Nová slova ve veřejné správě IV: Vícestupňová veřejná správa
Dorňák Libor 07.10.2015 14:11:00
Co obnáší vícestupňová veřejná správa?
Bystrý čtenář namítne, že vícestupňová veřejná správa přece není žádné nové slovo, vždyť každý starosta zná obecní a krajské zřízení. Ale připravme se, že v budoucnu se tento termín bude objevovat častěji a častěji, ne však v souvislosti právní, nepůjde o dělení pravomocí mezi jednotlivými stupni správy, ale o schopnost, takřka umění pracovat společně. Základními stavebními kameny budou flexibilní přístup reprezentantů všech možných stupňů správy a institucí, budování neinstitucionálních vazeb a s tím související širší určení aktérů v území.
Vícestupňová veřejná správa, jako proces se v ČR již zabydlela, jednak díky závazné evropské legislativě, jejímž důsledkem jsou MAS či urbánní dimenze, ale nepřímo i díky české legislativě, ať už se jedná o svazky obcí či veřejnoprávní smlouvy uzavírané mezi různými stupni veřejné správy.
Vícestupňová správa v tomto smyslu není jen známé dělení vertikální (3 stupně obcí, kraje…), ale i horizontální: V ČR v posledních letech vzniká právě mimo tradiční struktury mnoho organizací, které mají větší a větší vliv na celkovou podobu, ale i výkon veřejné správy. Jsou to různé regionální rozvojové agentury, MAS, mikroregiony, ale i SMS ČR či NS MAS.
Skutečný význam výše řečeného si uvědomíte v okamžiku, kdy se začnete zamýšlet nad podobou „evropských fondů“ v období 2014 – 2020 či jiných dotačních programů. Jednoduchým, ale štědrým příspěvkům odzvonilo. Na místě je stále přísnější kontrola, důslednější požadavky na programovou přípravu a profesionální zajištění. A v tomto bodě začnou nejednomu starostovi docházet síly. A nejen starostovi – MAS se staly pro státní správu partnerem, když už ne respektovaným, tak alespoň trpěným. Nikdo už nebude zpochybňovat jejich autonomii, ale se samostatností přichází požadavek nést i větší odpovědnost a s posílenou rolí v projektovém cyklu i požadavek na odpovídající zajištění kvality. Navíc striktní požadavky na tematickou koncentraci samy o sobě volají po vyšší kooperaci v území (méně peněz je nutné lépe utratit, takže bude nutné se na tom utrácení domluvit).
Vícestupňová veřejná správa je termín, který nezní nově, ani cize, ale každý starosta by si na něj měl zvyknout a do budoucna počítat s tím, že bez potřebného „síťování“ a spolupráce s nejrůznějšími partnery (při zpracování projektů či žádostí maximálně využívat servis MAS či regionálních agentur atp.) v území se neobejde. Nutnou podmínkou však je, aby si i partneři v území uvědomili, že bez spolupráce se starosty nebude další rozvoj v budoucnu možný.
Mgr. Libor Dorňák