Kategorie

Krizové řízení Moderní veřejná správa a další činnosti obce Občanský zákoník a zákoník práce Obec jako subjekt veřejné správy Oblast dopravy Školství Sociální oblast Správní řád, přestupky, evidence obyvatel a agenda Stavební zákon a rozvoj obcí Trestněprávní odpovědnost starostů a dalších členů Účetnictví obcí Vzdělávání volených zástupců obcí Zákon o poskytování informací, ochrana os. údajů Životní prostředí, od. hospodářství, env. výchova

Kalendář akcí

Zprávy redaktorů

Meziobecní spolupráce – Díl první (Veřejnoprávní smlouvy)

Kříž Erich 30.10.2015 00:00:00

V současné době legislativa umožňuje celou řadu způsobů, kterými mohou obce mezi sebou navzájem spolupracovat.

V tomto díle se zaměříme na institut veřejnoprávních smluv uzavíraných podle § 63 a § 66a zákona 128/2000 Sb., o obcích, který může mnoha obcím usnadnit jejich fungování, neboť umožňuje řešit problémové situace spočívající například v nedostatku odborných pracovníků nebo nedostatečného technického vybavení.

Veřejnoprávní smlouvy podle zákona o obcích mohou uzavřít obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost v jednom kraji, nebo obce, které jsou v obvodu jedné obce s rozšířenou působností. Kromě toho je také potřeba souhlasu krajského úřadu nebo ministerstva vnitra. To může věc projednat s dalším ministerstvem (například pokud půjde o veřejnoprávní smlouvu o přenesení výkonu působnosti v oblasti památkové péče, půjde o Ministerstvo kultury) nebo jiným ústředním správním úřadem (například s Českým statistickým úřadem).

Veřejnoprávní smlouva má své povinné náležitosti. Musí obsahovat označení účastníků (tedy obcí) a dobu trvání (tedy jestli je smlouva uzavírána na dobu určitou, nebo ne). Účinnost (tedy dobu, po kterou smlouva zakládá obcím práva a povinnosti) lze prodlužovat a to dohodou o změně veřejnoprávní smlouvy. Smlouva dále musí obsahovat to nejdůležitější, totiž přenášenou působnost a způsob úhrady nákladů.

Obsahem veřejnoprávní smlouvy může být buď přenesení působnosti, kterou vykonávají v přenesené pravomoci orgány obce (§ 63 zákona), nebo obec s přenesenou působností (§ 66a zákona). V prvním případě se jedná například o vedení přestupkového řízení v tom druhém například o fungování stavebního odboru. Dále platí, že pokud jde o přenesení pravomoci vykonávané orgánem obce, stačí souhlasu krajského úřadu, jinak je třeba souhlasu ministerstva vnitra.

Účinnost (tedy dobu, po kterou smlouva zakládá obcím práva a povinnosti) lze prodlužovat a to dohodou o změně veřejnoprávní smlouvy.

Obce dále uzavírají veřejnoprávní smlouvy v celé řadě případů. Jedná se například o výkon přenesené působnosti na úseků myslivosti, státní správy lesů, státní památkové péče, návykových látek ale i sociálně právní ochrany dětí.

Závěrem lze tedy shrnout, že veřejnoprávní smlouvy jsou institutem, který může účinně vyřešit problémy obce s rozšířenou působností a který je ve většině situací výhodný pro obě strany.