Matriky – seznamy pro život i smrt (část 1)

Kubánek Miroslav 14.10.2015 13:25:49

Článek je prvním ze série textů k problematice matrik. Zabývá se základními pojmy, právní úpravou v dané oblasti a systemizací (strukturou) zákona o matrikách pro účely používání orgány ÚSC.

Vážení přátelé. Dnes otevíráme naši poslední společnou oblast správního práva, a to oblast matrik. Matriky nejspíše vznikly ve středověku za účelem seznamů šlechty a jejích povinností vůči panovníkovi. Význam těchto seznamů postupně rostl, kdy velmi podstatnou roli nakonec hrály farní (či kostelní) matriky, které vedly narození, sňatky a úmrtí farníků. Tyto matriky u nás ztratily význam v 50. letech minulého století (asi většina z nás ví proč) a rozhodujícími se staly matriky občanskoprávní vedené správními orgány. Dnes rozdělujeme matriky na živé, které nalezneme na matričních úřadech, a mrtvé, které se nacházejí v archivech. Matriky uložené v archivech jsou, na rozdíl od těch na úřadech, přístupné široké veřejnosti.

Právo matriční upravuje zákon č. 301/2000 Sb. o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů (dále též „zákon o matrikách“). Tento právní předpis se člení na

část obecnou (co je matrika, co je matriční úřad a matrikář, co je sbírka listin),
část týkající se knihy narození,
část týkající se knihy manželství,
část týkající se knihy partnerství (matričními úřady pro registrované partnerství jsou úřady uvedené v příloze 4 prováděcí vyhlášky k zákonu o matrikách /viz dále/),
část týkající se knihy úmrtí,
část o zvláštních matrikách (matričním úřadem je Úřad městské části Brno-střed /viz i dále/),
část o jménu a příjmení.

Ze zákona zejména vyplývá, že působnost obcí na úseku matrik je působností přenesenou, tedy výkonem státní správy (např. § 95a).

Jistě je dobré vědět i to, že jednotlivé matriční úřady na úrovni obcí stanoví prováděcí právní předpis, a to vyhláška č. 207/2001 Sb., která provádí zákon také v oblasti jednotlivých úkonů matričních úřadů a stanoví vzory těchto úkonů.

Z uvedeného vyplývá, že ne všechny obce, resp. obecní úřady, jsou úřady matričními. Vztah obcí k matrikám zejména v oblasti oddávání pak je koncipován tak, že oddávat může (a má) starosta, případně další osoby (viz dále) kterékoli „svobodné obce“, i té nejmenší, ovšem ty obce, které nejsou zároveň matričními úřady, musí pro tuto činnost povolat matrikáře z obce, která ve svém správním obvodu zajišťuje pro ně matriku.

A nyní, co že to vlastně je matrika podle současného právního pojetí?

Matrika je především státní evidence

narození, uzavření manželství či vzniku registrovaného partnerství a úmrtí fyzických osob

na území ČR (matričním úřadem v případě prohlášení osoby za mrtvou je Úřad městské části Praha 1),
v cizině u občanů ČR (matričním úřadem je Úřad městské části Brno-střed vedoucí tzv. zvláštní matriku /viz již i výše/),

uzavření manželství v cizině v případě „neobčanů“, byl-li jejich život přímo ohrožen.

Na základě toho se matrika dělí na matriku narození (s knihou narození), matriku manželství či registrovaného partnerství (s knihou manželství či partnerství) a matriku úmrtí (s knihou úmrtí).

Působnost na úseku matrik vykonává celá řada správních úřadů, kam především (z hlediska praxe obcí) patří matriční úřady (viz výše) a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Vedle nich v oblasti působí i krajské úřady a magistráty hlavního města Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, no a samozřejmě ministerstva (zejména Ministerstvo vnitra ČR).

Pokud se týče matričního úřadu, pak ten může být určen, zrušen či měněn v rozsahu správního obvodu pouze k počátku kalendářního roku. Matriční úřad vede matriční knihy a sbírky listin. Na matričním úřadu působí matrikář (§ 9), jímž může být jen občan, zaměstnanec obce, který prokázal odborné znalosti zkouškou složenou u krajského úřadu či příslušnou zkouškou zvláštní odborné způsobilosti (dříve složené zkoušky se nadále uznávají).

Úřad s rozšířenou působností provádí zejména kontrolu matričních úřadů ve svém správním obvodu, ověřování listin a dokladů z matrik a vydává vysvědčení o způsobilosti k uzavření manželství a vstupu do registrovaného partnerství.

Zákon o matrikách upravuje, co se zapisuje do matričních knih (§ 5) – matriční události, matriční skutečnosti, jejich změny či opravy, a to tak, že zápisy se provádějí rukopisně do předem svázaných knih a souběžně pomocí výpočetní techniky. Z hlediska správnosti údajů má pak vždy přednost rukopisně vedená matriční kniha (§ 6 odst. 3). Matriční zápisy se provádějí v úřední místnosti matričního úřadu (do 30 dnů od předložení podkladů), přičemž úřad s rozšířenou působností či krajský úřad může povolit (na návrh matričního úřadu) provádění zápisů i mimo úřední místnost matričního úřadu.

Pro matriční knihy se vede za každý kalendářní rok sbírka listin, kterou tvoří listiny, jež jsou podkladem pro matriční zápisy. Sbírka listin ovšem nezůstává u matričního úřadu, ale do konce února následujícího roku musí být matričním úřadem vždy odevzdána úřadu s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu. Sbírku listin přitom od 01. ledna 2006 tvoří také výtisk počítačového záznamu.

Matriční knihy zůstávají uloženy u matričního úřadu po provedení posledního zápisu po dobu

100 let u knihy narození,
75 let u knihy manželství, registrovaného partnerství, či úmrtí.

Druhopisy matričních knih a sbírky listin se ukládají obdobně u úřadu s rozšířenou působností či krajského úřadu.

Zvláštní postup upravuje zákon v případě matričních knih a sbírek listin vedených do 31. 12. 1958.

Kdo, tedy který matriční úřad, provádí zápisy matričních událostí?

Zápis narození či úmrtí provádí matriční úřad podle místa narození či úmrtí osoby, přičemž pokud se nezjistí, kde k narození či úmrtí došlo, pak matriční úřad podle místa, kde byla osoba nalezena, případně kde byla vyložena z dopravního prostředku (narodila-li se nebo zemřela-li tam).

Zápis o uzavření manželství provádí matriční úřad podle místa uzavření manželství. V oblasti uzavření manželství cestou tzv. „světského sňatku“ došlo s účinností nového občanského zákoníku¹ k významné změně. Občanský zákoník totiž zrušil zákon o rodině, který úpravu dříve částečně obsahoval, a s účinností od 01. 01. 2014 nalézáme plnou úpravu této otázky v § 11a zákona o matrikách. Podle tohoto ustanovení snoubenci projeví vůli vstoupit do manželství před starostou, místostarostou nebo pověřeným členem zastupitelstva obce, a to za přítomnosti matrikáře (viz již i výše).

Matriční úřady samozřejmě nutně potřebují ověřovat správnost zapisovaných údajů, pročež mají právo na informace od ministerstev, jiných správních úřadů, soudů i orgánů obcí a krajů, s příslušnou povinností těchto orgánů informace poskytnout (§ 84 odst. 1).

Matriční úřady mají dále v rámci plnění svých povinností právo využívat v nezbytném rozsahu referenční údaje

základního registru obyvatel,
informačního systému evidence obyvatel,
registru rodných čísel,
informačního systému cizinců,
informačního systému evidence občanských průkazů,
informačního systému evidence cestovních dokladů.

Vážení přátelé. Po tomto krátkém úvodu příště následuje problematika jednotlivých matričních knih.

¹zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník