Obec a státní správa

SEDLÁČEK Jan 08.07.2015 00:00:00

Obce plní úkoly stanovené státní správou a dále úkoly v zájmu občanů obce, které představují samosprávu. V prvním případě se jedná o nepřímý výkon státní správy. Stát v podstatě přenáší část své státní moci na jiné subjekty. Stát se však nezbavuje určité

Obce plní úkoly stanovené státní správou a dále úkoly v zájmu občanů obce, které představují samosprávu. V prvním případě, které mu se věnuje tento článek, se jedná o nepřímý výkon státní správy. Stát v podstatě přenáší část své státní moci na jiné subjekty. Stát se však nezbavuje určité části státní správy, ale ponechává její výkon veřejnoprávním korporacím pod svým dohledem, řízením a financováním.

Díky existenci samosprávy dochází v oblasti exekutivy k znemožnění soustředění moci a možnosti jejího zneužití v jediném mocenském centru. Tato dělba moci je významným prvkem demokratického právního státu.

Judikatura ústavního soudu považuje místní samosprávu za nezastupitelnou složku rozvoje demokracie, která je výrazem práva a schopnosti místních orgánů, v mezích daných zákonem, v rámci své odpovědnosti a v zájmu místního obyvatelstva regulovat a řídit část veřejných záležitostí.[1]

Státní správa je veřejnou správou uskutečňovanou státem, přičemž v každé společnosti zorganizované ve státě je státní správa nezastupitelnou součástí veřejné správy. V tomto smyslu je státní správa také základem, jádrem veřejné správy. Je odvozována od samotné podstaty, postavení a poslání státu, od podstaty a způsobů realizace státní moci. Svým charakterem je státní správa zvláštním druhem společenského řízení, uskutečňovaného státem. Státní správa představuje jednu z forem činnosti státu, a to formu, jejímž posláním je realizace výkonné moci státu. Svou povahou je státní správa organizující a mocensko-ochrannou činností státu, která v sobě spojuje jednak prvky klasického řízení a dále prvky regulace, a to v nejobecnějším chápání těchto pojmů.

Přímý výkon státní správy vykonávají orgány nebo správní úřady. Státní správu vykonávají na centrální úrovni ústřední orgány státní správy. Systém územní správy pak tvoří místní samospráva s všeobecnou působností (představovaná obcemi a kraji jako vyššími územně samosprávnými celky) a územně dekoncentrované (specializované) orgány státní správy, které doplňují strukturu orgánů obcí. Tyto orgány jsou odvozené od ústředních orgánů státní správy a vykonávají správu jen v určitých územních obvodech. Specializují se jen na některý úsek státní správy nebo na zvláštní funkci výkonu státní správy. Zřizují se v případech, kdy by jejich specializovanou působnost nebylo možné vykonávat prostřednictvím orgánů územních samosprávných celků ani ústředními orgány státní správy z centra.

[1] Nález pléna Ústavního soudu ze dne 5. února 2003, sp. zn. Pl. ÚS 34/02 (vyhl. pod č. 53/2003 Sb.).