Orgány obcí

SEDLÁČEK Jan 09.10.2015 00:35:47

Působnost obce, jak samostatnou, tak i přenesenou, realizují, s výjimkou případů samostatné působnosti řešených místním referendem, orgány obce.

Podle Ústavy ČR je obec samostatně spravována zastupitelstvem.[1] Zastupitelstva obcí tak mají svá výsadní postavení jako vrcholné orgány obce zakotvena v Ústavě ČR. Ostatní orgány obcí jsou od zastupitelstva odvozeny a nemají tak v oblasti samosprávy výslovný ústavní základ.

V souladu s uvedeným pak zákon o obcích uvádí, že obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce a dalšími orgány obce jako jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce.[2] Orgánem obce může být také komise rady obce, pokud jí byl svěřen výkon přenesené působnosti.[3] Jako orgán obce je zákonem o obecní policii[4] výslovně označena též obecní policie pokud ji obec zřídí.

Obce, které jsou městysem či městem, jsou samostatně spravovány zastupitelstvem městyse případně města. Obdobně se nazývají i ostatní orgány městyse či města.

Z hlediska malých obcí pouze okrajově a pro doplnění je možné uvést, že v případě statutárních měst plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města. Dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor a magistrát. V územně členěných statutárních městech působí v městském obvodu zastupitelstvo městského obvodu a v městské části zastupitelstvo městské části. Obdobně jsou orgány městské části či obvodu rada městské části (obvodu) a starosta a úřad městské části (obvodu).

Konstrukce vzájemných vztahů orgánů obcí v mnohém připomíná organizaci státní moci. Na rozdíl od konstrukce národních výborů založené na výsadním postavení zastupitelského sboru klade současná právní úprava větší důraz na zajištění vzájemných kontrol. Základním ústavním problémem přitom zůstává vztah zastupitelstva s jinými orgány, zejména s radou obce, neboť z hlediska ústavního je vyloučeno, aby některé otázky samostatné působnosti, o kterých by zastupitelstvo obec (na rozdíl od občanů v místním referendu) nemohlo rozhodnout.[5] Přesto však takovou úpravu zákon o obcích obsahuje. Ústavně pochopitelně není vyloučeno, aby zastupitelstvo některé otázky přenechalo k rozhodování operativnější a užší radě obce, neměla by však nastat situace, že o takovém přenechání nemůže rozhodnout, protože mu to zákon zakazuje. Z ústavního hlediska jsou tak problematická některá ustanovení § 102 odst. 2 zákona o obcích, kde je stanoveno, které věci samostatné působnosti (spíše taktického a operativního než strategického charakteru) jsou radě obce vyhrazeny.[6]

Z pohledu malých obcí se podobně problematický může jevit i vztah starosty obce a zastupitelstva obce, a to v případech, kdy se rada obce nevolí a její pravomoc vykonává (až na zákonem stanovené výjimky) starosta obce.

V souvislosti s výčtem obecních orgánů je třeba také zmínit orgány zastupitelstva obce a rady obce. Zastupitelstvo zřizuje výbory, které plní iniciativní a kontrolní funkci. Podobně může rada zřídit své komise.

Narozdíl od státu, kde moc zákonodárná, výkonná a soudní funguje víceméně odděleně (se vzájemnými brzdami a rovnováhami), na úrovni samosprávy k dělbě moci nedochází. V samosprávě se uplatňuje princip vlády shromáždění, kdy nejvyššímu orgánu jsou ostatní orgány odpovědny a jsou svým obsazením od něj přímo či nepřímo odvozené. Uplatňuje se zde však dělba činností a rozdílnost v kontinuitě práce.[7]

[1] čl. 101 odst. 1 ústavního zákona 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992, Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[2] § 5 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

[3] § 5 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

[4] § 1 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policií, ve znění pozdějších předpisů.

[5] čl. 101 odst. 1 ústavního zákona 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992, Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

[6] Srov. Filip, J.: Ústavní právo České republiky. I. díl. 4. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2003, ISBN: 80-210-3254-5, str. 499.

[7] Koudelka, Z.: Samospráva. Praha : Linde, 2007, ISBN: 978-80-7201-665-5, str. 168.