Historický vývoj o. zřízení a o. samosprávy – období národních výborů

SEDLÁČEK Jan 08.10.2015 23:38:49

Po 2. světové válce byly ústavním dekretem prezidenta republiky z prosince 1944 zřízeny místní, okresní a zemské národní výbory jako prozatímní orgány veřejné správy ve všech jejích oborech.

Po 2. světové válce byly ústavním dekretem prezidenta republiky z prosince 1944[1] zřízeny místní, okresní a zemské národní výbory jako prozatímní orgány veřejné správy ve všech jejích oborech. Národní výbory plnily v podstatě funkci jak státní správy, tak i orgánů samosprávy. Postupně se však začaly výrazně projevovat tendence, které činnost národních výborů jako orgánů samosprávy výrazně pomíjely. Definitivní likvidaci parlamentní demokracie i územní samosprávy pak znamenalo přijetí nové ústavy ze dne 9. května 1948[2].

Tato ústava již nepočítala se zemským uspořádáním, trvale zakotvovala národní výbory jako územní orgány státní správy a neodlišovala státní správu od samosprávy. Ústava nepočítá se zeměmi a nově zakotvuje soustavu krajských národních výborů. Prováděcím předpisem byl zákon č. 280/1948 Sb., o krajském zřízení. Bylo zřízeno celkem 19 krajů, z toho 13 v českých zemích. Na základě květnové ústavy jsou v roce 1954 vydány zákony o národních výborech, které dotvářejí bližší právní úpravu národních výborů. Místo referátů zřizují odbory národního výboru a mění systém práce komisí národního výboru. Základními stupni národních výborů jsou podle této legislativy výbory krajské, okresní, městské, obvodní a místní. V Praze a Bratislavě existují ještě Ústřední národní výbory. Rok 1960 přináší s novou ústavou vydání zákona o územním členění státu[3], který redukuje počet krajů a přebudovává územního členění okresů a krajů. Tento zákon platí po mnoha novelizacích dodnes a řada státních orgánů i nadále vykonává svoji působnost v hranicích tohoto územně správního členění.

Poslední socialistickou úpravu národních výborů představoval zákon o národních výborech z roku 1967, jenž nově zakotvil institut tzv. samostatné působnosti národních výborů. Podle něj národní výbory vykonávaly svou působnost samostatně a řídí se jen zákony a jinými obecně závaznými právními předpisy, později také usneseními vlády. I přes toto obohacení tzv. samostatnou působností měla soustava národních výborů vždy pouze charakter územní státní správy. Obce byly pouhou administrativní jednotkou, neměly žádné orgány ani majetkový základ.

[1] Ústavní dekret č. 18/1944 Úř. věst. čsl., o národních výborech a prozatímním Národním shromáždění

[2] Kadečka, S.: Právo obcí a krajů v České republice. Praha : C. H. BECK, 2003, ISBN 8071797944, str. 107.

[3] Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů

autor fotografie: Jitka Erbenová - zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Z%C3%A1blat%C3%AD_(D%C5%99%C3%ADte%C5%88)_09c.jpg?uselang=cs