Historický vývoj o. zřízení a o. samosprávy – 1918 – 1939

SEDLÁČEK Jan 08.10.2015 23:15:37

Vznik československého státu v roce 1918 přináší nový impuls a nové možnosti i pro vytvoření územní samosprávy. Zákonem č. 11/1918 Sb., označeném jako recepční norma, převzal Československý stát všechny stávající říšské a zemské zákony a nařízení včetně státních úřadů a samosprávy. Již v lednu roku 1919 byla zákonem č. 76/1919 Sb., novelizována původní (převzatá) říšská obecní úprava. Ze změn, které přinesla, je třeba předně zmínit, že zakotvila nový systém obecních orgánů, a to obecní zastupitelstvo, obecní radu, starostu a komise. Přímo voleno bylo zastupitelstvo, které ze svého středu volilo radu a starostu, resp. jeho náměstky.

Obecní rada byla orgánem usnášecím ve věcech vlastní i přenesené působnosti obcí, pokud nebyly svěřeny zastupitelstvu nebo starostovi.[1] Oproti předchozí (rakouskouherské) právní úpravě se tedy touto novelou změnilo postavení starosty, který až dosud sám vedl běžnou agendu a obecní rada byla do té doby jen jeho poradním orgánem.[2]

Obec měla právo zřizovat komise. Ze zákona povinnou byla komise finanční (i příp. letopisecká). Fakultativní komise byly zřizovány většinou ke správě obecních podniků a ústavů.

Finanční komise kontrolovala veškeré obecní hospodářství a měla právo podat stížnost k dohlédacímu úřadu ke všem usnesení obecního zastupitelstva finanční povahy. Podání této stížnosti mělo pro nabytí účinnosti uvedeného usnesení odkladný účinek.

Bez zajímavosti nebylo ani složení této komise, neboť z řad členů obecního zastupitelstva mohla být složena pouze z jedné poloviny. Zbývající členy jmenoval dohlédací úřad.

Ve Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovně můžeme k této záležitosti najít ve stenoprotokolu z 25. schůze Národního shromáždění československého zajímavý příspěvek poslance Housera:

„V navržené předloze zákona jsou tak zv. finanční komise. Ta finanční komise jest živel v obci docela cizí. Dohlédací úřad bude jmenovati polovinu členů této finanční komise a smysl její jest, aby kontrolovala obecní hospodářství, ba aby obec zdržovala v tom, když bude míti obec dělat nějaké větší podniky a bude míti s nimi větší vydání. Dohlédací úřad dobře jest charakterisován v § 19. Jestliže obec bude chtít něco podniknout, co je větší, a dáti na ten větší podnik peníze, ale ¹/₁₀ voličstva bude proti takovému návrhu, rozhodne o tom dohlédací úřad.

Kdo jest ten dohlédací úřad, jak bude složen, bude volen všeobecným hlasovacím právem?

Jest správné, aby obecní zastupitelstvo bylo kontrolováno, ale ta kontrola může býti různá. Instancí, která jest obecnímu zastupitelstvu nejbližší, jest celá obec. Jestliže obecní zastupitelstvo a obecní rada se na něčem usnesou, co by mělo býti nějakou vyšší instancí schvalováno, jistě že by měla rozhodovati celá obec, všechno občanstvo všeobecným hlasováním, zdali ten návrh obecního zastupitelstva bude přijat neb odmítnut.“ [3]

Jak je patrné, i před necelými 100 roky řešili naši zákonodárci v mnohém podobné problémy.

Z dnešního hlediska je zcela jistě zajímavá také právní úprava týkající se zveřejnění informace o konání schůzí obecního zastupitelstva. Veřejné vyhlášení konání této schůze muselo dle tohoto zákona obsahovat označení místa, dne a hodiny schůze včetně informace o programu a to způsobem v místě obvyklým. Novela stanovila i termín pro vyhlášení schůze, které mělo proběhnout „alespoň tři dny napřed“ a pouze v „v případnostech pilných jeden den napřed“. Obecní zastupitelstvo mělo povinnost scházet se minimálně jednou za dva měsíce. [4]

[1] Mates, P.: Kapitoly z historie české veřejné správy v letech 1848 – 1989. Praha: VŠE v Praze, 1996, Schelle, K.: Vývoj veřejné správy v letech 1848 – 1948. Praha, 2002, ISBN: 80-86432-25-4, str. 14.

[2] Schelle, K.: Vývoj veřejné správy v letech 1848 – 1948. Praha, 2002, ISBN: 80-86432-25-4, str. 176.

[3] http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/stenprot/025schuz/s025003.htm

[4] Viz zákon 76/1919 Sb. ze dne 7. února 1919,