Kategorie

Krizové řízení Moderní veřejná správa a další činnosti obce Občanský zákoník a zákoník práce Obec jako subjekt veřejné správy Oblast dopravy Školství Sociální oblast Správní řád, přestupky, evidence obyvatel a agenda Stavební zákon a rozvoj obcí Trestněprávní odpovědnost starostů a dalších členů Účetnictví obcí Vzdělávání volených zástupců obcí Zákon o poskytování informací, ochrana os. údajů Životní prostředí, od. hospodářství, env. výchova

Kalendář akcí

Zprávy redaktorů

Lokální ekonomika III., lokální měna

Kříž Erich 24.08.2015 17:10:00

V minulém díle jsme se věnovali systému směny jako takovému a možností clearingových operací. V tomto článku přiblížíme možnosti, které skýtá plnohodnotné zavedení místní měny.

Koncept místních měn není nový, historicky se začal ve vyspělých státech objevovat během velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Moderní informační společnost a nedávná hospodářská recese toto téma znovu oživuje. Lokální měna je často navázána na zákonné platidlo v kurzu 1:1 tak, aby umožňovala dobrou směnitelnost a porovnání cen.

Základním předpokladem pro úspěšné rozšíření lokální měny je určitá výhoda, která je s měnou spjata a povede tak místní obyvatele k jejímu používání. Samozřejmostí pak musí být kvalitní technické zabezpečení, které umožní náležitou ochranu před možnými padělateli. Pokud se systém dostatečně rozšíří, je možné zapojit i místní banky a nabídnout v místní měně bezhotovostní transakce. Převádět peníze mezi systémem a státní měnou je pak možné prostřednictvím vybraných míst či transakcemi mezi obyvateli.

Vzhledem k tomu, že místní měna má přinášet prospěch především místním podnikatelům, jsou náklady na provoz systému a jeho atraktivitu pro obyvatele přenášeny právě na podnikatele tak, aby pro zákazníka nebyl rozdíl v platbě zákonnou či místní měnou. Například ve známém systému Chiemgauer jsou do transakcí zapojeny ještě místní neziskové organizace, kdy si obyvatelé mohou vybrat, kterou z nich systém podpoří 3 % z hodnoty jejich transakce. Jejich kupní síla zůstává stejná, ony 3 % platí ze svých tržeb podnikatelé, kdy dostávají proplaceno pouze 95 % hodnoty. Zbylé 2 % slouží úhradě chodu měny. Více informací o měně lze nalézt přímo na německém portálu www.chiemgauer.info .

Jedním z často používaných konceptů je rovněž poplatek za držení měny v podobě ztráty části její hodnoty či platby za obnovení platnosti během určitého období. Tento teoretický koncept navazuje přímo na problematiku rychlosti oběhu peněz, kterou jsme zmiňovali v úvodním článku, a klade si za cíl, aby nedocházelo k hromadění peněz a naopak jejich zvýšená nucená rychlost oběhu vedla k vyšší ekonomické výkonnosti.

Pokud je systém dobře nastavený a akceptovaný obyvateli, vede k vyšším tržbám a použití místních zdrojů a služeb. Díky své „decentralizované“ podstatně není měna s růstem počtu účastníků příliš zatěžována složitostí vlastního chodu, je tedy možné ji použít i v rámci meziobecní či regionální spolupráce.