Charakteristika územní samosprávy – třetí část (Územní základ)

SEDLÁČEK Jan 13.07.2015 00:00:00

Obce vykonávají svou působnost v rámci svého území vymezeného hranicemi, které ho oddělují od jiných obcí. V rámci tohoto prostoru realizují své samosprávné úkoly a i přenesenou působnost. Každá část území ČR, s výjimkou území vojenských újezdů, je součás

Obce vykonávají svou působnost v rámci svého území vymezeného hranicemi, které ho oddělují od jiných obcí. V rámci tohoto prostoru realizují své samosprávné úkoly a také přenesenou působnost.[1] Každá část území ČR, s výjimkou území vojenských újezdů, je součástí některé obce. Obec tedy tvoří územní celek, který se skládá z jednoho nebo více katastrálních území.[2] V Ústavě ČR o změnách hranic obce žádné pravidlo nenalezneme. Za zmínku však stojí čl. 5 Evropské charty místní samosprávy, podle něhož nelze měnit hranice místních správních jednotek bez předchozí konzultace s obyvatelstvem, které je provedeno referendem, pokud ho zákon umožňuje. Dle našeho zákona o místním referendu^[3] mohou obecní zastupitelstva na základě kladného stanoviska občanů rozhodnout o sloučení, připojení či rozdělení obcí. Vedle těchto možných změn území obcí zná náš právní řád ještě 2 změny hranic obcí.^[4] Jsou to změny, při kterých nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce. Při těchto změnách tedy nedochází ke vzniku či zániku existujících obcí. Uskutečňují se na základě dohody zúčastněných obcí po projednání s příslušným katastrálním úřadem. Konečně posledním typem jsou změny hranic obcí vyvolané změnami jiných územních jednotek. Mohou to být změny území krajů či státu.[5]

Podstatou sloučení obcí je spojení dvou nebo více sousedních obcí v jednu novou obec, přičemž tyto slučované obce zaniknou. Při připojení obce k sousední obci, která tím rozšíří své území, tato připojovaná obec zanikne. Podmínkou těchto změn území je dohoda a souhlas zastupitelstev dotčených obcí, případně kladný výsledek referenda, pokud na jeho konání byl podán návrh. Při oddělení se od původní obce oddělí její část, která vytvoří novou obec. Předpokladem je, že obě části, oddělená i původní obec, budou tvořit souvislý územní celek, mít alespoň 1.000 občanů a mít samostatné katastrální území, sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem. O oddělení části obce rozhoduje krajský úřad v přenesené působnosti na základě kladného výsledku referenda konaného v oddělené části obce.

[1] V určitých případech mohou orgány obcí vykonávat úkoly státní správy pro správní obvod zahrnující více obcí.

[2] Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

[3] Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 6. v. Praha:C.H.BECK, 2006, ISBN: 80-7179-442-2, str. 141.

[5] Podrobnosti v čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v čl. 11 Ústavy ČR.