Charakteristika územní samosprávy – čtvrtá část (Osobní základ)

SEDLÁČEK Jan 13.07.2015 00:00:00

osobní základ územní samosprávy vyplývá z čl. 100 Ústavy a § 1 zákona o obcích. Dle těchto ustanovení je obec územním samosprávným společenstvím občanů. Občanem obce je každá osoba, mající státní občanství České republiky a trvalý pobyt v obci. Tyto osoby

Personální pilíř vyplývá z čl. 100 Ústavy a § 1 zákona o obcích. Dle těchto ustanovení je obec územním samosprávným společenstvím občanů. Občanem obce je každá osoba, mající státní občanství České republiky a trvalý pobyt v obci. Tyto osoby se tedy mohou v plném rozsahu zapojovat do samosprávy obce.

Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo[1]:

1. volit a být volen do zastupitelstva obce
2. rozhodovat v místním referendu konaném v obci,
3. vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
4. vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,
5. nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy,
6. požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsaná nejméně 0,5% občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,
7. podávat orgánům obce návrhy, připomínky, podněty, orgány obce je využijí bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

Tato práva náleží i občanům cizího státu s trvalým pobytem na území obce za předpokladu, že dosáhli věku 18 let a stanoví tak mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.

Oprávnění uvedená pod písmeny c) až g) (tj. všechna uvedená mimo aktivního a pasivního práva volebního práva a možnosti hlasovat v místním referendu), mají také fyzické osoby, které dosáhly 18 let a vlastní na území obce nemovitost.

Zvláštními právy mohou disponovat příslušníci národnostních menšin, kteří žijí na území obce. Patří sem například nárok na označování názvu obce, jejích částí, ulic, jiných veřejných prostranství a budov státních orgánů a územních samosprávných celků v jazyce národnostní menšiny. Toto právo však může být uplatněno pouze v případě, že se při posledním sčítání lidu se k této menšině přihlásilo alespoň 10 % občanů obce. Za této situace je také možné zřídit výbor pro národnostní menšiny.

Specifickou kategorií jsou čestní občané obce, jejichž práva jsou však velmi omezená. Toto občanství uděluje zastupitelstvo obce v samostatné působnosti fyzickým osobám, které se významně zasloužily zejména o rozvoj obce. Čestný občan obce má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obce. V praxi se čestná občanství udělená v jednom roce dají spočítat na prstech jedné ruky. Čestné občanství může být udělováno občanům ČR s trvalým bydlištěm v dané obci, obci jiné či s trvalým pobytem mimo ČR. Častým adresátem čestného občanství bývají i cizí státní příslušníci nebo osoby in memoriam.

Z hlediska malých obcí je podstatné, že zákon o obcích dává určitá oprávnění také osobám, které nemají v obci trvalý pobyt. Je důležité si uvědomit, že zákon zde uvádí pouze taxativní výčet oprávnění těchto osob. V praxi je možné se setkat s chybnou interpretací tohoto ustanovení, že fyzická osoba vlastnící na území obce nemovitost, má stejná oprávnění jako občan obce vyjma aktivního a pasivního práva volebního práva a možnosti hlasovat v místním referendu. Ač se i tato věta může zdát logická, vyskytly se případy, kdy se tyto fyzické osoby domáhaly práv a výhod, které poskytovala obec svým občanům nad rámec zákona o obcích např. osvobození od části místního poplatku stanoveného dle obecně závazné vyhlášky.

[1] dle §16 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů