Novela zákona o ochraně zemědělské půdy (ZPF)

Ferschmannová Vendula 08.10.2015 18:38:18

Novela zákona o ochraně ZPF má především řešit ochranu území obcí a měst před negativními účinky vodní a větrné eroze zemědělské půdy, neboť na území České republiky je ohroženo vodní erozí cca 50 % zemědělské půdy a větrnou erozí přibližně 10%.

Hrozby pro území obcí a měst vyplývající z ohrožené zemědělské půdy erozí jsou následující:
1. Velký předpoklad vzniku negativních účinků eroze v případě splnění podmínek (nevhodné hospodaření, vysoká intenzita deště atd.).
2. Negativní účinky vodní eroze - zaplavení zastavěného území smyvem ornice a podorničí z výše položené zemědělské půdy (poškození majetku, zvýšené náklady na odstranění škod atd.), nárůst povodňového rizika a podpora eutrofizace povrchových vod vlivem uložení smyvu ornice a podorničí ve vodních tocích, nízká retence vody v krajině (negativní bilance zásob povrchových a podzemních vod).
3. Negativní účinky větrné eroze - zanášení silničních příkopů a doprovodných vodohospodářských staveb (propustky, odvodňovací příkopy atd.) – opět nárůst rizika vzniku lokálních povodní, vyšší prašnost v okolí ohrožené zemědělské půdy (zdravotní rizika, znečišťování obecního, tak soukromého majetku ukládáním prachových částic atd.).
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb. s účinností od 1. 4. 2015 vymezuje mimo jiné zákaz způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího ohrožení (§ 3 odst. 1 písm. b)
V souladu s ust. § 3c odst. 2 zákona způsob nápravy při erozním ohrožení volí původce závadného stavu podle prováděcího právního předpisu.

Praktické naplnění ustanovení v případě vodní eroze bude spočívat ve vzniku aplikace, kterou bude na základě objektivních informací o půdních a klimatických podmínkách lokality vyhodnocen aktuální způsob hospodaření na konkrétním pozemku náležejícím do zemědělského půdního fondu. V případě překročení přípustné míry ohrožení bude uložena sankce a zároveň bude uživatel povinen zvolit vhodný způsob hospodaření (soubor organizačních a agrotechnických protierozních opatření – volba struktury pěstovaných plodin, způsob přípravy půdy apod.), který bude ve svém důsledku zajišťovat minimalizaci vzniku erozních událostí.

V případě větrné eroze budou protierozní opatření stanovena na základě individuálního posouzení lokality.

Vznik aplikace bude závislý na podpoře a shodě zainteresovaných subjektů – Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Státní pozemkový úřad, obce a města, stavovské organizace atd.

POSUZOVÁNÍ NÁVRHU NOVÝCH ZASTAVITELNÝCH PLOCH V RÁMCI ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI NA ZEMĚDĚLSKÝCH PŮDÁCH ZAŘAZENÝCH DO I. A II. TŘÍDY OCHRANY

Nově navrhované zastavitelné plochy na zemědělských půdách zařazených podle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, do I. a II. třídy ochrany lze schválit v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4 odst. 3 zákona).
Při posouzení dle bodu 1 musí být vycházeno z individuálních informací o dané lokalitě z pohledu možného dalšího postupu rozvoje. Jedná se především o vyhodnocení z pohledu zásad plošné ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zákona, konkrétně musí být posouzena:
1. Kvalita zemědělských půd ve správním obvodu obce (města) ve smyslu, zda je možné využití méně kvalitní půdy pro potřeby návrhu nové zastavitelné plochy.
2. Platná územně plánovací dokumentace z hlediska disponibility zastavitelných ploch (v zastavěném území i mimo něj) pro shodný účel využití jako má nově navrhovaná zastavitelná plocha.
3. Míra narušení organizace zemědělského půdního fondu, hydrologických a odtokových poměrů v území a sítě zemědělských účelových komunikací, dále zda je odnímána jen nejnutnější plocha zemědělského půdního fondu.

Předpoklady pro kladné projednání návrhu zastavitelné plochy na zemědělských půdách I. a II. třídy ochrany v rámci územně plánovací činnosti jsou následující:

na území obce (města) se nenachází méně kvalitní půdy anebo se tyto půdy v území nachází, ale nelze je z objektivních důvodů využít (např. jde o chráněná území, strmé svahy apod.),
v platné územně plánovací dokumentaci obce (města) nejsou další disponibilní zastavitelné plochy pro shodný účel využití,
jsou dodrženy další zásady ochrany zemědělského půdního fondu, především návrhem plochy musí být dotčena jen nenutnější výměra zemědělské půdy, dále je potřeba co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací.