Přestupky – malé trestní řízení (část 5)

Kubánek Miroslav 01.10.2015 10:44:13

Článek je posledním textem v problematice přestupků a přestupkového řízení. Zabývá se zákonem č. 204/2015 Sb., který novelizuje mj. zákon o přestupcích, a to zejména v části, která nabude účinnosti 01. 10. 2016.

Dnešním dnem zakončíme tuto sérii textů, a to informací o některých dalších významných ustanoveních novely ZoP (zákon č. 204/2015 Sb.), která nabývají účinnosti 01. 10. 2015, případně se stanou účinnými až od 01. 10. 2016.

Začněme ustanovením, které je účinné již od 01. 10. 2015. Jde o problematiku ochranných opatření, konkrétně omezujících opatření (§ 17 ZoP). Filosoficky se na ustanovení nic nemění, ale je nově rozděleno do tří odstavců, kdy první odstavec definuje, v čem omezující opatření spočívá – zákaz navštěvovat určená veřejně přístupná místa nebo místa, kde se konají veřejné sportovní, kulturní nebo jiné společenské akce, druhý odstavec přehledně vymezuje, u kterých přestupků je možno omezující opatření použít (§ 30, § 46, § 47, § 48, § 49, § 50), a třetí odstavec stanoví, že omezující opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku a osobním poměrům pachatele, a že je lze uložit jen spolu se sankcí a nejdéle na dobu jednoho roku, a to za předpokladu, že existuje přímá souvislost mezi spáchaným přestupkem a omezujícím opatřením, které má být uloženo. Jde tedy víceméně o upřesnění dosavadní právní úpravy.

A nyní již k účinnosti dané datem 01. 10. 2016 (pokud v některých ustanoveních bude účinnost odlišná, uvedu ji v závorce).

Významnou změnou jsou dotčeny skutkové podstaty přestupků, které mají za úkol rozhodovat obce, a to přestupky proti veřejnému pořádku (§ 47), proti občanskému soužití (§ 49) a proti majetku (§ 50).

U přestupků proti veřejnému pořádku je doplněna nová skutková podstata maření vykázání z obydlí provedeného podle jiného právního předpisu nebo rozhodnutí soudu o předběžném opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních, kterým se ukládá povinnost dočasně opustit společné obydlí a jeho bezprostřední okolí a zdržet se vstupu do něj nebo povinnost zdržet se styku s ohroženou osobou a navazování kontaktů s ní (§ 47 odst. 1 písm. b), upřesňují a přesouvají se vzájemně další dosavadní skutkové podstaty v ustanovení obsažené, mění se úprava a výše sankcí u jednotlivých skutkových podstat, a především se zavádí recidiva. § 47 odst. 4. stanoví, že, je-li přestupek spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta ve zvýšené sazbě.

U přestupků proti občanskému soužití je provedena nová, jasná systematizace jednotlivých skutkových podstat (zejména v otázce požadavku úmyslu a nedbalosti), a opět se zavádí recidiva. § 49 odst. 5. stanoví, že, je-li přestupek spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta ve zvýšené sazbě.

U přestupků proti majetku je opět zavedena lepší systematika jednotlivých skutkových podstat (s tím, že je zde důsledně zachován požadavek úmyslu), ovšem objevuje se nově přestupkové jednání ve stádiu pokusu (§ 50 odst. 3). Navíc se taktéž zavádí recidiva. § 50 odst. 5. stanoví, že, je-li přestupek spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, uloží se pokuta ve zvýšené sazbě.

K otázce recidivy je nutno odkázat na § 91a ZoP, který stanoví, že přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo dvanáct měsíců.

K dalším změnám dochází logicky v části zákona, která se zabývá řízením o přestupcích.

V ustanovení o odložení věci (§ 66 ZoP) je již od 01. 10. 2015 upřesněn důvod uvedený v odst. 3 písm. f), a to takto: „nebyl podán návrh na zahájení řízení o přestupku, jde-li o přestupek, který může být projednán jen na návrh (§ 68 odst. 1 až 3)“. Nově se také upravuje formální stránka odložení věci, když se vyžaduje usnesení poznamenané ve spisu (§ 76 SŘ), o němž se vyrozumí osoby podezřelé ze spáchání přestupku (jsou-li známy) s možností nevyrozumívat, pokud by to bylo spojeno s neúměrnými náklady (nejspíše do zahraničí).

Nová právní úprava § 49 a § 50 ZoP nutně vede k reakci v ustanovení § 68 odst. 1 ZoP, kde se definují tzv. návrhové přestupky. Novinkou u návrhových přestupků je, že návrhu není třeba, je-li postiženým dítě mladší 15 let (§ 68 odst. 2). Druhou novinkou je, že v případě překvalifikace návrhového přestupku na „nenávrhový“ je nutno o skutečnosti vyrozumět toho, kdo podal návrh. Poslední, a snad nejvýznamnější, změnou je vypuštění definice osoby blízké pro účely přestupkového řízení s tím, že nadále se bude osoba blízká (stejně jako například u svědecké výpovědi), posuzovat podle občanského práva¹.

Významnou změnou procházejí také účastnící přestupkového řízení. § 72 odst. 1 písm. b) zařazuje mezi účastníky řízení kromě poškozeného také toho, komu byla přestupkem způsobena nemajetková újma. A to je jistě zásadní posun v této oblasti, když se nám mohou účastníky stát i mnozí oznamovatelé (doposud označováni jako postižené osoby).

Problematika zastavení řízení (§ 76 ZoP) je již od 01. 10. 2015 doplněna třemi novými důvody:

• v řízení o návrhu podle § 68 odst. 1 byl návrh podán opožděně (§ 76 odst. 1 písm. k),
• v řízení o návrhu podle § 68 odst. 1 byl návrh podán osobou, která nebyla k podání návrhu oprávněna (§ 76 odst. 1 písm. l),
• v řízení z moci úřední vyšlo najevo, že jde o přestupek, který lze projednat jen na návrh podle § 68 odst. 1 (§ 76 odst. 1 písm. m).

Forma zastavení řízení je pak se stejnou účinností nově upravena kombinací rozhodnutí ve věci a usnesení, které se pouze poznamenává do spisu a účastníci se o něm vhodně vyrozumí (§ 76 odst. 3).

Další významná změna je obsažena v otázce doručování (§ 80 ZoP). Zatímco doposud není možno doručovat veřejnou vyhláškou rozhodnutí o přestupku, nadále bude možno písemnosti v přestupkovém řízení veřejnou vyhláškou doručovat (obecně všechny), ovšem pouze formou oznámení o možnosti převzít doručovanou písemnost. Možnost by měla pomoci přestupkovým orgánům v případě doručování „nedoručitelných“ rozhodnutí.

V blokovém řízení nebude nadále možno projednávat přestupky, budou-li spáchány opakovaně a bude-li u nich přicházet v úvahu vyšší sankce (recidiva). Dále pak § 86 ZoP nově stanoví orgány oprávněné projednávat přestupky blokově, kde významným pro obec může být ustanovení, podle kterého v pravomoci orgánů policie budou i přestupky spáchané podle § 48 ZoP (tedy přestupky porušující obecně závazné vyhlášky a nařízení obcí)!! - § 86 písm. a).

Nakonec pak část zákona od § 88 řeší naprostou novinku (důležitou mj. pro otázky recidivy), a tou je evidence přestupků (pro orgány obce je v tomto ohledu důležitý i § 69 ZoP). V souvislosti s tím dochází také ke změně příslušných dalších právních předpisů a předpokládá se celá řada školení v následujícím období.

K novele ZoP je nutno ještě poznamenat, že přestupky, které budou projednávány podle dosavadní právní úpravy, se dokončí podle zákona účinného v době zahájení řízení.

Vážení přátelé, tímto textem tedy opouštíme problematiku přestupkového práva, abychom se příště nakrátko věnovali právu matričnímu.

příště nakrátko věnovali právu matričnímu.

¹ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 22 a § 3020