Obec jako poškozená v trestním řízení

Blažek Jakub 30.10.2015 00:00:00

Postavení obce jako poškozené v trestním řízení, vč. výčtu jejích práv

Téměř pokaždé, když zastupitel obce či starosta spáchají trestný čin (pokud nepůjde o pokus k trestnému činu), vzniká obci v důsledku spáchání trestného činu škoda. Zastupitelé a starosta pak mají v takovém případě v rámci povinnosti péče řádného hospodáře povinnost jménem obce tuto škodu vymáhat.

Nejvýhodnějším postupem je přitom přihlášení nároku na náhradu škody do trestního řízení. Výhoda spočívá v následujících aspektech:

• Přihlášením nároku na náhradu škody se staví běh promlčecí lhůty a obec nemusí čekat, až skončí trestní řízení, aby následně škodu uplatňovala v civilním řízení. Pokud by obec čekala na skončení trestního řízení a teprve poté škodu uplatnila v civilním řízení, může se stát, že škoda bude z důvodu déletrvajícího trestního řízení již promlčena.
• V trestním řízení řadu důkazů opatří orgány činné v trestním řízení, na nichž leží důkazní břemeno, aby vinu (vč. způsobení škody, pokud je vznik škody zákonným znakem trestného činu) pachateli prokázaly. V civilním řízení musí naproti tomu vznik škody a zavinění prokazovat žalobce, kterým je poškozená obec.
• S uplatněním nároku na náhradu škody v trestním řízení nejsou spojeny žádné poplatky popř. povinnost hradit náhradu nákladů řízení, pokud nebude nárok na náhradu škody přiznán. V civilním řízení je naopak potřeba uhradit za podání žaloby soudní poplatek a v případě sporu pak uhradit úspěšné straně náhradu nákladů soudního řízení.
• I když nebude nárok na náhradu škody přiznán, nezbavuje to obec možnosti se následně domáhat náhrady škody v občanskoprávním řízení. V trestním řízení totiž soud nárok nezamítá, ale pouze jej nepřizná a odkáže na řízení ve věcech občanskoprávních.

Poškozeným se podle § 43 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen jako „trestní řád“), rozumí ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková škoda nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil.

Obec tedy bude spadat do kategorie osoby, které byla buď způsobena majetková škoda, nebo osoby, na jejíž úkor se pachatel obohatil.

Poškozený má právo činit návrh na doplnění dokazování, nahlížet do spisů, zúčastnit se sjednávání dohody o vině a trestu, zúčastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání konaného o odvolání nebo o schválení dohody o vině a trestu a před skončením řízení se k věci vyjádřit.

Poškozená obec tedy může činit návrhy na provedení důkazů, např. navrhovat výslechy svědků, předkládat listiny, apod.

Obec se může dát v trestním řízení zastoupit zmocněncem, obvykle advokátem. Takový zmocněnec se pak může účastnit i vyšetřovacích úkonů, tedy zejména výslechů svědků, kterým může klást otázky apod.

Nejpodstatnějším právem poškozeného je pak právo navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal.

Takový návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Důvod a výši škody, nemajetkové újmy nebo bezdůvodného obohacení je poškozený povinen doložit relevantními listinami. Výši přihlášeného nároku na náhradu škody lze měnit až do doby, než se senát odebere k závěrečné poradě. Společně s nárokem na náhradu škody lze požadovat též úroky z prodlení.

Pokud soud rozhodne o vině pachatele ze spáchání trestnému činu, jehož zákonným znakem je vznik škody, popř. obohacení se na úkor jiného, dovozuje judikatura, že je zároveň povinen přiznat poškozenému nárok na náhradu škody. Pokud by takto soud nerozhodl, je to důvodem pro podání odvolání. Poškozený může podat odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně jen co do výroku o náhradě škody.

JUDr. Jakub Blažek, advokát