 13:12:00

Poskytování informací ze strany obce z pohledu ústavní úpravy a struktura zákona č. 106/1999 Sb.

Poskytování informací je upraveno v několika zákonech, přičemž základní (obecná) úprava je obsažena na ústavní úrovni.

 

Ústavní právo na informace

Právo na informace je v ústavní rovině upraveno v čl. 17 Listiny základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.). Podle čl. 17 odst. 1 Listiny je právo na informace zaručeno. Právo získávat informace má každý. Toto právo tedy není omezeno např. věkem nebo státním občanstvím České republiky. Právo každého svobodně vyhledávat a rozšiřovat informace je přiznáno bez ohledu na hranice státu, avšak lze ho omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti (čl. 17 odst. 2 a 4 Listiny).

Na základě čl. 17 odst. 5 Listiny jsou státní orgány a orgány územní samosprávy (tj. i obce) povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti, přičemž podmínky a provedení (poskytování informací) stanoví zákon. Obecným zákonem upravujícím poskytování informací o činnosti státních orgánů a územních samosprávných celků je zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“). Zvláštním zákonem, který upravuje poskytování informací v oblasti životního prostředí, je zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, byť i tento zákon je založen na obdobných principech jako zákon č. 106/1999 Sb.

 

Struktura zákona č. 106/1999 Sb.

Zákon č. 106/1999 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2000, není svým rozsahem obsáhlý (ve svém původním znění v době přijetí obsahoval celkem 22 paragrafů).

V části první zákon č. 106/1999 Sb. (§ 1 až § 19) obsahuje

  • Úvodní ustanovení (§ 1),
  • Povinnost poskytovat informace (v § 2 vymezuje zejména tzv. povinné subjekty),
  • Základní pojmy (§ 3; např. definuje „informaci“ a žadatele o informaci),
  • Poskytování informací (§ 4),
  • Zveřejňování informací (§ 5),
  • Povinnost odkázat na zveřejněnou informaci (§ 6),
  • Ochrana utajovaných informací (jako důvod pro odmítnutí informace v § 7),
  • Ochrana soukromí a osobních údajů (jako důvod pro odmítnutí informace v § 8a),
  • Příjemci veřejných prostředků (jako důvod pro odmítnutí informace v § 8b),
  • Ochrana obchodního tajemství (jako důvod pro odmítnutí informace v § 9),
  • Ochrana důvěrnosti majetkových poměrů (jako důvod pro odmítnutí informace v § 10),
  • Další omezení práva na informace (§ 11),
  • Podmínky omezení (způsob provedení omezení práva na informace v § 12),
  • Žádost o poskytnutí informace (§ 13),
  • Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace (§ 14),
  • Některá ustanovení o licenční nebo podlicenční smlouvě při poskytování informací (§ 14a),
  • Rozhodnutí o odmítnutí žádosti (§ 15),
  • Odvolání (§ 16),
  • Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (§ 16a),
  • Hrazení nákladů (§ 17),
  • Výroční zpráva (§ 18),
  • Povinnost mlčenlivosti (§ 19).

V části druhé zákon č. 106/1999 Sb. obsahuje přechodná a závěrečná ustanovení (§ 20 až § 22; např. užití správního řádu a určení působnosti územních samosprávných celků).