Co lze sjednat odlišně od občanského zákoníku a co už ne?

Prudíková Dana 08.10.2015 14:05:45

Nová pravidla soukromého práva přináší nové možnosti, jak lidé mohou realizovat svá práva a prosazovat své zájmy. Základní hodnotou je svoboda, tedy možnost, ujednat si cokoliv, co si člověk přeje, pokud to zákon výslovně nezakazuje, nebo pokud tím současně neporuší dobré mravy, veřejný pořádek, právo týkající se postavení osob včetně ochrany osobnosti. Součástí dobrých mravů je i ochrana slabšího a součástí veřejného pořádku ochrana třetích osob. Třeba těch, kteří kupují nemovitost v důvěře v zápis v katastru nemovitostí. Toto základní pravidlo upravuje hned první paragraf občanského zákoníku. Jak vlastně občanský zákoník vyjadřuje zákaz?

Zákaz občanský zákoník vyjadřuje v různých podobách:

výslovným zákazem skrze formulaci „Zakazuje se“ (například „Zakazuje se založit právnickou osobu, jejímž účelem je porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem..“ - § 145 odst. 1 OZ, „Zvláště se zakazují ujednání, která vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy…“ - § 1814 OZ – jedná se o tzv. nepřiměřené ujednání ve spotřebitelské smlouvě. V právu na ochranu spotřebitele najdeme zákaz formulován jako tzv. „black list“ – seznam zakázaných ujednání vůči spotřebiteli. Za zákaz se považuje též stanovení následku v podobě neplatnosti – zákon považuje za neplatnou například lichevní smlouvu.
nepřímým zákazem skrze formulace „Nepřihlíží se“ (př. „Je—li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání.“ - § 630 odst. 2 OZ), případně „Neplatné je“ (př. „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakž i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ - § 580 OZ).

Konkrétních zákazů však v zákoníku příliš mnoho nenajdeme, zákon se snaží klást důraz na volnost stran v jejich jednání.

Další omezení smluvní svobody, které jsou obsaženy v § 1 občanského zákoníku, jsou dobré mravy a veřejný pořádek. Jedná se o otevřené pojmy, které se budou vykládat vždy podle konkrétní situace. A nedohodnou-li se na nich strany sporu, pak návrh některé z nich rozhodne soud. Pravidla o dobrých mravech a veřejném pořádku znamenají, že si s druhým člověkem můžete uzavřít jakoukoliv smlouvu, pokud nebudou těmto pravidlům odporovat.

Dobrými mravy se rozumí pravidla slušnosti mezi lidmi, jež vykládá zejména soudní praxe (př. Za dobré mravy je třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních… Pro použití korektivu „dobré mravy“ zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu.“ Rozsudek NS, ze dne 26.11.2014, č.j. 33 Cdo 901/2014)

Veřejný pořádek znamená velmi zjednodušeně řečeno ochranu základního řádu ve společnosti. Může se jednat o pravidla, které z pohledu mravního nemají svoji speciální hodnotu, ale mají svůj konkrétní význam při zajišťování fungování celku. Například když nabýváte vlastnické právo k nemovité věci, musíte tak učinit vkladem do katastru nemovitostí. Nelze si tedy odchylně ve smlouvě ujednat, že se stanete vlastníkem domu, ale převod neprovedete prostřednictvím katastru. V takovém případě by nedošlo k platnému právnímu jednání, ale naopak by došlo k rozkolísání právní jistoty, protože údaje v katastru nemovitostí by nesouhlasily s realitou života.

Zákaz porušit právo týkající se postavení osob je logický. Nelze si například sjednat dosažení zletilosti na 12. či naopak 25. narozeniny. Pravidlo o dosažení zletilosti osob dovršením jejich 18 roku věku obsažené v občanském zákoníku musí fungovat pro všechny stejně a pouze soud může v některých konkrétních případech rozhodnout jinak (například přiznat svéprávnost osobě, které ještě 18 let nebylo).

Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D.