Obce a poskytování informací (6)

Břeň Jan 30.10.2015 00:00:00

Situace, na které se zákon nevztahuje

Z ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“) vyplývá, že „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“.

I když uvedené ustanovení zákona č. 106/1999 Sb. rozlišuje tři kategorie, u kterých nevzniká povinnost poskytovat informace (tj. dotazy na názory, dotazy na budoucí rozhodnutí a tvorba nových informací), ve skutečnosti se v zásadě jedná o kategorii jedinou, a to o vytváření nových informací, tj. takových informací, které nenaplňují definici „informace“ ve smyslu § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., podle kterého „informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního“.

Dotazy na názory

Dotazy na názory lze rozumět např. žádosti žadatelů o poskytnutí nejrůznějších stanovisek či právních výkladů.

U dotazů na názor je třeba rozlišovat dvě situace – jednak sdělení názoru na určitou záležitost, kdy povinný subjekt má teprve zaujmout (podle představ žadatele o informaci) určitý názor (stanovisko), a dále situaci, kdy již povinný subjekt názor v dané záležitosti již zaujal. V prvním případě nemůže povinný subjekt vyhovět žadateli, neboť žádná informace ve smyslu § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. neexistuje (povinný subjekt si však názor může následně vytvořit, čímž by vznikla požadovaná informace, která by mohla být žadateli poskytnuta). Ve druhém případě již příslušná informace existuje (příslušný názor je např. zaznamenán v usnesení zastupitelstva obce či rady obce), je tedy obsahově zaznamenána na příslušném nosiči a proto je možné ji žadateli poskytnout.

Dotazy na budoucí rozhodnutí

Povinný subjekt není povinen sdělovat svá budoucí rozhodnutí. Rozhodnutím v tomto případě lze rozumět nejen rozhodnutí vydaná ve správním či daňovém řízení, ale i jakákoliv jiná rozhodnutí chápaná v širším slova smyslu, která se týkají působnosti daného povinného subjektu (např. rozhodnutí zastupitelstva obce o nakládání se svým majetkem).

Vytváření nových informací

Pod pojmem „vytváření nových informací“ si lze v zásadě představit dvě situace – v prvním případě půjde o vytváření zcela nových, dosud v žádné podobě neexistujících informací (k vytvoření odpovědi tedy nepostačí pouhé mechanické vyhledání a následné shromáždění informací, které má povinný subjekt k dispozici). Druhou situaci může představovat kvalifikovaný a nový způsob zpracování informace z již informací existujících, tj. takových, které má povinný subjekt k dispozici a jejich shromážděním a kvalifikovaným zpracováním tak může vytvořit informaci novou.

Vyřízení žádosti o informace podle § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb.

V případě, že žadatel požaduje informace, které se týkají dotazů na názory, dotazů na budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací, povinný subjekt vydá rozhodnutí o odmítnutí této žádosti ve smyslu § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.