Založení parlamentu dětí a mládeže v obci

Kříž Erich 30.10.2015 00:00:00

Vznik a působení parlamentů dětí a mládeže v obcích není právně zakotveno, jedná se o neformální skupiny mladých.

Existují mezinárodní dokumenty, které obsahujíc principy participace mládeže, příkladem Úmluva o právech dítěte (OSN, 20. 11. 1989) nebo Manifest mládeže pro 21. století (Paříž 21-27. 10. 1999).

Pro účely obcí je dobré zmínit Evropskou chartu účasti mládeže na životě obcí a regionů (2. Evropská konference o politice k mládeži, Llanglenu, 1991). V českém prostředí lze zmínit například Koncepci podpory mládeže na období 2014 – 2020 (http://www.msmt.cz/file/33599/) MŠMT, kde najdeme ustanovení o cílech participace mládeže.

Městské parlamenty, na rozdíl od školských, nemají zcela zabezpečenu metodickou podporu. Především záleží na iniciativě jednotlivých aktérů, ať už měst nebo mladých lidí, popřípadě mládežnických organizací, či různých obecních center. Nicméně zájem o dětské městské parlamenty je značný a jsou rovněž instituce, které se pokusily vytvořit metodiky i pro ně.

Jeden z hlavních aktérů mládežnické participace v oblasti dětských samospráv je Národní parlament dětí a mládeže (www.npdm.eu). Ten funguje jako dlouhodobý projekt organizace Duha, sdružení dětí a mládeže pro volný čas, sport a recesi, pod programem Participace dětí a mládeže již od roku 1997. V počátcích fungování NPDM vznikla jednoduchá brožura o založení parlamentů a o volbách do těchto orgánů (http://www.participace.cz/files/volby_id.pdf).

Otázce založení městských parlamentů se věnuje kapitola 4.2, nicméně za přečtení stojí i kapitola druhá o principech programu Participace. Zde se lze dočíst o počátečních problémech školních a městských parlamentů, zejména v otázce očekávání hlavních aktérů (vedení školy, města, mladých lidí). Městské parlamenty mohou vstoupit do struktur programu Participace a spolupracovat s Národním parlamentem dětí a mládeže, což znamená i možnost být zvolen do rady NPDM. To ale není podmínkou existence parlamentu, ten může fungovat zcela nezávisle. Parlamenty dětí a mládeže mohou získat certifikaci svého uskupení (http://www.npdm.eu/o-npdm/dokumenty/).

Zásadním prvkem existence parlamentu dětí a mládeže v obci je sepsání stanov a jednací řád uskupení. Ty definují cíl parlamentu, počet členů, strukturu výborů, proces volby, postihy členům a mnoho dalšího. Příklady stanov najdete ve výše zmíněné publikaci NPDM z roku 2003, nebo shlédněte konkrétní stanovy existujících parlamentů (například stanovy Studentského parlamentu města Třebíč http://www.studentsky-parlament.com/cze/index.php?action=rules).

Městský parlament dětí a mládeže Jindřichův Hradec je příklad nedávno vzniklého parlamentu. Na jeho příběhu lze získat představu, jaké jsou okolnosti vzniku takového parlamentu, a jak je důležitá spolupráce s vedením obce. Rozhovor se zakládajícími členy ukazuje jejich motivaci, roli dospělého iniciátora/koordinátora nebo první aktivity, které podpořily život městského mládežnického parlamentu (http://www.strukturovanydialog.cz/clanky/priklad-z-praxe-jak-se-zakladal-mestsky-parlament-v-jindrichove-hradci-137).

Zvyšující se počet dětských parlamentů na školní, městské a krajské úrovni ukazuje, že mají své opodstatnění a význam pro život mladých i komunity. V případě zájmu o konkrétní zkušenosti, lze kontaktovat koordinátory či členy blízkých městských zastupitelstev, kteří se rádi podělí o zkušenosti a pomohou Vám se založením mládežnického parlamentu u Vás (kontakt na některé parlamenty zde: http://znv.nidv.cz/neformalni-vzdelavani/volny-cas/participace/adresar-parlamentu-deti-a-mladeze-v-cr).