Charakteristika územní samosprávy – první část (druhy obcí)

SEDLÁČEK Jan 13.07.2015 00:00:00

Obce jsou podle současné právní úpravy základním územním samosprávným celkem s povahou veřejnoprávní korporace, který má vlastní majetek. V právních vztazích obce vystupují svým jménem a nesou z těchto vztahů odpovědnost. Právní postavení obcí s výjimkou

Obce jsou podle současné právní úpravy základním územním samosprávným celkem s povahou veřejnoprávní korporace, který má vlastní majetek. V právních vztazích obce vystupují svým jménem a nesou z těchto vztahů odpovědnost. Právní postavení obcí s výjimkou hlavního města Prahy je upraveno jedním předpisem, kterým je zákon číslo 128/2000 Sb. o obcích, obecní zřízení, ve znění pozdějších předpisů. Platí zde tedy zásada jednotné právní úpravy.

V právním smyslu jsou si všechny obce rovny. To se však týká samostatné působnosti. Dle míry státní správy můžeme rozdělit několik typů obcí. Jedná se o obec s rozšířenou působností – tzv. obec III. typu (hovorově označovaná jako trojková obec nebo zkratkou jako ORP), druhým typem je obec s pověřeným obecním úřadem – tzv. obec II. typu (hovorově označované jako dvojková obec) a posledním a také nejrozšířenějším typem je obec se základním rozsahem přenesení působnosti – tzv. obec I. typu. Obcí s rozšířenou působností bylo k 1.1.2015 205. Obcí s pověřeným úřadem, které nejsou zároveň obcí s rozšířenou působností bylo k 1.1.2015 188. Obcí I. typu se základním rozsahem přenesené působnosti, které nejsou obcí II. ani III. typu bylo ke stejnému datu v ČR 5860.

Obce jsou také tradičně rozdělovány na obce, městyse a města, přestože jde pouze o prestižní označení, které nezakládá rozdílné právní postavení. Obec se může stát městysem či městem, pokud o to sama požádá a stanoví tak předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. V případě města je podmínkou minimální počet 3 000 občanů. U městysů a měst je také respektován historický princip. To znamená, že pokud byla obec městem či městysem před 17. květnem 1954, může získat své označení zpět na požádání.

Zvláštní postavení mají v současném systému statutární města. Na rozdíl od ostatních měst může jejich zastupitelstvo rozhodnout o členění svého území na městské obvody či městské části. Tyto části získávají svěřenou působnost, kterou realizují vlastními orgány. Zákon o obcích počítá s tím, že vnitřní poměry a organizační otázky upraví město ve svém statutu v podobě obecně závazné vyhlášky.

Zcela speciální zákon byl vytvořen pro hlavní město Prahu[1], které má působnost statutárního města i kraje. Jedná se o zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze,
ve znění pozdějších předpisů.

[1] Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.