Obce a poskytování informací (10)

Břeň Jan 30.10.2015 00:00:00

Poskytování informací na základě žádosti

Základní pravidla pro poskytování informací na základě žádosti obsahuje ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“).

Povinnému subjektu (např. obci) zákon č. 106/1999 Sb. ukládá, že pokud poskytuje informace na základě žádosti, poskytuje ji ve formátech (tj. příslušných formách, ať již se jedná o formu elektronickou, listinnou, zvukovou, obrazovou nebo audiovizuální) a jazycích (jazykových verzí) podle obsahu žádosti o poskytnutí informace (pokud zákon č. 106/1999 Sb. nestanoví jinak). Na druhou stranu však povinné subjekty nejsou povinny měnit formát nebo jazyk informace, pokud by taková změna byla pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží (povinný subjekt tak nebude nucen překládat informaci do jiného jazyka či převádět listinnou informaci do elektronické formy, kupř. naskenováním); nastane-li tento případ, povinný subjekt postupuje tak, že žádosti vyhoví tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. Tento uvedený postup povinného subjektu se promítá i do § 14 odst. 5 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., podle něhož mj. povinný subjekt poskytne informaci „v souladu se žádostí“, tedy v souladu s projevenou vůlí žadatele o poskytnutí dané informace. Uvedená podmínka „nepřiměřené zátěže“ pro povinný subjekt je však velmi individuální a bude záležet na reálných možnostech konkrétního povinného subjektu (např. co bude pro malou obec představovat nepřiměřenou zátěž kupř. z důvodu neexistence potřebné techniky, může být pro větší obec bez větších potíží zvládnutelné).

Jak tedy vyplývá z výše uvedeného, žadatel určuje nejen předmět žádosti (konkrétní informaci), ale může i určit formu (podobu) faktického způsobu poskytnutí požadované informace (v listinné či elektronické podobě atd.).

Pokud je požadovaná informace součástí většího celku a její vynětí by bylo pro povinný subjekt nepřiměřenou zátěží, poskytne povinný subjekt takový celek, a to v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. (tj. nebrání-li tomu nějaký zákonný důvod omezující poskytování informací). S popisovaným poskytováním informací bez nutnosti jejich vynětí z určitého celku souvisí i ustanovení § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, podle kterého „v případě informací obsažených v publikacích a tiskovinách vydávaných povinným subjektem se výše úhrady stanoví ve výši ceny za příslušný výtisk, poskytuje-li se informace formou prodeje tohoto výtisku“. Vydala-li např. obec publikaci, kterou prodává, a žadatel o informaci požaduje poskytnout informaci obsaženou právě v této publikaci, tak mu obec požadovanou informaci poskytne prodejem této publikace.

Ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. preferuje poskytování informací v elektronické podobě, a to slovy „pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytnou povinné subjekty informaci v elektronické podobě“. Toto ustanovení je však nutno vykládat v kontextu s § 4 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., který stanovuje povinnost poskytnout informaci ve formě, kterou požaduje žadatel o informaci (výslovná preference formy žádosti o poskytnutí informace ze strany žadatele má tedy přednost před zásadou poskytování informací v elektronické podobě).