Požární ochrana II.
Brázda Radek 30.10.2015 00:00:00
Práva a povinnosti státních orgánů a územních samospráv daná zákonem o požární ochraně
Zákon o požární ochraně (dále jen Zákon) v ustanoveních §§ 23 a následujících upravuje práva a povinnosti orgánů státní správy a samosprávy a určuje jejich působnost.
Správními úřady na úseku požární ochrany je ministerstvo vnitra a hasičský záchranný sbor kraje. Úkoly státní správy na úseku požární ochrany plní ale také orgány krajů a obcí.
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo na úseku požární ochrany schvaluje koncepci organizace a rozvoje požární ochrany, předkládá Ministerstvu financí návrh rozpočtu hasičského záchranného sboru a návrh na poskytnutí dotací občanským sdružením (spolkům), zabezpečuje uvolňování finančních prostředků ze státního rozpočtu na investiční dotace na pořízení a obnovu požární techniky pro obce, organizuje pro období stavu ohrožení státu a válečného stavu požární ochranu, řídí výkon státní správy, vykonává státní požární dozor, kontroluje plnění úkolů, které ukládá Zákon hasičským záchranným sborům krajů, řídí odbornou přípravu a usměrňuje po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany, zabezpečuje výzkum a vývoj, stanovuje postup zjišťování příčin vzniku požárů a v závažných případech se přímo účastní tohoto zjišťování, stanovuje zaměření preventivní, výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární bezpečnosti a podílí se na jejím zabezpečení, poskytuje odbornou a metodickou činnost při posuzování dokumentace staveb a technologií zvláštního významu, soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné po zásahy jednotek požární ochrany, zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí, zabezpečuje provádění požárně technických expertíz a v neposlední řadě zajišťuje mezinárodní spolupráci HZS.
Ministerstvo má samozřejmě také legislativní oprávnění týkající se technických podmínek požární ochrany technologií, bezpečnosti výrobků a činností atd.1 Prováděcím předpisem pak přímo stanovuje technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb.
Ministerstvo je také orgánem státní správy ve věcech škol požární ochrany, které zřizuje, řídí a případně i zrušuje.
Hasičský záchranný sbor kraje
HZS kraje na úseku požární ochrany zpracovává koncepci požární ochrany kraje, vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy, kontroluje plnění nařízení orgánů kraje, odpovídá za připravenost a akceschopnost jednotek HZS kraje, zabezpečuje výstavbu a údržbu objektů pro potřeby HZS, řídí po odborné stránce výkon služby v jednotkách požární ochrany, koordinuje zabezpečování požární ochrany v kraji, soustřeďuje podklady pro zabezpečení materiálních a finančních prostředků jednotek sborů dobrovolných hasičů, zpracovává podklady pro vydávání právních předpisů příslušnými správními orgány kraje, soustřeďuje a vyhodnocuje informace potřebné pro zásahy jednotek požární ochrany a řízení záchranných prací, zabezpečuje statistické sledování požárů a mimořádných událostí na území kraje, řídí a organizuje odbornou přípravu příslušníků, velitelů jednotek požární ochrany, projednává přestupky a správní delikty na úseku požární ochrany, zpracovává výroční zprávu o stavu požární ochrany v kraji a předkládá ji krajskému úřadu a v neposlední řadě zabezpečuje preventivní, výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární ochrany.
Kraj a krajský úřad
Krajské úřady na úseku požární ochrany projednávají koncepci požární ochrany v kraji, vytvářejí podmínky pro dislokaci a vybavení jednotek HZS, organizují ve spolupráci s HZS kraje požární ochranu v období stavu ohrožení státu a válečného stavu, hradí náklady jednotkám sborů dobrovolných hasičů obcí za zásahy mimo územní obvod dané jednotky a podílí se také na financování akceschopnosti, pořízení a vybavení požární techniky jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.
Rada kraje pak vydává nařízení kraje – požární poplachový plán, stanovuje nařízením kraje podmínky k zabezpečení: 1. plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, 2. zdrojů vody k hašení požárů, 3. požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů, 4. požární ochrany v budovách zvláštního významu, 5. požární ochrany při akcích, kterých se zúčastňuje větší počet osob.
Kraj pak projednává roční zprávu o stavu požární ochrany v kraji, k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požárních ochrany přispívá HZS kraje na financování jeho potřeb a rovněž tak obcím na financování potřeb jejich jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.
1 blíže § 24 odst. 2) Zákona č. 133/1985 v platném znění.