Matriky – seznamy pro život i smrt (část 2)

Kubánek Miroslav 14.10.2015 13:28:01

Článek je druhým ze série textů k problematice matrik. Zabývá se problematikou jednotlivých matričních knih a zápisů do nich, aby poté krátce pojednal o problematice jména a příjmení.

Dnes vstoupíme do problematiky jednotlivých matričních knih a zápisů do nich, abychom se poté zabývali krátce problematikou jména a příjmení.

Kniha narození (§ 14 a násl.)

Do knihy narození se zapisuje jméno (či jména) a příjmení dítěte, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo a pohlaví dítěte. Dále pak jména a příjmení (včetně rodných příjmení), data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místa trvalého pobytu rodičů.

V této souvislosti je dobré připomenout, že údaje o matce se neuvádějí, pokud požádala o utajení své osoby podle zvláštního zákona¹. Nahlížet pak do zápisu narození (i v souvislosti s „utajenou matkou“) má i dítě, a to, pokud dovrší 12 let věku (což je nová věková hranice uznávaná pro některá práva zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „NOZ“).

Zápis do knihy se provádí na základě písemného oznámení o narození živého, ale i mrtvého, dítěte, které učiní provozovatel zdravotních služeb, rodič, zákonný zástupce, či soudem ustanovený opatrovník dítěte, nebo ústního oznámení o narození dítěte mimo zdravotnické zařízení. Tehdy provede matrikář o skutečnosti s oznamovatelem zápis poté, co oznamovatel prokáže svoji totožnost. Oznámení se vždy činí do 3 pracovních dnů od narození dítěte.

Další podmínky a potřebné doklady pro zápis stanoví zákon v § 16 a násl. zákona o matrikách.

Co se týče dítěte narozeného mimo manželství, bylo-li určeno otcovství, pak upozorňuje ombudsman, že souhlasná prohlášení rodičů o určení otcovství musejí splňovat požadavky občanského práva (II. část NOZ²), jinak matriční úřad provedení zápisu o určení otcovství odmítne, a to správním rozhodnutím³.

Zápis o jméně (jménech) dítěte se provádí na základě souhlasného prohlášení rodičů, nebo v případě není-li jeden z rodičů znám či je omezen (zbaven) rodičovské odpovědnosti, druhého z rodičů. V ostatních případech se zápis provede na základě rozhodnutí soudu. Zapsána mohou být takto maximálně dvě jména, která nesmějí být stejná, přičemž toto pravidlo je prolomeno u dítěte, jehož rodiče nemají státní občanství ČR. Pokud matriční úřad nezapíše jméno (jména) dítěte z důvodů podle § 18 odst. 4 zákona o matrikách, oznámí tuto skutečnost soudu.

Zápis o příjmení se provádí obecně podle společného příjmení rodičů. Jinak se vychází z dohody při uzavření manželství (součást oddacího listu), nebo podle dohody manželů, resp. rodičů, nejsou-li manžely, případně podle rozsudku soudu o určení otcovství. Zapisuje-li se příjmení dítěte staršího 15 let, děje se tak dohodou rodičů vždy se souhlasem dítěte. Pokud se dítě narodilo na základě umělého oplodnění a je znám muž, který dal k oplodnění souhlas, zapisuje se příjmení dítěte podle dohody rodičů. Není-li otec znám, zapíše se příjmení dítěte podle příjmení matky v době porodu.

Kniha manželství (partnerství) (§ 20 a násl.)

Do knihy manželství se zapisují jména a příjmení (včetně rodných), den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství manželů. Dále pak den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, jména a příjmení (včetně rodných), den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, a jména, příjmení a rodná čísla svědků (je-li svědkem cizinec, který nemá rodné číslo, uvádí se jen datum a místo jeho narození). Doklady k zápisu do knihy manželství upravuje zákon o matrikách v § 32 – 41.

U knihy partnerství se postupuje obdobně.

Kniha úmrtí (§ 21 a násl.)

Do knihy úmrtí se zapisuje den, měsíc, rok a místo úmrtí, jméno (jména), příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého, a jméno (jména), příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela (partnera).

Zápis do knihy úmrtí se provádí na základě podkladů, kterými jsou

• list o prohlídce zemřelého,
• rozhodnutí soudu o prohlášení osoby za mrtvou (sem nejspíše bude spadat i rozhodnutí soudu, které je upraveno § 26 NOZ jako „Důkaz smrti“).

Nelze-li zjistit místo úmrtí osoby, zapíše se místo, kde bylo tělo nalezeno.

Nelze-li určit datum úmrtí, matriční úřad se obrátí na soud, který datum úmrtí určí.

V případě vztahu knihy úmrtí a knihy manželství (partnerství) může být zajímavou otázka prohlášení za mrtvého (důkazu smrti) a situace, kdy údajně zemřelý se nám „objeví“ jako živý. Občanskoprávně na situaci pamatuje § 76 NOZ tak, že se k prohlášení za mrtvého se nepřihlíží, ovšem manželství nebo registrované partnerství se neobnovuje. V tomto ohledu nejspíše nebude problém s opravou zápisu o úmrtí, ovšem praktický problém dopadal na zápis v knize manželství (partnerství). V této věci podalo informaci Ministerstvo vnitra ČR tak, že se v matriční knize manželství (partnerství), a také zároveň v systému evidence obyvatel, zapíše „zaniklé manželství (partnerství)“⁴.

Mimochodem, stejně se bude postupovat v případě změny pohlaví fyzické osoby v návaznosti na § 29 NOZ.

Z matričních knih se především vyhotovují matriční doklady, které mají charakter veřejných listin a prokazují skutečnosti potřebné pro právní jednání fyzických osob. Matriční úřad vydá matriční doklad za splnění podmínek podle § 25 a násl. zákona o matrikách. Matričním dokladem je pak rodný list (§ 29), oddací list (§ 30), doklad o partnerství (§ 30a) a úmrtní list (§ 31).

A nyní, pověnujme se ještě krátce problematice jména a příjmení tak, jak jsou upraveny v § 61 a násl. zákona o matrikách.

Pokud byl fyzické osobě vydán matriční doklad, je její povinností používat jméno (jména) podle tohoto dokladu. Vzniknou-li pochybnosti o existenci nebo podobě jména, či osoby jméno užívající, vyžaduje se od osoby doklad vydaný znalcem. O změnu jména mohou žádat osvojitelé u osvojence, a to do 6 měsíců od právní moci rozsudku o osvojení, přičemž, je-li osvojenec starší 15 let, musí být připojen jeho souhlas. Zánik nebo zrušení osvojení pak nemá vliv na jméno (jména) osvojence. K přijetí žádosti osvojitelů je navíc příslušný kterýkoli matriční úřad (bez ohledu na matriční úřad, který vede matriční knihu dotčené osoby).

Náležitosti prohlášení o zvolení jména (jmen) upravuje zákon o matrikách v § 67.

Pokud byl fyzické osobě vydán matriční doklad, je její povinností používat příjmení podle tohoto dokladu. Příjmení žen se tvoří v zásadě v souladu s pravidly české mluvnice, ovšem na základě žádosti ženy lze při uzavření manželství (nebo vzniku partnerství) uvést příjmení užívané v mužském tvaru, a to za podmínek podle § 69 odst. 2 zákona o matrikách. Obdobně lze uvést příjmení i při zápisu narození dítěte ženského pohlaví za podmínek podle § 69 odst. 3 zákona o matrikách. Podle současné právní úpravy lze dále na žádost ženy uvést příjmení v mužském tvaru i bez ohledu na shora uvedené, a to za splnění podmínek dle § 69a zákona o matrikách. Takovouto žádost může pak žena podat u kteréhokoli matričního úřadu. Samozřejmě, že stejný postup lze realizovat i při „převodu“ příjmení ženy z mužského tvaru na příjmení v souladu s pravidly české mluvnice (§ 69b).

Občan může používat i více příjmení, ovšem to pouze za splnění podmínek dle § 70 zákona o matrikách.

V případě rozvodu manželství zapíše se případné oznámení rozvedeného manžela o přijetí dřívějšího příjmení za podmínek dle § 759 NOZ.

Jméno i příjmení lze měnit, a to pouze na základě žádosti osoby, případně jejích zákonných zástupců. Podmínky změny jména či příjmení stanoví § 72 a násl. zákona o matrikách, který také stanoví, kdy takovou změnu povolit nelze (odst. 3). K rozhodnutí o změně či příjmení osoby je příslušný matriční úřad podle trvalého pobytu osoby, případně matriční úřad posledního známého trvalého pobytu osoby, a není-li ani ten, Úřad městské části Praha 1. § 75 zákona o matrikách upravuje náležitosti žádosti o změnu jména či příjmení, včetně odůvodnění žádosti, § 76 a § 77 zákona o matrikách pak doplňují další potřebné doklady.

Závěrem pouze poznámka: V otázce změny jména či příjmení jsou pro orgány ČR platná i rozhodnutí cizího státu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva (v tomto ohledu zejm. smlouva o přistoupení ČR k EU).

¹§ 37 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách, „Utajený porod“

²srov. např. § 779 NOZ

³Ombudsman, Podnět sp. zn.: 166/2004/VOP/MV

⁴inf. MV ČR č.: MV-65636-9/VS-2014