Sousedské vztahy podle nového občanského zákoníku

Prudíková Dana 08.10.2015 14:11:18

Problematika sousedských vztahů je v novém občanském zákoníku upravena podrobněji, než tomu bylo v minulosti. Je tomu z důvodu, že vztahy mezi sousedy mohou podstatným způsobem formovat dění a vztahy v obci, proto se přistoupilo k detailnějšímu popisu vzájemných práv a povinností.

Sousedská práva vyvěrají z vlastnického práva, které nicméně není neomezené. Vlastník má zejména právo se svým majetkem libovolně nakládat, tj. užívat jej, brát z něj plody a užitky, je nicméně limitován ustanovením zákona a právy třetích osob (§ 1013 an.OZ) - vlastník totiž nesmí při nakládání se svým majetkem omezovat jiné osoby, a to zejména tzv. imisemi, které vnikají na pozemek sousedního vlastníka. Pokud k takovému omezování dochází, lze se proti tomu bránit žalobou u soudu. Nový občanský zákoník konkretizuje stávající úpravu a rozlišuje:

přímé imise (např. svádění vody na cizí pozemek), které jsou zakázány vždy, a není nutné zkoumat, jakým způsobem zasahují do vlastnických práv souseda
nepřímé imise (např. hluk, prach či kouř, který vniká na cizí pozemek, imise je způsobena jako vedlejší produkt lidského jednání), které jsou zakázány, pokud přesahují míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. V případě podání žaloby tedy bude soud zkoumat, kde člověk bydlí, zda je normální, že v místě hučí diskotéka či páchne kravín, a jakým způsobem to žalobce omezuje
imise z úředně schváleného provozu (například provoz diskotéky, ke které dostal provozovatel povolení od městského úřadu), za které náleží dotčenému člověku peněžitá náhrada (tj. nelze požadovat, aby provozovatel diskotéku zavřel).

Text zákoníku se dále věnuje například plodům spadlých ze stromů a keřů. Dokud visí na stromě, byť by větve přesahovaly na pozemek souseda, patří přirozeně vlastníkovi stromu. Pokud však spadnou na zem, náleží vlastníku pozemku, kam spadly. Sousedovy švestky napadané na vaši zahradu tak můžete s klidem sesbírat, stejně jako se ale budete muset postarat o listí, které k vám od něj rovněž nalétalo.

Pokud by kořeny nebo větve přesahovali na sousedův pozemek, může soused vlastníka požádat, aby je odstranil, protože mu působí škodu (například mu stíní). Když tak vlastník neučiní v přiměřené době, může podrosty a převisy odstranit sám soused. Musí však postupovat šetrně a k úpravám přistoupit ve vhodné roční době. Vlastník pozemku může také z rozumných důvodů požadovat, aby soused nevysazoval stromy v těsné blízkosti společné hranice pozemků. Neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající výšky přes 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

Vlastník věci může na sousedově pozemku stíhat chované zvíře, např. kočku, psa, slepice či roj včel. Pokud by zvíře způsobilo na sousedově pozemku škodu, například zničilo záhonky s bylinkami, musí ji vlastník zvířete nahradit. Vlastník pozemku musí také vydat cizí věc, která je na jeho pozemku, jeho majiteli, jinak mu musí umožnit vstup na pozemek a věc si vyhledat (třeba zakopnutý míč). Vlastník pozemku musí umožnit sousedovi vstup na svůj pozemek také k nezbytné údržbě sousedního pozemku, pokud ji nelze učinit jinak. Pokud by ovšem soused vstupem na pozemek způsobil škodu, musí ji nahradit.

Vlastník pozemku může žádat, aby soused neupravoval pozemek způsobem, že jeho dům ztratí náležitou oporu, pokud by neprovedl jiné dostatečné opevnění. Dále může například požadovat, aby soused upravil stavbu tak, aby z ní nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek, pokud se nejedná o přirozené svody či aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice. V neposlední řadě také může vlastník níže položeného pozemku žádat, aby vlastník výše položeného pozemku nebránil odtoku vody v rozsahu, ve kterém vodu sám nepotřebuje.

Mgr. et Mgr. Dana Prudíková, Ph.D.