Trestní zákoník a trestní řád, jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Blažek Jakub 24.08.2015 22:15:00

Rozdělení trestního práva na trestní právo hmotné a trestní právo procesní a uvádí, v jakých právních předpisech je trestní právo upraveno

Jaký je vlastně rozdíl mezi zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) a zákonem č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen „trestní řád“) a proč je trestní právo upraveno ve dvou předpisech?

České trestní právo je součástí českého právního řádu a odvětvím veřejného práva. Rozlišujeme trestní právo hmotné (materiální) stanovící, co je trestným činem a jakou sankci za něj uložit, a trestní právo procesní (formální) upravující trestní řízení, tj. procedurální postup trestních orgánů v trestních věcech.[1]

Trestní právo je odvětvím práva, které chrání práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob, zájmy společnosti a ústavní zřízení České republiky před trestnými činy taxativně vypočtenými v trestněprávních normách. Trestní právo hmotné se pak naplňuje právě prostřednictvím trestního práva procesního.

Trestní právo hmotné je upraveno právě především v trestním zákoníku. Trestní zákoník má tři části – obecnou část, zvláštní část a třetí část obsahující závěrečná a přechodná ustanovení a stanovení účinnosti. V obecné části je upravena působnost trestních zákonů (tedy kdy, kde a na koho se trestní zákoník bude aplikovat), zásady trestní odpovědnosti, okolnosti vylučující protiprávnost činu, zánik trestní odpovědnosti, trestní sankce vč. druhů trestů, zahlazení odsouzení, výkladová ustanovení, a dále obsahuje zvláštní ustanovení o některých pachatelích. Ve zvláštní části jsou pak vymezeny jednotlivé skutkové podstaty trestných činů.

Trestní právo procesní je pak upraveno především v trestním řádu, a upravuje postup orgánů činných v trestním řízení o konkrétních spáchaných trestných činech tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni.[2] Trestní řád má pro svou komplexnost povahu kodexu – zákoníku.

Trestní právo je dále kromě výše uvedených předpisů upraveno též právními předpisy ústavní síly, tedy Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod a v některých mezinárodních úmluvách (např. Evropská úmluva o ochraně základních lidských práv a svobod). Na úrovni vnitrostátních zákonů je pak trestní právo dotvářeno zákonem č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže a zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Oba uvedené vnitrostátní zákony mají povahu smíšeného předpisu, protože upravují jak hmotněprávní předpisy (jako je např. nebo stanovení okruhu trestných činů, za něž jsou právnické osoby odpovědné, nebo stanovení trestních sankcí pro mladistvé a právnické osoby), tak i procesní předpisy upravující trestní řízení proti mladistvým a právnickým osobám.

Výše popsané rozlišení procesního a hmotného práva do dvou samostatných kodexů je tradiční způsob úpravy právních odvětví v kontinentální Evropě a má svou logiku. Tato logika je právě v tom, že hmotněprávní normy upravují v trestním právu pravidla chování, zatímco procesní normy v trestním právu pak upravují postupy, jakými lze dodržování hmotněprávních norem vynutit státní mocí, resp. jejich nedodržením prostřednictvím státní moci sankcionovat.

Závěrem lze doplnit určité zjednodušení, a sice trestní zákoník je právě tím předpisem, který je pro laickou veřejnost nejzásadnějším, protože vymezuje skutkovou podstatu trestných činů, zatímco trestní řád je předpisem, který se aplikuje až poté, co je trestný čin spáchán, a nejlépe se v něm orientuje odborná veřejnost z řad advokátů, státních zástupců a soudců.

JUDr. Jakub Blažek, advokát

[1] Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 2. vydání, Praha: Leges 2010, s. 17.

[2] Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné. 2. vydání, Praha: Leges 2010, s. 18.