Rozpočtový výhled

Gregorová Jiřina 30.10.2015 00:00:00

Sestavování a schvalování rozpočtového výhledu

Vedle rozpočtu obce je dalším nástrojem finančního hospodaření rozpočtový výhled. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen zákon) definuje v §3 rozpočtový výhled jako pomocný nástroj územně samosprávného celku nebo svazku obcí sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství.

Povinnost sestavit rozpočtový výhled je dána v §11 odst. 1 zákona: Územní samosprávný celek vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled a na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž

a) státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí,

b) rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji,

a povinnost použít rozpočtový výhled k sestavení rozpočtu obcím ukládá § 4 odst. 3 zákona: Při zpracování ročního rozpočtu se vychází z rozpočtového výhledu.

Rozpočtový výhled je dokument sestavený na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následující po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Výhled slouží jako pomocný nástoj k vypacování ročního rozpočtu a plánování hospodaření na delší období než jen na rozpočtový rok. Při sestavování rozpočtu například na rok 2016 musí být schválený rozpočtový výhled na roky 2017 a 2018. Vedení obce by mělo přemýšlet dále dopředu a zvažovat všechny finanční závazky případně jiné okolnosti, které mají a budou mít vliv na hospodaření obce.

Obsahem rozpočtového výhledu jsou podle §3 odst. 2 zákona souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. U dlouhodobých závazků se uvedou jejich dopady na hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí po celou dobu trvání závazku.

Ze znění zákona vyplývá, že rozpočtový výhled obsahuje, stejně jako rozpočet, příjmy a výdaje. Není ale není nikde uveden postup sestavování. Pro zajištění reálnosti rozpočtového výhledu platí zásada nenadhodnocovat příjmy a nepodhodnocovat výdaje budoucích let.

Na straně příjmů budou ve výhledu uvedeny finanční prostředky a zdroje, ze kterých bude obec své plány na další rozpočtové roky financovat. Povinně se u příjmů uvedou pohledávky územně samosprávného celku. Při sestavování se tedy musí na straně příjmů odhadnout výše daňových výnosů, pravidelně se opakující příjmy z poplatků, příjmy z vlastní činnosti (např. z pronájmu, těžby dřeva, plánovaného prodeje majetku,...), apod. Důležitými podklady jsou i doložené výše přislíbených dotací a dlouhodobých pohledávek.

Na stranu výdajů se zahrnou všechny stálé a nutné, pravidelně se opakující výdaje a výdaje z dlouhodobě uzavřených smluvních vztahů, které budou vynaloženy na plánované investiční záměry, provoz obce (např. na činnost zastupitelstva, prohrnování, sečení, činnost systému nakládání s komunálním odpadem atd.) či na realizaci záměrů zastupitelstva. Prioritně je nutné zahrnout finanční prostředky potřebné na úhradu dlouhodobých závazků, jako např. splátky půjček, úvěrů, návratných finančních výpomocí. Ty musí být v rozpočtovém výhledu uvedeny povinně a je na místě uvést i informaci o datu splatnosti a výši ročních splátek. V rozpočtovém výhledu by měly být zohledněny i potřeby zřízených příspěvkových organizací, kterým obec každoročně poskytuje příspěvek na provoz.

V třídě financování obec zahrne dlouhodobé závazky z přijatých úvěrů, lze ale uvést i plánované přijetí nového úvěru (bez nutnosti doložení uzavřené smlouvy).

Zákon zcela přesně neupravuje obsah rozpočtového výhledu, jeho formu ani strukturu členění. Je zde ponechána volnost při jeho zpracování. Nejčastější formou zpracování je tabulkový dokument členěný do jednotlivých roků a k nim příslušné rozdělení příjmů a výdajů dle rozpočtové skladby. Členění nemusí být na jednotlivé paragrafy a položky, lze použít i základní členění na třídy:

1 – daňové příjmy

2 – nedaňové příjmy

3 – kapitálové příjmy

4 – přijaté dotace

5 – neinvestiční výdaje

6 – invesiční výdaje

8 – financování.

Tabulky jsou často doplněné i slovními informacemi např. o datu splatnosti úvěru. Záleží na rozhodnutí a potřebách územního samosprávného celku, jakou formou a jak podrobně bude výhled rozčleněn.

Rozpočtový výhled schvaluje zastupitelstvo obce. V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích není přímo zastupitelstvu obce tato pravomoc udělena, ale vyplývá to z povahy rozpočtového výhledu; jako plánovací nástroj finančního hospodaření s veřejnými prostředky by měl být schválen nejvyšším orgánem obce. Zveřejnění rozpočtového výhledu na úřední desce není povinné.

Územně samosprávné celky nemusí povinně schvalovat rozpočtový výhled každoročně, je ale žádoucí prověřovat reálnost a aktuálnost údajů a zkontrolovat, zda roky začleněné do výhledu odpovídají podmínkám uvedeným v zákoně.

Nezpracování rozpočtového výhledu se považuje za správní delikt, za který může být uložena pokuta až do výše 1 milion Kč.

Při sestavování výhledu by se mělo dbát na zásadu reálnosti, pravdivosti a úplnosti uváděných odhadů, protože jenom tehdy bude rozpočtový výhled plnit svoji funkci. Čím větší pozornost se věnuje vypracování rozpočtového výhledu, tím kvalitnější je to podklad pro schvalování rozpočtu. Zodpovědně sestavený výhled bude také dostatečně informovat zastupitele i veřejnost o očekávaném vývoji hospodaření obce.