Nový občanský zákoník - revoluce v právu?
Prudíková Dana 08.10.2015 14:04:18
Úvod do problematiky
Od 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost nový občanský zákoník a spolu s ním další zákony: o obchodních společnostech, veřejných rejstřících, katastru nemovitostí, z části o soudním řízení a asi sto dalších novel. Na druhé straně bylo ve stejný okamžik zrušeno asi dvě stě jiných předpisů. S jistou nadsázkou se dá hovořit o revoluci v právu.
Tato změna pro všechny znamená osvojit si nová pravidla, protože občanský zákoník provází každého z nás celý život: když nakupujete v obchodě zboží, uzavíráte kupní smlouvu, když nastupujete do tramvaje, uzavíráte smlouvu o přepravě, občanské právo také řeší otázky narození (vzniku právní osobnosti), úmrtí a dědictví, vlastnického práva či náhrady škody, klade základy právnickým osobám. Soukromé právo ve společnosti tedy slouží k úpravě vztahů v soukromém životě. Platí, že nový občanský zákoník přináší lidem nové možnosti, jak si uspořádat některé svoje životní události.
Nový občanský zákoník, který vyšel ve Sbírce zákonů pod číslem zákon č. 89/2012 Sb., mění některé zažité principy soukromého práva. Jak číst a vykládat nový občanský zákoník řeší zejména jeho prvních čtrnáct paragrafů – tzv. základní zásady. Platí, že zákoník podporuje rozumný výklad práva, a že smysl zákona je důležitější než jeho text. Principy spravedlnosti a přirozených lidských práv nadřazuje nad formální zákon. A v neposlední řadě upozaďuje formální pravidla a podporuje lidskou svobodu a zdravý selský rozum.
Nový zákoník stanoví, že na právní jednání je třeba hledět spíše jako na platné, než neplatné, a když už by mělo být jednání označeno za neplatné, počítá (na rozdíl od předchozí právní úpravy) spíše s relativní neplatností, podle které se bude právní jednání (např. smlouva) považovat za platné až do okamžiku, kdy se osoba, na jejíž ochranu je relativní neplatnost stanovena, této neplatnosti dovolá (například napíše v tomto smyslu druhé straně dopis).
Stará úprava byla také formalizovanější – v daleko více případech vyžadovala písemnou smlouvu vzájemných ujednání. Nový občanský zákoník počítá s tím, že až na výjimky, kterou představuje například převod nemovitostí kvůli zápisu do katastru nemovitostí, má každý právo zvolit si pro své právní jednání libovolnou formu. Písemná forma se samozřejmě vyplatí z hlediska důkazního pro potenciální budoucí spor, nicméně když byste náhodou smlouvu písemně sepsat zapomněli, nebude to automaticky znamenat, že by byla smlouva neplatná. Nově tedy můžete uzavírat ústně například smlouvu o smlouvě budoucí, postoupení pohledávky, smluvní pokutu atd.
Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D.